Homepage

CZ0714133 - Libavá

Rozloha: 10773.4928 ha
Navrhovaná kategorie ochrany: Národní přírodní rezervace - část, Přírodní rezervace - část
Biogeografická oblast - vysvětlivky: kontinentální
Souřadnice středu: 17°27'38'' v.d., 49°38'36'' s.š.
Nadmořská výška: 320 - 680 m n. m.

Mapa:

Poloha:

Tento přírodní komplex představuje rozsáhlé území Oderských vrchů a část Nízkého Jeseníku přibližně ohraničené obcemi Hlubočky a Hrubá Voda na západě, Velký Újezd, Loučka a Podhoří na jihu, Boškov na východě, Město Libavá na severu a vybíhající nivou řeky Odry po hranici vojenského prostoru Libavá pod Barnovskou přehradou na severovýchodě.  

Ekotop:

Geologie: Podložím celé oblasti jsou mírně přeměněné sedimenty spodního karbonu (kulmu). Ve flyšovém souvrství převažují břidlice, místy fylitizované, prokládané vložkami masivních drob a jemnozrnných slepenců.
Geomorfologie: Území se nachází na jižním okraji Nízkého Jeseníku, ve vrchovině Oderských vrchů.
Reliéf: Náhorní plošina Oderských vrchů má zarovnaný reliéf s širokými zaoblenými hřbety a mělkými údolími, na jihovýchodním okraji je strmý zlomový svah spadající do Moravské brány a méně výrazný zlomový svah na jihozápadním okraji odděluje Oderské vrchy od níže položené mírně zvlněné Tršické pahorkatiny. Maximální nadmořské výšky dosahuje území v oblasti kóty Strážisko (675,4 m), úpatí svahů leží v nadmořských výškách kolem 330 m.
Pedologie: Kambizemě dystrické.
Krajinná charakteristika: Rozsáhlé území zahrnující zalesněné západní a jihozápadní svahy Oderských vrchů, zalesněnou vrcholovou část Oderských vrchů a bezlesí náhorní plošiny s nivou řeky Odry. Na utváření charakteru území se výrazně podílejí vodní toky, které svou erozivní činností vytvořily hluboce zaříznutá údolí.
 

Biota:

Vegetačně lze území rozdělit na tři celky. První tvoří oblast prudkých západních a jihozápadních svahů s opadavými lesy, z nichž v jihozápadní části dominují dubohabřiny; většinou jde o přechodové typy mezi hercynskými a karpatskými dubohabřinami. Ve východní části jižního svahu převládají karpatské habrové doubravy, naopak na západním svahu už spíše dubohabřiny hercynské, i když i zde jsou patrné karpatské vlivy. Velmi ojediněle, především na skalních výchozech, se vyskytují acidofilní doubravy (sv. Genisto germanicae-Quercion). Dubohabřiny přecházejí severně v kyčelnicové bučiny (as. Dentario enneaphylli-Fagetum) a strdivkové bučiny (as. Melico-Fagetum), ojediněle na skeletnatých svazích a plošinách i v kostřavové bučiny (as. Festuco altissimae-Fagetum). V horních částech svahů na minerálně chudších podkladech se maloplošně vyskytují též acidofilní bučiny (as. Luzulo-Fagetum). Na skeletnatých bohatších půdách se relativně hojně vyskytují suťové lesy, především asociace Mercuriali-Fraxinetum, vzácně též Arunco-Aceretum. V zaříznutých údolích potoků se zachovaly liniové fragmenty olšin (především as. Stellario-Alnetum glutinosae).
Toky říček - Jezernice, Bystřice mají přirozený vodní tok bystřinného charakteru s původní faunou.
V území je dochováno několik štol po podpovrchové těžbě břidlice a polymetalických rud, které slouží jako zimoviště letounů (Chiroptera) a mloka skvrnitého (Salamandra salamandra).

