Homepage

CZ0314641 - Zlatý potok v Pošumaví

Rozloha: 109.8700 ha
Navrhovaná kategorie ochrany: Přírodní rezervace - část
Biogeografická oblast - vysvětlivky: kontinentální
Souřadnice středu: 14°5'14'' v.d., 48°58'30'' s.š.
Nadmořská výška: 519 - 700 m n. m.

Mapa:

Poloha:

Údolí Zlatého potoka s lesními, lučními a mokřadními biotopy v 9 km dlouhém úseku od ústí Chrobolského potoka východně od Chrobol až po místo 2 km jižně od obce Vitějovice, V a JV od Prachatic.
 

Ekotop:

Geologie: V úseku Chroboly - Vitějovice proráží údolí Zlatého potoka prachatickou část jihočeského granulitového masivu (granulit a biotitický granulit), prakticky bez vložek jiných hornin. Širší úseky údolí a boční úpady jsou vyplněny deluviálními, místy soliflukčními kamenitohlinitými sedimenty, niva potoka je tvořena holocenními fluviálními hlínami.
Gemorfologie: Celá lokalita leží v ploché Žernovické vrchovině (součást Prachatické hornatiny).
Reliéf: Údolní systém Zlatého potoka je poměrně členitý, s převažujícími strmými svahy. Jen zcela ojediněle se v území nacházejí drobné skalní výchozy nebo úpatní skalky ohraničující potoční nivu. V bočních údolních úpadech jsou časté prameništní komplexy.
Pedologie: Dno potočního údolí pokrývá téměř v celém úseku glej typický, místy s přechody ke gleji organozemnímu, pouze v nejspodnější části nad Vitějovicemi se již uplatňuje fluvizem (pseudoglejová). Svahy jsou pokryty převážně kambizemí dystrickou, místy s přechody ke kambizemi typické kyselé. V bočních údolích převažuje kambizem pseudoglejová s přechody ke gleji organozemnímu a organozemi glejové (anmoor).
Krajinná charakteristika: Malebná členitá krajina vyššího Šumavského podhůří s převahou lesních komplexů na svazích a hřbetech, v údolí potoka s mozaikou luk, pastvin, břehových porostů a mokřadních biotopů. Některá sídla (Kralovice) mají dosud zachovánu původní dispozici zástavby s navazující historickou (pozdně středověkou) plužinou.  

Biota:

Lokalita je tvořena velmi pestrou mozaikou celé řady přírodních (cca 20 jednotek) i nepřírodních biotopů (7 jednotek).
Z přírodních biotopů vázaných bezprostředně na vodní tok a údolní nivu jsou to říční rákosiny (M1.4) sv. Phalaridion arundinaceae a pobřežní vegetace potoků (M1.5) sv. Sparganio-Glycerion fluitantis, bez výskytu významnějších druhů. Širší zamokřené úseky potoční nivy pokrývá mnohde plošná mozaika porostů vysokých ostřic (M1.7) as. Caricetum gracilis a vlhkých tužebníkových lad (T1.6) podsv. Filipendulenion, které jsou ovšem poměrně uniformní, s výskytem jen běžných druhů, ze vzácnějších se řídce objevují jen mochna bahenní (Potentilla palustris) a vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata). Doprovodné porosty dřevin potočního údolí patří k jednotce údolních jasanovo-olšových luhů (L2.2); nejčastěji jde o střemchové olšiny spol. Alnus glutinosa-Padus avium, vzácněji také o porosty as. Stellario-Alnetum glutinosae nebo Arunco-Alnetum glutinosae, na části plochy jde i o porosty s převahou vrby křehké - sv. Salicion albae, nejčastěji as. Chaerophyllo hirsuti-Salicetum fragilis, s výskytem žluťuchy orlíčkolisté (Thalictrum aquilegiifolium), udatny dvoudomé (Aruncus dioicus, oměje pestrého (Aconitum variegatum); sporadicky se uplatňují i křoviny hlinitých a písčitých náplavů (K2.1) sv. Salicion triandrae. V širších silně zamokřených částech potoční nivy se druhotně rozšířily poměrně rozsáhlé porosty mokřadních vrbin (K1) as. Salici-Franguletum, místy i Salicetum pentandro-cinereae.
Z lučních společenstev mezofilních nebo mírně vlhkých stanovišť jsou velmi významně zastoupeny porosty ovsíkových luk (T1.1) sv. Arrhenatherion, které jsou však poměrně intenzivně obhospodařované a druhově ochuzené, dále porosty krátkostébelných smilkových trávníků s jalovcem i bez jalovce (T2.3A. T2.3B) svaz Violion caninae, převážně as. Hyperico-Polygaletum a zejména pak bezkolencové louky (T1.9) svaz Molinion, as. Sanguisorbo-Festucetum pratensis, Junco-Molinietum, vzácně Serratulo-Festucetum commutatae. V těchto porostech roste celá řada významných vzácnějších druhů: srpice barvířská (Serratula tinctoria), řebříček bertrám (Achillea ptarmica), hladýš pruský (Laserpitium prutenicum), kosatec sibiřský (Iris sibirica), ostřice Hartmanova (Carex hartmanii), o. stinná (C. umbrosa), o. blešní (C. pulicaris), hadí mord nízký (Scorzonera humilis), olešník kmínolistý (Selinum carvifolia), čertkus luční (Succisa pratensis), bukvice lékařská (Betonica officinalis), svízel severní (Galium boreale), vrba rozmarýnolistá (Salix rosmarinifolia), velmi sporadicky i hořeček mnohotvarý český (Gentianella praecox subsp. bohemica). V bočních prameništních úpadech se vzácně vyskytují biotopy lučních nevápnitých mechových slatinišť (R2.2) sv. Caricion fuscae, Caricion demissae, Sphagno warnstorfiani-Tomenthypnion a přechodových rašelinišť (R2.3) sv. Sphagno recurvi-Caricion canescentis, zcela výjimečně i fragmenty bazifilních slatinišť (R2.1) sv. Caricion davallianae, netypické zbytky as. Valeriano dioicae-Caricetum davallianae, v nichž se vyskytují ostřice rusá (Carex flava), o. skloněná (C. demissa), o. Davallova (C. davalliana), suchopýr širokolistý (Eriophorum latifolium), bařička bahenní (Triglochin palustre), tolije bahenní (Parnassia palustris), vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata), tučnice obecná (Pinguicula vulgaris), zcela vzácně i kohátka kalíškatá (Tofieldia calyculata).
Zcela výjimečně jsou do lokality zahrnuty i malé fragmenty podmáčených smrčin (L9.2B) převážně as. Equiseto-Piceetum, místy i Mastigobryo-Piceetum, s častým výskytem dřípatky horské (Soldanella montana).
Botanicky nejvýznamnější částí lokality je stávající PR Kralovické louky, jejímž jádrem je prameništní svahová louka s mozaikou společenstev bezkolencových luk (T1.9)svazu Molinion, nevápnitých mechových slatinišť R2.2) sv. Caricion fuscae a Caricion demissae a na vyvýšených místech podhorské a horské smilkové trávníky (T2.3) sv. Violion caninae. Jde o poslední známou lokalitu hořečku mnohotvarého českého (Gentianella praecox ssp. bohemica) v typických a zachovalých bezkolencových loukách v ČR. V rašelinných loukách a prameništích PR Kralovické louky se vyskytuje velké množství významných druhů rostlin, např. kohátka kalíškatá (Tofieldia calyculata), suchopýr širokolistý (Eriophorum latifolium), bařička bahenní (Triglochin palustre).
Z živočišné složky území je zřejmě nejvýznamnější výskyt perleťovce mokřadního (Proclossiana eunomia) na vlhkých loukách (centrum výskytu v údolí Zlatého potoka se však nachází jižně od lokality mezi Miletínkami a Chroboly, odkud vyznívá až ke Kralovickým loukám) a perlorodky říční (Margaritifera margaritifera), přičemž zásadní část její populace se nachází u Miletínek mimo vlastní lokalitu (ale v EVL Šumava), nicméně malé zbytkové populace mohou ještě přežívat v některých úsecích toku a zejména ve funkčních mlýnských náhonech i v rámci lokality.  

Kvalita a význam:

Velmi komplexní a stanovištně diverzifikovaná lokalita s významným zastoupením charakteristicky vyvinutých biotopů soustavy Natura 2000 (zejména T1.9, T2.3A, T2.3B, R2.2, L2.2, zčásti i T1.1), s výskytem významných populací vzácných a ohrožených rostlinných taxonů.
Území stávající PR Kralovické louky představuje poslední známou lokalitu hořečka mnohotvárného českého (Gentianella praecox ssp. bohemica v typických a zachovalých bezkolencových loukách v ČR. Populace taxonu silně kolísá; v letech 1999 až 2003 zaznamenáno od 32 (2003) do 300 (1999) kvetoucích exemplářů, v posledních třech letech se početnost poněkud opět zvýšila (128 kvetoucích ex. v r. 2004, 210 ex. v r. 2005, 47 ex. v r. 2006).  

