Homepage

CZ0724089 - Beskydy

Rozloha: 120386.5333 ha
Navrhovaná kategorie ochrany:
Biogeografická oblast - vysvětlivky: kontinentální
Souřadnice středu: 18°22'6'' v.d., 49°25'18'' s.š.
Nadmořská výška: 327 - 1262 m n. m.

Mapa:

Poloha:

Rozsáhlé území rozkládající se na východě ČR. Je vymezeno státní hranicí se Slovenskou republikou na východě, na severu je ohraničeno masívem Velkého Javorníku u Frenštátu pod Radhoštěm a hranicí CHKO Beskydy .  

Ekotop:

Geologie: Podloží lokality tvoří flyšové pásmo Západních Karpat, z paleogénu, případně z křídy, složení - převážně pískovce a jílovce, méně slepence, prachovce, slínovce, slíny a jíly. Typické znaky - rytmické střídání vrstev (gradační zvrstvení) a sesuvy (turbiditní proudy). Typický fenomén - štěrkonosné vodní toky, pseudokrasové jeskyně (beskydský pseudokras). Geomorfologie: Vnější Západní Karpaty - geomorfologické jednotky: Moravskoslezské Beskydy, Javorníky, Rožnovská brázda (část). Reliéf: Členitá hornatina s hlavním hřebenem a řadou postranních údolí, CHKO se rozkládá v nadmořské výšce 350 - 1324 m n. m., rozloha 1160 km2. Pedologie: V území převažují hnědé půdy kyselé a podzolové. Krajinná charakteristika: Převážně hornatá a lesnatá krajina. Jde o zachovalý přírodní a krajinný celek v nejvyšších karpatských pohořích na území ČR. Specifický krajinný ráz utváří členitý terén, vodní toky, vegetační kryt a volně žijící živočišstvo, rozvržení a využití lesního a zemědělského půdního fondu. Do současnosti je jádro Beskyd jen řídce osídleno s pasteveckým horským typem hospodaření.  

Biota:

Území EVL Beskydy je převážně zalesněno (více než 70 % území zaujímá les). Lesní vegetaci tvoří především květnaté bučiny as. Dentario enneaphylli–Fagetum a Dentario glandulosae-Fagetum (L5.1) v rozmezí výšky od 400–500 m n. m. a acidofilní bučiny sv. Luzulo-Fagion (L5.4), pokrývající zpravidla hřebenové polohy od 700–1 000 m n. m., ale rovněž inverzní údolní polohy. Převládající dřevinou je buk lesní (Fagus sylvatica), doprovázený nejvíce jedlí bělokorou (Abies alba), javorem klenem (Acer pseudoplatanus) a smrkem (Picea abies). Na nejvyšší vrcholy (Lysá hora, Smrk, Travný, Kněhyně, Velký Polom aj.) jsou vázány horské klimaxové smrčiny (L9.1, L9.3), zhruba od výšky 95O m n. m. Horské smrčiny vznikají také jako náhradní společenstvo ve vytěžených imisních smrčinách. Dominantní dřevinou je zde přirozeně smrk ztepilý doprovázený jeřábem ptačím, v nižších polohách a v příhodnějším klimatu ještě i klenem a bukem. Na prudkých svazích se maloplošně nachází suťové lesy (L4). Objevují se na lesních půdách často sycených svahovou vodou, i na jemně skeletnatých půdách na hranách svahů. Suťové lesy přechází ve vyšších polohách v horské klenové bučiny (L5.2) se zastoupením druhů vysokobylinných niv. V nižších polohách se rozkládají společenstva dubohabřin as. Carici pilosae-Carpinetum (L3.3B). V dnešní krajině se zachovaly jen ve zbytcích, převážná část zmizela v důsledku zkulturňování krajiny a vlivem zemědělské činnosti člověka. Dubohabrové háje zaujímají jen malou část území EVL Beskydy především na jeho jihozápadním okraji. Úzké pruhy kolem řek a potoků jsou dodnes zčásti osídleny společenstvy údolních jasanovo-olšových luhů (L2.2A, B). Nejčastějšími zástupci stromového patra jsou přirozeně olše lepkavá a šedá. Různé druhy vrb, které v minulosti tvořily velmi charakteristickou součást těchto společenstev, byly velmi silně zredukovány úpravami toků, při nichž byly nejčastěji nahrazovány hlubokokořennými listnáči, nejčastěji jasanem. Na březích bystřin a na lesních prameništích v horských polohách jsou ojediněle zachovány horské olšiny s olší šedou (Alnus incana) (L2.1). Náhradní vegetaci podmáčených stanovišť tvoří údolní vlhké louky a rašelinné a prameništní louky (R2.2, R2.3), v minulosti z velké části odvodněné. Na vlhkých stanovištích se vyskytují pcháčové louky (T1.5) a tužebníková lada (T1.6), v menší míře vegetace vlhkých narušovaných půd (T1.10). Přirozeně vzácné jsou petrifikující prameny (R1.1, R1.3), naopak běžná jsou lesní prameniště bez tvorby pěnovců (R1.4). Výhradně v oblasti Vsetínských vrchů, Javorníků a jižní části Moravskoslezských Beskyd nalezneme i vápnitá slatiniště (R2.1) s ostřicovo-mechovou vegetací a se zastoupením suchopýrů. Podél potoků zůstávají ve zbytcích zachována vlhkomilná vysokobylinná společenstva. V nižších polohách zejména devětsilové lemy (M5) s devětsilem lékařským (Petasites hybridus), ve vyšších polohách nastupuje devětsil bílý (P. albus), v horských polohách se ojediněle objevují subalpínské porosty vysokobylinných niv (A4.2) a kapradinových niv s papratkou horskou (Athyrium distentifolium) (A4.3). V pestrém zastoupení travinobylinných společenstev dominují ovsíkové louky sv. Arrhenatherion (T1.1) a poháňkové pastviny sv. Cynosurion (T1.3). Jako pozůstatky rozsáhlé pastvy ovcí v minulosti jsou na svazích vyvinuty podhorské smilkové trávníky (T2.3A, B), často s roztroušenými keři jalovců. Vznikají tak pro území Beskyd charakteristické „jalovcové pasínky“. Pouze na bezlesích hřebenech v montánních polohách se vyvíjí společenstva horských smilkových trávníků s alpínskými druhy sv. Nardo-Agrostion tenuis (T2.2). Maloplošně se na lokalitě vyskytují širokolisté suché trávníky, a to i s výskytem jalovce a orchidejí (T3.4A-C). Na mezích, okrajích cest a lesů jsou často zachovalé mezofilní křoviny (K3) s hlohem (Crataegus sp.), růží (Rosa sp.) a trnkou (Prunus spinosa). Roztroušeně a zpravidla maloplošně se objevují pískovcové skalní výchozy (S1.2), častým jevem je tzv. pseudokras. Největším skalním útvarem jsou Pulčínské skály v Javorníkách, jeskyně (S3) se vyskytují např. v oblasti Radhoště, Kněhyně, Čertova mlýna a Lysé hory. V území se vyskytuje celá řada chráněných a ohrožených druhů živočichů a rostlin.  