Druhým typem území je náhorní plošina s široce zaoblenými hřbety s převahou antropogenního bezlesí, s pramennou oblastí a horním tokem řeky Odry. Krajinný ráz a květena území jsou velmi ovlivňovány vojenskou aktivitou. Vegetačně tato část území představuje mozaiku lučních a mokřadních společenstev v různých stádiích sukcese a převážně smrkových lesů. V okolí vodotečí se pak objevují fragmenty olšin (často as. Arunco-Alnetum glutinosae) a vrbin (as. Salicetum triandro-viminalis), v nivě Odry pod Novou Vsí též fragmenty porostů olše šedé (Alnus incana) (as. Alnetum incanae). V okolí pramenišť se zachovaly zbytky dříve zřejmě častějších podmáčených a rašelinných smrčin (as. Sphagno-Piceetum a Mastigobryo-Piceetum) a rašelinných smrkových jedlin (as. Equiseto sylvatici-Abietum).
Druhotné bezlesí vojenských výcvikových ploch je komplex antropogenně podmíněných společenstev. Obnažené půdy na dopadových plochách a tankodromech zarůstají ruderálními společenstvy z okruhu svazů Dauco-Melilotion či Polygonion avicularis. Ve zvodnělých hlubších depresích se vyvíjejí společenstva s dominantní bublinatkou jižní (Utricularia australis) - sv. Utricularion vulgaris, na zabahněných okrajích pak se žabníkem jitrocelovým (Alisma plantago-aquatica) a bahničkou bahenní (Eleocharis palustris) - sv. Oenanthion aquaticae. Na dnech periodicky obnažovaných vysychavých tůní na tankových cestách a vypuštěných rybníků se vyvinula společenstva letněných rybníků. Tyto tůně jsou vymlety pravidelným pojížděním těžké vojenské techniky a dosahují leckdy značné rozlohy (desítky metrů čtverečních) i hloubky (až 1 metr v případě tankových zákopů). Díky pravidelnému narušování substrátu nezarůstají, nebo jen částečně zarůstají vytrvalou vodní vegetací. Dominují zde jednoleté druhy jako kalužník šruchový (Peplis portula), sítina žabí (Juncus bufonius) či blatěnka vodní (Limosella aquatica).
Především v okolí bývalé obce Jestřabí a Olejovice jsou dosud relativně hojná společenstva bezkolencových luk (as. Sanguisorbo-Festucetum commutatae) a ochranářsky velmi hodnotné vlhké louky s dominantním výskytem kosatce sibiřského (Iris sibirica) (as. Iridetum sibiricae) a druhově bohatá společenstva as. Phyteumo-Festucetum (sv. Arrhenatherion). Tato cenná společenstva se vyskytují především na plochách s určitou mírou „vojenské“ disturbance, jejich plošný rozsah je ale ohrožován expanzí vrb, třtiny křovištní (Calamagrostis epigejos) a invazních druhů jako lupina mnoholistá (Lupinus polyphyllus) či zlatobýl kanadský (Senecio canadensis). Stanoviště na konvexních sušších tvarech s menší mírou disturbance jsou porostlá společenstvy acidofilních trávníků mělkých půd s dominantním vřesem obecným (Calluna vulgaris), přecházející ve smilkové trávníky (as. Thymo-Festucetum ovinae). Již velmi vzácně se v území vyskytuje společenstvo mokrých pastvin as. Nardo-Juncetum squarrosi.
Na haldách vytěženého materiálu kulmských břidlic v lomech pod Olomouckým kopcem se vyvinula velmi reprezentativní společenstva pohyblivých sutí, na skalní výchozy jsou pak vázaná společenstva silikátových skal a drolin.
Samostatným floristickým celkem jsou louky v nivě řeky Odry a jejich přítoků. Převládají zde nekosené vlhké louky především as. Cirsietum rivularis a hlavně Angelico-Cirsietum palustris, méně Lysimachio vulgaris-Filipenduletum či Polygono-Cirsietum palustris, na ústupu je vzácné společenstvo as. Trollio-Cirsietum. Relativně na vzestupu jsou společenstva as. Scirpetum sylvatici, která představují zarůstající stádium jiných mokřadních luk. V podmáčených depresích jsou dosti častá společenstva vysokých ostřic (as. Caricetum gracilis, maloplošně též as. Caricetum rostratae a Caricetum vesicariae). Vzácně, především na horním toku Odry a na mokrých prameništních loučkách, se vyskytují nevápnitá mechová slatiniště as. Caricetum goodenowii. Podél vodotečí jsou hojná vysokobylinná společenstva as. Petasitetum hybridi. Na mokřadech v okolí bývalé obce Olejovice, pod vrchem Radeška a vzácně i jinde se vyskytují společenstva přechodových rašelinišť (as. Carici rostratae-Sphagnetum apiculati a Polytricho communis-Molinietum coeruleae). Na mnohých místech je patrná degradace porostů v důsledku nekosení, jsou zde hojné expanzivní druhy jako chrastice rákosovitá (Phalaris arundinacea) či třtina křovištní.
Charakteristickým jevem na lokalitách s menší mírou disturbance je zarůstání dřevinami, dříve rozsáhlé vlhké louky a mokřady jsou dnes z části zarostlé porosty vrb (as. Salicetum pentandro-auritae), na výcvikových plochách a na ruinách obcí jsou hojná zarůstající stádia s dominantní vrbou jívou (Salix caprea), topolem osikou (Populus tremula) nebo břízou bělokorou (Betula pendula).
Horní tok řeky Odry mezi Nízkým Jeseníkem a Oderskými vrchy má bystřinný charakter se skalními prahy a většinou neupraveným korytem. Substrát je v proudných úsecích kamenito-štěrkový až balvanitý, místy písčitý.

