Homepage

CZ0424031 - České Švýcarsko

Rozloha: 10626.9065 ha
Navrhovaná kategorie ochrany:
Biogeografická oblast - vysvětlivky: kontinentální
Souřadnice středu: 14°21'19'' v.d., 50°52'42'' s.š.
Nadmořská výška: 104 - 559 m n. m.

Mapa:

Poloha:

Lokalita České Švýcarsko leží v Ústeckém kraji, v severozápadní části bývalého okresu Děčín na pravém břehu Labe mezi obcemi Hřensko, Česká Kamenice, Chřibská, Krásná Lípa a Brtníky. EVL České Švýcarsko přímo sousedí s CHKO Labské pískovce a CHKO Lužické hory.  

Ekotop:

Geologie:
Většinu území pokrývají křemenné pískovce svrchnokřídového (turonského) stáří, dále jsou zde rozptýlena plošně nevelká vulkanická tělesa třetihorního stáří. Nejsvrchnější vrstvu tvoří izolované akumulace sedimentů čtvrtohorního stáří.
Geomorfologie:
Navržená lokalita je součástí geomorfologického celku Děčínská vrchovina, která se dále dělí na Děčínské a Jetřichovické stěny. Z Děčínských stěn zasahuje do navrženého území v jihozápadní části Růžovská vrchovina, zbytek lokality tvoří Jetřichovické stěny.
Reliéf:
Území je značně členité. Nacházejí se tu rozsáhlé skalní stěny (Křídelní stěny, Stříbrné stěny), pozoruhodné kaňony řek Křinice a Kamenice, skalní věže, hřbety, drobná skalní okna, výklenky, jeskyně, rozsedlinové propasti a jiné bizardní tvary vázané na pískovcový fenomén. Nejznámějšími a jedinečnými výtvory jsou skalní brány – Malá Pravčická brána a mohutný skalní most Pravčická brána.
Pedologie:
Hlavními půdními typy v oblasti jsou kambizemě dystrické, pseudogleje luvické a pseudogleje modální.
Krajinná charakteristika:
EVL České Švýcarsko leží v centru pískovcové oblasti, která společně s navazující německou částí, představuje nejrozsáhlejší pískovcové území ve střední Evropě.  

Biota:

Nejvýznamnějším biotopem navržené lokality jsou pískovcové skály (S1.2). Nacházejí se tu holé vysoké skalní stěny, kde extrémní mikroklimatické podmínky nedovolují růst žádným rostlinám, zatímco v soutěskách a kaňonech jsou skalní stěny bohatě porostlé mechorosty, lišejníky a kapradinami. Maloplošně se zde nacházejí pohyblivé sutě silikátových hornin (S2B) a jeskyně nepřístupné veřejnosti (S3B). Nejrozsáhlejší lesní jednotkou jsou acidofilní bučiny (L5.4) vázané zde na pískovcový substrát, na mnoha místech však byly přeměněny na smrkové případně borové monokultury. Fragmentárně se na vrcholových plošinách vyskytují subkontinentální borové doubravy (L7.3). Nejtypičtější porosty se vyskytují především v prostoru Jetřichovického skalního města. Vrcholy pískovcových skal porůstá mozaika lišejníkových borů (L8.1A) a boreokontinentálních borů (L8.1B) spolu s brusnicovou vegetací skal a drolin (T8.3). Na výstupy čedičových hornin jsou vázány květnaté bučiny (L5.1) a také suťové lesy (L4). Fragmentárně se podél vodních toků a v prameništních polohách nacházejí údolní jasanovo-olšové luhy (L2.2). Plošně malý rozsah mají v inverzních roklích se vyskytující podmáčené smrčiny (L9.2B). Významným, i když jen maloplošně zastoupeným biotopem, jsou otevřená vrchoviště (R3.1). Nelesní vegetaci představují především louky. Nacházejí se tu podhorské a horské smilkové trávníky (T2.3), vlhká tužebníková lada (T1.6), vlhké pcháčové louky (T1.5), hojně zastoupeny jsou poháňkové pastviny (T1.3) a ovsíkové louky (T1.1). Povodí dolní Kamenice představuje komplex malých a středně velkých vodních toků podhorského pásma s vhodnými trdlišti lososa obecného (Salmo salar) - štěrkové plochy s prokysličenou vodou. Kamenice má většinou přirozené koryto, Chřibská Kamenice částečně protéká intravilány menších obcí. Toky se nacházejí převážně v lesní málo obhospodařované oblasti. Jedná se o pstruhovou vodu s čistotou stupně I.-II. Stanoviště vydry říční (Lutra lutra), mihule potoční (Lampetra planeri) a lososa obecného (Salmo salar). Nejvýznamnějším biotopem lokality podmiňující existenci předmětu ochrany – vlaskatce tajemného (Trichomanes speciosum), jsou vlastní pískovcové skály, resp. skalní štěrbiny, které druh obývá. Prostředí hlubokých polostinných až stinných inversních roklí vytváří ideální podmínky pro výskyt druhu.  