Kvalita a význam:

Ukázkou zachovalého podhorského a horského lesa karpatského typu je např. komplex masívu Kněhyně a Radhoště. Lokalita zahrnuje širokou škálu biotopů od mezofilních bučin v submontánním vegetačním stupni až po klimaxové smrčiny v nejvyšších supramontánních polohách. Území je cenné svou velkou rozlohou a zároveň spojitostí přirozených biotopů. Rozsáhlejší plochy přirozených porostů horského a vysokohorského lesa ve věku 160-180 let se dochovaly na vrcholech Kněhyně, Čertova Mlýna a Noříčí hory a na úbočí Radhoště a Čertova Mlýna. Stromové patro je v nich věkově diferencované, alespoň do jisté míry je zachován přirozený biologický cyklus živin. V území je dochována populace původního horského ekotypu smrku ztepilého. V bučinách je významné přirozené zastoupení jedle bělokoré, která však na většině plochy nemá přirozeně zajištěnou obnovu následné generace. Zachovalé podhorské a horské lesní biotopy jsou dále soustředěny také v masívu Smrku, Travného, Lysé hory, vrchu Javorový, Ostrý, pod Kozubovou, v oblasti Mionší, Velkého Polomu, v podvrcholové části javornického hřebene, na jižních svazích Vsetínských vrchů, na severních svazích Veřovických vrchů apod. V květnatých bučinách, dubohabřinách a v suťových lesích roste například okrotice bílá (Cephalanthera damasonium), lýkovec jedovatý (Daphne mezereum), sněženka podsněžník (Galanthus nivalis), okrotice mečolistá (Cephalanthera longifolia), měsíčnice vytrvalá (Lunaria rediviva), lilie zlatohlavá (Lilium martagon), kapradina Braunova (Polystichum braunii), jelení jazyk celolistý (Phyllitis scolopendrium), velmi vzácně také střevíčník pantoflíček (Cypripedium calceolus) nebo vzácný keř tis červený (Taxus baccata) a další. Ve vysokobylinných nivách, horských smrčinách a horských klenových bučinách se objevuje oměj pestrý (Aconitum variegatum), korálice trojklaná (Corallorhiza trifida), čarovník alpský (Circaea alpina), srha laločnatá slovenská (Dactylis glomerata subsp. slovenica), kamzičník rakouský (Doronicum austriacum), pryskyřník platanolistý (Ranunculus platanifolius), devětsil Kablíkův (Petasites kablikianus), sedmikvítek evropský (Trientalis europaea), kýchavice bílá Lobelova (Veratrum album subsp. lobelianum), česnek královský (Allium victorialis), plavuň pučivá (Lycopodium annotinum), hořec tolitovitý (Gentiana asclepiadea), vranec jedlový (Huperzia selago) a řada dalších druhů. V oblasti Kněhyně, Radhoště a Smrku se vyskytuje nejbohatší populace oměje tuhého moravského (Aconitum firmum subsp. moravicum) v ČR. Jedná se o karpatský subendemit, který je v ČR vázán pouze na horské polohy Beskyd. Přírodovědně cenné louky a pastviny dnes nalezneme především v oblasti Javorníků a Vsetínských vrchů. Dodnes se zachovaly tzv. orchidejové louky, kde potkáme prstnatec bezový (Dactylorhiza sambucina), vstavač mužský (Orchis mascula), pětiprstku žežulník (Gymnadenia conopsea), hlavinku horskou (Traunsteinera globosa), vstavač kukačku (Orchis morio), vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia) a další vzácné a ohrožené druhy rostlin. Na pastvou silně ovlivněných stanovištích jsou vyvinuta dnes velmi cenná společenstva svazu Violion caninae. Ve zbytcích se zde dodnes objevují druhy jako hořeček žlutavý pravý (Gentianella lutescens subsp. lutescens), hořeček žlutavý karpatský (G. l. subsp. carpatica), hořeček brvitý (Gentianella ciliata), kociánek dvoudomý (Antennaria dioica), šafrán karpatský (Crocus heuffelianus), vratička měsíční (Botrychium lunaria), vstavač osmahlý (Orchis ustulata) aj. Luční mokřady, rašelinná a slatinná prameniště jsou v krajině stále vzácnější. Hostí řadu významných druhů jako je prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), kruštík bahenní (Epipactis palustris), tolije bahenní (Parnassia palustris), všivec bahenní (Pedicularis palustris), rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia), skřípinka smáčknutá (Blysmus compressus), kyhanka sivolistá (Andromeda polifolia), vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata), bařička bahenní (Triglochin palustre) aj. V oblasti EVL Beskydy existuje řada historických údajů o výskytu vzácného mechu šikouška zeleného (Buxbaumia viridis). V letech 2000–2005 bylo v rámci této EVL nalezeno 13 lokalit výskytu tohoto druhu (jako předmět ochrany je zařazen v 7 z nich, kdy 4 drobné blízko sebe ležící lokality výskytu jsou sloučeny v 1 oblast), nicméně je velmi pravděpodobné, že v průběhu let budou nalezeny další lokality (v území je dostatek vhodných substrátů i stanovišť). Jedna ze známých lokalit v EVL Beskydy hostí v současné době nejbohatší známou populaci tohoto druhu v ČR. EVL Beskydy představuje velmi významný relativně ucelený lesní komplex karpatské oblasti, což se projevuje i na výjimečnosti beskydské fauny v rámci ČR. Nejedná se pouze o velké šelmy, které se sem šíří z východnějších oblastí Karpat, ale také o velkou skupinu karpatských prvků ze skupiny bezobratlých. Typický je také výskyt lesních druhů živočichů, pro které již okolní krajina mimo EVL (CHKO) neposkytuje vhodné prostředí pro jejich existenci. Dále se zde vyskytuje mnoho významných druhů obývajících mokřady, oligotrofní horské bystřiny a pozůstatky původních divočících toků (někteří drabčíci a střevlíci). S mnoha druhy se mimo EVL Beskydy v ČR vůbec nesetkáme, jiné druhy se mimo EVL vyskytují velmi vzácně a ojediněle. K vzácným bezobratlým patří např. rak říční (Astacus astacus), z motýlů jasoň dymnivkový (Parnassius mnemosyne), modrásek černoskvrnný (Maculinea arion), z ryb je to např. hrouzek Kesslerův (Gobio kessleri), mihule potoční (Lampetra planeri), z obojživelníků čolek karpatský (Triturus montandoni), čolek velký (Triturus cristatus), z plazů zmije obecná (Vipera berus), z ptáků tetřev hlušec (Tetrao urogallus), ze savců medvěd hnědý (Ursus arctos), vlk (Canis lupus), vrápenec malý (Rhinolophus hipposideros) a celá řada dalších. K předmětům ochrany v EVL Beskydy patří následující druhy živočichů: Optimální životní podmínky nachází na mnoha lokalitách EVL Beskydy kuňka žlutobřichá (Bombina variegata). Hojně se vyskytuje např. v pramenných oblastech Velkého a Malého Polomu, na Obidové, na Muroňce aj. Pro rozmnožování také často vyhledává vyjeté koleje na nezpevněných cestách. Drobné tůně využívá k rozmnožování čolek karpatský (Triturus montandoni), obdobně jako tůně horních částí neupravených toků s mírným spádem, nebo dnes i umělé vodní nádrže zbudované na původních podmáčených plochách. Měkkýš velevrub tupý (Unio crassus) je v současné době v EVL Beskydy zaznamenán pouze na jediné lokalitě, a to sice v bývalém mlýnském náhonu. Pro udržení populace tohoto živočicha je nezbytné zajistit bezbariérovou prostupnost náhonu pro rybí osádku nezbytnou pro vývoj glochidií. Ze skupiny bezobratlých se v EVL Beskydy vyskytují Rhysodes sulcatus a lesák rumělkový (Cucujus cinnaberinus) – podkorní brouci závislí na určitém stádiu rozpadu dřeva. V Beskydech byli zjištěny pouze v pralesní rezervaci Mionší. Celkově se v ČR vyskytují velmi vzácně. Převážně plošně rozsáhlá prameniště, často doprovázená rašeliněním, mnohdy v porostu olšin jsou domovem střevlíka hrbolatého (Carabus variolosus). V celých Beskydech se vyskytuje roztroušeně, pro získání přesnějších údajů bude třeba provést plošné mapování. Od roku 1993 se na území EVL Beskydy provádí sčítání letních a zimních kolonií netopýra velkého (Myotis myotis). Letní kolonie osídlují půdní prostory kostelů ve Zděchově, Huslenkách, Starých Hamrech, populace čítá kolem 1 000 jedinců. Zimní kolonie nachází úkryt v podzemních jeskyních na Radhošti, Kněhyni, Čertově mlýně, Lysé hoře a v Pulčínských skalách. Sčítání vydry říční (Lutra lutra) bylo prováděno pravidelně do roku 2000. V současné době se odhaduje výskyt stabilní populace do 20 jedinců. Pravidelně se vyskytuje především v oblasti vodní nádrže Šance, Morávka, Stanovnice, na přítocích Olše, na Rožnovské a Vsetínské Bečvě, včetně přítoků. Území Beskyd je součástí biotopu velkých šelem: rysa ostrovida (Lynx lynx), medvěda hnědého (Ursus arctos) a vlka (Canis lupus), kteří sem migrují ze slovenských Karpat. Výskyt všech tří šelem je stabilní, u vlka a rysa bylo potvrzeno i rozmnožování. Důležité pro existenci populací těchto predátorů je zachování klidových oblastí dostatečné rozlohy, zachování migračních koridorů a důsledné pronásledování pytláctví.  