Třetí typ krajiny představuje centrální zalesněná část v oblasti Zeleného kříže. Převažují zde smrkové monokultury protkané řadou malých vodních toků. V okolí pramenišť, podmáčených sníženinách a plochých depresích kolem vodotečí se často vyskytuje střevlík hrbolatý (Carabus variolosus).

Ze vzácnějších druhů rostlin se na území EVL Libavá vyskytují například starček bažinný (Senecio paludosus), hvozdík pyšný (Dianthus superbus), vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata), vstavač bledý (Orchis pallens), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), okrotice dlouholistá (Cephalanthera longifolia), vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia), kruštík bahenní (Epipactis palustris), všivec lesní (Pedicularis sylvatica), oměj tuhý moravský (Aconitum firmum subsp. moravicum), hořec hořepník (Gentiana pneumonanthe), mečík střechovitý (Gladiolus imbricatus), kosatec sibiřský (Iris sibirica), zvonečník hlavatý (Phyteuma orbiculare), žluťucha žlutá (Thalictrum flavum), zdrojovka potoční (Montia hallii), hadí mord nízký (Scorzonera humilis), hladýš pruský (Laserpitium prutenicum), úpolín evropský (Trollius altissimus), ožanka lesní (Teucrium scorodonia), ostřice plstnatoplodá (Carex lasiocarpa), ostřice Davallova (Carex davalliana), vrba rozmarýnolistá (Salix rosmarinifolia) nebo tis červený (Taxus baccata).
Ze vzácnějších druhů brouků se na Libavé vyskytuje kromě již zmíněného střevlíka hrbolatého např. lesák rumělkový (Cucujus cinnaberinus), zdobenec zelenavý (Gnorimus nobilis) nebo roháč obecný (Lucanus cervus), z motýlů modrásek hořcový (Maculinea alcon), modrásek černoskvrnný (Maculinea arion), modrásek bahenní (Maculinea nausithous), ohniváček černočárný (Lycaena dispar), jasoň dymnivkový (Parnassius mnemosyne), přástevník kostivalový (Euplagia quadripunctaria) nebo otakárek ovocný (Iphiclides podalirius). Z vážek zde byly pozorovány mimo jiné i vzácnější druhy vážka jasnoskvrnná (Leucorrhinia pectoralis), klínatka vidlitá (Onychogomphus forcipatus) či vážka jarní (Sympetrum fonscolombii). V rámci korýšů je významný zejména výskyt žábronožky letní (Branchipus schaefferi) a listonoha letního (Triops cancriformis), poměrně běžný je rak říční (Astacus astacus).
Ze vzácnějších druhů kruhoústých a ryb se zde vyskytuje mihule potoční (Lampetra planeri), střevle potoční (Phoxinus phoxinus) a v Odře a Olešnici i vranka obecná (Cottus gobio).
Na území EVL se vyskytuje celá řada obojživelníků - kuňka žlutobřichá (Bombina variegata), ropucha obecná (Bufo bufo), rosnička zelená (Hyla arborea), skokan hnědý (Rana temporaria), skokan štíhlý (Rana dalmatina), skokan zelený (Pelophylax exculentus), mlok skvrnitý (Salamandra salamandra), čolek horský (Ichthyosaura alpestris), čolek velký (Triturus cristatus) a čolek obecný (Lissotriton vulgaris). Z plazů pak ještěrka obecná (Lacerta agilis), ještěrka živorodá (Zootoca vivipara), slepýš křehký (Anquis fragilis), užovka obojková (Natrix natrix) a zmije obecná (Vipera berus).
Vyskytuje se zde bohatá populace chřástala polního (Crex crex), který je také předmětem ochrany ptačí oblasti Libavá, a Libavá hostí také jednu z posledních moravských populací ubývajícího tetřívka obecného (Tetrao tetrix), v poslední době však i zde stále vzácnějšího. Dále zde hnízdí například čáp černý (Ciconia nigra), ostříž lesní (Falco subbuteo), včelojed lesní (Pernis apivorus), sýc rousný (Aegolius funereus), výr velký (Bubo bubo), křepelka polní (Coturnix coturnix), bekasina otavní (Gallinago gallinago), holub doupňák (Columba oenas), ledňáček říční (Alcedo atthis), ťuhýk obecný (Lanius collurio), bramborníček hnědý (Saxicola rubetra) a černohlavý (Saxicola torquata), lejsek malý (Ficedula parva), pěnice vlašská (Sylvia nisoria), hýl rudý (Carpodacus erythrinus), strnad luční (Miliaria calandra) nebo skorec vodní (Cinclus cinclus). Poprvé v ČR po dlouhé době zde v posledních letech zahnízdil i orel skalní (Aquila chrysaetos).
Ze vzácnějších druhů savců se na Libavé vyskytuje celá řada letounů - byli tu pozorováni netopýr černý (Barbastella barbastellus), netopýr severní (Eptesicus nilssonii), netopýr alkathoe (Myotis alcathoe), netopýr velkouchý (Myotis bechsteinii), netopýr Brandtův (Myotis brandtii), netopýr vodní (Myotis daubentonii), netopýr brvitý (Myotis emarginatus), netopýr velký (Myotis myotis), netopýr vousatý (Myotis mystacinus), netopýr řasnatý (Myotis nattereri), netopýr nejmenší (Pipistrellus pygmaeus), netopýr ušatý (Plecotus auritus), netopýr dlouhouchý (Plecotus austriacus) a vrápenec malý (Rhinolophus hipposideros). Ze vzácnějších šelem se zde vyskytuje vydra říční (Lutra lutra) a byl tu zaznamenán i výskyt rysa ostrovida (Lynx lynx). V roce 1996 byl v nivě Odry vysazen bobr evropský (Castor fiber), z dalších vzácnějších druhů hlodavců se zde vyskytuje plšík lískový (Muscardinus avellanarius).
 

