Homepage

CZ0420144 - Novodomské a polské rašeliniště

Rozloha: 2614.2943 ha
Navrhovaná kategorie ochrany:
Biogeografická oblast - vysvětlivky: kontinentální
Souřadnice středu: 13°12'39'' v.d., 50°30'39'' s.š.
Nadmořská výška: 734 - 911 m n. m.

Mapa:

Poloha:

Rozsáhlé území na náhorní parovině Krušných hor skládající se ze tří dílčích částí. Území se rozprostírá mezi Jelení horou a Komářím vrchem u Kryštofových Hamrů na západě a horou Čihadlo u Načetína na východě (okr. Chomutov).  

Ekotop:

Geologie: Podloží je tvořeno horninami krušnohorského krystalinika. Jsou to tzv. šedé ruly proterozoického stáří a červené ruly svrchního proterozoika až spodního paleozoika. Rulové zvětraliny jsou při povrchu překryty holocénními organickými sedimenty rašelinišť s mocností rašeliny až 10,5 m (rašeliniště Pod Novoveským vrchem je nejhlubším ložiskem v ČR).
Geomorfologie: Území se nalézá v centrální části geomorfologického celku Krušných hor v Loučenské hornatině.
Reliéf: Denudací narušený reliéf náhorní paroviny je plochý až mírně zvlněný.
Pedologie: Půdní profil tvoří především rašeliny méně pak kambické podzoly.
Krajinná charakteristika: Rozsáhlý komplex vrchovišť a podmáčených, resp. rašelinných smrčin s charakteristickou květenou a faunou.  

Biota:

Území se skládá ze tří poměrně rozsáhlých a kompaktních celků se vzájemně obdobným charakterem vegetace. Zásadními biotopy území jsou rašeliniště vrchovištního typu. Jsou to vrchoviště s klečí rašelinnou (R2.3)(Pinus x pseudopumilio), otevřená vrchoviště (R3.1) sv. Oxycocco-Empetrion hermaphroditi v mozaice s vrchovištními šlenky (R3.3) sv. Leuko-Scheuchzerion palustris a na místech bývalé a současné těžby rašeliny – vegetace degradovaných vrchovišť (R3.4). Vrchoviště jsou obklopená podmáčenými (L9.2B) a rašelinnými smrčinami (L9.2A) sv. Piceion excelsae, které jsou plošně nejrozsáhlejší vegetační jednotkou celého území. Komplex rašelinných a podmáčených smrčin maloplošně doplňují také rašelinné březiny (L10.1) s břízou pýřitou (Betula pubescens), a ojediněle i blatkové bory (L10.4) s borovicí blatkou (Pinus rotundata). V nejsevernější z dílčích částí území (západní úpatí hory Čihadlo) dosahují významnější pokryvnosti také acidofilní bučiny (L5.4) sv. Luzulo-Fagion, které pozvolna s rostoucí nadmořskou výškou přecházejí ve smrčiny (L9.1). Škálu mokřadních biotopů doplňují maloplošné výskyty nevápnitých mechových slatinišť (R2.2) a přechodových rašelinišť (R2.3). Mimo les se zachovaly porosty horských luk a pastvin. Jedná se především o společenstva trojštětových luk (T1.2) sv. Polygono-Trisetion a krátkostébelných smilkových trávníků (T2.3) sv. Violion caninae. Na vlhkých a podmáčených stanovištích rostou společenstva pcháčových luk a lad (T1.6) (sv. Calthion palustris). Na loukách lze najít drobná prameniště s charakteristickou okolní vegetací (T8.2) sv. Cardamino-Montion.