Zranitelnost:

Hlavními faktory, které působí na předměty ochrany na lokalitě jsou lesní hospodaření, zemědělství, vodní hospodářství, zástavba krajiny, turistický ruch, myslivost, rybářství, blízkost rozšiřující se průmyslové aglomerace (Ostravsko).
Lesní porosty jsou silně ovlivněné lesním hospodářstvím. Ohroženy jsou zejména velké plochy květnatých a acidofilních jedlobučin a poslední zbytky jasanovo-olšových luhů podél toků, dubohabrových hájů, suťových lesů a dalších lesních společenstev. Původní lesní biotopy jsou v řadě případů po vykácení znovuzalesněny stanovištně nevhodným smrkem, podíl stanovištně vhodných dřevin je zpravidla nedostatečný.
Intenzivní lesní hospodářství zaměřené na produkci dřevní hmoty ohrožuje přímo (stanoviště) či nepřímo (druhy) předměty ochrany v EVL. Výhradně z ekonomických důvodů dochází ke snižování průměrného věku porostů určených k mýtní těžbě, zejména u porostů s převahou buku. Výjimečně jsou využívány výběrné principy hospodaření.
V porostech horských smrčin (L9.3, L9.1) je negativním jevem zasahování do ekosystému lesa odstraňováním (v MZCHÚ odkorňováním) padlých smrků, kvůli potenciálnímu nebezpečí vytvoření ohniska kůrovcové kalamity.
Mladé listnáče a především semenáčky jedle jsou poškozovány okusem zvěří, vlivem kumulace vysoké zvěře do úživných listnatých a smíšených porostů. Je patrný silný ústup jedle bělokoré ze všech typů porostů.
V lesích chybí ponechané mrtvé dřevo silnějších dimenzí, které by vytvářelo životní podmínky pro bezobratlé živočichy (mimo jiné i lesák rumělkový a Rhysodes sulcatus), houby, mechorosty (např. Buxbaumia viridis) apod. a které by zároveň vracelo alespoň část živin do prostředí.
Lesní společenstva a druhy na ně vázané jsou lokálně ohrožovány výstavbou sjezdovek, lanovek, a jiných rekreačních zařízení. Kromě přímé likvidace negativně působí dopad znečistění (světelného, hlukového aj.), umělé zasněžování svahů a další.
V 70. a 80. letech byly některé části lesních celků (zejména na hřebenech) značně poznamenány tzv. exhalačními těžbami po často přeceňovaných imisních škodách. Při zvyšování emisí, zejména v současné ostravské průmyslové aglomeraci a nárůstem silniční dopravy, hrozí poškozování zdravotního stavu lesních společenstev.
Výstavbou plánované čtyřproudé silnice Vsetín – Valašská Polanka jsou silně ohroženy (přímou likvidací) souvislé porosty dubohabřin vysoké přírodovědné hodnoty.
Jasanovo-olšové luhy, prameniště a vysokobylinná lemová společenstva jsou ohrožována těžební činností v lese (tahání kmenů koryty potoků), nevhodnými zásahy do vodního režimu (napřimování, zpevňování a zahlubování koryt, vodní stavby), výsadbou stanovištně nevhodných dřevin (především smrku), stavbou lesních cest (přímá likvidace, svedení vody na cestu). Tímto je likvidován např. i biotop střevlíka hrbolatého, oměje tuhého moravského a dalších druhů rostlin i živočichů.
Vzhledem k velkým savcům (vlk, rys, medvěd, vydra) je ohrožujícím faktorem narušování klidových zón a migračních koridorů (zejména rozšiřující se zástavba, včetně rekreačních zařízení, hluk, tlak na vytváření nových turistických cest, cyklostezek, běžkařských tras...). Problémem zůstává pytláctví a negativní vztah části veřejnosti k šelmám.
Vytváření nových a udržování stávajících migračních bariér při údržbě vodotečí a opravách mostů ohrožuje především životní prostředí vydry říční.
Úživnost toků pro vydru se snižuje s nevhodným druhovým a věkovým složením obsádky v tocích.
Zvýšená doprava na silnicích způsobuje úhyny velkých živočichů (vlk, rys, medvěd, vydra).
Ohrožení, kromě znečistění vody, představují např. pro velevruba tupého časově nevhodně nastavené snahy o čistění koryt od sedimentů (náhon u obce Hovězí).
Přeměna tůní na chovné rybníky likviduje např. populace čolka karpatského.
Čistění příkopů a zpevňování lesních cest vede k likvidaci biotopů kuňky žlutobřiché.
Letní kolonie netopýra velkého jsou potenciálně ohroženy nevhodnou přestavbou a dalšími činnostmi v půdních prostorách (zamezení přístupu pro netopýry, používání škodlivých chemických prostředků). Zimní kolonie jsou ohroženy přímým rušením.
Druhově pestrá společenstva smilkových luk a pastvin a extenzivních sečených podhorských luk zůstala zachována jen ostrůvkovitě, nesouvisle, ve větším rozsahu pouze na Valašsku, tj. v jižní části EVL Beskydy. Malé luční a pastvinné enklávy ve vyšších polohách jsou zpravidla ponechány ladem a zarůstají popř. jsou zalesňovány smrkem.
V důsledku snižování stavů ovcí a hovězího dobytka, přestala být řada luk a pastvin obhospodařována. Upuštění od kosení a od pastvy má za následek snižování druhové diverzity těchto biotopů. Na opuštěných loukách dominují trávy, postupně dochází k zarůstání druhy jako válečka prapořitá (Brachypodium pinnatum), krabilice zápašná (Chaerophyllum aromaticum), bršlice kozí noha (Aegopodium podagraria), třtina křovištní (Calamagrostis epigejos) a k expanzi křovin a stromů.
Dalším důležitým negativním faktorem je převod luk na vysokoprodukční travní porosty. Hnojení a následná dominance konkurenčně silných vysokostébelných trav eliminují růst širokolistých bylin.
Maloplošné luční mokřadní biotopy jsou likvidovány budováním odvodňovacích kanálů, zasypáním zeminou, rozšlapáním dobytkem apod. V současné době jsou tyto plochy velmi často ponechávány bez údržby (kosení, mírná pastva) a dochází tak k degradaci bylinného patra a mizení citlivějších druhů rostlin.
Potenciální ohrožení pro luční biotopy přináší rozšiřující se zástavba a stávající objekty či zamýšlené projekty na zvýšení turistického ruchu (lanovky, sjezdovky, velkokapacitní rekreační zařízení, golfová hřiště, nové turistické stezky apod.).
Podél řek pronikají do území invazní druhy rostlin.  