Kvalita a význam:

Výše zmiňované celky se od sebe liší i mírou zachovalosti. Lesní komplex na jihozápadních a západních svazích představuje z velké části více méně zachovalé přírodě blízké porosty s přirozenou dřevinou skladbou. Velmi kvalitní jsou především květnaté bučiny se suťovými lesy v oblasti Jasanového hřbetu. Jiná situace panuje na plošší náhorní planině. Zdejší krajina byla a je vystavena větší antropogenní zátěži. V minulosti byla hustě osídlená především německým obyvatelstvem, dnes se zde koncentruje vojenská činnost. Plochy bezlesí jsou buď využívané jako vojenská cvičiště či jsou ponechány ladem. S tím souvisí i míra zachovalosti zdejší vegetace. Více méně nepřetržitá disturbance na vojenských cvičištích dává vzniknout různě silně zapojeným porostům bylin a dřevin. Většinou se jedná o časově proměnlivá sukcesní stádia. Zbytek bezlesí, který je sporadicky vojensky využíván a není přeměněn na intenzivní zemědělské kultury, je ponechán ladem a je v menší či větší míře degradován. Bohužel sem patří nejcennější typy vegetace jako např. vlhké louky as. Iridetum sibiricae a as. Phyteumato-Festucetum v okolí Jestřabí či luční a mokřadní společenstva v nivě Odry a jejich přítoků. Ačkoli je území po stránce floristické a fytogeografické poměrně jednotvárné, je na úrovni biotopů velmi zachovalé. Mnohé z druhů patří do kategorie ohrožených, např. jarva žilnatá (Cnidium dubium), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), hvozdík pyšný (Dianthus superbus), hořec hořepník (Gentiana pneumonanthe), mečík střechovitý (Gladiolus imbricatus), kosatec sibiřský (Iris sibirica), vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata), zvonečník hlavatý (Phyteuma orbiculare), růže převislá (Rosa pendulina), vrba rozmarýnolistá (Salix rosmarinifolia), hadí mord nízký (Scorzonera humilis), upolín evropský (Trollius altissimus) aj.
V prostoru VÚ Libavá se vyskytuje velké množství chráněných druhů živočichů. Ze vzácných druhů bezobratlých se zde vyskytuje střevlík hrbolatý (Carabus variolosus), který je jedním z hlavních předmětů ochrany této evropsky významné lokality. Dále zde žijí celoevropsky chránění modrásek bahenní (Maculinea nausithous), modrásek čersnoskvrnný (Maculinea arion) a ohniváček černočárý (Lycaena dispar). Z území je dokladována řada druhů obojžívelníků - kuňka žlutobřichá (Bombina variegata), ropucha obecná (Bufo bufo), rosnička zelená (Hyla arborea), skokan hnědý (Rana temporaria), čolek horský (Triturus alpestris), č. velký (T. cristatus) a č. obecný (T. vulgaris). Z plazů se zde vyskytuje ještěrka obecná (Lacerta agilis), j. živorodá (Zootoca vivipara), slepýš křehký (Anguis fragilis), užovka obojková (Natrix natrix), u. hladká (Coronella austriaca) a zmije obecná (Vipera berus). Z důvodu bohaté populace chřástala polního (Crex crex) bylo celé území VÚ Libavá vyhlášeno za Ptačí oblast Libavá. V území se nepočetně vyskytuje i tetřívek obecný (Tetrao tetrix), z dalších méně častých druhů zde hnízdí např. ťuhýk obecný (Lanius collurio), bramborníček hnědý (Saxicola rubetra), čáp černý (Ciconia nigra), lejsek malý (Ficedula parva), hýl rudý (Carpodacus erythrinus), strnad luční (Miliaria calandra), ledňáček říční (Alcedo atthis) a skorec vodní (Cinclus cinclus). Ve vodních tocích se zde běžně vyskytuje pstruh potoční (Salmo trutta), lipan podhorní (Thymallus thymallus), střevle potoční (Phoxinus phoxinus) a vranka obecná (Cottus gobio). Populace vranky obecné je velmi významná, proto představuje jeden z předmětů ochrany tohoto přírodního komplexu. Ze savců je významný především přirozený výskyt vydry říční (Lutra lutra) a v nivě Odry i bobr evropský (Castor fiber).  