Z rostlinných druhů lze nalezneme např. borovici rašelinnou (Pinus x pseudopumilio), borovici blatku (Pinus rotundata), rojovník bahenní (Ledum palustre), kyhanku sivolistou (Andromeda polifolia), šichu černou (Empetrum nigrum), rosnatku okrouhlolistou (Drosera rotundifolia), klikvu bahenní (Oxycoccus palustris), suchopýr pochvatý (Eriophorum vaginatum). V bylinném patře se mimo rašeliništních druhů uplatňují i druhy rašelinných luk, např. vzácná ostřice bažinná (Carex limosa) a prstnatec Fuchsův (Dactylorhiza fuchsii). K ochranářsky významným biotopům patří i luční prameniště s hojným výskytem vzácné zdrojovky potoční (Montia hallii). Porosty horských luk se v lokalitě vyskytují pouze marginálně, nicméně také zde lze nalézt několik vzácných druhů rostlin, lze zmínit koprník štětinolistý (Meum athamanticum) nebo prhu arniku (Arnica montana). Významný je však především výskyt šurpku Rogerova (Orthotrichum rogeri).
Ze zoologického hlediska je lokalita významná pravidelným hnízděním tetřívka obecného (Tetrao tetrix). Z dalších vzácných druhů živočichů se zde setkáváme se zmijí obecnou (Vipera berus), ještěrkou živorodou (Lacerta vivipara), bekasinou otavní (Gallinago gallinago), slukou lesní (Scolopax rusticola), čápem černým (Ciconia nigra), sýcem rousným (Aegolius funereus), kulíškem nejmenším (Glaucidium passerinum), vodoušem kropenatým (Tringa ochropus), krkavcem velkým (Corvus corax) a dalšími. Zaznamenán byl i výskyt jeřábka lesního (Bonasa bonasia) a jeřába popelavého (Grus grus).  

Kvalita a význam:

K nejcennějším biotopům území patří zachovalá aktivní vrchoviště se šlenky a původní pralesovité porosty rašelinné kleče, které se udržely na všech větších zachovalých ložiscích rašeliny a ostrůvkovitě i mezi nimi. Na tyto porosty je také vázána celá řada vzácných rašelinných druhů rostlin, jako je například šurpek Rogerův (Orthotrichum rogeri).  

Zranitelnost:

Nepříznivým faktorem je trvající imisní zatížení celé oblasti, v důsledku kterého došlo v celém širokém okolí k úplnému rozpadu lesa. Toto bylo v minulosti řešeno výsadbou odolnějších, ale nepůvodních druhů dřevin (Larix decidua, Picea pungens). Před vlastní výsadbou byly prováděny meliorační přípravné práce - odvodnění, zarovnání povrchu buldozerem. V současné době se přistoupilo k rekonstrukci lesních porostů s cílem nahradit geograficky nepůvodní dřeviny vhodnějšími druhy.
Historický vliv těžby rašeliny (borkování) je patrný na okrajích téměř všech větších rašelinných ložisek v zájmovém území. V současnosti však již nepůsobí negativně. Horší jsou pozůstatky strojového dobývání rašeliny.
Přetrvávajícím vlivem je existence odvodňovacích kanálů, byť již neudržovaných.
Negativně působí i vysoký stav jelení zvěře, který nadměrným okusem zabraňuje zmlazování lesa a nadměrným shromažďováním v rozvolněných porostech kleče, může zničit existující šlenky.
Potenciálním nebezpečím je také vápnění, které zvýšením pH vody v rašeliništích a následnou mineralizací rašeliny může negativně ovlivnit zdejší fytocenózy.
Negativní vliv na vrchovištní společenstva má i zvýšená depozice dusíku z atmosféry, vedoucí k eutrofizaci těchto společenstev.  

Management:

Důsledné zamezování odvodňování rašeliništních biotopů, výstavba přehrádek v odvodňovacích kanálech, možno uvažovat nad tvorbou malých mělkých jezírek (umělých šlenků) s odstraněním drnu v litorálních zónách (prostor pro ecesi a procesi generativně se šířících mokřadních druhů).