Management:

U nelesních biotopů je nutné provádět pravidelné kosení s odstraňováním biomasy, nebo pastvu.
V ochranářsky nejcennějších partiích omezit nebo vyloučit turistické využití.
Lesní porosty – zachování přirozené skladby stromového patra, kácení podrostním nebo výběrovým způsobem, ponechávání části suchých kmenů na místě, ochrana přirozeného zmlazení a udržování přiměřených stavů zvěře, ponechávání ojedinělých starších solitérních stromů, zachování keřového pláště lesa.
Šikoušek zelený (Buxbaumia viridis) – viz obecné zásady.
R1.4 - nesvádět vodu z pramenišť na cestu, nelikvidovat prameniště.  

Možné střety zájmu:

V souvislosti s lesním hospodařením a rozvojem turistického ruchu (hotely, sjezdovky, lanovky, ....  

Stanoviště:

Stanoviště - přehled

Celková rozloha lokality:%ha: 120386.5333
Z toho prioritních naturových biotopů: 1.401686.7281
Z toho neprioritních naturových biotopů: 26.3931777.4038
Z toho ostatních přírodních biotopů: 3.904699.62
Z toho X biotopů: 31.4837902.1345
Z toho nereklasifikovaných biotopů: 0

Zobrazovaná data rozloh stanovišť a biotopů odpovídají informacím o stavu při vyhlášení lokality a jsou rovněž shodná s daty zasílanými Evropské komisi formou standardního datového formuláře.
Aktuální data je možné získat na AOPK ČR (pavla.trachtova@nature.cz)

Naturové biotopy:

Stanoviště/BiotopRozloha (ha)Podíl (%)R/Z/GPředmět ochrany
3130Oligotrofní až mezotrofní stojaté vody nížinného až subalpínského stupně kontinentální a alpínské oblasti a horských poloh a jiných oblastí, s vegetací tříd Littorelletea uniflorae nebo Isoëto-Nanojuncetea 27.78820.02A/A/-Ne
M2.1 Vegetace letněných rybníků27.77280.02A/A/-
M2.2 Jednoletá vegetace vlhkých písků0.01540.00D/B/-
3150Přirozené eutrofní vodní nádrže s vegetací typu Magnopotamion nebo Hydrocharition 0.31530.00C/B/-Ne
V1A Makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod s voďankou žabí (Hydrocharis morsus-ranae)0.00250.00C/B/-
V1F Makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod - ostatní porosty0.31280.00C/B/-
3220Alpínské řeky a bylinná vegetace podél jejich břehů 0.0032.49A/A/AAno
M4.3 Štěrkové náplavy s třtinou pobřežní (Calamagrostis pseudophragmites)0.00300.00A/A/A
3240Alpínské řeky a jejich dřevinná vegetace s vrbou šedou (Salix elaeagnos) 11.48210.00B/B/CAno
K2.2 Vrbové křoviny štěrkových náplavů11.48210.00B/B/C
3270Bahnité břehy řek s vegetací svazů Chenopodion rubri p.p. a Bidention p.p. 1.90870.00D/B/-Ne
M6 Bahnité říční náplavy1.90870.00D/B/-
4030Evropská suchá vřesoviště 3.3210.00B/B/-Ne
T8.2B Sekundární podhorská a horská vřesoviště bez výskytu jalovce obecného (Juniperus communis)2.81620.00B/B/-
T8.3 Brusnicová vegetace skal a drolin0.50480.00C/B/-
5130Formace jalovce obecného (Juniperus communis) na vřesovištích nebo vápnitých trávnících 10.90110.00B/B/CAno
T3.4B Širokolisté suché trávníky bez význačného výskytu vstavačovitých a s jalovcem obecným (Juniperus communis)0.21320.00D/C/-
T8.2A Sekundární podhorská a horská vřesoviště s výskytem jalovce obecného (Juniperus communis)10.68790.00B/B/C
6210Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (Festuco-Brometalia) 13.86450.01C/B/AAno
T3.4D Širokolisté suché trávníky bez význačného výskytu vstavačovitých a bez jalovce obecného (Juniperus communis)13.86450.01C/B/A
6210Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (Festuco-Brometalia), význačná naleziště vstavačovitých - prioritní stanoviště 3.98950.00C/B/-Ne
T3.4A Širokolisté suché trávníky s význačným výskytem vstavačovitých a s jalovcem obecným (Juniperus communis)1.89430.00C/B/-
T3.4C Širokolisté suché trávníky s význačným výskytem vstavačovitých a bez jalovce obecného (Juniperus communis)2.09520.00C/B/-
6230Druhově bohaté smilkové louky na silikátových podložích v horských oblastech (a v kontinentální Evropě v podhorských oblastech) 647.61830.53B/B/AAno
T2.2 Horské smilkové trávníky s alpínskými druhy
Management: Pastva a odstraňování nedopasků. Odstraňování náletu a zamezení expanze keříků borůvky.
5.54660.00D/C/B
T2.3A Podhorské až horské smilkové trávníky s jalovcem190.90730.15B/B/-
T2.3B Podhorské až horské smilkové trávníky bez jalovce
Management: Pravidelná pastva a odstraňování nedopasků. Odstraňování náletu a zamezení expanze keříků borůvky. Náhradní management - pravidelné kosení min. 1x/rok. Odstraňování náletu.
451.16440.37B/B/B
6410Bezkolencové louky na vápnitých, rašelinných nebo hlinito-jílovitých půdách (Molinion caeruleae)5.8810.00B/B/-Ne
T1.9 Střídavě vlhké bezkolencové louky5.88100.00B/B/-
6430Vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně 146.5770.12B/B/AAno
A4.2 Subalpínské vysokobylinné nivy
Management: Zachování biotopu - nevysazovat dřeviny, nenarušovat těžkou technikou. Šetrné lesní hospodaření, zejm. netahat dřevo přes prameniště, nezalesňovat, nesvádět vodu z prameniště na lesní cestu, nevysušovat.
5.15700.00B/A/B
A4.3 Subalpínské kapradinové nivy
Management: Zachování biotopu - nevysazovat dřeviny, nenarušovat těžkou technikou. Šetrné lesní hospodaření, zejm. netahat dřevo přes prameniště, nezalesňovat, nesvádět vodu z prameniště na lesní cestu, nevysušovat.
8.94680.00B/B/B
M5 Devětsilové lemy horských potoků55.99390.04B/B/B
T1.6 Vlhká tužebníková lada76.47930.06B/B/-
6510Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis) 9317.32637.73C/B/BAno
T1.1 Mezofilní ovsíkové louky
Management: Extenzivní kosení mezofilních luk, optimálně 2x/rok, popř. přepásaní. Na některých lokalitách je vhodná i samotná pastva spojená s kosením nedopasků. Nehnojit nebo jen s nižší frekvencí (Orchideaceae).
9317.32637.73C/B/B
6520Horské sečené louky 94.06240.07B/B/-Ne
T1.2 Horské trojštětové louky94.06240.07B/B/-
7140Přechodová rašeliniště a třasoviště 23.29630.01B/B/-Ne
M1.6 Mezotrofní vegetace bahnitých substrátů0.10460.00C/B/-
R2.2 Nevápnitá mechová slatiniště12.31500.01B/B/-
R2.3 Přechodová rašeliniště10.87670.00B/B/-
7220Petrifikující prameny s tvorbou pěnovců (Cratoneurion)0.93790.00B/B/BAno
R1.1 Luční pěnovcová prameniště0.71590.00B/B/B
R1.3 Lesní pěnovcová prameniště
Management: Šetrné lesní hospodaření, zejm. netahat dřevo přes prameniště, nezalesňovat, nesvádět vodu z prameniště na lesní cestu, nevysušovat.
0.22200.00B/A/A
7230Zásaditá slatiniště 3.38510.00B/A/AAno
R2.1 Vápnitá slatiniště3.38510.00B/A/A
8150Středoevropské silikátové sutě 0.13080.00D/B/-Ne
S2B Pohyblivé sutě silikátových hornin0.13080.00D/B/-
8220Chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů 14.15050.01C/B/CAno
S1.2 Štěrbinová vegetace silikátových skal a drolin14.15050.01C/B/C
8310Jeskyně nepřístupné veřejnosti 0.24690.00B/B/AAno
S3B Jeskyně nepřístupné veřejnosti
Management: Omezený přístup veřejnosti.
0.24690.00B/B/A
9110Bučiny asociace Luzulo-Fagetum 11917.79229.89B/B/AAno
L5.4 Acidofilní bučiny
Management: Převod stejnověkých bučin na různověké porosty - aplikovat výběrný způsob těžby. Ponechávání padlých, trouchnivých a suchých kmenů. Postupná přeměna smrkových monokultur a smrkového porostu s podrostem buku na odpovídající přírodě blízký les - bučinu. Ochrana semenáčků jedle před okusem. Management na záchranu populací beskydské jedle.
11917.79229.89B/B/A
9130Bučiny asociace Asperulo-Fagetum 8209.79836.81B/B/AAno
L5.1 Květnaté bučiny
Management: Převod stejnověkých bučin na různověké porosty - aplikovat výběrný způsob těžby. Ponechávání padlých, trouchnivých a suchých kmenů. Postupná přeměna smrkových monokultur a smrkového porostu s podrostem buku na odpovídající přírodě blízký les - bučinu. Ochrana semenáčků jedle před okusem. Management na záchranu populací beskydské jedle.
8209.79836.81B/B/A
9140Středoevropské subalpínské bučiny s javorem (Acer) a šťovíkem horským (Rumex arifolius) 134.55180.11B/A/AAno
L5.2 Horské klenové bučiny
Management: Zachování, popř. postupné obnovení přirozené druhové struktury stromového patra (buk, klen, jedle, smrk). Převod stejnověkých bučin na různověké porosty s přirozenou obnovou. Ochrana přirozeného zmlazení, zejm. podpora zmlazování jedle a klenu. Ponechání doupných, suchých a trouchnivých kmenů v porostu.
134.55180.11B/A/A
9170Dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum 902.59650.74C/B/BAno
L3.2 Polonské dubohabřiny95.88750.07C/B/-
L3.3B Západo-karpatské dubohabřiny
Management: Převod stejnověkých habřin na různověké porosty - aplikovat výběrný způsob těžby. Ponechávání padlých, trouchnivých a suchých kmenů. Postupná přeměna smrkových monokultur na odpovídající přírodě blízký les.
806.70900.67C/B/B
9180Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích 761.20430.63B/B/AAno
L4 Suťové lesy
Management: Ve většině případů ponechání porostů přirozenému vývoji, popř. převod stejnověkých kultur buku na věkově a druhově rozrůzněné porosty (výběrová těžba, podpora přirozeného zmlazení dřevin ze semenáčků). Ponechávání starých a odumřelých kmenů bez hospodářské hodnoty na místě.
761.20430.63B/B/A
9190Staré acidofilní doubravy s dubem letním (Quercus robur) na písčitých pláních 11.86550.00C/B/-Ne
L7.2 Vlhké acidofilní doubravy11.86550.00C/B/-
91D0Rašelinný les 4.01690.00B/B/-Ne
L9.2A Rašelinné smrčiny4.01690.00B/B/-
91E0Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae) 268.96120.22B/B/BAno
L2.1 Horské olšiny s olší šedou (Alnus incana)24.23110.02B/B/A
L2.2A Údolní jasanovo-olšové luhy, typické porosty
Management: Zachování vodního režimu na lokalitě, tj. zejména nebudovat lesní cesty na prameništích, ošetřit odtok vody po lesních cestách apod. Zachování, popř. postupné obnovení přirozené druhové struktury stromového patra. Převod stejnověkých porostů na různověké porosty s přirozenou obnovou.
244.73010.20B/B/B
91F0Smíšené lužní lesy s dubem letním (Quercus robur), jilmem vazem (Ulmus laevis), j. habrolistým (U. minor), jasanem ztepilým (Fraxinus excelsior) nebo j. úzkolistým (F. angustifolia) podél velkých řek atlantské a středoevropské provincie (Ulmenion minoris) 0.98770.00D/C/-Ne
L2.3B Tvrdé luhy nížinných řek, člověkem silně ovlivněné porosty0.98770.00D/C/-
91T0Středoevropské lišejníkové bory 0.043.32C/B/-Ne
L8.1A Boreokontinentální lišejníkové bory0.04000.00C/B/-
9410Acidofilní smrčiny (Vaccinio-Piceetea) 925.13160.76B/B/AAno
L9.1 Horské třtinové smrčiny
Management: Podpora věkové diferencovanosti porostu a druhové struktury stromového patra (podíl jeřábu). Vysazování alochtonních populací smrku. Podpora zmlazování a obnovy horských smrčin. Ponechání suchých a trouchnivých kmenů v porostu. Bezzásahovost v porostech napadených kůrovcem, případně šetrná likvidace. Ponechání částí pasek s borůvkou bez vysázeného smrku jako potenciálního stanoviště pro tetřeva.
504.94210.41B/B/B
L9.2B Podmáčené smrčiny252.30830.20C/B/-
L9.3 Horské papratkové smrčiny
Management: Podpora věkové diferencovanosti porostu a druhové struktury stromového patra (podíl jeřábu). Vysazování alochtonních populací smrku. Podpora zmlazování a obnovy horských smrčin. Ponechání suchých a trouchnivých kmenů v porostu. Bezzásahovost v porostech napadených kůrovcem, případně šetrná likvidace. Ponechání částí pasek s borůvkou bez vysázeného smrku jako potenciálního stanoviště pro tetřeva.
167.88120.13B/A/A

