Homepage

CZ0414127 - Hradiště

Rozloha: 33159.0685 ha
Navrhovaná kategorie ochrany: Přírodní památka - část
Biogeografická oblast - vysvětlivky: kontinentální
Souřadnice středu: 13°6'32'' v.d., 50°15'7'' s.š.
Nadmořská výška: 333 - 928 m n. m.

Mapa:

Poloha:

Plochá sopečná hornatina, tvořící Doupovské hory, oddělující Sokolovskou a Mosteckou pánev se rozkládá v okresech Karlovy Vary, Chomutov a Louny, mezi městy Ostrov a Kadaň. Celé pohoří se nachází na pravém břehu středního toku Ohře.  

Ekotop:

Geologie: Doupovské hory jsou tvořeny neovulkanity miocenního až oligocenního stáří. V jihovýchodní části pohoří, v okolí Valče, vystupují malé okrsky jezerních sedimentů třetihorního stáří (sladkovodní vápence). V JZ části se vyskytují ojediněle žuly, pomístně čtvrtohorní sedimenty - písky a jíly.
Geomorfologie: Krušnohorská soustava, Podkrušnohorská podsoustava, celek Doupovské hory, tři okrsky – Hradišťská hornatina, Jehličenská hornatina a Rohozecká vrchovina.
Reliéf: Typickým povrchovým tvarem v pohoří jsou plošiny (mesy) na lávových příkrovech, stolové hory, v okrajových částech (především v průlomovém údolí Ohře) pak suťová pole a osypy. Radiální, odstředivě tekoucí síť potoků vyhloubila řadu hluboce zaříznutých údolí, často s výchozy skal.
Pedologie: Větráním vulkanitů vznikají minerálně silné, hnědé eubazické a mezobazické půdy pahorkatin a vrchovin. Na prudších svazích se vyskytují především rankery, v údolních polohách půdy oglejené.
Krajinná charakteristika: Jediné kompaktní sopečné pohoří v České republice. Plochá hornatina, vzniklá erozním rozčleněním jediného, mladotřetihorního stratovulkánu, má zhruba kruhový půdorys o průměru asi 25 km a zaujímá plochu více než 300 km2. Střední výška pohoří je asi 550 m n. m., nejnižším bodem je hladina Ohře u Kadaně (asi 280 m n. m.), nejvyšším je vrchol Hradiště (934 m n. m.). Horský ráz pohoří je patrný především v jeho okrajové severní a západní části, na východě se terén postupně snižuje Rohozeckou vrchovinou do přilehlé Žatecké pánve. Klimaticky je území velmi pestré, což je dáno poměrně velkými výškovými rozdíly a reliéfní pestrostí území. Vrcholové části mají klima chladné oblasti (CH3), většina pohoří má klima mírně teplé oblasti (MT1, MT2). Rohozecká vrchovina na východě leží ve srážkovém stínu Krušných hor, v teplé oblasti (T2).  

Biota:

Aktuální vegetace je tvořena lesními porosty asi z 30%, velkou část z nich tvoří přirozené listnaté lesy: květnaté bučiny asociace Asperulo-Fagetum (L5.1), suťové lesy svazu Tilio-Acerion (L4), jasanovo-olšové lužní lesy sv. Alno-Padion (L2.2A) a acidofilní teplomilné doubravy sv. Quercion petraeae (L6.5B), které zde byly lokálně nahrazeny výsadbami nepůvodních, převážně jehličnatých dřevin - modřín opadavý (Larix decidua), smrk ztepilý (Picea abies).
Z nelesních biotopů převažují ovsíkové louky (T1.1), výrazně jsou zastoupeny rovněž širokolisté (T3.4) a úzkolisté teplomilné trávníky (T3.3), dále porosty mezofilních vysokých křovin (K3), mokřadní vrbiny (K1), vegetace efemér a sukulentů (T6.1), vlhká tužebníková lada (T1.6), devětsilové lemy horských potoků (M5), střídavě vlhké bezkolencové louky (T1.9), horské trojštětové louky (T1.2). Vodní, mokřadní a pobřežní vegetace je v celém území poměrně vzácná, skalní vegetace je omezena na několik význačných lokalit (NPR Úhošť, Rašovické skály, PP Šemnická skála, Údolí Ohře).  