Zranitelnost:

Luční biotopy jsou na řadě míst ohroženy absencí kosení a v důsledku toho postupnou degradací a zarůstáním dřevinami. Občas přeplavované úseky a partie v přímém kontaktu se zemědělsky intenzivně využívanými pozemky jsou ohroženy splachy živin a pokračující eutrofizací. Některé narušené části jsou přímo devastovány pastvou či ustájením dobytka. Břehové porosty trpí absencí průběžné údržby, v důsledku toho dochází mnohde ke zužování průtočného profilu vodních toků, jejich vybřežování a druhotnému podmáčení okolních pozemků.
Rizikovým faktorem je odvod znečistěných splaškových vod z některých výše položených osad do údolí Zlatého potoka, v případě PR Kralovické louky i skrze toto ZCHÚ.  

Management:

Luční porosty (bezkolencové a rašelinné louky) je potřebné kosit 1x ročně v pozdním létě. Na malé části v PR Kralovické louky je nutné management bezkolencových luk upravit ve prospěch hořečku českého, tj. kosit střídavě v časném létě (do 30. 6.) a pozdě na podzim po uzrání semen hořečku (konec října až polovina listopadu). Po podzimní seči je potřebné na ploše s výskytem hořečku provést důsledné vyhrabání (železnými hráběmi) pro narušení drnu. Nivní louky v údolí Zlatého potoka (T1.5, T1.6, M1.7) je žádoucí kosit alespoň s frekvencí 1x za 3-5 let, optimálně 1x za 2 roky. V doprovodných porostech potoků (olšiny, vrbiny) je potřebné provádět periodickou asanaci zlomů a vývratů a zajistit průtočnost koryt.  

Možné střety zájmu:

S ochranou druhu hořečku Gentianella praecox subsp. bohemica (stávající EVL Kralovické louky) není navržené rozšíření lokality v rozporu. Jde jen o úpravu termínů kosení na malé části biotopu T1.9 (cca 0,3 ha) v PR Kralovické louky.
Potenciální střety mohou hrozit při záměru razantních zásahů do koryt vodních toků v důsledku neprovádění jejich pravidelné údržby. V posledním období se zvyšuje riziko ohrožení nejcennější části lokality v PR Kralovické louky znečištěním povrchových vod v důsledku rychle se rozvíjející nové výstavby.  

Stanoviště:

Stanoviště - přehled

Celková rozloha lokality:%ha: 109.8700
Z toho prioritních naturových biotopů: 31.6934.8235
Z toho neprioritních naturových biotopů: 26.0628.6323
Z toho ostatních přírodních biotopů: 35.4638.9663
Z toho X biotopů: 5.786.3596
Z toho nereklasifikovaných biotopů: 0

Zobrazovaná data rozloh stanovišť a biotopů odpovídají informacím o stavu při vyhlášení lokality a jsou rovněž shodná s daty zasílanými Evropské komisi formou standardního datového formuláře.
Aktuální data je možné získat na AOPK ČR (pavla.trachtova@nature.cz)

Naturové biotopy:

Stanoviště/BiotopRozloha (ha)Podíl (%)R/Z/GPředmět ochrany
3240Alpínské řeky a jejich dřevinná vegetace s vrbou šedou (Salix elaeagnos) 0.52150.47C/B/-Ne
K2.2 Vrbové křoviny štěrkových náplavů0.52150.47C/B/-
6230Druhově bohaté smilkové louky na silikátových podložích v horských oblastech (a v kontinentální Evropě v podhorských oblastech) 3.11412.83B/B/-Ne
T2.3A Podhorské až horské smilkové trávníky s jalovcem0.63340.57C/B/-
T2.3B Podhorské až horské smilkové trávníky bez jalovce2.48072.25B/B/-
6410Bezkolencové louky na vápnitých, rašelinných nebo hlinito-jílovitých půdách (Molinion caeruleae)12.81511.66C/B/BAno
T1.9 Střídavě vlhké bezkolencové louky12.815011.66C/B/B
6430Vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně 6.74946.14B/B/CAno
T1.6 Vlhká tužebníková lada6.74946.14B/B/C
6510Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis) 6.67176.07B/B/CAno
T1.1 Mezofilní ovsíkové louky6.67176.07B/B/C
7140Přechodová rašeliniště a třasoviště 0.27150.24A/A/AAno
R2.2 Nevápnitá mechová slatiniště0.19460.17A/A/B
R2.3 Přechodová rašeliniště0.07690.06B/A/-
7230Zásaditá slatiniště 0.07690.06B/B/-Ne
R2.1 Vápnitá slatiniště0.07690.06B/B/-
8220Chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů 0.00540.00C/B/-Ne
S1.2 Štěrbinová vegetace silikátových skal a drolin0.00540.00C/B/-
9110Bučiny asociace Luzulo-Fagetum 0.59020.53C/B/-Ne
L5.4 Acidofilní bučiny0.59020.53C/B/-
9130Bučiny asociace Asperulo-Fagetum 0.93070.84B/B/-Ne
L5.1 Květnaté bučiny0.93070.84B/B/-
91E0Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae) 31.709428.86B/A/CAno
L2.2A Údolní jasanovo-olšové luhy, typické porosty31.709428.86B/A/C