Kvalita a význam:

Oblast Labských pískovců stojí na styku hercynské a sudetské fytogeografické oblasti, velmi významným faktorem ovlivňujícím zdejší květenu je vyznívání oceánického klimatu, které umožňuje výskyt subatlantských druhů jako např. žebrovice různolisté (Blechnum spicant), mokrýše vstřícnolistého (Chrysosplenium oppositifolium), svízele hercynského (Galium saxatile), třezalky rozprostřené (Hypericum humifusum), sítiny ostrokvěté (Juncus acutiflorus), pérnatce horského (Lastraea limbosperma), štírovníku bažinného (Lotus uliginosus), všivce lesního (Pedicularis sylvatica) a také dvou atlantských druhů - vláskatce tajemného (Trichomanes speciosum, pouze gametofyty) a blánatce kentského (Hymenophyllum tunbrigense, pouze historický údaj). Specifické mikroklimatické a edafické poměry v zaříznutých roklích umožňují existenci subboreálních druhů např. rojovníku bahenního (Ledum palustre), šichy černé (Empetrum nigrum), plavuně pučivé (Lycopodium annotinum), čípku objímavého (Streptopus amplexifolius), klikvy bahenní (Oxycoccus palustris), suchopýru pochvatého (Eriophorum vaginatum), sedmikvítku evropského (Trientalis europaea). Díky teplotní inverzi nacházejí v hlubokých soutěskách příznivé podmínky subarkticko-alpinské druhy, z cévnatých rostlin se jedná o violku dvoukvětou (Viola biflora). Lokalita představuje jedinečnou lokalitu vydry říční (Lutra lutra) poskytující podmínky pro trvalý výskyt druhu. Pro lososa obecného (Salmo salar) představuje povodí Kamenice (tok Kamenice od soutoku se Suchou Bělou do Srbské Kamenice a dolní tok přítoků Kachního potoka, bezejmenného potoka na ř. km 6,5, Velké Bělé a Chřibské Kamenice po obec Chřibská včetně přítoků Studeného potoka a Doubického potoka) unikátní lokalitu v rámci ČR, kde nachází vhodné podmínky pro rozmnožování a život strdlic. Významná lokalita mihule řícní (Lampetra planeri). Rozsáhlost pískovcové oblasti, jejíž součástí je navržená lokalita, výrazně členitý reliéf podmiňující specifické mikroklimatické podmínky (teplotní inverse), subatlantské klima oblasti, problematická přístupnost některých míst i stávající zákonná ochrana území (NP České Švýcarsko, CHKO Labské pískovce) vytváří ideální podmínky pro výskyt předmětného druhu, kterým je vlaskatec tajemný (Trichomanes speciosum). Není náhodou, že druh byl ve zdejší oblasti nalezen v r. 1993 jako nový druh pro ČR.  

Zranitelnost:

Největším problémem území je masová invaze borovice vejmutovky (Pinus strobus), která se šíří do přirozených ekosystémů zejména reliktních borů, kde zcela mění diverzitu a strukturu těchto porostů a v důsledku silného zastínění a opadu potlačuje původní vegetaci. Dalším negativním vlivem je v minulosti provedená přeměna většiny přirozených lesů na smrkové případně borové monokultury. Louky jsou nejvíce ohroženy absencí hospodaření.
Vodní toky jsou ohroženy především znečištěním vody (komunálním), necitlivými regulacemi a existencí příčných stupňů bránících v obousměrných migracích vodních živočichů.  

