Homepage

CZ0413177 - Bystřina - Lužní potok

Rozloha: 1129.5805 ha
Navrhovaná kategorie ochrany: Národní přírodní památka - část
Biogeografická oblast - vysvětlivky: kontinentální
Souřadnice středu: 12°8'13'' v.d., 50°17'6'' s.š.
Nadmořská výška: 598 - 669 m n. m.

Mapa:

Poloha:

Území se nachází v nejzápadnější části České republiky, v Ašském výběžku. Tvoří jej spodní úsek vodního toku Rokytnice, spolu s celými povodími jejích přítoků Bystřina, tvořící česko - saskou hranici a Lužní potok, tvořící česko - bavorskou hranici, západně od měst Aš a Hranice, na severním okraji Smrčin, ve výšce od 540 po téměř 700 m n. m.  

Ekotop:

Ekotop
Geologie: Území je budováno slabě metamorfovanými mladoproterozoickými a staropaleozoickými horninami. Prakticky celé je tvořeno kyselými přeměněnými horninami s převahou fylitů a břidlic a s příměsí křemene. V největší části území tvoří geologické podloží nepravidelně páskovaný chloritickosericitický fylit s hojným křemenem, v pramenné oblasti chloriticko-sericitický fylit s hojným albitem. Před ústím do Rokytnice se vyskytují nepravidelně páskované fylitické břidlice a rovnoploše břidličnatý chloritickosericitický fylit, místy slabě grafitický. Podél vlastních toků se vyskytují kvartérní fluviální písčitojílovité nebo hlinitojílovité náplavy s úlomky hornin a deluviální usazeniny všech typů. Místy se kolem toků vytváří slatiny a rašeliny.
Pedologie: V území se jako nejčastější vyskytují hnědé půdy silně kyselé a podzolované, podél vlastních toků se objevuje glej na nivních nekarbonátových uloženinách, který je částečně vystřídán v pramenné oblasti pseudoglejem na deluviofluviálních nekarbonátových uloženinách a polygenetických kyselých hlínách.
Geomorfologie: Lokalita je součástí celku Smrčiny, podcelku Ašská vrchovina, okrsků Hranická pahorkatina a Studánecká vrchovina.
Reliéf: Nadmořská výška se pohybuje zhruba mezi 540-690 m. Vodní toky tvoří v území výrazné údolnice s místy mírnými, ale především okolo Lužního potoka, až prudkými svahy.
Krajinná charakteristika: Klimaticky se jedná o mírně teplou oblast. Horní část povodí Lužního potoka je téměř celá zalesněná, rovněž jeho údolí ve spodní části z české strany. V povodí Bystřiny je zalesněna rovněž spíše česká strana, ale méně než u Lužního potoka.  

Biota:

Převážnou část území pokrývají jehličnaté kulturní lesy smrkové, zřídka borové s vtroušenými dalšími dřevinami. Samotné toky doprovází zpravidla porosty olší s různě vysokou příměsí smrku ztepilého (Picea abies). V lesních částech se také nachází bývalé zemědělské pozemky, pomalu zarůstající lesem, a rašeliniště, z části odvodněná v 70. letech při lesnických melioracích. Podél toků a na místech se stagnujícíc vodou se vlivem absence hospodaření vytvořila z původních pcháčových luk tužebníková lada (T1.6). Roztroušeně se vyskytují drobná oligotrofní jezírka (V3).
Z nelesních formací se v území nachází především pastviny, dále z části louky a podmáčená lada v různém stupni degradace. V úzké nivě toků, pokud zde nejsou lesy, se vyskytují mozaikovitě porosty s dominantní chrasticí rákosovitou (Phalaris arundinacea), metlicí trsnatou (Deschampsia caespitosa) a tužebníkem jilmovým (Filipendula ulmaria), fragmentárně jsou zde zrašeliněné louky s převažující ostřicí obecnou (Carex nigra) nebo zobánkatou (Carex rostrata). Z botanického hlediska je v území roztroušený výskyt některých významných druhů rostlin, soustředěných hlavně do niv toků na mokřadní biotopy, např. klikva bahenní (Oxycoccus palustris), všivec lesní (Pedicularis sylvatica), vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata), arnika horská (Arnica montana) atd. Na zdejších nelesních enklávách s výskytem živné rostliny čertkusu lučního (Succisa pratensis) žije poměrně stabilní populace motýla hnědáska chrastavcového (Euphrydryas aurinia).
Všechny toky v území patří do pstruhového pásma, kromě pstruha obecného (Salmo trutta) se zde běžně vyskytuje vranka obecná (Cottus gobio), střevle potoční (Phoxinus phoxinus), mihule potoční (Lampetra planeri), v Rokytnici i rak říční (Astacus astacus). Mezi nejtypičtější obyvatele zdejších vodních toků patří perlorodka říční (Margaritifera margaritifera), která v tomto území tvořila jednu z nejbohatších populací ve střední Evropě. Z dalších význačných druhů živočichů hnízdí v území např. čáp černý (Ciconia nigra) a kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum). Ojediněle se objevují pobytové stopy vydry říční (Lutra lutra).
 

