Homepage

CZ0714073 - Litovelské Pomoraví

Rozloha: 9458.5647 ha
Navrhovaná kategorie ochrany:
Biogeografická oblast - vysvětlivky: kontinentální
Souřadnice středu: 16°59'40'' v.d., 49°46'53'' s.š.
Nadmořská výška: 215 - 371 m n. m.

Mapa:

Poloha:

Centrální část Hornomoravského úvalu (tzv. Středomoravská niva) a jižní část Mohelnické brázdy, oblast podél řeky Moravy. Jihovýchodní část, která kopíruje hranici CHKO Litovelské Pomoraví, tvoří komplex lužních lesů obklopující řeku Moravu s bočními rameny mezi městem Litovel a obcí Horka nad Moravou doplněný navazujícími nivními loukami a mokřadními společenstvy. Od města Litovle pokračuje lokalita severozápadním směrem opět v hranicích CHKO Litovelské Pomoraví, která zde zahrnuje lužní lesy a rozsáhlý komplex převážně dubohabrových lesů rozkládající se od Litovle až po Úsov a Mohelnici. Mimo hranice CHKO zahrnuje lokalita bezlesou krajinu při toku Moravy až po obce Rájec a Leština.  

Ekotop:

Geologie: Podloží tvoří spodnokarbonské (kulmské) břidlice přecházející v oligomiktní slepence a karbonské vápnité pískovce, střídané prachovci a drobami. V podloží lužní části jsou kvartérní štěrkopísky, překryté holocénními hlínami a fluvizeměmi. V oblasti Třesínského prahu vystupuje na povrch jinak v sedimentech ponořená kra devonských vápenců.
Geomorfologie: Hornomoravský úval, podcelek Středomoravská niva.
Reliéf: Plochá údolní niva s projevy anastomózní říční sítě modelovaná pravidelnými povodněmi je tvořená hlavním tokem řeky Moravy a řadou bočních ramen a přítoků. Zde se nadmořská výška pohybuje od 270 (u obce Leština) do 213 m n. m. (u Olomouce). Navazuje terén s charakterem ploché pahorkatiny zvedající se do nadmořské výšky 345 m (Jelení vrch). V oblasti je také několik jezer vzniklých těžbou štěrkopísku.
Pedologie: Fluvizemě glejové, místy kambizemě modální.
Krajinná charakteristika: Jedinečná ukázka přirozené aluviální krajiny v jinak převážně intenzivně zemědělsky využívaném Hornomoravském úvalu. Zahrnuje lužní lesy, nivní louky a z důvodů arondace hranic i nezbytnou část polností.  

Biota:

Území Litovelského Pomoraví je unikátní bohatým výskytem lužních lesů – zejména tvrdých luhů, ale i měkkých luhů a jasanových olšin. Lesy tvrdého luhu jsou na většině území velmi dobře zachovalé, s vysokou druhovou diverzitou a s charakteristickým střídáním bylinných aspektů. Typické je bylinné patro jarního aspektu s druhy sněženka podsněžník (Galanthus nivalis), bledule jarní (Leucojum vernum), zapalice žluťuchovitá (Isopyrum thalictroides), dymnivka dutá (Corydalis cava), dymnivka plná (C. solida) atd. Ze vzácnějších rostlin se zde vyskytuje např. kruštík polabský (Epipactis albensis) a kruštík modrofialový (E. purpurata). Velmi cenné jsou porosty měkkého luhu, které jsou stanovištěm populace topolu černého (Populus nigra) či vrby bílé (Salix alba).
Komplex s převažujícími dubohabrovými lesy nemá pro svou rozlohu a zachovalost ekosystémů obdobu v kontextu severní Moravy. Některé druhy zde dosahují nejsevernějšího rozšíření proti toku Moravy - bělozářka větvitá (Anthericum ramosum), ostřice Micheliho (Carex michelii), slézovník velkokvětý (Malva alcea), kokořík vonný (Polygonatum odoratum), řimbaba chocholičnatá (Pyrethrum corymbosum). Z dalších vzácných druhů je možné zmínit např. prstnatec Fuchsův (Dactylorhiza fuchsii) nebo hruštici jednostrannou (Orthilia secunda).
Velmi pestré je zastoupení nelesních biotopů převážně mokřadního charakteru, které hostí rozmanitá rostlinná i živočišná společenstva. Z významnějších druhů rostlin se zde můžeme setkat např. s žebratkou bahenní (Hottonia palustris), bublinatkou jižní (Utricularia australis), šmelem okoličnatým (Butomus umbellatus), bazanovcem kytkokvětým (Lysimachia thyrsiflora) či pryskyřníkem velkým (Ranunculus lingua).
Místy se zachovaly také typické nivní psárkové louky či bezkolencové louky s významnými druhy pryšcem kosmatým (Euphorbia villosa), sítinou tmavou (Juncus atratus), kosatcem sibiřským (Iris sibirica), žluťuchou lesklou (Thalictrum lucidum), rozrazilem dlouholistým (Pseudolysimachion maritimum), violkou slatinnou (Viola stagnina) a dalšími. Na sušších plochách se vyskytují také mezofilní ovsíkové louky, zpravidla bez vzácnějších druhů rostlin, vzácně např. i s výskytem zvonečníku hlavatého (Phyteuma orbiculare), mochny bílé (Potentilla alba) či jehlice rolní (Ononis arvensis).