Management:

V rámci péče o území je třeba dbát těchto obecných zásad:
- odstraňovat geograficky nepůvodní druhy
- při výchově a obnově přednostně odstraňovat invazní geograficky nepůvodní dřeviny
- do lesních porostů vnášet chybějící dřeviny přirozené druhové skladby
- klást důraz na přirozenou obnovu porostů a s tím spojené jemnější způsoby hospodaření a dostatečnou ochranu proti zvěři (např. snižování stavu vysoké zvěře)
- preferovat členitější prostorovou výstavbu porostů, tu lze docílit pestřejší druhovou skladbou, delší obnovní dobou a vhodnými výchovnými zásahy
- při obnovách porostů s vyšším než minimálním zastoupením (podle vyhlášky č.83/1996 Sb.) původních MZD v žádném případě tento podíl nesnižovat. Naopak se doporučuje, aby byl postupně zvyšován až na úroveň přirozeného zastoupení těchto dřevin. Reálné se zdá být cca 50 % navýšení v jednom obnovním cyklu (např. ze současného 20 % zastoupení zvýšit na 30 %). Viz § 31 odst. 1 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích.
- neopomíjet úpravu druhové skladby porostů vzniklých živelně v důsledku pěstebního zanedbání (např. čisté jaseniny, čisté habřiny)
- při hospodaření v lesích neopomíjet význam mrtvého dřeva v lesním ekosystému. Jeho účast v porostech lze zajistit mimo jiné ponecháním jednotlivých stromů přirozené dřevinné skladby (zejména doupných) na dožití a posléze do úplného rozpadu dřevní hmoty na místě.

Mimo les provádět zásahy podle zásad péče o nelesní biotopy (Háková, Klaudisová, Sádlo, 2004). V rašeliništních biotopech důsledné zamezování odvodňování, výstavba přehrádek v odvodňovacích kanálech.

Vydra říční (Lutra lutra):
- osvěta a výchova mezi veřejností i zájmovými skupinami
- zachovat toky s pravidelným výskytem vydry v přirozeném stavu včetně břehových porostů
- při stavbách a rekonstrukcích silničních mostů přes vodní toky důsledně dbát na to, aby vždy zůstaly zachované na obou stranách dostatečně široké suché břehy (zcela nevhodné jsou mosty, kde voda vyplňuje celý prostor mezi opěrami, nevhodné jsou také trubní propustky používané k převedení trvalých vodních toků pod silnicí)
- v místech opakovaných úhynů vyder na silnicích řešit zabezpečení těchto kritických úseků (zaplocení v kombinaci se zprůchodněním stávajícího mostu instalací bočních lávek nebo speciálního „vydřího tunelu“)
- škody na rybích obsádkách minimalizovat tzv. „odkláněcími rybníky" a chovem druhově pestrých obsádek s dostatečným zastoupením „bílé ryby"
- monitoring kvality vody a předcházet nebezpečí havarijních znečištění
- při řešení škod vydrou propagace a aplikace zákona o náhradách škod (č. 115/2000 Sb.).  

Možné střety zájmu:

Neuvedeno  

Stanoviště:

Stanoviště - přehled

Celková rozloha lokality:%ha: 10626.9065
Z toho prioritních naturových biotopů: 1.85197.2145
Z toho neprioritních naturových biotopů: 35.263747.4596
Z toho ostatních přírodních biotopů: 13.001382.3115
Z toho X biotopů: 47.185013.9711
Z toho nereklasifikovaných biotopů: 0

Zobrazovaná data rozloh stanovišť a biotopů odpovídají informacím o stavu při vyhlášení lokality a jsou rovněž shodná s daty zasílanými Evropské komisi formou standardního datového formuláře.
Aktuální data je možné získat na AOPK ČR (pavla.trachtova@nature.cz)

Naturové biotopy:

Stanoviště/BiotopRozloha (ha)Podíl (%)R/Z/GPředmět ochrany
3130Oligotrofní až mezotrofní stojaté vody nížinného až subalpínského stupně kontinentální a alpínské oblasti a horských poloh a jiných oblastí, s vegetací tříd Littorelletea uniflorae nebo Isoëto-Nanojuncetea 0.350.00C/C/-Ne
M3 Vegetace vytrvalých obojživelných bylin0.35000.00C/C/-
3150Přirozené eutrofní vodní nádrže s vegetací typu Magnopotamion nebo Hydrocharition 1.37530.01C/B/-Ne
V1F Makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod - ostatní porosty1.37530.01C/B/-
3260Nížinné až horské vodní toky s vegetací svazů Ranunculion fluitantis a Callitricho-Batrachion 18.89110.17B/B/BAno
V4A Makrofytní vegetace vodních toků - porosty aktuálně přítomných vodních makrofyt18.89110.17B/B/B
4030Evropská suchá vřesoviště 103.67860.97B/A/AAno
T8.2B Sekundární podhorská a horská vřesoviště bez výskytu jalovce obecného (Juniperus communis)0.28390.00C/B/C
T8.3 Brusnicová vegetace skal a drolin
Management: Vyřezávat nálet borovice vejmutovky (Pinus strobus).
103.39470.97B/A/A
6210Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (Festuco-Brometalia) 0.0054.70C/B/-Ne
T3.5B Acidofilní suché trávníky bez význačného výskytu vstavačovitých0.00500.00C/B/-
6230Druhově bohaté smilkové louky na silikátových podložích v horských oblastech (a v kontinentální Evropě v podhorských oblastech) 80.84110.76C/C/-Ne
T2.3A Podhorské až horské smilkové trávníky s jalovcem0.13070.00C/C/-
T2.3B Podhorské až horské smilkové trávníky bez jalovce80.71040.75C/C/-
6410Bezkolencové louky na vápnitých, rašelinných nebo hlinito-jílovitých půdách (Molinion caeruleae)0.71290.00C/B/-Ne
T1.9 Střídavě vlhké bezkolencové louky0.71290.00C/B/-
6430Vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně 12.07910.11C/B/-Ne
M5 Devětsilové lemy horských potoků0.61040.00B/B/-
T1.6 Vlhká tužebníková lada11.46870.10C/B/-
6510Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis) 144.37261.35C/C/CAno
T1.1 Mezofilní ovsíkové louky
Management: Kosení 1x ročně.
144.37261.35C/C/C
6520Horské sečené louky 3.83930.03C/B/-Ne
T1.2 Horské trojštětové louky3.83930.03C/B/-
7140Přechodová rašeliniště a třasoviště 1.61760.01B/B/-Ne
R2.2 Nevápnitá mechová slatiniště0.01800.00B/B/-
R2.3 Přechodová rašeliniště1.59960.01B/B/-
8160Vápnité sutě pahorkatin a horského stupně 3.41850.03A/A/-Ne
S2A Pohyblivé sutě karbonátových hornin3.41850.03A/A/-
8220Chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů 582.22965.47B/B/AAno
S1.2 Štěrbinová vegetace silikátových skal a drolin
Management: Vyřezávat nálet borovice vejmutovky (Pinus strobus).
582.22965.47B/B/A
8310Jeskyně nepřístupné veřejnosti 0.019.41B/B/BAno
S3B Jeskyně nepřístupné veřejnosti0.01000.00B/B/B
9110Bučiny asociace Luzulo-Fagetum 1646.833915.49C/B/BAno
L5.4 Acidofilní bučiny
Management: Ponechat přirozenému vývoji.
1646.833915.49C/B/B
9130Bučiny asociace Asperulo-Fagetum 134.25651.26B/B/BAno
L5.1 Květnaté bučiny
Management: Ponechat přirozenému vývoji.
134.25651.26B/B/B
9170Dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum 9.17550.08C/B/-Ne
L3.1 Hercynské dubohabřiny9.17550.08C/B/-
9180Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích 45.50130.42B/B/BAno
L4 Suťové lesy
Management: Ponechat přirozenému vývoji.
45.50130.42B/B/B
9190Staré acidofilní doubravy s dubem letním (Quercus robur) na písčitých pláních 25.79130.24D/C/-Ne
L7.2 Vlhké acidofilní doubravy25.79130.24D/C/-
91D0Rašelinný les 4.3350.04B/B/-Ne
L10.1 Rašelinné březiny3.03320.02C/B/-
L10.3 Suchopýrové bory kontinentálních rašelinišť
Management: Vyřezávat nálet borovice vejmutovky (Pinus strobus).
1.30180.01A/A/-
91E0Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae) 63.11860.59C/B/-Ne
L2.2A Údolní jasanovo-olšové luhy, typické porosty63.11860.59C/B/-
91T0Středoevropské lišejníkové bory 786.76617.40B/B/-Ne
L8.1A Boreokontinentální lišejníkové bory
Management: Vyřezávat nálet borovice vejmutovky (Pinus strobus).
786.76617.40B/B/-
9410Acidofilní smrčiny (Vaccinio-Piceetea) 275.47522.59C/B/CAno
L9.2B Podmáčené smrčiny
Management: Vyřezávat nálet borovice vejmutovky (Pinus strobus).
275.47522.59C/B/C