Zranitelnost:

Existence vojenského prostoru sebou přináší na jedné straně přímé negativní vlivy, na druhé straně pozitiva spočívající v omezeném hospodářském využití oblasti a v jisté míře v disturbanci při vojenských cvičeních, které simulují tradiční extenzivní management travinných porostů. Samostatnou otázkou zůstává „rozumné“ využívání těchto výcvikových ploch. Neudržované zbytky luk, které nebyly zasaženy eutrofizací spojenou s intenzívním zemědělstvím, ale v důsledku absence pravidelného hospodaření silně zarůstají třtinou křovištní (Calamagrostis epigejos), v minulosti plošně vysévanou lupinou mnoholistou (Lupinus polyphyllus) a náletovými dřevinami - bříza bělokorá (Betula pendula), vrba jíva (Salix caprea). Pojezdy vojenskou technikou mají přímý pozitivní vliv na vznik mokřadních biotopů.
Lesní porosty na prudkých svazích patří z větší části do kategorie ochranných lesů, lesní hospodaření zde proto probíhá přírodě blízkým způsobem. Specifický tvar údolí řeky Bystřičky poskytuje terénní podmínky pro náhlé a silné poryvy větru (hůlavy), které na exponovaných místech způsobují lokální škody na porostech, kalamitní situace zde nastala například v létě roku 2001.
Populace chráněného střevlíka hrbolatého (Carabus variolosus) se nezdá být existenčně ohrožena. Výskyt druhu na lokalitě však může být negativně ovlivněn zejména změnou vodního režimu, následným úbytkem podmáčených biotopů a velkoplošnou holosečnou těžbou v lesích.
Populace vranky obecné není v současnosti nijak ohrožována.
Populace kuňky žlutobřiché je ohrožována pojezdem vojenské techniky na vojenských cestách, na kterých se nachází vhodné biotopy (tůně). Na druhé straně právě pohyb těžké mechanizace je nezbytný pro perzistenci tůní, jinak hrozí jejich rychlé zarůstání a zánik. Přínos působícího vlivu je v tomto případě významnější než rizika s ním spojená.  

