Homepage

CZ0414026 - Úpolínová louka - Křížky

Rozloha: 687.1830 ha
Navrhovaná kategorie ochrany:
Biogeografická oblast - vysvětlivky: kontinentální
Souřadnice středu: 12°45'45'' v.d., 50°3'51'' s.š.
Nadmořská výška: 665 - 802 m n. m.

Mapa:

Poloha:

Území tvoří komplex hadcových výchozů, lučních a mokřadních společenstev a lesních porostů rozkládající se mezi obcemi Nová ves, Prameny, Mnichov asi 9-12 km severně od Mariánských Lázní.
 

Ekotop:

Geologie: V oblasti Pluhova boru se uplatňuje především serpentinit spolu s termolitickými břidlicemi, severněji pak biotitický granit a drobnozrnný amfibolit s menšími výchozy serpentinitu.
Geomorfologie: Území náleží do celku Slavkovský les, podcelku Hornoslavkovská vrchovina, okrsku Krásenská vrchovina.
Reliéf: Lokalita má v severní vyšší části charakter náhorní roviny s častými podmáčenými depresemi, z ní pak vyčnívají výchozy tvrdších hadcových skalek. V jihovýchodní části pak padá zalesněnými svahy Pluhova boru (převýšení až 106 m) do údolí Pramenského potoka. Menší vodoteče vytváří ze severní a jižní strany Pluhova boru vlhká, zaříznutá údolí. Nejvyšší výšky dosahuje území v kótě Křížky (817 m n. m.), nejníže položené je údolí Pramenského potoka pod Pluhovým borem (663 m n. m.). Výraznými kótami v území jsou další serpentinitové výchozy (V boru, Dominova skalka, Vřesovec, Jalovcový lom), celá soustava výchozů leží ve vrcholových partiích Pluhova boru.
Pedologie: Údolí potoků vyplňují sedimentární horniny (písky a hlíny), kolem rybníka Kyselka a na Upolínové louce najdeme menší ložiska slatiny.
Krajinná charakteristika: Území tvoří převážně jehličnatý lesní celek s řadou drobných i rozsáhlejších hadcových výchozů se skalkami, plató, zazemněnými osypy, drobnými suťovými kužely. Mozaikovitou krajinu doplňují mokřady, rybníky a louky hlavně na severním okraji lesního komplexu. Výraznou krajinnou dominantou je nejvyšší vrchol území Křížky (817 m n. m.) s vynikajícími rozhledovými poměry na oblast Lesného a Tepelskou vrchovinu.  

Biota:

Nezalesněné území přírodního komplexu představuje mozaiku druhově bohatých rašelinných, smilkových až bezkolencových, pcháčových luk a tužebníkových lad, typických pro centrální část CHKO s řadou vzácných společenstev a druhů. Velkou vzácností je především drobná vrba borůvkovitá (Salix myrtilloides), dříve nezvěstný druh české květeny, rostoucí na malém rašeliništi při severním okraji území NPP Upolínová louka. Najdeme ji v porostech rašeliníků (Sphagnum fallax, Sphagnum teres), vachty trojlisté (Menyanthes trifoliata) a zábělníku bahenního (Potentilla palustris). Na převládajících upolínových loukách (Calthenion) kromě upolínu nejvyššího (Trollius altissimus) roste kosatec sibiřský (Iris sibirica), ostřice stinná (Carex umbrosa), ostřice horská (Carex montana), prstnatec listenatý (Dactylorhiza longibracteata), ohrožená vrba rozmarýnolistá (Salix rosmarinifolia) a prstnatec májový (Dactylorhiza majalis). Chudé smilkové louky hostí též řadu pozoruhodných druhů, všivec ladní (Pedicularis sylvatica), hadí mord nízký (Scorzonera humilis), hrachor lnolistý (Lathyrus linifolius), tučnici obecnou (Pinguicula vulgaris), lněnku pyrenejskou (Thesium pyrenaicum). Některá z pramenišť jsou slatinného charakteru, roste zde tolije bahenní (Parnassia palustris) a mechy vlasolistec vlhkomilný (Tomenthypnum nitens) a rašeliník Warnstorfův (Sphagnum warnstorfii). Zajímavé jsou i drobné vodní plochy s rdestem vzplývavým (Potamogeton natans), zdrojovkou potoční (Montia hallii) a vrbinou kytkokvětou (Lysimachia thyrsiflora). Vřesoviště, která představují unikátní lokality vřesovišť na specifickém substrátu hadcového výchozu, se vytvořila dlouhodobým působením člověka, zejména extenzivní pastvou. Tvořena jsou zejména vřesovcem pleťovým (Erica herbacea), vřesem obecným (Calluna vulgaris) a zimostrázkem nízkým (Polygala chamaebuxus). Z lučních druhů je přimíšen vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia), prha chlumní (Arnica montana) a vratička měsíční (Botrychium lunaria), z na serpentinit vázaných lesních druhů zde roste hvozdík lesní (Dianthus sylvaticus). Zvláštností je nanistická forma jalovce obecného (Juniperus communis). Stenofobní serpentinitové druhy kapradin sleziník nepravý (Asplenium adulterinum) a sleziník hadcový (Asplenium cuneifolium) rostou ve štěrbinách a na úpatí skalek. Na podobných stanovištích najdeme i kriticky ohrožený svízel sudetský (Galium sudeticum). Největší vzácností Mnichovských hadců je endemický rožec kuřičkolistý (Cerastium alsinifolium), jehož jedno ekologické optimum je na mírně sešlapávaných primitivních půdách v těsné blízkosti skalních výchozů a druhé v podmáčených zastíněných hadcových lesích. Hřeben hadcového vrchu a jeho svahy jsou souvisle zarostlé lesem. Vrcholové partie a všechny skalnaté výchozy pokrývají reliktní hadcové bory. Oproti běžným borům jsou obohacené vřesovcem pleťovým (Erica herbacea), zimostrázkem nízkým (Polygala chamaebuxus), hvozdíkem lesním (Dianthus sylvaticus), ostřicí horskou (Carex montana), vzácněji pak bělozářkou liliovitou (Anthericum liliago). Na pozvolných svazích a především v mělkých pánvích přechází suché bory v podmáčené porosty s bezkolencem modrým (Molinia caerulea), tučnicí obecnou (Pinguicula vulgaris), rožcem kuřičkolistým (Cerastium alsinifolium), starčekem potočním (Senecio rivularis) a rašeliníky (Sphagnum girgensohnii, Sphagnum riparium). Jedná se o nepopsanou asociaci na pomezí rašelinných borů a podmáčených smrčin vázanou na serpentinity. Místy je přirozené zastoupení smrku až dominantního charakteru. V podrostu lesních formací jsou porosty vegetace primitivních půd na hadci jakož i vřesovištní formace. Velmi cenné jsou porosty vegetace skalních štěrbin a drolin na vrcholových skalkách a vlhké bezkolencové louky v bezlesích. Prosvětlené pasáže v starých světlých stromových porostech obsazuje souvisle hasivka orličí (Pteridium aquilinum). Mozaiku druhově bohatých rašelinných, smilkových až bezkolencových, pcháčových luk a tužebníkových lad s porosty čertkusu lučního (Succisa pratensis) obývá hnědásek chrastavcový (Euphydryas aurinia).  

Kvalita a význam:

Území je mezinárodně významným komplexem druhově bohaté mozaiky různých typů stanovišť vázaných na serpentinit. V území se vyskytují naturové a prioritní druhy rostlin a živočichů, endemit rožec kuřičkolistý (Cerastium alsinifolium), dále svízel sudetský (Galium sudeticum), sleziník nepravý (Asplenium adulterinum) a je i teritoriem rysa ostrovida (Lynx lynx). Z celé řady zvláště chráněných druhů rostlin jmenujme např. kriticky ohrožené druhy vrba borůvkovitá (Salix myrtilloides), kostřava ametystová (Festuca amethystina), silně ohrožené druhy všivec lesní (Pedicularis sylvatica), sleziník hadcový (Asplenium cuneifolium), tučnice obecná (Pinguicula vulgaris), vratička měsíční (Botrychium lunaria), kosatec sibiřský (Iris sibirica), ostřice stinná (Carex umbrosa), tolije bahenní (Parnassia palustris), zdrojovka potoční (Montia hallii) a druhy ohrožené vřesovec pleťový (Erica carnea), hvozdík lesní (Dianthus sylvaticus), kociánek dvoudomý (Antennaria dioica), lněnka pyrenejská (Thesium pyrenaicum), prha chlumní (Arnica montana), prstnatec dlouholistenatý (Dactylorhiza longibracteata), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata), úpolín nejvyšší (Trollius altissimus).
Z živočichů se zde hojně vyskytuje zmije obecná (Vipera berus), dále pak užovka hladká (Coronella austriaca), slepýš křehký (Anguis fragilis), ještěrka obecná (Lacerta agilis) a čolek horský (Triturus alpestris). Území bývalo významným tokaništěm tetřívka obecného (Tetrao tetrix), který se zde stále ve zbytcích populace vyskytuje. V území hnízdí čáp černý (Ciconia nigra), datel černý (Dryocopus martius). Luční enklávy osídlují bekasina otavní (Gallinago gallinago), chřástal polní (Crex crex) a křepelka polní (Coturnix coturnix). Z bezobratlých lze uvést silně ohroženého žluťáska borůvkového (Colias palaeno) a batolce duhového (Apatura iris). Velký význam má i perspektivní populace hnědáska chrastavcového (Euphydryas aurinia).
Mezinárodní význam tedy spočívá především ve výskytu endemitů vázaných na hadce. Národní význam je doložen výskytem několika kriticky a silně ohrožených druhů rostlin.  