Kvalita a význam:

Přírodní komplex je plošně nejrozsáhlejším refugiem bioty středoevropského listnatého lesa a nelesních suchozemských stanovišť v severozápadních Čechách. Je kontaktním územím mezi termofytikem středních Čech a oreofytikem Krušných hor a Slavkovského lesa. Údolí Ohře hrálo v minulosti (a zřejmě hraje i v současnosti) roli významného migračního koridoru, jímž dochází k šíření jednotlivých rostlinných a živočišných druhů ve směru západ – východ, např. moudivláček lužní (Remiz pendulinus), hvozdík sivý (Dianthus gratianopolitanus) a Leistus montanus. Zejména biotopy květnatých bučin, suťových lesů, teplomilných trávníků (široko – i úzkolistých), makrofytní vegetace vodních toků a údolních jasanovo-olšových luhů dosahují v přírodním komplexu mimořádných rozloh a vynikajícího stupně reprezentativnosti a zachovalosti. Stepní vegetace úzkolistých teplomilných trávníků (a mnohé na ni vázané druhy flóry a fauny) zde dosahují své západní hranice rozšíření ve střední Evropě. Na území Doupovských hor přežívají dodnes podstatné části českých populací celé řady rostlinných a živočišných druhů - koniklec otevřený (Pulsatilla patens), hořeček drsný Sturmův (Gentianella obtusifolia subsp. sturmiana), hrachor trávolistý (Lathyrus nissolia), užovka stromová (Elaphe longissima), chřástal polní (Crex crex), pěnice vlašská (Sylvia nisoria), hnědásek chrastavcový (Euphydryas aurinia). Doupovské hory jsou navrženým územím pro vyhlášení SPA – území zvláštní ochrany ptáků. Na lokalitě se vyskytuje řada evropsky významných druhů: koniklec otevřený (Pulsatilla patens), modrásek bahenní (Maculinea nausithous), hnědásek chrastavcový (Euphydryas aurinia), losos atlantský (Salmo salar), čolek velký (Triturus cristatus), kuňka ohnivá (Bombina bombina).  

Zranitelnost:

Absence jakéhokoli obhospodařování velké části nelesních stanovišť v území představuje pro současnou biotu Doupovských hor reálné nebezpečí ve smyslu pokračujících sukcesních změn od travinobylinných společenstev přes expandující křovinná stádia k iniciálním stádiím lesa. S tímto vývojem logicky souvisí změna poměrného zastoupení nelesních stanovišť ve prospěch lesa a potenciální následná redukce biodiverzity v území. V tomto smyslu se jeví disturbance spojené s pojezdy těžké vojenské techniky a činností cvičících vojsk jako málo významné. Rovněž nevhodné způsoby lesního hospodaření (výsadby stanovištně a geograficky nepůvodních druhů – smrk (Picea sp.), modřín opadavý (Larix decidua) nejsou v tomto kontextu příliš významné.  

Management:

V území je třeba soustředit se především na zachování nelesních stanovišť. Především luční porosty všech typů je třeba obhospodařovat - ať už sečením nebo pastvou.
Zpomalení či úplné zastavení postupného zarůstání nelesních pozemků expandujícími porosty křovin a následný vznik iniciálních stádií lesa je v zájmu nejen ochrany bioty v území, ale je plně v souladu i s primárním posláním území jako vojenského výcvikového prostoru.

V lesním hospodářství musí být kladen důraz na mimoprodukční funkce lesa, které samozřejmě nejlépe plní lesy přirozené druhové skladby.
Výsadby geograficky nepůvodních, převážně jehličnatých druhů dřevin, nejsou v souladu se zájmy ochrany přírody.  

Možné střety zájmu:

Využití území jako vojenského výcvikového prostoru. Intenzivní lesní a zemědělské hospodářství. Podnikatelské záměry na okraji komplexu.  

Stanoviště:

Stanoviště - přehled

Celková rozloha lokality:%ha: 33159.0685
Z toho prioritních naturových biotopů: 5.651874.2574
Z toho neprioritních naturových biotopů: 42.9914255.7628
Z toho ostatních přírodních biotopů: 19.496464.0561
Z toho X biotopů: 30.7410195.804
Z toho nereklasifikovaných biotopů: 0

Zobrazovaná data rozloh stanovišť a biotopů odpovídají informacím o stavu při vyhlášení lokality a jsou rovněž shodná s daty zasílanými Evropské komisi formou standardního datového formuláře.
Aktuální data je možné získat na AOPK ČR (pavla.trachtova@nature.cz)

Naturové biotopy:

Stanoviště/BiotopRozloha (ha)Podíl (%)R/Z/GPředmět ochrany
1340Vnitrozemské slané louky 0.20650.00D/B/-Ne
T7 Slaniska0.20650.00D/B/-
3130Oligotrofní až mezotrofní stojaté vody nížinného až subalpínského stupně kontinentální a alpínské oblasti a horských poloh a jiných oblastí, s vegetací tříd Littorelletea uniflorae nebo Isoëto-Nanojuncetea 3.65390.01C/B/-Ne
M2.1 Vegetace letněných rybníků3.59890.01C/B/-
M3 Vegetace vytrvalých obojživelných bylin0.05500.00B/C/-
3150Přirozené eutrofní vodní nádrže s vegetací typu Magnopotamion nebo Hydrocharition 25.77310.07C/B/BAno
V1F Makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod - ostatní porosty25.77310.07C/B/B
3260Nížinné až horské vodní toky s vegetací svazů Ranunculion fluitantis a Callitricho-Batrachion 1.4470.00B/B/-Ne
V4A Makrofytní vegetace vodních toků - porosty aktuálně přítomných vodních makrofyt1.44700.00B/B/-
4030Evropská suchá vřesoviště 1.00640.00B/B/-Ne
T8.2B Sekundární podhorská a horská vřesoviště bez výskytu jalovce obecného (Juniperus communis)0.68940.00B/B/-
T8.3 Brusnicová vegetace skal a drolin0.31700.00B/B/-
40A0Kontinentální opadavé křoviny 0.21360.00A/A/-Ne
K4A Nízké xerofilní křoviny - porosty se skalníky (Cotoneaster spp.)0.21360.00A/A/-
5130Formace jalovce obecného (Juniperus communis) na vřesovištích nebo vápnitých trávnících 11.26280.03B/B/-Ne
T3.4B Širokolisté suché trávníky bez význačného výskytu vstavačovitých a s jalovcem obecným (Juniperus communis)11.26250.03B/B/-
T8.2A Sekundární podhorská a horská vřesoviště s výskytem jalovce obecného (Juniperus communis)0.00030.00D/B/-
6110Vápnité nebo bazické skalní trávníky (Alysso-Sedion albi)1.08190.00B/B/-Ne
T6.2A Bazifilní vegetace efemér a sukulentů s převahou netřesku výběžkatého (Jovibarba globifera)0.04510.00B/B/-
T6.2B Bazifilní vegetace efemér a sukulentů bez převahy netřesku výběžkatého1.03680.00B/B/-
6190Panonské skalní trávníky (Stipo-Festucetalia pallentis) 0.62790.00C/C/-Ne
T3.1 Skalní vegetace s kostřavou sivou (Festuca pallens)0.62790.00C/C/-
6210Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (Festuco-Brometalia) 2151.99236.48B/B/BAno
T3.3D Úzkolisté suché trávníky - porosty bez význačného výskytu vstavačovitých496.19401.49B/B/B
T3.4D Širokolisté suché trávníky bez význačného výskytu vstavačovitých a bez jalovce obecného (Juniperus communis)1477.46404.45B/B/B
T3.5B Acidofilní suché trávníky bez význačného výskytu vstavačovitých178.33430.53B/B/B
6210Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (Festuco-Brometalia), význačná naleziště vstavačovitých - prioritní stanoviště 37.65790.11A/A/-Ne
T3.3C Úzkolisté suché trávníky - porosty s význačným výskytem vstavačovitých0.98680.00A/B/-
T3.4C Širokolisté suché trávníky s význačným výskytem vstavačovitých a bez jalovce obecného (Juniperus communis)36.67110.11A/A/-
6230Druhově bohaté smilkové louky na silikátových podložích v horských oblastech (a v kontinentální Evropě v podhorských oblastech) 23.91710.07B/B/-Ne
T2.3B Podhorské až horské smilkové trávníky bez jalovce23.91710.07B/B/-
6410Bezkolencové louky na vápnitých, rašelinných nebo hlinito-jílovitých půdách (Molinion caeruleae)268.8170.81B/B/-Ne
T1.9 Střídavě vlhké bezkolencové louky268.81700.81B/B/-
6430Vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně 704.41422.12B/B/-Ne
M5 Devětsilové lemy horských potoků8.20050.02A/A/-
T1.6 Vlhká tužebníková lada696.21372.09B/B/-
6510Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis) 6412.138519.33C/B/CAno
T1.1 Mezofilní ovsíkové louky6412.138519.33C/B/C
6520Horské sečené louky 186.35140.56C/B/-Ne
T1.2 Horské trojštětové louky186.35140.56C/B/-
7140Přechodová rašeliniště a třasoviště 17.61670.05B/B/-Ne
R2.2 Nevápnitá mechová slatiniště16.23350.04B/B/-
R2.3 Přechodová rašeliniště1.38320.00B/B/-
8220Chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů 25.22340.07B/B/-Ne
S1.2 Štěrbinová vegetace silikátových skal a drolin25.22340.07B/B/-
8230Pionýrská vegetace silikátových skal (Sedo-Scleranthion, Sedo albi-Veronicion dillenii)24.81290.07B/B/BAno
T6.1A Acidofilní vegetace efemér a sukulentů s převahou netřesku výběžkatého (Jovibarba globifera)0.62770.00C/B/-
T6.1B Acidofilní vegetace efemér a sukulentů bez převahy netřesku výběžkatého24.18520.07B/B/B
8310Jeskyně nepřístupné veřejnosti 0.01093.28B/A/BAno
S3B Jeskyně nepřístupné veřejnosti0.01090.00B/A/B
9110Bučiny asociace Luzulo-Fagetum 33.55130.10C/B/-Ne
L5.4 Acidofilní bučiny33.55130.10C/B/-
9130Bučiny asociace Asperulo-Fagetum 3561.788210.74B/B/BAno
L5.1 Květnaté bučiny3561.788210.74B/B/B
9170Dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum 822.22622.47C/B/-Ne
L3.1 Hercynské dubohabřiny821.35412.47C/B/-
L3.3C Hercynsko-karpatské dubohabřiny0.87210.00C/B/-
9180Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích 476.8911.43B/B/BAno
L4 Suťové lesy476.89101.43B/B/B
9190Staré acidofilní doubravy s dubem letním (Quercus robur) na písčitých pláních 1.80020.00D/C/-Ne
L7.2 Vlhké acidofilní doubravy1.80020.00D/C/-
91D0Rašelinný les 1.21140.00D/B/-Ne
L10.1 Rašelinné březiny1.21140.00D/B/-
91E0Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae) 994.53882.99B/A/BAno
L2.2A Údolní jasanovo-olšové luhy, typické porosty994.53882.99B/A/B
91H0Panonské šípákové doubravy 0.56480.00C/B/-Ne
L6.1 Perialpidské bazifilní teplomilné doubravy0.56480.00C/B/-
91I0Eurosibiřské stepní doubravy 337.97441.01C/B/CAno
L6.4 Středoevropské bazifilní teplomilné doubravy337.97441.01C/B/C
9410Acidofilní smrčiny (Vaccinio-Piceetea) 1.24850.00C/B/-Ne
L9.2B Podmáčené smrčiny1.24850.00C/B/-