Území je velmi hodnotné i po stránce zoologické. Množství lesních periodických tůní podmiňuje hojný výskyt kriticky ohrožených korýšů žábronožky sněžní (Siphonophanes grubii) a listonoha jarního (Lepidurus apus). Z bezobratlých je nutno ještě zmínit alespoň 2 druhy motýlů tvořících předměty ochrany EVL - modráska bahenního (Maculinea nausithous) a ohniváčka černočárného (Lycaena dispar). V rámci vážek je významný např. výskyt populace klínatky rohaté (Ophiogomphus cecilia), obývající zachovalé říční toky. V PR Plané loučky je jedna z mála lokalit plže svinutce tenkého (Anisus vorticulus) - kriticky ohroženého druhu v rámci ČR.
EVL je bohatá na výskyt ryb, z těch vzácnějších je možné uvést např. hořavku duhovou (Rhodeus amarus), karase obecného (Carassius carassius), střevli potoční (Phoxinus phoxinus), ostroretku stěhovavou (Chondrostoma nasus), ouklejku pruhovanou (Alburnoides bipunctatus), jelce jesena (Leuciscus idus), vranku obecnou (Cottus gobio) a další. Také zde byl nově potvrzen výskyt mihule potoční (Lampetra planeri). V oblasti je rovněž bohatě zastoupena skupina obojživelníků, typický je např. výskyt čolka obecného (Triturus vulgaris) nebo vzácnějšího čolka velkého (T. cristatus), kuňky ohnivé (Bombina bombina), skokana štíhlého (Rana dalmatina) nebo rosničky obecné (Hyla arborea). Z plazů lze v území zastihnout užovku obojkovou (Natrix natrix), slepýše křehkého (Anguis fragilis) a dva druhy ještěrek – ještěrku obecnou (Lacerta agilis) a ještěrku živorodou (Zootoca vivipara).
Území je významným hnízdištěm i tahovou zastávkou řady druhů ptáků. Celkem zde bylo zjištěno cca 250 druhů ptáků. Ze vzácnějších druhů hnízdících v území je možné zmínit např. bukáčka malého (Ixobrychus minutus), čápa černého (Ciconia nigra), orla mořského (Haliaeetus albicilla), včelojeda lesního (Pernis apivorus) či chřástala kropenatého (Porzana porzana); u zachovalých vodních toků lze zastihnout např. kulíka říčního (Charadrius dubius), pisíka obecného (Actitis hypoleucos) či ledňáčka říčního (Alcedo atthis). Hnízdí zde řada druhů ptáků typických pro doubravy, jako je např. lejsek bělokrký (Ficedula albicollis), strakapoud prostřední (Dendrocopos medius), žluva hajní (Oriolus oriolus) a řada dalších. Z významnějších druhů zaznamenávaných zde na tahu je možno zmínit např. rybáka černého (Chlidonias niger), volavku bílou (Egretta alba), bukače velkého (Botaurus stellaris), kvakoše nočního (Nycticorax nycticorax), luňáky (Milvus spp.) nebo orlovce říčního (Pandion haliaetus).
Jeskyně Podkova je významným zimovištěm populace netopýra černého (Barbastella barbastellus). Kromě něj zde hibernuje několik dalších druhů letounů, stejně jako v Mladečských jeskyních.
Do území byl na počátku 90. let 20. století vysazen bobr evropský (Castor fiber), jehož populace se zde úspěšně rozvinula. Z dalších vzácných savců je nutno zmínit vydru říční (Lutra lutra), jejíž nepříliš početná, ale stálá populace migračně spojuje populaci v Beskydech a na Českomoravské vrchovině.  