Zranitelnost:

Nynější luční porosty byly původně podmáčeným lesnatým územím a jako takové byly v dávné historii postupně odlesněny a přeměněny na mokré louky a pastviny. V nejmokřejších částech byly zbudovány i drobné vodní nádrže, dnes již opět téměř zaniklé. Po druhé světové válce bylo území opuštěno a od padesátých let se zde již intenzivně nehospodařilo, proto také nebyly plochy razantněji odvodněny, i když se některé z nich nevyhnuly drobným odvodňovacím zásahům a vlivům ze sousedních, výrazněji odvodňovaných zemědělských pozemků. Absence zemědělského využívání (pastvy a lukařství) ovšem způsobuje jednak postupnou pomalou degradaci lučních cenných rostlinných společenstev a také poměrně rychlé zarůstání dřevinami.
V lesních společenstvech můžeme v současné době za největší problémy označit nepříliš vhodné celkové složení porostů s nadměrným množstvím smrku oproti borovici a potíže s přirozenou obnovou borovice.
V lokalitě Jalovcový lom a Pluhův Bor-Kájínek je bohaté zmlazování smrku, chybí zmlazování borovice. Výsadba nevhodných lesních dřevin – opad smrkového jehličí se snáze hromadí ve skalních štěrbinách (oproti jehličí z borovice, kterou zde lze považovat za původní) a mění tak charakteristický vliv hadcové horniny na vegetaci. Působení tohoto faktoru je nejvíce patrné v okrajových částech lokality, samotný hadcový hřebínek již patrně přežívání smrku neumožňuje a rostou zde spíše borovice lesní (Pinus sylvestris).
Na lokalitě Úpolínová louka - Vřesovec dochází k zarůstání smrky z náletu (bohaté zmlazení smrku oproti borovici), zarůstání klonálními trávami – na nelesních skalkách chybí pastva.
Na lokalitě Pluhův Bor - Dominova skalka je výsadba nevhodných lesních dřevin mimo hranice MZCHÚ a nešetrný způsob lesního hospodaření – řada menších skalních výchozů je často při těžbě dřeva překrývána vrstvou větví, která většině skalních druhů (tedy především sleziník nepravý (Asplenium adulterinum) a sleziník hadcový (A. cuneifolium)) zcela znemožňuje přežívání ve skalních štěrbinách.
V lokalitě Křížky dochází k zarůstání klonálními druhy trav - třtina rákosovitá (Calamagrostis arundinacea), ovsík vyvýšený (Arrhenatherum elatius) a bezkolenec modrý (Molinia caerulea). Chybí nebo je nedostatečné narušování povrchu pastvou.  

Management:

V lokalitě Jalovcový lom, Pluhův Bor-Kájínek nahradit smrk borovicí.

Na lokalitě Křížky - sleziník nepravý (Asplenium adulterinum): Pastva ovcí a koz.
rožec kuřičkolistý (Cerastium alsinifolium): Pastva ovcí a koz.
svízel sudetský (Galium sudeticum): Pastva ovcí a koz.
Spásání biomasy ovcemi a kozami potlačuje výše zmíněné zarůstání území klonálními trávami, které vytlačují především rožec kuřičkolistý a svízel sudetský, slabší kladný vliv však má pastva pravděpodobně i na populaci sleziníku nepravého (menší zastínění a menší množství stařiny rozkládající se ve skalních štěrbinách u země – především ve východní části území). Vyřezávání dřevin. Znepřístupnění veřejnosti.

