Homepage

CZ0410150 - Soos

Rozloha: 458.7625 ha
Navrhovaná kategorie ochrany: Národní přírodní rezervace - část, Přírodní rezervace - část
Biogeografická oblast - vysvětlivky: kontinentální
Souřadnice středu: 12°24'24'' v.d., 50°9'7'' s.š.
Nadmořská výška: 436 - 452 m n. m.

Mapa:

Poloha:

Přírodní komplex Soos tvořený rašelinnými lesy, rašeliništi a slatiništi leží na severozápadním okraji obce Hájek, asi 5 km severozápadně od Františkových Lázní.  

Ekotop:

Geologie: Území je tvořeno terciérními sedimenty, ve spodním profilu je vyplněno slatinou (kvartér), ve svrchním místy rašelinou. Významná je vrstva křemeliny s velkým množstvím minerálů. V minulosti zde probíhala těžba velmi kvalitních jílů.
Geomorfologie: Přírodní komplex náleží do celku Chebská pánev.
Reliéf: Území je vymezeno Vonšovským potokem na jihozápadním okraji a potokem Sázek na západním okraji. Oba potoky se stékají jižně od tohoto komplexu. Střed vyplňuje mírně zvlněná rovina, tvořená rašeliništi, sycenými srážkovou vodou a minerálními vývěry. Nadmořská výška v centrální části je mezi 434 a 445 m. V severní polovině se nachází několik lomů na kaolín. Neodtěžená křemelina vytváří vyvýšeninu nad odtěženými plochami. Významné jsou četné mofety. Izolovanější část tvoří na východě svah nad levým břehem Lužního potoka.
Pedologie: Převládajícím půdním typem jsou zde pseudogleje modální.
Krajinná charakteristika: Soos je součástí o něco většího lesního komplexu v Chebské pánvi, jež je přírodní enklávou v zemědělské krajině. Lesní porosty střídají místy otevřené vodní a nezarostlé plochy. V této otevřenější jižnější části prochází naučná stezka.  

Biota:

Převážnou část území tvoří lesní společenstva, ta jsou zastoupena zejména kvalitními rašelinnými březinami. Najdeme zde také rašelinné brusnicové bory a suchopýrové bory kontinentálních rašelinišť. V západní části rašelinných komplexů nalezneme blatkový bor. Otevřené části rašelinných ploch vyplňují společenstva přechodových rašelinišť a společenstva zrašelinělých půd s hrotnosemenkou bílou (Rhynchospora alba).
Nezanedbatelnou část tvoří ve sníženinách údolní jasanovo-olšové luhy a subkontinentální borové doubravy často na (v minulosti) odtěžených plochách.
V místech s vývěry minerálních pramenů se vytvořila vegetace slanisk. Patří sem druhově chudé (díky extrémním podmínkám) slanomilné rákosiny. Naopak lépe vyvinuty jsou slanomilné trávníky. Ty se často nalézají na lemech holých zasolených půd (křemelina) bez vegetace. Na křemelině, kde se uchytila bříza pýřitá (Betula pubescens), se vyvinuly chudší podhorské smilkové trávníky. Současná podoba tzv. křemelinového štítu byla podmíněna těžbou slatiny v minulosti.
Podél toků a vodních kanálů se vyskytují společenstva vegetace vysokých ostřic. Často zastoupené jsou rákosiny eutrofních stojatých vod s dominantním orobincem širokolistým (Typha latifolia) a rákosem obecným (Phragmites australis). Jezírka nedaleko Kateřiny jsou tvořena společenstvy vegetace parožnatek. Na vodních plochách se uplatňuje vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod s bublinatkou jižní (Utricularia australis) a mykrofytní vegetace oligotrofních jezírek a tůní.
Luční společenstva zastupují degradované vlhké pcháčové louky s dominantní metlicí trsnatou (Deschampsia cespitosa), smilkové louky a květnaté ovsíkové louky.
Východní výběžek tvoří převážně jasanovo-olšové luhy a subkontinentální borové doubravy. V aluviu Lužního potoka pobřežní vegetaci potoků doplňuje vegetace vysokých ostřic a vlhké pcháčové louky. Nejvýznačnějším biotopem je rašeliniště s dobře vyvinutou vegetací zrašelinělých půd s hrotnosemenkou bílou (Rhynchospora alba).
Ve východní části území se vyskytuje silná populace motýla hnědáska chrastavcového (Euphydryas aurinia) vázaného na různé typy extenzivně obhospodařovaných luk s výskytem čertkusu lučního (Succisa pratensis).  

