Homepage

CZ0323169 - Stříbro - vojenské cvičiště

Rozloha: 108.6313 ha
Navrhovaná kategorie ochrany:
Biogeografická oblast - vysvětlivky: kontinentální
Souřadnice středu: 12°58'9'' v.d., 49°45'27'' s.š.
Nadmořská výška: 427 - 482 m n. m.

Mapa:

Poloha:

Areál bývalého vojenského cvičiště severně od hlavní silnice I. třídy Plzeň - Rozvadov, západně od bývalých kasáren při západním okraji Stříbra, v nadmořské výšce 415-470 m.  

Ekotop:

Geomorfologie: území patří území do okrsku Svojšínská vrchovina, podcelku Stříbrská pahorkatina (celek Plaská pahorkatina, oblast Plzeňská pahorkatina, subprovincie Poberounská soustava).
Geologie: v západní části je geologický podklad EVL tvořen proterozoickými horninami, asyntsky zvrásněnými, s různě silným variským přepracováním (břidlice, fylity, svory až pararuly). Ve východní části sem zasahují permokarbonské horniny (pískovce, slepence, jílovce).
Pedologie: Vzhledem k vojenské činnosti v minulosti je pravděpodobné, že část území má půdní povrch přeměněný (zemní práce, navážka), na zbývající části jsou vyvinuty hlinitojílovité půdy.
Krajinná charakteristika: Lokalita se nachází na mírném západním svahu mezi zemědělskou půdou na východě a jihu a lesním komplexem na západě při západním okraji města.  

Biota:

Fauna území odpovídá tomu, že se jedná o otevřenou plochu, v minulosti disturbovanou, v různém stupni sukcese. Menší tůně a louže vyhovují především kuňkám žlutobřichým (Bombina variegata), osídlujícím louže pouze částečně zarostlé vegetací. Čolek velký (Triturus cristatus) je plošně rozšířen v tůních trvalého charakteru ve východní a severozápadní části území. Tůně, zatopené příkopy a louže, které využívají obojživelníci, vznikly díky vojenské činnosti v minulosti. Po ukončení vojenské činnosti na lokalitě postupuje sukcese, tůně zarůstají vegetací, zazemňují se a méně se plní vodou a prostředí se pro obojživelníky stává méně vhodné. Z tohoto důvodu zde došlo během posledních pěti let k poklesu jejich stavu. Dalšími zaznamenanými druhy obojživelníků na lokalitě jsou čolek obecný (Triturus vulgaris) a č. horský (Triturus alpestris), ropucha obecná (Bufo bufo), skokan štíhlý (Rana dalmatina), s. hnědý (Rana temporaria) a s. zelený (Rana kl. esculenta), které jsou rovněž vázány na vodní plochy. Dále zde byl zaznamenán výskyt čtyř druhů plazů - ještěrka obecná (Lacerta agilis), slepýš křehký (Anguis fragilis), užovka obojková (Natrix natrix) a užovka hladká (Coronella austriaca), sedm druhů savců a 55 druhů ptáků, z nichž v lokalitě pravidelně hnízdí např. bramborníček černohlavý (Saxicola torquata), bramborníček hnědý (Saxicola rubetra) a ťuhýk obecný (Lanius collurio). Nepravidelně byli zjištěni strnad luční (Emberiza calandra), křepelka polní (Coturnix coturnix), chřástal polní (Crex crex), skřivan lesní (Lullula arborea), krutihlav obecný (Jynx torquilla) a další. Přítomné zvláště chráněné druhy využívají spíše otevřenou krajinu s remízky a roztroušenými keři a skupinami stromů. Jejich výskyt je stejně jako u obojživelníků zapříčiněn specifickým využíváním v minulosti. V současné době se vzhledem k postupující sukcesi prostředí pro tyto druhy zhoršuje.
V území bylo při průzkumech v r. 2009 zaznamenáno 259 druhů brouků a 128 druhů motýlů. Z hlediska entomofauny jsou cenné zejména plochy s nižším zapojení vegetace, suché trávníky a mechanicky narušovaná místa, která umožňují přežívání některých sucho- a teplomilných druhů brouků a motýlů vyžadujících pro svůj vývoj raně sukcesní stanoviště s řídkou až velmi řídkou bylinnou vegetací. Ze zjištěných druhů bezobratlých patří dva druhy mezi zvláště chráněné - otakárek fenyklový (Papilio machaon) a batolec duhový (Apatura iris) a 13 druhů je uvedeno v červeném seznamu (Farkač et al., 2005). V práci Holuša et al. (2009) je jeden druh rovnokřídlých řazen mezi téměř ohrožené, jeden druh je řazen do kategorie nedostatečně známý druh (podrobně v Inventarizačním průzkumu EVL Stříbro, Občanské sdružení Ametyst, 2009).
Území spadá do fytogeografického okrsku Svojšínská pahorkatina, Českomoravského mezofytika. Květena okrsku je rozmanitá, převládají v ní mezofyty nad termofyty. Flora odpovídá suprakolinnímu vegetačnímu stupni (kopcovině). Z hlediska potenciální přirozené vegetace je zkoumané území možno řadit k bikové nebo jedlové doubravě (Luzulo albidae-Quercetum petraeae, Abieti-Quercetum), na severozápadě sem zasahuje brusinková borová doubrava (Vaccinio vitis-idaeae-Quercetum). V geobotanické rekonstrukční mapě náleží lokalita k jednotce Qa – acidofilní doubravy, SZ EVL pak PQ borové doubravy.
Na většině území EVL se v současné době vyskytují plochy bez většího botanického významu. Jedná se hlavně o ruderalizované plochy a plochy ovlivněné šířením expanzivních druhů, kterým vyhovuje absence hospodaření. Malé lesní plochy jsou porostlé hospodářskými jehličnatými lesy. Pouze lokálně lze nalézt zbytky přírodních společenstev, a to zejména na sušších místech, na stráňkách, na místech s mělkou půdou a také kolem sezónních tůní. Části tůní jsou zarostlé zblochanem vodním (Glyceria maxima) a orobincem širokolistým (Typha latifolia). V keřovém patře se vyskytuje především hloh a růže šípková (Rosa canina). Z náletových dřevin se vyskytují dále borovice lesní (Pinus sylvestris) a různé druhy vrb. Větší část území je zarostlá náhradními společenstvy se třtinou, metlicí, vratičem obecným (Tanacetum vulgare), vrbkou úzkolistou (Epilobium angustifolium) aj. V malé části území se nachází druhově bohaté podmáčené louky s kosatcem sibiřským (Iris sibirica) a ocúnem jesenním (Colchicum autumnale) či louky stepního charakteru na skalních výchozech s dobromyslí obecnou (Origanum vulgare) a dalšími typickými druhy.  