Pluhův Bor - Dominova skalka - sleziník nepravý: Vyřezávat smrkové nálety. Na nelesních skalkách pást ovce a kozy. Na některých místech proředění lesních porostů
rožec kuřičkolistý: Vyřezávat smrkové nálety. Na nelesních skalkách pást ovce a kozy. Na některých místech proředění lesních porostů.
svízel sudetský: Vyřezávat smrkové nálety. Na nelesních skalkách pást ovce a kozy.
Na některých místech proředění lesních porostů.

Upolínová louka - Vřesovec - sleziník nepravý: Vyřezávat smrkové nálety. Na nelesních skalkách pást ovce a kozy. Na některých místech proředění lesních porostů.
rožec kuřičkolistý: Vyřezávat smrkové nálety. Na nelesních skalkách pást ovce a kozy. Na některých místech proředění lesních porostů.
svízel sudetský: Vyřezávat smrkové nálety. Na nelesních skalkách pást ovce a kozy.
hnědásek chrastavcový: Mozaikovité kosení, prořezávání náletových křovin a smrků.
Na některých místech proředění lesních porostů.  

Možné střety zájmu:

Lesní hospodářství - podpora nepůvodního druhového složení lesních porostů (smrk), hromadění těžebních zbytků (především smrkový klest) v místech s výskytem vzácných druhů rostlin, zalesňování podmáčených lučních porostů.
 

Stanoviště:

Stanoviště - přehled

Celková rozloha lokality:%ha: 687.1830
Z toho prioritních naturových biotopů: 6.8547.1131
Z toho neprioritních naturových biotopů: 27.18186.8065
Z toho ostatních přírodních biotopů: 37.55258.0803
Z toho X biotopů: 28.39195.1433
Z toho nereklasifikovaných biotopů: 0

Zobrazovaná data rozloh stanovišť a biotopů odpovídají informacím o stavu při vyhlášení lokality a jsou rovněž shodná s daty zasílanými Evropské komisi formou standardního datového formuláře.
Aktuální data je možné získat na AOPK ČR (pavla.trachtova@nature.cz)

Naturové biotopy:

Stanoviště/BiotopRozloha (ha)Podíl (%)R/Z/GPředmět ochrany
3140Tvrdé oligo-mezotrofní vody s bentickou vegetací parožnatek 0.07110.01C/B/-Ne
V5 Vegetace parožnatek0.07110.01C/B/-
3150Přirozené eutrofní vodní nádrže s vegetací typu Magnopotamion nebo Hydrocharition 5.32840.77C/B/-Ne
V1C Makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod s bublinatkou jižní nebo obecnou (Utricularia australis a U. vulgaris)0.00070.00C/B/-
V1F Makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod - ostatní porosty5.32770.77C/B/-
3160Přirozená dystrofní jezera a tůně 0.00150.00B/A/-Ne
V3 Makrofytní vegetace oligotrofních jezírek a tůní0.00150.00B/A/-
3260Nížinné až horské vodní toky s vegetací svazů Ranunculion fluitantis a Callitricho-Batrachion 0.00590.00C/B/-Ne
V4A Makrofytní vegetace vodních toků - porosty aktuálně přítomných vodních makrofyt0.00590.00C/B/-
4030Evropská suchá vřesoviště 3.41590.49A/B/BAno
T8.2B Sekundární podhorská a horská vřesoviště bez výskytu jalovce obecného (Juniperus communis)3.41590.49A/B/B
6230Druhově bohaté smilkové louky na silikátových podložích v horských oblastech (a v kontinentální Evropě v podhorských oblastech) 21.6113.14B/B/BAno
T2.3B Podhorské až horské smilkové trávníky bez jalovce21.61103.14B/B/B
6410Bezkolencové louky na vápnitých, rašelinných nebo hlinito-jílovitých půdách (Molinion caeruleae)47.51866.91C/B/CAno
T1.9 Střídavě vlhké bezkolencové louky47.51866.91C/B/C
6430Vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně 17.7872.58B/B/CAno
T1.6 Vlhká tužebníková lada17.78702.58B/B/C
6510Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis) 27.56794.01C/B/-Ne
T1.1 Mezofilní ovsíkové louky27.56794.01C/B/-
7140Přechodová rašeliniště a třasoviště 24.49833.56B/B/BAno
R2.2 Nevápnitá mechová slatiniště21.51863.13B/B/B
R2.3 Přechodová rašeliniště2.97970.43A/B/B
8220Chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů 15.35852.23A/A/AAno
S1.2 Štěrbinová vegetace silikátových skal a drolin15.35852.23A/A/A
9110Bučiny asociace Luzulo-Fagetum 0.79070.11C/C/-Ne
L5.4 Acidofilní bučiny0.79070.11C/C/-
91E0Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae) 25.50213.71C/B/-Ne
L2.2A Údolní jasanovo-olšové luhy, typické porosty25.50213.71C/B/-
9410Acidofilní smrčiny (Vaccinio-Piceetea) 44.46276.47C/B/BAno
L9.2B Podmáčené smrčiny44.46276.47C/B/B