V lesních partiích dbát v rámci péče těchto obecných zásad:
- nešířit geograficky a stanovištně nepůvodní dřeviny
- při výchově a obnově přednostně odstraňovat invazní geograficky nepůvodní dřeviny
- do lesních porostů vnášet chybějící dřeviny přirozené druhové skladby
- klást důraz na přirozenou obnovu porostů a s tím spojené jemnější způsoby hospodaření a dostatečnou ochranu proti zvěři (např. snižování stavu vysoké zvěře)
- neopomíjet úpravu druhové skladby porostů vzniklých živelně v důsledku pěstebního zanedbání (např. čisté jaseniny, čisté habřiny)
- neopomíjet význam mrtvého dřeva v lesním ekosystému. Jeho účast v porostech lze zajistit mimo jiné ponecháním jednotlivých stromů přirozené dřevinné skladby (zejména doupných) na dožití a posléze do úplného rozpadu dřevní hmoty na místě.

Omezení vstupu do jádrových zón vrchovišť.  

Možné střety zájmu:

Neuvedeno  

Stanoviště:

Stanoviště - přehled

Celková rozloha lokality:%ha: 2614.2943
Z toho prioritních naturových biotopů: 43.351133.4617
Z toho neprioritních naturových biotopů: 36.13944.6037
Z toho ostatních přírodních biotopů: 1.2131.7561
Z toho X biotopů: 15.12395.2836
Z toho nereklasifikovaných biotopů: 0

Zobrazovaná data rozloh stanovišť a biotopů odpovídají informacím o stavu při vyhlášení lokality a jsou rovněž shodná s daty zasílanými Evropské komisi formou standardního datového formuláře.
Aktuální data je možné získat na AOPK ČR (pavla.trachtova@nature.cz)

Naturové biotopy:

Stanoviště/BiotopRozloha (ha)Podíl (%)R/Z/GPředmět ochrany
4030Evropská suchá vřesoviště 1.24460.04B/B/-Ne
T8.2B Sekundární podhorská a horská vřesoviště bez výskytu jalovce obecného (Juniperus communis)1.24460.04B/B/-
6230Druhově bohaté smilkové louky na silikátových podložích v horských oblastech (a v kontinentální Evropě v podhorských oblastech) 12.82820.49C/B/-Ne
T2.3B Podhorské až horské smilkové trávníky bez jalovce12.82820.49C/B/-
6430Vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně 0.35510.01B/B/-Ne
T1.6 Vlhká tužebníková lada0.35510.01B/B/-
6520Horské sečené louky 35.17711.34B/B/-Ne
T1.2 Horské trojštětové louky35.17711.34B/B/-
7110Aktivní vrchoviště 10.86030.41C/B/BAno
R3.1 Otevřená vrchoviště4.44860.17B/A/B
R3.3 Vrchovištní šlenky6.41170.24C/B/B
7120Degradovaná vrchoviště (ještě schopná přirozené obnovy) 79.6513.04B/B/BAno
R3.4 Degradovaná vrchoviště79.65103.04B/B/B
7140Přechodová rašeliniště a třasoviště 29.11621.11C/B/BAno
R2.2 Nevápnitá mechová slatiniště7.08460.27B/B/B
R2.3 Přechodová rašeliniště22.03160.84C/B/B
9110Bučiny asociace Luzulo-Fagetum 73.68612.81B/B/-Ne
L5.4 Acidofilní bučiny73.68612.81B/B/-
91D0Rašelinný les 1109.773242.45B/B/AAno
L10.1 Rašelinné březiny44.00511.68B/B/A
L10.4 Blatkové bory1.07990.04B/B/A
L9.2A Rašelinné smrčiny596.189222.80B/B/A
R3.2 Vrchoviště s klečí (Pinus mugo)468.499017.92B/B/A
9410Acidofilní smrčiny (Vaccinio-Piceetea) 725.373627.74B/B/BAno
L9.1 Horské třtinové smrčiny299.132511.44C/B/B
L9.2B Podmáčené smrčiny426.241116.30B/B/B