Ostatní přírodní biotopy

BiotopRozloha (ha)Podíl(%)R/Z
K1 Mokřadní vrbiny285.67420.86B/B
K2.1 Vrbové křoviny hlinitých a písčitých náplavů1.94150.00B/B
K3 Vysoké mezofilní a xerofilní křoviny4535.405813.67B/A
K4C Nízké xerofilní křoviny - porosty bez skalníků a bez s mandloně nízké0.03500.00A/A
L1 Mokřadní olšiny15.57290.04C/B
L2.2B Potoční a degradované jasanovo-olšové luhy358.43001.08B/B
L6.5B Acidofilní teplomilné doubravy bez kručinky chlupaté (Genista pilosa)47.29880.14C/B
L7.1 Suché acidofilní doubravy13.80190.04B/B
L8.1B Boreokontinentální bory bez lišejníků1.32540.00C/C
M1.1 Rákosiny eutrofních stojatých vod10.28220.03B/B
M1.3 Eutrofní vegetace bahnitých substrátů2.14950.00C/B
M1.4 Říční rákosiny6.94970.02B/B
M1.5 Pobřežní vegetace potoků1.31220.00B/B
M1.7 Vegetace vysokých ostřic54.60490.16B/B
M4.1 Štěrkové náplavy bez vegetace0.11220.00A/A
R1.2 Luční prameniště bez tvorby pěnovců1.64160.00B/B
R1.4 Lesní prameniště bez tvorby pěnovců8.06290.02B/B
S1.3 Vysokostébelné trávníky skalních terásek1.95750.00C/B
S1.5 Křoviny skal a drolin s rybízem alpínským (Ribes alpinum)4.41740.01B/B
S3A Jeskyně přístupné veřejnosti0.09790.00A/A
T1.10 Vegetace vlhkých narušovaných půd15.61120.04B/A
T1.3 Poháňkové pastviny501.66311.51B/B
T1.4 Aluviální psárkové louky33.30380.10C/C
T1.5 Vlhké pcháčové louky395.14941.19B/B
T4.1 Suché bylinné lemy11.96600.03B/B
T4.2 Mezofilní bylinné lemy92.70360.27B/B
T5.5 Acidofilní trávníky mělkých půd60.82820.18B/B
V1G Stanoviště bez vodních makrofyt, ale s přiroz. nebo přírodně blíz.charakt.dna a břehu0.14840.00C/B
V2C Makrofytní vegetace mělkých stojatých vod - ostatní porosty1.21590.00B/B
V4B Makrofytní vegetace vodních toků - stanoviště s potenciálním výskytem makrofyt nebo se zjevně přirozeným či přírodě blízkým charakterem koryta0.39300.00C/C