Kvalita a význam:

Lesy tvrdého luhu jsou v celém území velmi dobře zachovalé s vysokou druhovou diverzitou a s charakteristickým střídáním bylinných aspektů. Typické je bylinné patro jarního aspektu s druhy sněženka podsněžník (Galanthus nivalis), bledule jarní (Leucojum vernum), zapalice žluťuchovitá (Isopyrum thalictroides), dymnivka dutá (Corydalis cava), dymnivka plná (C. solida) atd. Ze vzácnějších rostlin se zde vyskytuje např. kruštík polabský (Epipactis albensis) a kruštík modrofialový (E. purpurata). Velmi cenné jsou porosty měkkého luhu, které jsou stanovištěm populace topolu černého (Populus nigra). Komplex s převažujícími dubohabrovými lesy nemá pro svou rozlohu a zachovalost ekosystémů obdobu v kontextu severní Moravy. Nejsevernější rozšíření proti toku Moravy zde dosahují některé druhy: bělozářka větvitá (Anthericum ramosum), ostřice Micheliho (Carex michelii), sléz velkokvětý (Malva alcea), kokořík vonný (Polygonatum odoratum), řimbaba chocholičnatá (Pyrethrum corymbosum), vzácně prstnatec Fuchsův (Dactylorhiza fuchsii) nebo hruštice jednostranná (Orthilia secunda). Velmi pestré je zastoupení nelesních biotopů převážně mokřadního charakteru, které hostí rozmanitá rostlinná i živočišná společenstva. Z významnějších druhů rostlin se zde můžeme setkat např. s žebratkou bahenní (Hottonia palustris), bublinatkou jižní (Utricularia australis), šmelem okoličnatým (Butomus umbellatus), vrbinou kytkokvětou (Lysimachia thyrsiflora) či pryskyřníkem velkým (Ranunculus lingua). Místy se zachovaly také typické nivní psárkové louky či bezkolencové louky s významnými druhy pryšcem kosmatým (Euphorbia villosa), hrachorem bahenním (Lathyrus palustris), kosatcem sibiřským (Iris sibirica), žluťuchou lesklou (Thalictrum lucidum), rozrazilem dlouholistým (Pseudolysimachion maritimum), violkou slatinnou (Viola stagnina) a dalšími.
Území je velmi hodnotné i po stránce zoologické. Množství lesních periodických tůní podmiňuje hojný výskyt kriticky ohrožených korýšů žábronožky sněžní (Eubranchipus grubii) a listonoha jarního (Lepidurus apus). Z bezobratlých je nutno ještě zmínit alespoň 2 druhy motýlů tvořící též předmět ochrany oblasti - modráska bahenního (Maculinea nausithous) a ohniváčka černočárného (Lycaena dispar) - nebo vážku klínatku rohatou (Ophiogomphus cecilia). V území (PR Plané loučky) je jedna z mála lokalit plže svinutce tenkého (Anisus vorticulus) - kriticky ohroženého druhu v rámci ČR (Beran 1998). V oblasti je rovněž bohatě zastoupena skupina obojživelníků, např. čolek velký (Triturus cristatus) či obecný (T. vulgaris), kuňka obecná (Bombina bombina), skokan štíhlý (Rana dalmatina) nebo rosnička obecná (Hyla arborea). Z plazů lze v území zastihnout užovku obojkovou (Natrix natrix), slepýše křehkého (Anguis fragilis) a dva druhy ještěrek - ještěrku obecnou (Lacerta agilis) a j. živorodou (Zootoca vivipara). Území je významným hnízdištěm i tahovou zastávkou řady druhů ptáků, celkem zde bylo zjištěno cca 250 druhů ptáků. Hnízdí zde významné populace druhů vázaných na zachovalé vodní toky, zejména kulíka říčního (Charadrius dubius), pisíka obecného (Actitis hypoleucos) a ledňáčka říčního (Alcedo atthis), a na zachovalé listnaté lesy, např. strakapouda prostředního (Dendrocopos medius), lejska bělokrkého (Ficedula albicollis), žluvy hajní (Oriolus oriolus) a dalších. Jeskyně v oblasti Třesína jsou významným zimovištěm letounů, včetně netopýra černého (Barbastella barbastellus). Významná je populace bobra evropského (Castor fiber) i méně početné vydry říční (Lutra lutra).
 