Kvalita a význam:

Jedna z lokalit s nejhojnějším výskytem kuňky žlutobřiché (Bombina variegata) na Plzeňsku, umožňující její trvalý výskyt. Rovněž výskyt čolka velkého (Triturus cristatus) je poměrně vysoký a v širším okolí Stříbrska ojedinělý.  

Zranitelnost:

Nepříznivým vlivem je rozvoj sukcese při poklesu vojenské aktivity či změna charakteru lokality při změně vlastníka. Jedním z negativních faktorů pro vývoj čolka velkého je výskyt černé zvěře, která využívá vysychající tůně jako kaliště a rovněž jako zdroj potravy. Při té příležitosti může poškodit ekosystém tůně či přímo vychytat vyspělé larvy čolka velkého. Možné nebezpečí úniku ropných produktů či jiných nebezpečných látek při provozu dopravních prostředků, zavážení lokality odpady.  

Management:

Zhotovení či údržba tůní v místech s výskytem čolka velkého (t.j. v místech, kde je předpoklad udržení dostatečné hladiny v tůních po celé období rozmnožování obojživelníků.
Podpora lovu černé zvěře.
Po poklesu vojenských aktivit je žádoucí zachování podobného režimu, který brzdí sukcesi a vytváří a udržuje kaluže (motokros, autokros), případně cílené brzdění sukcese formou odstraňování části dřevin a narušování povrchu.
Zabránit poškození prostředí největší tůně jednáním s uživatelem, zhotovení náhradních lokalit v okolí u louží, ležících přímo v dráze tankodromu.  

Možné střety zájmu:

Využití území jiným způsobem než doposud (především zástavbou či tvorbou zpevněných ploch).  

Stanoviště:

Stanoviště - přehled

Celková rozloha lokality:%ha: 108.6313
Z toho prioritních naturových biotopů: 0
Z toho neprioritních naturových biotopů: 0.070.0868
Z toho ostatních přírodních biotopů: 3.283.5654
Z toho X biotopů: 9.6010.4337
Z toho nereklasifikovaných biotopů: 0

Zobrazovaná data rozloh stanovišť a biotopů odpovídají informacím o stavu při vyhlášení lokality a jsou rovněž shodná s daty zasílanými Evropské komisi formou standardního datového formuláře.
Aktuální data je možné získat na AOPK ČR (pavla.trachtova@nature.cz)

Naturové biotopy:

Stanoviště/BiotopRozloha (ha)Podíl (%)R/Z/GPředmět ochrany
3150Přirozené eutrofní vodní nádrže s vegetací typu Magnopotamion nebo Hydrocharition 0.08680.07C/B/-Ne
V1F Makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod - ostatní porosty0.08680.07C/B/-

Ostatní přírodní biotopy

BiotopRozloha (ha)Podíl(%)R/Z
K1 Mokřadní vrbiny0.99220.91C/B
K3 Vysoké mezofilní a xerofilní křoviny1.61181.48C/B
M1.1 Rákosiny eutrofních stojatých vod0.08680.07C/B
T5.5 Acidofilní trávníky mělkých půd0.87460.80C/B

Biotopy řady X

BiotopRozloha (ha)Podíl (%)
X5 Intenzivně obhospodařované louky9.95429.16
X9A Lesní kultury s nepůvodními jehličnatými dřevinami0.01050.00
X12 Nálety pionýrských dřevin0.46900.43
 

Druhy - Rostliny:

Nejsou předmětem ochrany.  

Druhy - Živočichové:

Stálá populace Zastavující se Zimující Hnízdící
Podíl populace Zachovalost Izolace Celkové hodnocení
čolek velkýC
Triturus cristatusCBCC
kuňka žlutobřicháP
Bombina variegataBAAC
 

Kraje a katastrální území:

Kraj Plzeňský kraj:

Stříbro, Těchlovice u Stříbra  

Prameny:

Neuvedeno  

Fotografie:

Poznámka: Zpracované souhrny doporučených opatření pro evropsky významné lokality naleznete na webových stránkách Ústředního seznamu ochrany přírody http://drusop.nature.cz/portal/
(c) 2006 Natura 2000 - Oficiální webové stránky soustavy Natura 2000 v České republice, všechna práva vyhrazena. Náměty, příspěvky a připomínky zasílejte na adresu natura2000@nature.cz. Redakce stránek využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření, či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu AOPK ČR výslovně zakázáno. (c) 2006 - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AOPK ČR nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány. Správa a redakce stránek využívá redakční systém portálového rešení SuperServer firmy RAGTOOLS.