Biotopy řady X

BiotopRozloha (ha)Podíl (%)
X1 Urbanizovaná území79.54720.23
X2 Intenzivně obhospodařovaná pole45.34320.13
X3 Extenzivně obhospodařovaná pole223.01030.67
X4 Trvalé zemědělské kultury8.59740.02
X5 Intenzivně obhospodařované louky334.38001.00
X6 Antropogenní plochy se sporadickou vegetací mimo sídla98.64010.29
X7 Ruderální bylinná vegetace mimo sídla818.31352.46
X8 Křoviny s ruderálními a nepůvodními druhy22.26640.06
X9A Lesní kultury s nepůvodními jehličnatými dřevinami5198.404015.67
X9B Lesní kultury s nepůvodními listnatými dřevinami183.66550.55
X10 Paseky s podrostem původního lesa260.94380.78
X11 Paseky s nitrofilní vegetací1684.20525.07
X12 Nálety pionýrských dřevin1183.98553.57
X13 Nelesní stromové výsadby mimo sídla47.02190.14
X14 Vodní toky a nádrže bez ochranářsky významné vegetace7.48000.02
 

Druhy - Rostliny:

Stálá populace Zastavující se Zimující Hnízdící
Podíl populace Zachovalost Izolace Celkové hodnocení
koniklec otevřenýR
Pulsatilla patensCBCA
 

Druhy - Živočichové:

Stálá populace Zastavující se Zimující Hnízdící
Podíl populace Zachovalost Izolace Celkové hodnocení
čolek velkýC
Triturus cristatusCBCB
hnědásek chrastavcovýP
Euphydryas auriniaCBBB
kuňka ohniváP
Bombina bombinaCCBC
losos obecnýP
Salmo salarCCBC
modrásek bahenníP
Maculinea nausithousCBBB
 

Kraje a katastrální území:

Kraj Karlovarský kraj:

Andělská Hora, Bochov, Bražec u Bochova, Bražec u Hradiště, Doupov u Hradiště, Horní Tašovice, Hřivínov, Jakubov, Korunní, Kyselka, Luka u Verušiček, Radošov u Hradiště, Radošov u Kyselky, Stráž nad Ohří, Stružná, Šemnice, Těšetice u Bochova, Tureč u Hradiště, Týniště, Valeč v Čechách, Velichov, Velký Hlavákov, Vojkovice nad Ohří, Záhoří u Verušiček, Žalmanov, Žďár u Hradiště

Kraj Ústecký kraj:

Dobřenec, Háj u Vintířova, Kadaňský Rohozec, Kojetín u Radonic, Konice u Mašťova, Kotvina, Krupice, Lestkov u Klášterce nad Ohří, Nová Ves u Podbořan, Okounov, Oslovice, Pastviny, Podbořanský Rohozec, Radonice u Kadaně, Sedlec u Radonic, Suchý Důl u Klášterce nad Ohří, Úhošťany, Velká Lesná, Vintířov u Radonic  

Prameny:

Neuvedeno  

Fotografie:

Poznámka: Zpracované souhrny doporučených opatření pro evropsky významné lokality naleznete na webových stránkách Ústředního seznamu ochrany přírody http://drusop.nature.cz/portal/

(c) 2006 Natura 2000 - Oficiální webové stránky soustavy Natura 2000 v České republice, všechna práva vyhrazena. Náměty, příspěvky a připomínky zasílejte na adresu natura2000@nature.cz. Redakce stránek využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření, či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu AOPK ČR výslovně zakázáno. (c) 2006 - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AOPK ČR nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány. Správa a redakce stránek využívá redakční systém portálového rešení SuperServer firmy RAGTOOLS.