Management:

Ideální péčí o travinné biotopy by bylo pravidelné kosení či pastva, dále také zamezení expanze náletových druhů dřevin do cenných travinných porostů. Protože se celé území nachází na území Vojenského újezdu Libavá není možné tento způsob péče aplikovat na celém území. Některé lokality jsou intenzivně vojensky využívané, tomu odpovídá i charakter zdejších porostů. Povrch půdy je místně intenzivně opakovaně zraňován (tankové cesty, dopadové krátery, požáry). Vznikají zde raná sukcesní stádia vhodná ke kolonizaci ochranářsky cenných konkurenčně slabých druhů. Všechny tyto aktivity suplují v současných podmínkách přirozený způsob obhospodařování zdejší porostů.
V letech 2007 byl zahájen management nejhodnotnějších lučních a mokřadních lokalit. Travinná společenstva jsou 1x ročně kosena a jsou zde odstraňovány nálety dřevin.
Lesní porosty na jižních a jihozápadních svazích, které jsou předmětem ochrany této evropsky významné lokality, jsou vesměs pralesovitého či přírodě blízkého charakteru. Doporučujeme tedy ponechat tyto porosty přirozenému vývoji.
Pro populaci kuněk je nezbytný pojezd těžké vojenské techniky na tankodromech, kde se nachází vhodné biotopy pro její rozmnožování (tůně). Bez této disturbance tůně rychle podléhají sukcesi a zániku.  

Možné střety zájmu:

Potenciální střety se předpokládají mezi zájmy vojenského využívání území a ochranou přírodních fenoménů. Dohoda a kompromis mezi oběma zájmy je však vždy možný.  

Stanoviště:

Stanoviště - přehled

Celková rozloha lokality:%ha: 10773.4928
Z toho prioritních naturových biotopů: 4.52487.3795
Z toho neprioritních naturových biotopů: 32.143463.5942
Z toho ostatních přírodních biotopů: 4.37471.1726
Z toho X biotopů: 31.133354.2307
Z toho nereklasifikovaných biotopů: 0

Zobrazovaná data rozloh stanovišť a biotopů odpovídají informacím o stavu při vyhlášení lokality a jsou rovněž shodná s daty zasílanými Evropské komisi formou standardního datového formuláře.
Aktuální data je možné získat na AOPK ČR (pavla.trachtova@nature.cz)

Naturové biotopy:

Stanoviště/BiotopRozloha (ha)Podíl (%)R/Z/GPředmět ochrany
3130Oligotrofní až mezotrofní stojaté vody nížinného až subalpínského stupně kontinentální a alpínské oblasti a horských poloh a jiných oblastí, s vegetací tříd Littorelletea uniflorae nebo Isoëto-Nanojuncetea 4.31920.04C/B/BAno
M2.1 Vegetace letněných rybníků4.31920.04C/B/B
3150Přirozené eutrofní vodní nádrže s vegetací typu Magnopotamion nebo Hydrocharition 7.31170.06C/B/CAno
V1C Makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod s bublinatkou jižní nebo obecnou (Utricularia australis a U. vulgaris)4.99820.04C/B/C
V1F Makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod - ostatní porosty2.31350.02B/A/B
40A0Kontinentální opadavé křoviny 0.11220.00B/A/BAno
K4A Nízké xerofilní křoviny - porosty se skalníky (Cotoneaster spp.)0.11220.00B/A/B
6210Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (Festuco-Brometalia) 0.01110.00D/B/-Ne
T3.4D Širokolisté suché trávníky bez význačného výskytu vstavačovitých a bez jalovce obecného (Juniperus communis)0.01110.00D/B/-
6230Druhově bohaté smilkové louky na silikátových podložích v horských oblastech (a v kontinentální Evropě v podhorských oblastech) 193.54731.79C/B/BAno
T2.3B Podhorské až horské smilkové trávníky bez jalovce193.54731.79C/B/B
6410Bezkolencové louky na vápnitých, rašelinných nebo hlinito-jílovitých půdách (Molinion caeruleae)73.94110.68C/B/BAno
T1.9 Střídavě vlhké bezkolencové louky73.94110.68C/B/B
6430Vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně 58.62210.54C/B/BAno
M5 Devětsilové lemy horských potoků0.13030.00C/B/C
T1.6 Vlhká tužebníková lada58.49180.54C/B/B
6510Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis) 221.59432.05D/C/CAno
T1.1 Mezofilní ovsíkové louky221.59432.05D/C/C
7140Přechodová rašeliniště a třasoviště 4.44310.04B/B/CAno
R2.2 Nevápnitá mechová slatiniště3.94980.03B/B/C
R2.3 Přechodová rašeliniště0.49330.00C/B/C
7230Zásaditá slatiniště 0.019.28C/B/-Ne
R2.1 Vápnitá slatiniště0.01000.00C/B/-
8150Středoevropské silikátové sutě 1.32160.01B/A/BAno
S2B Pohyblivé sutě silikátových hornin1.32160.01B/A/B
8220Chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů 12.74160.11B/A/BAno
S1.2 Štěrbinová vegetace silikátových skal a drolin12.74160.11B/A/B
8310Jeskyně nepřístupné veřejnosti 0.00252.32C/B/-Ne
S3B Jeskyně nepřístupné veřejnosti0.00250.00C/B/-
9110Bučiny asociace Luzulo-Fagetum 206.11981.91C/B/CAno
L5.4 Acidofilní bučiny206.11981.91C/B/C
9130Bučiny asociace Asperulo-Fagetum 2093.405919.43B/B/AAno
L5.1 Květnaté bučiny2093.405919.43B/B/A
9170Dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum 760.90157.06B/B/BAno
L3.1 Hercynské dubohabřiny86.14660.79B/B/B
L3.2 Polonské dubohabřiny0.08790.00B/B/C
L3.3B Západo-karpatské dubohabřiny130.51951.21A/B/B
L3.3C Hercynsko-karpatské dubohabřiny544.14755.05B/B/B
9180Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích 273.97952.54B/B/AAno
L4 Suťové lesy273.97952.54B/B/A
9190Staré acidofilní doubravy s dubem letním (Quercus robur) na písčitých pláních 2.21390.02C/C/-Ne
L7.2 Vlhké acidofilní doubravy2.21390.02C/C/-
91E0Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae) 19.74050.18C/B/BAno
L2.2A Údolní jasanovo-olšové luhy, typické porosty19.74050.18C/B/B
91F0Smíšené lužní lesy s dubem letním (Quercus robur), jilmem vazem (Ulmus laevis), j. habrolistým (U. minor), jasanem ztepilým (Fraxinus excelsior) nebo j. úzkolistým (F. angustifolia) podél velkých řek atlantské a středoevropské provincie (Ulmenion minoris) 0.07160.00C/C/-Ne
L2.3B Tvrdé luhy nížinných řek, člověkem silně ovlivněné porosty0.07160.00C/C/-
9410Acidofilní smrčiny (Vaccinio-Piceetea) 16.56320.15C/B/-Ne
L9.2B Podmáčené smrčiny16.56320.15C/B/-