Zranitelnost:

Největší negativní vliv především na mokřadní biotopy má pomalé celkové vysychání oblasti, snižování hladiny podzemní vody způsobené "přežívajícími" melioračními zásahy z minulosti a zahloubením koryt toků.
Do roku 2003 byla součástí území obora s daňčí zvěří. V těchto lesních porostech zcela chybí zmlazení. Vyšší počty vysoké zvěře se však negativně projevují na odrůstání zmlazujících dřevin v celém území. Do současnosti přetrvává chov bažantů v bažantnicích, kteří jsou vypouštěni pro komerční podzimní hony.  

Management:

V lesních porostech je nutné nesnižovat celkové zastoupení a počet původních druhů dřevin. Udržovat populace málo zastoupených původních druhů dřevin v početnosti a věkové struktuře, umožňující jejich další reprodukci (obnovu).
Vyloučit rozšiřování invazních nepůvodních druhů dřevin. Vyloučit rozšiřování nepůvodních druhů nebo kříženců dřevin, schopných vyvolat erozi genofondu populací původních druhů dřevin. Tyto druhy při hospodářských zásazích přednostně z lesních porostů odstraňovat.
Při dostatečném zastoupení původních druhů dřevin obnovovat les cestou přirozené obnovy využíváním postupů podrostního způsobu hospodaření, nebude-li z důvodu uchování příznivého stavu určitého typu přírodního stanoviště mezi příslušným orgánem ochrany přírody a vlastníkem lesa dohodnuto jinak.
Jemnějšími způsoby obnovy lesa udržovat nebo vytvářet maloplošně rozrůzněnou věkovou a prostorovou strukturu lesa (např. zakládáním menších obnovních prvků, ponecháváním nedomýcených jedinců či skupin původních druhů dřevin atd.). Zejména stávající etážové porostní skupiny přednostně obnovovat opět na porostní skupiny etážové nebo věkově skupinovitě diferencované.
Nezavádět nové intenzivní chovy zvěře (obory, bažantnice). Usilovat o dosažení biologicky únosných stavů spárkaté zvěře, umožňujících úspěšné odrůstání přirozeného zmlazení všech zastoupených původních druhů dřevin.
Biocidy používat pouze tehdy, lze-li vyloučit jejich negativní vliv na stav lesních ekosystémů.
Těžbu a soustřeďování dříví provádět za dostatečné únosnosti půdy (za vhodných klimatických podmínek) technologiemi minimalizujícími poškození půdy, bylinné a dřevinné vegetace. Úmyslnou mýtní těžbu přednostně provádět mimo období od 1.4. do 31.7. běžného kalendářního roku.
Moliniové porosty je nutné 1x ročně kosit v období červenec až srpen, místa s vyšším výskytem ruderálních druhů vícekrát ročně. Mezofilní ovsíkové louky a aluviální psárkové louky kosit optimálně 2x ročně s využitím lehké techniky. Vyloučit hnojení lučních porostů. Cíleně se zaměřit na management vzácných druhů (séci až po jejich vysemenění, obsékání ploch s jejich výskytem, ponechání nepokosených ploch).
Louky s výskytem modráska bahenního (Maculinea nausithous) a ohniváčka černočárného (Lycaena dispar) je žádoucí pravidelně kosit, nejlépe v měsíci červen, striktně je vylučována druhá seč. Tento typ managementu (vyloučení otavy) je na některých lokalitách v rozporu s managementem doporučovaným pro daný typ vegetace. Populace modráska a ohniváčka jsou vázány na druhově bohaté vlhké louky v PR Plané loučky, menší populace se vyskytují v PR Novozámecké louky a také na loukách u Moravičan. Tyto porosty jsou každoročně 2x koseny. Doporučujeme tedy, aby zde byla aplikována fázová seč s první sečí v červnu a s druhou v období července až konec srpna. Nutné je ponechat alespoň 1/5 plochy nepokosenou nejlépe s vyšším podílem živných rostlin (krvavec toten, šťovíky). Tyto neposečené pásy by měly být dosékány o několik týdnů později a obměňovány mezi jednotlivými roky. Zcela musí být vyloučeno hnojení, chemizace a terénní úpravy vedoucí ke změně vodních poměrů na stanovišti.  