Ostatní přírodní biotopy

BiotopRozloha (ha)Podíl(%)R/Z
K1 Mokřadní vrbiny13.43240.01C/B
K2.1 Vrbové křoviny hlinitých a písčitých náplavů33.30820.02C/B
K3 Vysoké mezofilní a xerofilní křoviny290.99440.24B/B
L1 Mokřadní olšiny3.07690.00B/B
L2.2B Potoční a degradované jasanovo-olšové luhy469.66470.39B/B
L7.1 Suché acidofilní doubravy23.80920.01C/C
M1.1 Rákosiny eutrofních stojatých vod8.11360.00B/A
M1.3 Eutrofní vegetace bahnitých substrátů0.03252.69D/C
M1.4 Říční rákosiny4.27450.00D/C
M1.5 Pobřežní vegetace potoků2.67250.00B/B
M1.7 Vegetace vysokých ostřic2.33930.00B/A
M4.1 Štěrkové náplavy bez vegetace20.87600.01B/B
R1.2 Luční prameniště bez tvorby pěnovců0.36890.00B/C
R1.4 Lesní prameniště bez tvorby pěnovců70.17060.05B/B
R1.5 Subalpínská prameniště0.03803.15D/C
S1.3 Vysokostébelné trávníky skalních terásek0.45450.00C/A
S1.4 Vysokobylinná vegetace zazemněných drolin2.16450.00B/B
S1.5 Křoviny skal a drolin s rybízem alpínským (Ribes alpinum)1.35720.00B/B
T1.10 Vegetace vlhkých narušovaných půd34.38190.02B/B
T1.3 Poháňkové pastviny3367.17412.79B/B
T1.4 Aluviální psárkové louky15.28630.01B/B
T1.5 Vlhké pcháčové louky282.71010.23B/B
T4.2 Mezofilní bylinné lemy26.22180.02B/B
T5.5 Acidofilní trávníky mělkých půd0.90550.00B/B
V1G Stanoviště bez vodních makrofyt, ale s přiroz. nebo přírodně blíz.charakt.dna a břehu6.05670.00B/A
V2A Makrofytní vegetace mělkých stojatých vod s dominantními lakušníky (Batrachium spp.)0.18400.00B/B
V2C Makrofytní vegetace mělkých stojatých vod - ostatní porosty1.21470.00B/B
V4B Makrofytní vegetace vodních toků - stanoviště s potenciálním výskytem makrofyt nebo se zjevně přirozeným či přírodě blízkým charakterem koryta18.33700.01B/B

Biotopy řady X

BiotopRozloha (ha)Podíl (%)
X1 Urbanizovaná území2605.17462.16
X2 Intenzivně obhospodařovaná pole273.14250.22
X3 Extenzivně obhospodařovaná pole619.27760.51
X4 Trvalé zemědělské kultury1.58700.00
X5 Intenzivně obhospodařované louky2816.98652.33
X6 Antropogenní plochy se sporadickou vegetací mimo sídla199.20800.16
X7 Ruderální bylinná vegetace mimo sídla273.47390.22
X8 Křoviny s ruderálními a nepůvodními druhy44.66960.03
X9A Lesní kultury s nepůvodními jehličnatými dřevinami26581.150322.07
X9B Lesní kultury s nepůvodními listnatými dřevinami112.68800.09
X10 Paseky s podrostem původního lesa679.71300.56
X11 Paseky s nitrofilní vegetací1740.18691.44
X12 Nálety pionýrských dřevin1478.64021.22
X13 Nelesní stromové výsadby mimo sídla435.39200.36
X14 Vodní toky a nádrže bez ochranářsky významné vegetace40.84440.03
 