Kvalita a význam:

Lokalita je významná především výskytem jedné z největších populací perlorodky říční (Margaritifera margaritifera) ve střední Evropě. Všechna povodí tvoří společenstva oligotrofních vod, v minulosti poměrně značně zemědělsky využívané, po 2. světové válce opuštěné, s pokračující sukcesí. V době kolektivizace byla část zemědělských pozemků odvodněna meliorační sítí a přeměněna na ornou půdu, v 70. letech byly provedeny lesnické meliorace, které podstatným způsobem narušily ekosystém horního toku Lužního potoka.  

Zranitelnost:

V současné době je z hlediska populace perlorodky nejzávažnějším problémem nedostatek výživy (detrit vhodného složení), způsobený změnami v povodí. Kromě neočekávaných havárií hrozí nebezpečí další degradace ekosystému např. nevhodným lesnickým či zemědělským hospodařením a okyselováním vody v horní části povodí Lužního potoka narušením rašelinišť. V roce 2003 se projevil suchý rok snížením průtoku a úplným vyschnutím Bystřiny, což při absenci záchranného přenosu ze strany člověka znamená zánik populace perlorodky i dalších vodních živočichů.  

Management:

Základem managementu je revitalizace celých povodí s cílem vytvoření ekologické stability jednotlivých částí povodí. Současně s revitalizací drobných lučních přítoků je předpoklad vnosu potravně příznivého detritu do toku s populací perlorodky. Na zemědělských pozemcích je vhodné pokračovat v extenzivní pastvě (za předpokladu zamezení vnosu nevhodných látek do toku) a kosení travních porostů; v lesních částech postupná přeměna smrkových monokultur na druhově bohaté smíšené lesy. Populaci perlorodky se v posledním období podařilo rozmnožit vysazením odchovaných juvenilních perlorodek do odchovného prvku na Lužním potoce, který tvoří boční rameno s kontrolovaným průtokem a managementem.
V místech s výskytem čertkusu provádět extenzivní pastvu či kosení travních porostů dle pokynů pro management hnědáska chrastavcového (dodržení termínu seče, ponechání trsů čertkusu, nepravidelné okraje, posun seče v jednotlivých letech, omezení počtu kusů dobytka na jednotku plochy, zamezení vstupu dobytka do podmáčených míst).  

Možné střety zájmu:

V současné době v území probíhá extenzivní zemědělské obhospodařování (pastva masných plemen hovězího dobytka), která není závislá na funkční meliorační síti, pouze pomístně dochází k rozdupávání drobných vodotečí a pramenišť pasoucím se dobytkem. Z hlediska lesního hospodářství dochází ke konfliktu ohledně nevhodného druhového složení porostů okolo vodotečí a podmáčených míst (preference smrku) a výšky hladiny podzemní vody v území odvodněném lesnickými melioracemi.  

Stanoviště:

Stanoviště - přehled

Celková rozloha lokality:%ha: 1129.5805
Z toho prioritních naturových biotopů: 2.5228.5128
Z toho neprioritních naturových biotopů: 4.7753.8823
Z toho ostatních přírodních biotopů: 8.6497.6943
Z toho X biotopů: 62.62707.3545
Z toho nereklasifikovaných biotopů: 0

Zobrazovaná data rozloh stanovišť a biotopů odpovídají informacím o stavu při vyhlášení lokality a jsou rovněž shodná s daty zasílanými Evropské komisi formou standardního datového formuláře.
Aktuální data je možné získat na AOPK ČR (pavla.trachtova@nature.cz)

Naturové biotopy:

Stanoviště/BiotopRozloha (ha)Podíl (%)R/Z/GPředmět ochrany
3160Přirozená dystrofní jezera a tůně 0.26810.02B/B/AAno
V3 Makrofytní vegetace oligotrofních jezírek a tůní0.26810.02B/B/A
4030Evropská suchá vřesoviště 0.55640.04B/B/-Ne
T8.2B Sekundární podhorská a horská vřesoviště bez výskytu jalovce obecného (Juniperus communis)0.55640.04B/B/-
6230Druhově bohaté smilkové louky na silikátových podložích v horských oblastech (a v kontinentální Evropě v podhorských oblastech) 20.58461.82C/C/-Ne
T2.3B Podhorské až horské smilkové trávníky bez jalovce20.58461.82C/C/-
6410Bezkolencové louky na vápnitých, rašelinných nebo hlinito-jílovitých půdách (Molinion caeruleae)2.61440.23B/B/-Ne
T1.9 Střídavě vlhké bezkolencové louky2.61440.23B/B/-
6430Vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně 5.86390.51C/C/CAno
T1.6 Vlhká tužebníková lada5.86390.51C/C/C
6510Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis) 6.50670.57C/B/-Ne
T1.1 Mezofilní ovsíkové louky6.50670.57C/B/-
7140Přechodová rašeliniště a třasoviště 31.20652.76B/B/-Ne
R2.2 Nevápnitá mechová slatiniště20.81151.84B/B/-
R2.3 Přechodová rašeliniště10.39500.92C/B/-
9110Bučiny asociace Luzulo-Fagetum 2.4620.21D/B/-Ne
L5.4 Acidofilní bučiny2.46200.21D/B/-
91D0Rašelinný les 1.64860.14A/A/-Ne
L9.2A Rašelinné smrčiny1.64860.14A/A/-
91E0Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae) 6.27960.55C/B/-Ne
L2.2A Údolní jasanovo-olšové luhy, typické porosty6.27960.55C/B/-
9410Acidofilní smrčiny (Vaccinio-Piceetea) 4.40430.38C/B/-Ne
L9.2B Podmáčené smrčiny4.40430.38C/B/-

Ostatní přírodní biotopy

BiotopRozloha (ha)Podíl(%)R/Z
K1 Mokřadní vrbiny1.29620.11B/B
K3 Vysoké mezofilní a xerofilní křoviny0.11740.01B/B
L1 Mokřadní olšiny0.42050.03A/A
L2.2B Potoční a degradované jasanovo-olšové luhy9.19260.81A/B
L8.1B Boreokontinentální bory bez lišejníků0.00350.00B/B
M1.1 Rákosiny eutrofních stojatých vod0.00600.00B/B
M1.5 Pobřežní vegetace potoků0.17730.01B/B
M1.7 Vegetace vysokých ostřic2.80710.24D/B
R1.2 Luční prameniště bez tvorby pěnovců0.01200.00B/B
R1.4 Lesní prameniště bez tvorby pěnovců0.05250.00B/B
T1.3 Poháňkové pastviny0.16840.01C/B
T1.5 Vlhké pcháčové louky83.43967.38C/C
V4B Makrofytní vegetace vodních toků - stanoviště s potenciálním výskytem makrofyt nebo se zjevně přirozeným či přírodě blízkým charakterem koryta0.00120.00B/B

Biotopy řady X

BiotopRozloha (ha)Podíl (%)
X1 Urbanizovaná území0.59560.05
X5 Intenzivně obhospodařované louky101.69939.00
X7 Ruderální bylinná vegetace mimo sídla12.32531.09
X9A Lesní kultury s nepůvodními jehličnatými dřevinami555.177549.14
X9B Lesní kultury s nepůvodními listnatými dřevinami0.58600.05
X10 Paseky s podrostem původního lesa15.75381.39
X11 Paseky s nitrofilní vegetací0.98260.08
X12 Nálety pionýrských dřevin19.26091.70
X14 Vodní toky a nádrže bez ochranářsky významné vegetace0.97350.08
 

Druhy - Rostliny:

Nejsou předmětem ochrany.  

Druhy - Živočichové:

Stálá populace Zastavující se Zimující Hnízdící
Podíl populace Zachovalost Izolace Celkové hodnocení
hnědásek chrastavcovýP
Euphydryas auriniaCBCB
mihule potočníP
Lampetra planeriCCBB
perlorodka říčníP
Margaritifera margaritiferaBCAA
 

Kraje a katastrální území:

Kraj Karlovarský kraj:

Hranice u Aše, Krásná, Pastviny u Studánky, Štítary u Krásné, Trojmezí, Újezd u Krásné  

Prameny:

Neuvedeno  

Fotografie:

Poznámka: Zpracované souhrny doporučených opatření pro evropsky významné lokality naleznete na webových stránkách Ústředního seznamu ochrany přírody http://drusop.nature.cz/portal/

(c) 2006 Natura 2000 - Oficiální webové stránky soustavy Natura 2000 v České republice, všechna práva vyhrazena. Náměty, příspěvky a připomínky zasílejte na adresu natura2000@nature.cz. Redakce stránek využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření, či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu AOPK ČR výslovně zakázáno. (c) 2006 - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AOPK ČR nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány. Správa a redakce stránek využívá redakční systém portálového rešení SuperServer firmy RAGTOOLS.