Možné střety zájmu:

Neuvedeno  

Stanoviště:

Stanoviště - přehled

Celková rozloha lokality:%ha: 9458.5647
Z toho prioritních naturových biotopů: 1.08102.9761
Z toho neprioritních naturových biotopů: 45.864338.5887
Z toho ostatních přírodních biotopů: 5.34505.7592
Z toho X biotopů: 19.701863.7048
Z toho nereklasifikovaných biotopů: 0

Zobrazovaná data rozloh stanovišť a biotopů odpovídají informacím o stavu při vyhlášení lokality a jsou rovněž shodná s daty zasílanými Evropské komisi formou standardního datového formuláře.
Aktuální data je možné získat na AOPK ČR (pavla.trachtova@nature.cz)

Naturové biotopy:

Stanoviště/BiotopRozloha (ha)Podíl (%)R/Z/GPředmět ochrany
3130Oligotrofní až mezotrofní stojaté vody nížinného až subalpínského stupně kontinentální a alpínské oblasti a horských poloh a jiných oblastí, s vegetací tříd Littorelletea uniflorae nebo Isoëto-Nanojuncetea 0.07950.00C/B/-Ne
M2.1 Vegetace letněných rybníků0.07950.00C/B/-
3150Přirozené eutrofní vodní nádrže s vegetací typu Magnopotamion nebo Hydrocharition 40.78910.43B/B/-Ne
V1C Makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod s bublinatkou jižní nebo obecnou (Utricularia australis a U. vulgaris)0.00770.00B/A/-
V1F Makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod - ostatní porosty40.78140.43B/B/-
3260Nížinné až horské vodní toky s vegetací svazů Ranunculion fluitantis a Callitricho-Batrachion 0.42050.00C/B/-Ne
V4A Makrofytní vegetace vodních toků - porosty aktuálně přítomných vodních makrofyt0.42050.00C/B/-
3270Bahnité břehy řek s vegetací svazů Chenopodion rubri p.p. a Bidention p.p. 4.68430.04B/B/BNe
M6 Bahnité říční náplavy4.68430.04B/B/B
6210Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (Festuco-Brometalia) 0.26680.00B/B/-Ne
T3.4D Širokolisté suché trávníky bez význačného výskytu vstavačovitých a bez jalovce obecného (Juniperus communis)0.26680.00B/B/-
6410Bezkolencové louky na vápnitých, rašelinných nebo hlinito-jílovitých půdách (Molinion caeruleae)25.21010.26C/B/BAno
T1.9 Střídavě vlhké bezkolencové louky25.21010.26C/B/B
6430Vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně 4.38350.04B/B/BNe
M7 Bylinné lemy nížinných řek0.87030.00B/C/-
T1.6 Vlhká tužebníková lada3.51320.03B/B/B
6510Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis) 43.78310.46B/B/CAno
T1.1 Mezofilní ovsíkové louky43.78310.46B/B/C
7140Přechodová rašeliniště a třasoviště 0.02570.00B/A/-Ne
M1.6 Mezotrofní vegetace bahnitých substrátů0.01920.00B/A/-
R2.2 Nevápnitá mechová slatiniště0.00650.00B/B/-
8210Chasmofytická vegetace vápnitých skalnatých svahů 0.00656.87D/C/-Ne
S1.1 Štěrbinová vegetace vápnitých skal a drolin0.00650.00D/C/-
8310Jeskyně nepřístupné veřejnosti 0.01060.00A/A/AAno
S3B Jeskyně nepřístupné veřejnosti0.01060.00A/A/A
9110Bučiny asociace Luzulo-Fagetum 12.89790.13B/B/-Ne
L5.4 Acidofilní bučiny12.89790.13B/B/-
9130Bučiny asociace Asperulo-Fagetum 55.34110.58B/A/-Ne
L5.1 Květnaté bučiny55.34110.58B/A/-
9150Středoevropské vápencové bučiny (Cephalanthero-Fagion) 2.97860.03C/B/-Ne
L5.3 Vápnomilné bučiny2.97860.03C/B/-
9170Dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum 1930.481120.40B/B/BAno
L3.1 Hercynské dubohabřiny791.29178.36B/B/B
L3.2 Polonské dubohabřiny1139.189412.04B/B/B
9180Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích 1.48150.01C/B/-Ne
L4 Suťové lesy1.48150.01C/B/-
91E0Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae) 101.49461.07B/B/BAno
L2.2A Údolní jasanovo-olšové luhy, typické porosty27.06110.28C/B/C
L2.4 Měkké luhy nížinných řek74.43350.78B/B/B
91F0Smíšené lužní lesy s dubem letním (Quercus robur), jilmem vazem (Ulmus laevis), j. habrolistým (U. minor), jasanem ztepilým (Fraxinus excelsior) nebo j. úzkolistým (F. angustifolia) podél velkých řek atlantské a středoevropské provincie (Ulmenion minoris) 2217.230323.44B/B/BAno
L2.3A Tvrdé luhy nížinných řek, člověkem málo ovlivněné porosty764.43958.08A/A/A
L2.3B Tvrdé luhy nížinných řek, člověkem silně ovlivněné porosty1452.790815.35B/B/B