Ostatní přírodní biotopy

BiotopRozloha (ha)Podíl(%)R/Z
M1.3 Eutrofní vegetace bahnitých substrátů0.33020.01C/B
M1.7 Vegetace vysokých ostřic4.80680.18C/B
R1.2 Luční prameniště bez tvorby pěnovců0.16490.00A/A
T1.5 Vlhké pcháčové louky25.01140.95B/C
V1G Stanoviště bez vodních makrofyt, ale s přiroz. nebo přírodně blíz.charakt.dna a břehu1.09280.04A/A
V2A Makrofytní vegetace mělkých stojatých vod s dominantními lakušníky (Batrachium spp.)0.35000.01B/B

Biotopy řady X

BiotopRozloha (ha)Podíl (%)
X1 Urbanizovaná území1.24090.04
X3 Extenzivně obhospodařovaná pole3.43870.13
X6 Antropogenní plochy se sporadickou vegetací mimo sídla34.24611.30
X9A Lesní kultury s nepůvodními jehličnatými dřevinami275.383410.53
X9B Lesní kultury s nepůvodními listnatými dřevinami18.92870.72
X10 Paseky s podrostem původního lesa52.20631.99
X11 Paseky s nitrofilní vegetací5.05480.19
X12 Nálety pionýrských dřevin0.75390.02
X14 Vodní toky a nádrže bez ochranářsky významné vegetace4.03080.15
 

Druhy - Rostliny:

Stálá populace Zastavující se Zimující Hnízdící
Podíl populace Zachovalost Izolace Celkové hodnocení
puchýřka útláP
Coleanthus subtilisCCBC
šurpek RogerůvR
Orthotrichum rogeriABCB
 

Druhy - Živočichové:

Nejsou předmětem ochrany.  

Kraje a katastrální území:

Kraj Ústecký kraj:

Hora Svatého Šebestiána, Jilmová, Kryštofovy Hamry, Načetín, Načetín u Kalku, Nová Ves u Křimova, Pohraniční, Radenov, Výsluní  

Prameny:

Procházka F. [ed]Černý a červený seznam cévnatých rostlin České republiky (stav v roce 2000). - AOPK ČR, Praha, Příroda: 18, 146 s.2001
Bělohoubek J. et Marková I.NPR Novodomské rašeliniště - Závěrečná zpráva z mapování Natura 2000, depon. in AOPK ČR, Praha.2000
Čeřovský V.Význačné a zvláště chráněné druhy fauny smrčin a rašelinišť centrální části Krušných hor. - Ústní sdělení.
Chytrý M., Kučera T. et Kočí M.Katalog biotopů České republiky. - AOPK ČR, 307 str., Praha.2001
Kolektiv autorůChráněná území ČR, sv. Ústecko, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha, 280. str.1999
Ondráček Č.Krušné hory - Načetín. Závěrečná zpráva z mapování Natura 2000, depon. in AOPK ČR, Praha.2002
Ondráček Č.Výsluní. Závěrečná zpráva z mapování Natura 2000, depon. in AOPK ČR, Praha.2001
Tyráček J., Malkovský M. et Schovánek P.Přehledná geologická mapa Severočeské hnědouhelné pánve a jejího okolí. - Ústřední ústav geologický, 1 list, Praha.1990
Neuhäuslová Z. et al.Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky. - Academia, 341 str., 1 mapový list, Praha.2001
Demek J. et al.Zeměpisný lexikon ČSR - Hory a nížiny. - Academia, 584 str., Praha.1987
Jaroš P., Ondráček Č., Tejrovský V., Chobot K. et Čeřovský V.Lokality soustavy NATURA 2000 v okrese Chomutov. - dosud nepublikováno
 

Fotografie:

Poznámka: Zpracované souhrny doporučených opatření pro evropsky významné lokality naleznete na webových stránkách Ústředního seznamu ochrany přírody http://drusop.nature.cz/portal/

(c) 2006 Natura 2000 - Oficiální webové stránky soustavy Natura 2000 v České republice, všechna práva vyhrazena. Náměty, příspěvky a připomínky zasílejte na adresu natura2000@nature.cz. Redakce stránek využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření, či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu AOPK ČR výslovně zakázáno. (c) 2006 - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AOPK ČR nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány. Správa a redakce stránek využívá redakční systém portálového rešení SuperServer firmy RAGTOOLS.