Ostatní přírodní biotopy

BiotopRozloha (ha)Podíl(%)R/Z
K2.1 Vrbové křoviny hlinitých a písčitých náplavů0.43030.00C/B
K3 Vysoké mezofilní a xerofilní křoviny0.74250.00C/B
L1 Mokřadní olšiny0.44860.00C/B
L2.2B Potoční a degradované jasanovo-olšové luhy63.15610.59B/B
L7.1 Suché acidofilní doubravy12.91310.12C/B
L7.3 Subkontinentální borové doubravy863.78238.12C/C
L8.1B Boreokontinentální bory bez lišejníků373.04923.51C/B
M1.1 Rákosiny eutrofních stojatých vod0.19100.00B/B
M1.3 Eutrofní vegetace bahnitých substrátů0.48360.00C/C
M1.4 Říční rákosiny0.40450.00C/C
M1.5 Pobřežní vegetace potoků2.89120.02B/B
M1.7 Vegetace vysokých ostřic1.77810.01C/B
R1.4 Lesní prameniště bez tvorby pěnovců0.17600.00B/B
T1.10 Vegetace vlhkých narušovaných půd1.79480.01C/B
T1.3 Poháňkové pastviny2.47750.02C/C
T1.4 Aluviální psárkové louky4.51290.04C/B
T1.5 Vlhké pcháčové louky48.62800.45C/B
T4.2 Mezofilní bylinné lemy0.01500.00C/C
T5.5 Acidofilní trávníky mělkých půd2.31970.02B/B
V1G Stanoviště bez vodních makrofyt, ale s přiroz. nebo přírodně blíz.charakt.dna a břehu0.26530.00D/B
V2A Makrofytní vegetace mělkých stojatých vod s dominantními lakušníky (Batrachium spp.)0.22670.00B/B
V2C Makrofytní vegetace mělkých stojatých vod - ostatní porosty0.09740.00B/B
V4B Makrofytní vegetace vodních toků - stanoviště s potenciálním výskytem makrofyt nebo se zjevně přirozeným či přírodě blízkým charakterem koryta1.52770.01A/A

Biotopy řady X

BiotopRozloha (ha)Podíl (%)
X1 Urbanizovaná území104.10180.97
X2 Intenzivně obhospodařovaná pole38.95600.36
X3 Extenzivně obhospodařovaná pole143.61931.35
X5 Intenzivně obhospodařované louky101.68580.95
X6 Antropogenní plochy se sporadickou vegetací mimo sídla1.79250.01
X7 Ruderální bylinná vegetace mimo sídla29.01460.27
X8 Křoviny s ruderálními a nepůvodními druhy2.18200.02
X9A Lesní kultury s nepůvodními jehličnatými dřevinami4383.027041.24
X9B Lesní kultury s nepůvodními listnatými dřevinami25.29140.23
X10 Paseky s podrostem původního lesa81.07650.76
X11 Paseky s nitrofilní vegetací61.03840.57
X12 Nálety pionýrských dřevin36.07980.33
X13 Nelesní stromové výsadby mimo sídla5.79320.05
X14 Vodní toky a nádrže bez ochranářsky významné vegetace0.31280.00
 

Druhy - Rostliny:

Stálá populace Zastavující se Zimující Hnízdící
Podíl populace Zachovalost Izolace Celkové hodnocení
vláskatec tajemnýP
Trichomanes speciosumBAAA
 

Druhy - Živočichové:

Stálá populace Zastavující se Zimující Hnízdící
Podíl populace Zachovalost Izolace Celkové hodnocení
losos obecnýP
Salmo salarAABA
mihule potočnícca 1000 subad
Lampetra planeriBBCB
vydra říčníP
Lutra lutraCACB
 

Kraje a katastrální území:

Kraj Ústecký kraj:

Brtníky, Dolní Chřibská, Doubice, Hřensko, Janov u Hřenska, Jetřichovice u Děčína, Kamenická Stráň, Kopec, Kunratice u České Kamenice, Kyjov u Krásné Lípy, Mezná u Hřenska, Mikulášovice, Růžová, Rynartice, Srbská Kamenice, Studený u Kunratic, Vlčí Hora, Všemily, Vysoká Lípa  

Prameny:

Neuvedeno  

Fotografie:

Poznámka: Zpracované souhrny doporučených opatření pro evropsky významné lokality naleznete na webových stránkách Ústředního seznamu ochrany přírody http://drusop.nature.cz/portal/

(c) 2006 Natura 2000 - Oficiální webové stránky soustavy Natura 2000 v České republice, všechna práva vyhrazena. Náměty, příspěvky a připomínky zasílejte na adresu natura2000@nature.cz. Redakce stránek využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření, či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu AOPK ČR výslovně zakázáno. (c) 2006 - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AOPK ČR nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány. Správa a redakce stránek využívá redakční systém portálového rešení SuperServer firmy RAGTOOLS.