Ostatní přírodní biotopy

BiotopRozloha (ha)Podíl(%)R/Z
K1 Mokřadní vrbiny11.82990.12B/B
K2.1 Vrbové křoviny hlinitých a písčitých náplavů19.33970.20B/B
K3 Vysoké mezofilní a xerofilní křoviny3.09890.03B/B
L1 Mokřadní olšiny27.25460.28B/B
L2.2B Potoční a degradované jasanovo-olšové luhy33.64290.35B/B
L6.5B Acidofilní teplomilné doubravy bez kručinky chlupaté (Genista pilosa)6.77590.07C/A
L7.1 Suché acidofilní doubravy10.56920.11D/B
M1.1 Rákosiny eutrofních stojatých vod27.13610.28B/B
M1.3 Eutrofní vegetace bahnitých substrátů1.53890.01C/A
M1.4 Říční rákosiny14.67750.15B/B
M1.5 Pobřežní vegetace potoků0.67000.00C/B
M1.7 Vegetace vysokých ostřic23.52660.24B/B
M4.1 Štěrkové náplavy bez vegetace5.11520.05A/A
T1.10 Vegetace vlhkých narušovaných půd0.03870.00C/B
T1.4 Aluviální psárkové louky290.05333.06B/B
T1.5 Vlhké pcháčové louky16.51110.17C/B
T4.2 Mezofilní bylinné lemy0.05080.00B/C
V1G Stanoviště bez vodních makrofyt, ale s přiroz. nebo přírodně blíz.charakt.dna a břehu7.82330.08C/B
V2A Makrofytní vegetace mělkých stojatých vod s dominantními lakušníky (Batrachium spp.)0.17160.00B/B
V2B Makrofytní vegetace mělkých stojatých vod s dominantní žebratkou bahenní (Hottonia palustris)0.48440.00B/B
V2C Makrofytní vegetace mělkých stojatých vod - ostatní porosty2.89260.03C/B
V4B Makrofytní vegetace vodních toků - stanoviště s potenciálním výskytem makrofyt nebo se zjevně přirozeným či přírodě blízkým charakterem koryta2.55800.02B/B

Biotopy řady X

BiotopRozloha (ha)Podíl (%)
X1 Urbanizovaná území28.93260.30
X2 Intenzivně obhospodařovaná pole43.29630.45
X3 Extenzivně obhospodařovaná pole5.62530.05
X4 Trvalé zemědělské kultury0.14940.00
X5 Intenzivně obhospodařované louky445.62904.71
X6 Antropogenní plochy se sporadickou vegetací mimo sídla26.00960.27
X7 Ruderální bylinná vegetace mimo sídla62.79060.66
X8 Křoviny s ruderálními a nepůvodními druhy6.48480.06
X9A Lesní kultury s nepůvodními jehličnatými dřevinami612.43806.47
X9B Lesní kultury s nepůvodními listnatými dřevinami51.69790.54
X10 Paseky s podrostem původního lesa69.74090.73
X11 Paseky s nitrofilní vegetací219.42112.31
X12 Nálety pionýrských dřevin19.86920.21
X13 Nelesní stromové výsadby mimo sídla15.33930.16
X14 Vodní toky a nádrže bez ochranářsky významné vegetace256.28082.70
 

Druhy - Rostliny:

Nejsou předmětem ochrany.  

