Homepage

CZ0813456 - Moravice

Rozloha: 209.5993 ha
Navrhovaná kategorie ochrany:
Biogeografická oblast - vysvětlivky: kontinentální
Souřadnice středu: 17°20'12'' v.d., 49°57'28'' s.š.
Nadmořská výška: 509 - 650 m n. m.

Mapa:

Poloha:

Úsek řeky Moravice protékající obcemi Malá Morávka, Dolní Moravice, Malá Štáhle, Velká Štáhle a Břidličná.  

Ekotop:

Geologie: Paleozoické břidlice a droby slezského kulmu.
Geomorfologie: Území leží v celku Nízký Jeseník, podcelku Bruntálská vrchovina, okrsku Moravická vrchovina v nadmořské výšce 509 - 650 m.
Reliéf: Mělká údolní niva s meandrující řekou.
Pedologie: Převládají nivní půdy a gleje na recentních fluviálních sedimentech, různě ovlivněné výškou hladiny spodní vody a občasným přeplavováním.
Krajinná charakteristika: Přirozený meandrující tok řeky Moravice s kamenitým až štěrkovitým dnem, charakteristickými břehovými porosty a doprovodnými podmáčenými loukami, vrbinami, olšinami a mokřady. Část lokality leží v zastavěném území.  

Biota:

Vegetace: Dle fytogeografického členění je území součástí fytogeografického obvodu Českomoravské mezofytikum, fytogeografického okresu 75 Jesenické podhůří. V břehových porostech Moravice rostou zvláště chráněné druhy rostlin: oměj pestrý (Aconitum variegatum), oměj vlčí mor (Aconitum lycoctomum) a kamzičník rakouský (Doronicum austriacum). Na loukách svazu Calthion najdeme prstnatce májové (Dactylorhiza majalis) a v ostřicových mokřadech v přírodní rezervaci Niva Moravice vachtu trojlistou (Menyanthes trifoliata). Řeka Moravice je lemována mozaikou údolních jasanovo-olšových luhů (L2.2, 91E0*) s devětsilovými lemy horských potoků (M5, 6430) a vlhkou tužebníkovou ladou (T1.6, 6430). V zachovalém korytě řeky je vyvinuta makrofytní vegetace vodních toků (V4A, 3260).
Zoologická charakteristika: Ze zoogeografického hlediska spadá tato lokalita do Nízkojesenického bioregionu 1.54 hercynské podprovincie. Řeka Moravice je velmi významná výskytem mihule potoční (Lampetra planeri). Ze zvláště chráněných druhu ryb je lokalita významná pro vranku pruhoploutvou (Cottus poecilopus) a vranku obecnou (Cottus gobio). Vranka obecná se vyskytuje pouze ve spodním úseku Moravice v rámci EVL, přibližně po obec Břidličná. V území se vyskytuje také celá řada zvláště chráněných druhů obojživelníků a plazů. Mezi nejhojnější patří čolek obecný (Triturus vulgaris), ropucha obecná (Bufo bufo), ještěrka živorodá (Zootoca vivipara), slepýš křehký (Anguis fragilis), užovka obojková (Natrix natrix) a zmije obecná (Vipera berus). Z ornitologického hlediska se jedná o velmi významné území - hnízdí zde a protahuje řada zvláště chráněných druhů, např. koryto Moravice je hnízdištěm ledňáčka říčního (Alcedo atthis), na nivních loukách hnízdí křepelka polní (Coturnix coturnix), chřástal polní (Crex crex), starší stromové porosty využívá ke hnízdění včelojed lesní (Pernis apivorus) nebo žluva hajní (Oriolus oriolus), keřové porosty využívá pěnice vlašská (Sylvia nisoria). Na tahu se zde pravidelně objevuje dudek chocholatý (Upupa epops) nebo slavík modráček středoevropský (Luscinia svecica cyanecula). Ze savců se zde vyskytuje celá řada druhů včetně chráněné vydry říční (Lutra lutra).
 

Kvalita a význam:

Z větší části přirozený tok s početnou a vitální populací mihule potoční (Lampetra planeri), významná lokalita vydry říční (Lutra lutra). Spodní úsek řeky Moravice v EVL v délce cca 5 km je lokalitou vranky obecné (Cottus gobio). Mozaika přírodních biotopů vázaných na přirozený tok řeky charakterizuje zachovalou část krajiny Jesenického podhůří.  

Zranitelnost:

Regulace vodní hladiny přehradami, zvýšení turismu, možnost znečištění.  

Management:

- Osvěta a výchova mezi veřejností i zájmovými skupinami.
- V maximální možné míře (a vždy mimo intravilán)zachovat toky v přirozeném stavu včetně břehových porostů.
- Při stavbách a rekonstrukcích silničních mostů přes vodní tok důsledně dbát na to, aby vždy zůstaly zachované na obou stranách dostatečně široké suché břehy (zcela nevhodné jsou mosty, kde voda vyplňuje celý prostor mezi opěrami, nevhodné jsou také trubní propustky používané k převedení trvalých vodních toků pod silnicí).
- Monitoring kvality vody a předcházet nebezpečí havarijních znečištění.
- Při řešení škod vydrou propagace a aplikace zákona o náhradách škod (č. 115/2000 Sb.).  