Druhy - Rostliny:

Stálá populace Zastavující se Zimující Hnízdící
Podíl populace Zachovalost Izolace Celkové hodnocení
oměj tuhý moravský600
Aconitum firmum subsp. moravicumAABA
šikoušek zelenýP
Buxbaumia viridisABCA
 

Druhy - Živočichové:

Stálá populace Zastavující se Zimující Hnízdící
Podíl populace Zachovalost Izolace Celkové hodnocení
čolek karpatskýR
Triturus montandoniABBA
kuňka žlutobřicháP
Bombina variegataABCA
lesák rumělkovýC
Cucujus cinnaberinusCACA
medvěd hnědýV
Ursus arctosABBA
netopýr velkýR
Myotis myotisBBCB
rýhovec pralesníR
Rhysodes sulcatusAACA
rys ostrovidR
Lynx lynxABBA
střevlík hrbolatýR
Carabus variolosusAACA
velevrub tupýP
Unio crassusBBCB
vlk obecnýV
Canis lupusABBA
vydra říčníR
Lutra lutraACBA
 

Kraje a katastrální území:

Kraj Zlínský kraj:

Dolní Bečva, Francova Lhota, Halenkov, Hážovice, Horní Bečva, Horní Lideč, Hovězí, Huslenky, Hutisko, Janová, Karolinka, Krhová, Leskovec, Lidečko, Lužná u Vsetína, Malá Bystřice, Malé Karlovice, Nový Hrozenkov, Prostřední Bečva, Pulčín, Rožnov pod Radhoštěm, Růžďka, Solanec pod Soláněm, Střelná na Moravě, Střítež nad Bečvou, Tylovice, Ústí u Vsetína, Valašská Bystřice, Valašská Polanka, Valašská Senice, Velká Lhota u Valašského Meziříčí, Velké Karlovice, Vidče, Vigantice, Vsetín, Zašová, Zděchov, Zubří

Kraj Moravskoslezský kraj:

Bílá, Bocanovice, Bordovice, Bukovice u Dobratic, Čeladná, Dobratice, Dolní Lomná, Frenštát pod Radhoštěm, Guty, Hodslavice, Horní Lomná, Hostašovice, Janovice u Frýdku-Místku, Karpentná, Komorní Lhotka, Košařiska, Krásná pod Lysou Horou, Kunčice pod Ondřejníkem, Lichnov u Nového Jičína, Lubno, Malenovice, Milíkov u Jablunkova, Morávka, Mořkov, Mosty u Jablunkova, Návsí, Oldřichovice u Třince, Ostravice 1, Ostravice 2, Pražmo, Raškovice, Řeka, Smilovice u Třince, Staré Hamry 1, Staré Hamry 2, Trojanovice, Tyra, Vendryně, Veřovice, Vyšní Lhoty  

Prameny:

Derková M.T0069BE - Hořansko - závěrečná textová zpráva k mapování biotopů soustavy Natura 2000 a Smaragd. – Ms., 12 pp. [Depon. in: AOPK ČR, Praha].2002
Rafajová M.T0088BE - Makyta - Závěrečná textová zpráva k mapování biotopů soustavy Natura 2000 a Smaragd. – Ms., 12 pp. [Depon. in: AOPK ČR, Praha].2003
Kočí K., Kočí M.T0121BE - Pulčín - Závěrečná textová zpráva k mapování biotopů soustavy Natura 2000 a Smaragd. – Ms., 24 pp. [Depon. in: AOPK ČR, Praha].2003
Tkačíková J.T0142BE - Losový - Závěrečná textová zpráva k mapování biotopů soustavy Natura 2000 a Smaragd. – Ms., 12pp. [Depon. in: AOPK ČR, Praha].2003
Ohryzek J.T0087BE - Závěrečná textová zpráva k mapování biotopů soustavy Natura 2000 a Smaragd. – Ms., 8 pp. [Depon. in: AOPK ČR, Praha].
Kočí MartinT0060BE - Javorníček - Závěrečná textová zpráva k mapování biotopů soustavy Natura 2000 a Smaragd. – Ms., 13 pp. [Depon. in: AOPK ČR, Praha].2001
Ohryzek J.T0010BE - Podťaté - kasárna - Závěrečná textová zpráva k mapování biotopů soustavy Natura 2000 a Smaragd. – Ms., 3 pp. [Depon. in: AOPK ČR, Praha].2001
Kočí K.T0033BE - Stanovnice - Závěrečná textová zpráva k mapování biotopů soustavy Natura 2000 a Smaragd. – Ms., 8 pp. [Depon. in: AOPK ČR, Praha].2001
Kočí M.T0008BE - závěrečná textová zpráva k mapování biotopů soustavy Natura 2000 a Smaragd. – Ms., 7 pp. [Depon. in: AOPK ČR, Praha].2001
Derková M.T0184BE - Tanečnica - závěrečná textová zpráva k mapování biotopů soustavy Natura 2000 a Smaragd. – Ms., 18 pp. [Depon. in: AOPK ČR, Praha].2003
Derková M.T0032BE - Lušová - Palúch - závěrečná textová zpráva k mapování biotopů soustavy Natura 2000 a Smaragd. – Ms., 8 pp. [Depon. in: AOPK ČR, Praha].2001
Derková M.T00065E - Čerňanská Kyčera - závěrečná textová zpráva k mapování biotopů soustavy Natura 2000 a Smaragd. – Ms., 8 pp. [Depon. in: AOPK ČR, Praha].2002
Kočí M.T0003BE - Brzový - Závěrečná textová zpráva k mapování biotopů soustavy Natura 2000 a Smaragd. – Ms., 8 pp. [Depon. in: AOPK ČR, Praha].2001
Kočí K., Kočí M.T0109BE - Soláň - Závěrečná textová zpráva k mapování biotopů soustavy Natura 2000 a Smaragd. – Ms., 8 pp. [Depon. in: AOPK ČR, Praha].2003
Škrabalová E.T0101BE - Zděchov - Závěrečná textová zpráva k mapování biotopů soustavy Natura 2000 a Smaragd. – Ms., 8 pp. [Depon. in: AOPK ČR, Praha].2002
Škrabalová E.T0068BE - Hrachovec - Závěrečná textová zpráva k mapování biotopů soustavy Natura 2000 a Smaragd. – Ms., 14 pp. [Depon. in: AOPK ČR, Praha].2002
Škrabalová E.T0014BE - Hajdovy paseky - Závěrečná textová zpráva k mapování biotopů soustavy Natura 2000 a Smaragd. – Ms., 8 pp. [Depon. in: AOPK ČR, Praha].2001
Albín R.T0147BE - Travný - závěrečná textová zpráva k mapování biotopů soustavy Natura 2000 a Smaragd. – Ms., 71 pp. [Depon. in: AOPK ČR, Praha].2003
Holuša O., Žárník M.T0123BE - Kozlanka - závěrečná textová zpráva k mapování biotopů soustavy Natura 2000 a Smaragd. – Ms., 6 pp. [Depon. in: AOPK ČR, Praha].2002
Albín R.T0013BE - Smrk-Podolánky - závěrečná textová zpráva k mapování biotopů soustavy Natura 2000 a Smaragd. - Ms., 34 pp. [Depon. In: AOPK ČR, Praha].2002
Wolfová J.T0163BE - Košařiska - Závěrečná textová zpráva k mapování biotopů soustavy Natura 2000 a Smaragd. – Ms., 20 pp. [Depon. in: AOPK ČR, Praha].2003
Hustáková K.T0132BE - Niva Olše - Kopytná, závěrečná textová zpráva k mapování biotopů soustavy Natura 2000 a Smaragd. – Ms., 4 pp. [Depon. in: AOPK ČR, Praha].2003
Wolfová J.T0127BE - Žďár - Závěrečná textová zpráva k mapování biotopů soustavy Natura 2000 a Smaragd. – Ms., 10 pp. [Depon. in: AOPK ČR, Praha].2003
Škrabalová E.T0167BE - Smrčina - Závěrečná textová zpráva k mapování biotopů soustavy Natura 2000 a Smaragd. – Ms., 5 pp. [Depon. in: AOPK ČR, Praha].2003
Derková M.T0214BE - Čerňavina - závěrečná textová zpráva k mapování biotopů soustavy Natura 2000 a Smaragd. – Ms., 15 pp. [Depon. in: AOPK ČR, Praha].2003
Škrabalová E.T0168BE - Třinec - Tyra - Závěrečná textová zpráva k mapování biotopů soustavy Natura 2000 a Smaragd. – Ms., 10pp. [Depon. in: AOPK ČR, Praha].2003
Stalmachová B.T0012BE - Řeka - východ - Závěrečná textová zpráva k mapování biotopů soustavy Natura 2000 a Smaragd. – Ms., 5 pp. [Depon. in: AOPK ČR, Praha].2001
Kudělová J.T0005BE - Kozubová - Závěrečná textová zpráva k mapování biotopů soustavy Natura 2000 a Smaragd. – Ms., 5 pp. [Depon. in: AOPK ČR, Praha].2001
Lustyk P.T0200BE - Javorníček - Závěrečná textová zpráva k mapování biotopů soustavy Natura 2000 a Smaragd. – Ms., 14 pp. [Depon. in: AOPK ČR, Praha].2002
Lustyk P.T0216BE - Javorníček - Závěrečná textová zpráva k mapování biotopů soustavy Natura 2000 a Smaragd. – Ms., 13 pp. [Depon. in: AOPK ČR, Praha].2001
Tkáčiková J.T0180BE - Javorníček - Závěrečná textová zpráva k mapování biotopů soustavy Natura 2000 a Smaragd. – Ms., 13 pp. [Depon. in: AOPK ČR, Praha].2003
Derková M.T0215BE - Velký Polom - závěrečná textová zpráva k mapování biotopů soustavy Natura 2000 a Smaragd. – Ms., 19 pp. [Depon. in: AOPK ČR, Praha].2003
Stalmachová B.T0126BE - Přelač - Závěrečná textová zpráva k mapování biotopů soustavy Natura 2000 a Smaragd. – Ms., 17 pp. [Depon. in: AOPK ČR, Praha].2003
Wolf P.T00210BE - Úplaz - Závěrečná textová zpráva k mapování biotopů soustavy Natura 2000 a Smaragd. – Ms., 17 pp. [Depon. in: AOPK ČR, Praha].2003
Hustková K.T0182BE - Jastřabí potok - Závěrečná textová zpráva k mapování biotopů soustavy Natura 2000 a Smaragd. – Ms., 4 pp. [Depon. in: AOPK ČR, Praha].2003
Albín R.T0001BE - Ostrá hora - závěrečná textová zpráva k mapování biotopů soustavy Natura 2000 a Smaragd. – Ms., 8 pp. [Depon. in: AOPK ČR, Praha].2001
Holuša O.T0049BE - Malchor - závěrečná textová zpráva k mapování biotopů soustavy Natura 2000 a Smaragd. – Ms., 71 pp. [Depon. in: AOPK ČR, Praha].2001
Vašut J. Radim Smrk - Lojkaščanka (T0149BE), závěrečná textová zpráva k mapování biotopů soustavy Natura 2000 a Smaragd. – Ms., 11 pp. [Depon. in: AOPK ČR, Praha].2003
Albín R.T0085BE - Mazák, Mazácký Grůnik - závěrečná textová zpráva k mapování biotopů soustavy Natura 2000 a Smaragd. – Ms., 20pp. [Depon. in: AOPK ČR, Praha].2001
Derková M., Wolfová J.T0005BE - Kozubová - oprava - závěrečná textová zpráva k mapování biotopů soustavy Natura 2000 a Smaragd. – Ms., 15 pp. [Depon. in: AOPK ČR, Praha].2003
Albín R.T0084BE - Mionší - závěrečná textová zpráva k mapování biotopů soustavy Natura 2000 a Smaragd. – Ms.,10 pp. [Depon. in: AOPK ČR, Praha].2001
Czerneková B.T0085BE - Přelač - závěrečná textová zpráva k mapování biotopů soustavy Natura 2000 a Smaragd. – Ms., 20 pp. [Depon. in: AOPK ČR, Praha].2003
Stalmachová B.T0080BE - Slavíč - Závěrečná textová zpráva k mapování biotopů soustavy Natura 2000 a Smaragd. – Ms., 17 pp. [Depon. in: AOPK ČR, Praha].2002
 

Fotografie:

Poznámka: Zpracované souhrny doporučených opatření pro evropsky významné lokality naleznete na webových stránkách Ústředního seznamu ochrany přírody http://drusop.nature.cz/portal/

(c) 2006 Natura 2000 - Oficiální webové stránky soustavy Natura 2000 v České republice, všechna práva vyhrazena. Náměty, příspěvky a připomínky zasílejte na adresu natura2000@nature.cz. Redakce stránek využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření, či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu AOPK ČR výslovně zakázáno. (c) 2006 - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AOPK ČR nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány. Správa a redakce stránek využívá redakční systém portálového rešení SuperServer firmy RAGTOOLS.