Ostatní přírodní biotopy

BiotopRozloha (ha)Podíl(%)R/Z
K1 Mokřadní vrbiny71.40040.66B/B
K2.1 Vrbové křoviny hlinitých a písčitých náplavů17.40150.16B/B
K3 Vysoké mezofilní a xerofilní křoviny58.93560.54C/B
L1 Mokřadní olšiny2.20540.02C/C
L2.2B Potoční a degradované jasanovo-olšové luhy126.88491.17B/B
L6.5B Acidofilní teplomilné doubravy bez kručinky chlupaté (Genista pilosa)3.25430.03B/A
L7.1 Suché acidofilní doubravy65.79280.61C/B
M1.1 Rákosiny eutrofních stojatých vod0.35260.00C/B
M1.3 Eutrofní vegetace bahnitých substrátů0.99210.00C/B
M1.4 Říční rákosiny16.07720.14C/B
M1.5 Pobřežní vegetace potoků1.83100.01C/B
M1.7 Vegetace vysokých ostřic10.28360.09C/B
M4.1 Štěrkové náplavy bez vegetace0.04220.00C/C
R1.4 Lesní prameniště bez tvorby pěnovců0.16320.00C/B
S1.5 Křoviny skal a drolin s rybízem alpínským (Ribes alpinum)0.02170.00D/B
T1.4 Aluviální psárkové louky8.16850.07C/B
T1.5 Vlhké pcháčové louky57.76140.53C/B
T4.2 Mezofilní bylinné lemy0.17140.00B/B
T5.5 Acidofilní trávníky mělkých půd12.97190.12C/B
V1G Stanoviště bez vodních makrofyt, ale s přiroz. nebo přírodně blíz.charakt.dna a břehu3.05810.02B/B
V2A Makrofytní vegetace mělkých stojatých vod s dominantními lakušníky (Batrachium spp.)0.01009.28B/B
V2C Makrofytní vegetace mělkých stojatých vod - ostatní porosty0.41800.00B/B
V4B Makrofytní vegetace vodních toků - stanoviště s potenciálním výskytem makrofyt nebo se zjevně přirozeným či přírodě blízkým charakterem koryta12.97480.12C/A