Možné střety zájmu:

Neuvedeno  

Stanoviště:

Stanoviště - přehled

Celková rozloha lokality:%ha: 209.5993
Z toho prioritních naturových biotopů: 14.2129.7855
Z toho neprioritních naturových biotopů: 19.1140.0578
Z toho ostatních přírodních biotopů: 39.3182.3956
Z toho X biotopů: 5.8812.3275
Z toho nereklasifikovaných biotopů: 0

Zobrazovaná data rozloh stanovišť a biotopů odpovídají informacím o stavu při vyhlášení lokality a jsou rovněž shodná s daty zasílanými Evropské komisi formou standardního datového formuláře.
Aktuální data je možné získat na AOPK ČR (pavla.trachtova@nature.cz)

Naturové biotopy:

Stanoviště/BiotopRozloha (ha)Podíl (%)R/Z/GPředmět ochrany
3260Nížinné až horské vodní toky s vegetací svazů Ranunculion fluitantis a Callitricho-Batrachion 2.87441.37B/B/AAno
V4A Makrofytní vegetace vodních toků - porosty aktuálně přítomných vodních makrofyt2.87441.37B/B/A
6230Druhově bohaté smilkové louky na silikátových podložích v horských oblastech (a v kontinentální Evropě v podhorských oblastech) 0.0080.00B/B/-Ne
T2.3B Podhorské až horské smilkové trávníky bez jalovce0.00800.00B/B/-
6430Vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně 7.31853.49B/B/AAno
M5 Devětsilové lemy horských potoků0.20790.09A/A/A
T1.6 Vlhká tužebníková lada7.11063.39B/B/A
6510Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis) 20.44239.75C/B/-Ne
T1.1 Mezofilní ovsíkové louky20.44239.75C/B/-
6520Horské sečené louky 9.42264.49C/B/-Ne
T1.2 Horské trojštětové louky9.42264.49C/B/-
9180Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích 0.67020.31C/B/-Ne
L4 Suťové lesy0.67020.31C/B/-
91E0Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae) 29.107313.88B/B/AAno
L2.2A Údolní jasanovo-olšové luhy, typické porosty29.107313.88B/B/A

Ostatní přírodní biotopy

BiotopRozloha (ha)Podíl(%)R/Z
K1 Mokřadní vrbiny3.90741.86B/B
L2.2B Potoční a degradované jasanovo-olšové luhy8.57164.08A/B
M1.7 Vegetace vysokých ostřic7.06833.37B/B
T1.5 Vlhké pcháčové louky51.471124.55B/B
V4B Makrofytní vegetace vodních toků - stanoviště s potenciálním výskytem makrofyt nebo se zjevně přirozeným či přírodě blízkým charakterem koryta11.37725.42C/B

Biotopy řady X

BiotopRozloha (ha)Podíl (%)
X1 Urbanizovaná území1.72250.82
X6 Antropogenní plochy se sporadickou vegetací mimo sídla0.22870.10
X7 Ruderální bylinná vegetace mimo sídla0.29820.14
X9A Lesní kultury s nepůvodními jehličnatými dřevinami6.69913.19
X10 Paseky s podrostem původního lesa0.28470.13
X12 Nálety pionýrských dřevin3.09431.47
 

Druhy - Rostliny:

Nejsou předmětem ochrany.  

Druhy - Živočichové:

Stálá populace Zastavující se Zimující Hnízdící
Podíl populace Zachovalost Izolace Celkové hodnocení
mihule potočníP
Lampetra planeriCBCB
vranka obecnáC
Cottus gobioCBCB
vydra říčníP
Lutra lutraCACB
 

Kraje a katastrální území:

Kraj Moravskoslezský kraj:

Břidličná, Dolní Moravice, Horní Václavov, Jamartice, Malá Morávka, Malá Štáhle, Tylov, Valšov, Velká Štáhle  

Prameny:

Neuvedeno  

Fotografie:

Poznámka: Zpracované souhrny doporučených opatření pro evropsky významné lokality naleznete na webových stránkách Ústředního seznamu ochrany přírody http://drusop.nature.cz/portal/

(c) 2006 Natura 2000 - Oficiální webové stránky soustavy Natura 2000 v České republice, všechna práva vyhrazena. Náměty, příspěvky a připomínky zasílejte na adresu natura2000@nature.cz. Redakce stránek využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření, či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu AOPK ČR výslovně zakázáno. (c) 2006 - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AOPK ČR nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány. Správa a redakce stránek využívá redakční systém portálového rešení SuperServer firmy RAGTOOLS.