Kvalita a význam:

Centrum území je pro svou bohatost a druhovou skladbu chráněno jako národní přírodní rezervace. Velmi významná jsou zde společenstva slanisek vázaná na mineralizaci půdy z vývěrů minerálních pramenů. Bohaté porosty tvoří skřípinec Tabernaemontanův (Schoenoplectus tabernaemontani). Jezera a tůně osidluje často bublinatka jižní (Utricularia australis), vyskytuje se i bublinatka menší (Utricularia minor) a bublinatka bledožlutá (Utricularia ochroleuca). Bohatá je populace parožnatky Nitella flexilis. Za zmínku stojí také rašelinné druhy jako velmi častá klikva bahenní (Oxycoccus palustris), rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia), rhotnosemenka bílá (Rhynchospora alba).
K dalším významným druhům patří sivěnka přímořská (Glaux maritima), kamyšník přímořský (Bolboschoenus maritimus), ostřice oddálená (Carex distans), sítina Gerardova (Juncus gerardii), bařička bahenní (Triglochin palustre).
Z fauny je významné opakované a pravidelné hnízdění druhu jeřába popelavého (Grus grus), vodouše rudonohého (Tringa totanus), několika párů motáka pochopa (Circus aeruginosus), bekasiny otavní (Gallinago gallinago) aj. a množství druhů obojživelníků. Významná je populace hnědáska chrastavcového (Euphydryas aurinia), která zde tvoří spojovací článek mezi západní a východní metapopulací.  

Zranitelnost:

V minulosti bylo území využíváno pro těžbu kvalitních kaolinických jílů, křemeliny a rašeliny. S tím souvisí budování mnoha odvodňovacích kanálů. Tato exploatace dnes již na území nepokračuje. Těžba kaolínu však probíhá na okraji rezervace. Částí území vede naučná turistická stezka po povalovém chodníku. Podél tohoto chodníku a podél dalších cest je roztroušeně zvýšený výskyt ruderálních druhů.
Celý komplex je závislý na specifickém vodním režimu, k čemuž bylo přihlédnuto při navrhování hranic.
Na těžbou narušených a ruderalizovaných plochách se často objevuje třtina křovištní (Calamagrostis epigejos).
V lesních porostech potenciálně hrozí odvodňování. Také možná změna druhové skladby by se jevila jako nežádoucí.  

Management:

U mezofilních ovsíkových luk, bezkolencových luk a smilkových luk a jejich přechodech k jiným typům uzpůsobit kosení výskytu hnědáska chrastavcového (Euphydryas aurinia).
U T7 - slanisek, sledovat sukcesi dřevin na kdysi těžených plochách.
U částečně odvodněných rašelinišť a slatinišť upravit hladinu spodní vody ve prospěch rozvoje rašeliniště (nebezpečí zarůstání náletovými dřevinami).
V jihovýchodním cípu NPR pokračovat v hrazení odvodňovacího kanálu, tvořícího přítok Vonšovského potoka.
Redukce invazních druhů rostlin (bolševník velkolepý, vlčí bob mnoholistý aj.).
V1C - Zamezit možnému zazemňování
V5 - Zamezit možnému zazemňování  

Možné střety zájmu:

Hospodářské využití území mimo hranice NPR Soos (zemědělská výroba, těžba kaolinu, výstavba). Odvodňování některých pozemků. Doprava železniční a silniční. Turistické využití území (naučná stezka v NPR Soos s doprovodnými aktivitami) - jen potencionálně.
Využití území pro jímání minerálních a lázeňských vod.
Lesní hospodářství (úprava vodního režimu, zavádění nepůvodních druhů dřevin, těžba).
Absence obhospodařování lučních porostů.  

Stanoviště:

Stanoviště - přehled

Celková rozloha lokality:%ha: 458.7625
Z toho prioritních naturových biotopů: 25.10115.1824
Z toho neprioritních naturových biotopů: 8.6939.8962
Z toho ostatních přírodních biotopů: 38.56176.9324
Z toho X biotopů: 27.39125.6668
Z toho nereklasifikovaných biotopů: 0

Zobrazovaná data rozloh stanovišť a biotopů odpovídají informacím o stavu při vyhlášení lokality a jsou rovněž shodná s daty zasílanými Evropské komisi formou standardního datového formuláře.
Aktuální data je možné získat na AOPK ČR (pavla.trachtova@nature.cz)

Naturové biotopy:

Stanoviště/BiotopRozloha (ha)Podíl (%)R/Z/GPředmět ochrany
1340Vnitrozemské slané louky 8.77521.91A/A/AAno
T7 Slaniska8.77521.91A/A/A
3140Tvrdé oligo-mezotrofní vody s bentickou vegetací parožnatek 0.73430.16A/A/BAno
V5 Vegetace parožnatek0.73430.16A/A/B
3150Přirozené eutrofní vodní nádrže s vegetací typu Magnopotamion nebo Hydrocharition 2.21890.48A/A/CAno
V1C Makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod s bublinatkou jižní nebo obecnou (Utricularia australis a U. vulgaris)1.29000.28A/A/C
V1F Makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod - ostatní porosty0.92890.20A/A/C
3160Přirozená dystrofní jezera a tůně 0.0690.01A/A/BAno
V3 Makrofytní vegetace oligotrofních jezírek a tůní0.06900.01A/A/B
6230Druhově bohaté smilkové louky na silikátových podložích v horských oblastech (a v kontinentální Evropě v podhorských oblastech) 11.72992.55B/A/-Ne
T2.3B Podhorské až horské smilkové trávníky bez jalovce11.72992.55B/A/-
6430Vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně 0.29090.06A/A/-Ne
T1.6 Vlhká tužebníková lada0.29090.06A/A/-
6510Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis) 27.01375.88D/C/-Ne
T1.1 Mezofilní ovsíkové louky27.01375.88D/C/-
7140Přechodová rašeliniště a třasoviště 8.31341.81A/A/CAno
R2.3 Přechodová rašeliniště8.31341.81A/A/C
7150Prolákliny na rašelinném podloží (Rhynchosporion) 0.77910.16A/A/AAno
R2.4 Zrašelinělé půdy s hrotnosemenkou bílou (Rhynchospora alba)0.77910.16A/A/A
9190Staré acidofilní doubravy s dubem letním (Quercus robur) na písčitých pláních 0.47690.10B/A/-Ne
L7.2 Vlhké acidofilní doubravy0.47690.10B/A/-
91D0Rašelinný les 76.664116.7A/A/AAno
L10.1 Rašelinné březiny61.274713.35A/A/A
L10.2 Rašelinné brusnicové bory5.26911.14B/B/A
L10.3 Suchopýrové bory kontinentálních rašelinišť7.11571.55A/A/A
L10.4 Blatkové bory3.00460.65A/A/A
91E0Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae) 18.01323.92A/A/CAno
L2.2A Údolní jasanovo-olšové luhy, typické porosty18.01323.92A/A/C

Ostatní přírodní biotopy

BiotopRozloha (ha)Podíl(%)R/Z
K1 Mokřadní vrbiny2.60620.56B/B
K2.1 Vrbové křoviny hlinitých a písčitých náplavů0.54730.11A/A
L1 Mokřadní olšiny3.78480.82A/A
L2.2B Potoční a degradované jasanovo-olšové luhy8.37931.82A/C
L7.1 Suché acidofilní doubravy4.33030.94D/C
L7.3 Subkontinentální borové doubravy23.68385.16D/C
M1.1 Rákosiny eutrofních stojatých vod25.30825.51A/A
M1.2 Slanomilné rákosiny a ostřicové porosty14.61613.18A/A
M1.3 Eutrofní vegetace bahnitých substrátů0.78790.17B/B
M1.7 Vegetace vysokých ostřic17.89333.90A/A
T1.10 Vegetace vlhkých narušovaných půd2.70620.58B/B
T1.5 Vlhké pcháčové louky71.259415.53D/C
T4.2 Mezofilní bylinné lemy0.95170.20C/B
V2C Makrofytní vegetace mělkých stojatých vod - ostatní porosty0.07790.01A/A

Biotopy řady X

BiotopRozloha (ha)Podíl (%)
X1 Urbanizovaná území5.26421.14
X2 Intenzivně obhospodařovaná pole0.28860.06
X5 Intenzivně obhospodařované louky13.01612.83
X7 Ruderální bylinná vegetace mimo sídla15.05093.28
X8 Křoviny s ruderálními a nepůvodními druhy0.09820.02
X9A Lesní kultury s nepůvodními jehličnatými dřevinami37.36478.14
X9B Lesní kultury s nepůvodními listnatými dřevinami0.15430.03
X10 Paseky s podrostem původního lesa0.00012.17
X11 Paseky s nitrofilní vegetací0.60200.13
X12 Nálety pionýrských dřevin47.910610.44
X13 Nelesní stromové výsadby mimo sídla0.18820.04
X14 Vodní toky a nádrže bez ochranářsky významné vegetace5.72891.24
 

Druhy - Rostliny:

Nejsou předmětem ochrany.  

Druhy - Živočichové:

Stálá populace Zastavující se Zimující Hnízdící
Podíl populace Zachovalost Izolace Celkové hodnocení
hnědásek chrastavcovýP
Euphydryas auriniaBBAA
 

Kraje a katastrální území:

Kraj Karlovarský kraj:

Děvín, Dvorek, Milhostov, Nová Ves u Křižovatky, Nový Drahov, Povodí, Suchá u Skalné, Vonšov  

Prameny:

Neuvedeno  

Fotografie:

Poznámka: Zpracované souhrny doporučených opatření pro evropsky významné lokality naleznete na webových stránkách Ústředního seznamu ochrany přírody http://drusop.nature.cz/portal/

(c) 2006 Natura 2000 - Oficiální webové stránky soustavy Natura 2000 v České republice, všechna práva vyhrazena. Náměty, příspěvky a připomínky zasílejte na adresu natura2000@nature.cz. Redakce stránek využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření, či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu AOPK ČR výslovně zakázáno. (c) 2006 - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AOPK ČR nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány. Správa a redakce stránek využívá redakční systém portálového rešení SuperServer firmy RAGTOOLS.