Biotopy řady X

BiotopRozloha (ha)Podíl (%)
X1 Urbanizovaná území5.55480.05
X3 Extenzivně obhospodařovaná pole35.79450.33
X5 Intenzivně obhospodařované louky1.94990.01
X6 Antropogenní plochy se sporadickou vegetací mimo sídla54.78950.50
X7 Ruderální bylinná vegetace mimo sídla991.11979.19
X9A Lesní kultury s nepůvodními jehličnatými dřevinami1241.531811.52
X9B Lesní kultury s nepůvodními listnatými dřevinami20.25000.18
X10 Paseky s podrostem původního lesa118.41881.09
X11 Paseky s nitrofilní vegetací124.00951.15
X12 Nálety pionýrských dřevin745.80826.92
X13 Nelesní stromové výsadby mimo sídla0.35780.00
X14 Vodní toky a nádrže bez ochranářsky významné vegetace14.64620.13
 

Druhy - Rostliny:

Nejsou předmětem ochrany.  

Druhy - Živočichové:

Stálá populace Zastavující se Zimující Hnízdící
Podíl populace Zachovalost Izolace Celkové hodnocení
střevlík hrbolatýC
Carabus variolosusCBCA
vranka obecnáC
Cottus gobioCACC
 

Kraje a katastrální území:

Kraj Olomoucký kraj:

Čermná u Města Libavá, Domašov nad Bystřicí I, Dřemovice u Města Libavá, Hadinka, Hlubočky I, Hlubočky II, Hlubočky III, Hlubočky IV, Hrubá Voda, Jívová I, Kozlov u Velkého Újezdu, Kozlov u Velkého Újezdu I, Nové Oldřůvky I, Podhoří na Moravě, Rudoltovice, Varhošť u Města Libavá, Velká Střelná

Kraj Moravskoslezský kraj:

Klokočov u Vítkova  

Prameny:

Kincl L., Hradílek Z. et Duchoslav M.Výzkum flóry a vegetace ve VVP Libavá. Závěrečná zpráva o řešení grantového projektu MŽP ČR za rok 1995. - Ms. [Depon. in: Knihovna MŽP ČR, Praha].1995
Kincl L., Hradílek Z.Výzkum flóry a vegetace ve VVP Libavá. Závěrečná zpráva o řešení grantového projektu MŽP ČR za rok 1996., MS. [depon in AOPK ČR středisko olomouc].1996
Kincl L., Hradílek Z.Smolenská luka – botanický skvost Oderských vrchů. Čas. Slez. Muz. Opava (A), 47: 113 - 123.1998
Kopecký K., Husová M., Husáková J., Hrouda L., Kirschnerová L., Konvička V. et al.Fytocenologické podklady pro biologickou asanaci VVP Libavá. ZZávěrečná výzkumná zpráva za léta 1986-1990.- Ms. [Depon. in: Knihovna MŽP ČR, Praha].1990
Roleček J. et Konvička M.Recent occurrence of Maculinea alcon (Lepidoptera: Lycaenidae) in Central Moravia, Czech Republic. - Čas. Slez. Muz. Opava (A), 51:89-90.2002
Rybka V.Botanický průzkum vybraných lokalit v rámci VVP Libavá. - Ms. [Depon. in: Knihovna Krajského střediska AOPK ČR, Olomouc].1994
Sádlo J., Husáková J., Větvička V. et Husová M.Posouzení problematiky ekologických škod způsobených sovětskou armádou ve VVP Libavá, zvláště pak na chráněných částech přírody, z hlediska botaniky. - Ms. [Depon. in: Knihovna MŽP ČR, Praha].1994
Wagner J.Zimoviště netopýrů v Nízkém a Hrubém Jeseníku, Oderských vrších a Moravskoslezských Beskydách. - Vespertilio, 5: 287-302.2001
 

Fotografie:

Poznámka: Zpracované souhrny doporučených opatření pro evropsky významné lokality naleznete na webových stránkách Ústředního seznamu ochrany přírody http://drusop.nature.cz/portal/

(c) 2006 Natura 2000 - Oficiální webové stránky soustavy Natura 2000 v České republice, všechna práva vyhrazena. Náměty, příspěvky a připomínky zasílejte na adresu natura2000@nature.cz. Redakce stránek využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření, či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu AOPK ČR výslovně zakázáno. (c) 2006 - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AOPK ČR nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány. Správa a redakce stránek využívá redakční systém portálového rešení SuperServer firmy RAGTOOLS.