Ostatní přírodní biotopy

BiotopRozloha (ha)Podíl(%)R/Z
K1 Mokřadní vrbiny23.55403.42B/B
K2.1 Vrbové křoviny hlinitých a písčitých náplavů0.02050.00C/B
K3 Vysoké mezofilní a xerofilní křoviny0.08890.01D/C
L2.2B Potoční a degradované jasanovo-olšové luhy14.10162.05D/C
L8.1B Boreokontinentální bory bez lišejníků165.615024.10C/B
M1.1 Rákosiny eutrofních stojatých vod0.60840.08B/A
M1.7 Vegetace vysokých ostřic3.65150.53B/B
R1.4 Lesní prameniště bez tvorby pěnovců0.05360.00C/B
T1.3 Poháňkové pastviny0.00045.82D/B
T1.5 Vlhké pcháčové louky47.11236.85C/B
T5.5 Acidofilní trávníky mělkých půd2.61820.38B/A
V2A Makrofytní vegetace mělkých stojatých vod s dominantními lakušníky (Batrachium spp.)0.28440.04B/B
V4B Makrofytní vegetace vodních toků - stanoviště s potenciálním výskytem makrofyt nebo se zjevně přirozeným či přírodě blízkým charakterem koryta0.37150.05C/B

Biotopy řady X

BiotopRozloha (ha)Podíl (%)
X1 Urbanizovaná území0.02450.00
X5 Intenzivně obhospodařované louky1.38980.20
X7 Ruderální bylinná vegetace mimo sídla13.96822.03
X9A Lesní kultury s nepůvodními jehličnatými dřevinami161.229123.46
X10 Paseky s podrostem původního lesa6.40000.93
X12 Nálety pionýrských dřevin11.49171.67
X13 Nelesní stromové výsadby mimo sídla0.64000.09
 

Druhy - Rostliny:

Stálá populace Zastavující se Zimující Hnízdící
Podíl populace Zachovalost Izolace Celkové hodnocení
rožec kuřičkolistýC
Cerastium alsinifoliumABCA
sleziník nepravýC
Asplenium adulterinumBBCA
svízel sudetskýP
Galium sudeticumABCA
 

Druhy - Živočichové:

Stálá populace Zastavující se Zimující Hnízdící
Podíl populace Zachovalost Izolace Celkové hodnocení
hnědásek chrastavcovýP
Euphydryas auriniaBBCB
 

Kraje a katastrální území:

Kraj Karlovarský kraj:

Louka u Mariánských Lázní, Mnichov u Mariánských Lázní, Nová Ves u Sokolova, Prameny  

Prameny:

Neuvedeno  

Fotografie:

Poznámka: Zpracované souhrny doporučených opatření pro evropsky významné lokality naleznete na webových stránkách Ústředního seznamu ochrany přírody http://drusop.nature.cz/portal/

(c) 2006 Natura 2000 - Oficiální webové stránky soustavy Natura 2000 v České republice, všechna práva vyhrazena. Náměty, příspěvky a připomínky zasílejte na adresu natura2000@nature.cz. Redakce stránek využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření, či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu AOPK ČR výslovně zakázáno. (c) 2006 - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AOPK ČR nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány. Správa a redakce stránek využívá redakční systém portálového rešení SuperServer firmy RAGTOOLS.