Druhy - Živočichové:

Stálá populace Zastavující se Zimující Hnízdící
Podíl populace Zachovalost Izolace Celkové hodnocení
bobr evropský300
Castor fiberBACA
čolek velkýR
Triturus cristatusCBCC
klínatka rohatáP
Ophiogomphus ceciliaBBCB
kuňka ohniváR
Bombina bombinaCBCC
modrásek bahenní> 100
Maculinea nausithousCBCB
netopýr černýP
Barbastella barbastellusCBCC
ohniváček černočárný< 10
Lycaena disparCBCB
svinutec tenkýP
Anisus vorticulusBBCB
vydra říčníP
Lutra lutraCBBB
 

Kraje a katastrální území:

Kraj Olomoucký kraj:

Benkov u Střelic, Bohuslavice nad Moravou, Březce, Černovír, Červenka, Doubravice nad Moravou, Hejčín, Hlivice, Horka nad Moravou, Hrabová u Dubicka, Hynkov, Chomoutov, Chořelice, Králová, Křelov, Květín, Leština u Zábřeha, Lhota nad Moravou, Libivá, Litovel, Lukavice na Moravě, Měník, Měrotín, Mladeč, Mohelnice, Moravičany, Náklo, Nasobůrky, Palonín, Pňovice, Rájec u Zábřeha, Rozvadovice, Řepčín, Řimice, Skrbeň, Sobáčov, Stavenice, Střelice u Litovle, Střeň, Štarnov, Štěpánov u Olomouce, Třeština, Tři Dvory u Litovle, Unčovice, Úsov-město, Víska u Litovle, Zvole u Zábřeha  

Prameny:

Beran L.Aquatic molluscs (Gastropoda, Bivalvia) of the Litovelské Pomoraví protected landscape area (Acta Univ. Palacki. Olomoc. Fac. Rer. Nat. 2000, Biol. 38., 17 - 28.2000
Beran L.Svinutec tenký (Anisus vorticulus). The Snail Anisus vorticulus. Ochrana přírody, Praha, 9: 272 - 273.1998
Beran L.Anisus vorticulus (Troschel, 1834) - svinutec tenký. Závěrečná zpráva za rok 2003.nepublikováno. Msc. Depon. AOPK ČR. 5 str.2003
Bureš S.Problematika rybářství a vodní turistiky v NPR Ramena řeky Moravy z pohledu ornitologa. Depon. in Správa CHKO Litovelské Pomoraví, Ms., 3 str.2002
Poprach K., Rybka V.,Chráněná krajinná oblast Litovelské Pomoraví. Acrocephalus (Ostrava), 16: 5-6.1995
Reiter A., Koudelka M.Zimoviště netopýrů v Mladečsko-Javoříčském krasu mimo Javoříčské jeskyně. Vespertilio 5: 199-207.2001
Šafář J., Vávra T.Ústní sdělení - zoologický průzkum (netopýři).
Šafář J., Vávra T.Ústní sdělení - zoologický průzkum (netopýři).
Šafář J., Vávra T., Dočkal O.Ústní sdělení - zoologický průzkum (netopýři).
Šafář J.Novodobé rozšíření bobra evropského (Castor fiber L., 1758) v České republice. Příroda, Praha, 13: 161-196.2002
Vorel A., Kostkan V., Marhoul P., John F., Nová P., Šafář J.Program péče o populaci bobra evropského v České republice. Společnost Castor a AOPK ČR, 114 str.2005
 

Fotografie:

Poznámka: Zpracované souhrny doporučených opatření pro evropsky významné lokality naleznete na webových stránkách Ústředního seznamu ochrany přírody http://drusop.nature.cz/portal/

(c) 2006 Natura 2000 - Oficiální webové stránky soustavy Natura 2000 v České republice, všechna práva vyhrazena. Náměty, příspěvky a připomínky zasílejte na adresu natura2000@nature.cz. Redakce stránek využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření, či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu AOPK ČR výslovně zakázáno. (c) 2006 - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AOPK ČR nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány. Správa a redakce stránek využívá redakční systém portálového rešení SuperServer firmy RAGTOOLS.