Ostatní přírodní biotopy

BiotopRozloha (ha)Podíl(%)R/Z
K1 Mokřadní vrbiny5.33354.85C/B
K2.1 Vrbové křoviny hlinitých a písčitých náplavů0.96810.88C/B
K3 Vysoké mezofilní a xerofilní křoviny0.83800.76C/B
L2.2B Potoční a degradované jasanovo-olšové luhy6.39785.82C/C
L7.1 Suché acidofilní doubravy3.26162.96C/B
M1.1 Rákosiny eutrofních stojatých vod0.09490.08C/B
M1.4 Říční rákosiny0.26080.23C/B
M1.7 Vegetace vysokých ostřic2.58962.35C/B
R1.2 Luční prameniště bez tvorby pěnovců0.00040.00B/B
R1.4 Lesní prameniště bez tvorby pěnovců0.02000.01B/B
T1.3 Poháňkové pastviny0.37640.34C/B
T1.5 Vlhké pcháčové louky18.825117.13B/B
T5.5 Acidofilní trávníky mělkých půd0.00019.10C/B

Biotopy řady X

BiotopRozloha (ha)Podíl (%)
X1 Urbanizovaná území0.22210.20
X3 Extenzivně obhospodařovaná pole0.00030.00
X5 Intenzivně obhospodařované louky0.23660.21
X7 Ruderální bylinná vegetace mimo sídla0.85380.77
X9A Lesní kultury s nepůvodními jehličnatými dřevinami1.58671.44
X10 Paseky s podrostem původního lesa0.28800.26
X11 Paseky s nitrofilní vegetací0.00370.00
X12 Nálety pionýrských dřevin2.78862.53
X14 Vodní toky a nádrže bez ochranářsky významné vegetace0.37980.34
 

Druhy - Rostliny:

Stálá populace Zastavující se Zimující Hnízdící
Podíl populace Zachovalost Izolace Celkové hodnocení
hořeček mnohotvarý český10 - 300
Gentianella praecox subsp. bohemicaBBCB
 

Druhy - Živočichové:

Nejsou předmětem ochrany.  

Kraje a katastrální území:

Kraj Jihočeský kraj:

Frantoly, Chroboly, Klenovice u Mičovic, Kralovice, Lažišťka, Nebahovy, Vitějovice, Záhoří u Chrobol  

Prameny:

Reitschläger J.Výskyt hořečku českého (Gentianella bohemica) v Českých zemích a jeho ekologické limity. – Ms. [Bakal. práce; depon. in Biologická fakulta JU České Budějovice].1998
Brabec J.Studie hořečku mnohotvarého českého (Gentianella praecox ssp. bohemica) jako podklad pro záchranný program taxonů rodu Gentianella v ČR – Ms., p. 78, depon. in MŽP ČR, Vršovická 65, Praha.2003
Pavlíčko A.Gentianaceae - hořcovité na Prachaticku. Aktuální rozšíření některých druhů s důrazem na rod Gentianella (hořeček). – Zlatá stezka 5 (1998): 229-318.1999
Albrecht J. a kol.Českobudějovicko. In: Mackovčin P. a Sedláček M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek VIII. AOPK ČR a EkoCentrum Brno, Praha, 808 s.2003
Chán V. (ed.)Komentovaný červený seznam květeny jižní části Čech. Příroda, 16: 1-284, Praha.1999
Jedlička J.W0100 -Závěrečná zpráva podrobného a kontextového mapování biotopů Natura 2000, depon. in AOPK ČR, Praha.2002
Jedlička J.W0139 - Závěrečná zpráva podrobného a kontextového mapování biotopů Natura 2000, depon. in AOPK ČR, Praha.2003
Jedlička J.W0021 - Zlatý potok u Frantol - Závěrečná zpráva z mapování Natura 2000, depon. in AOPK ČR, Praha.2002
Brom J.W0151 - Závěrečná zpráva podrobného a kontextového mapování biotopů Natura 2000, depon. in AOPK ČR, Praha.2003
Šálek L.W0184Su - Závěrečná zpráva kontextového mapování biotopů Natura 2000, depon. in AOPK ČR, Praha.2003
Filipová M.W0208 - Závěrečná zpráva z mapování Natura 2000, depon. in AOPK ČR, Praha.2004
 

Fotografie:

Poznámka: Zpracované souhrny doporučených opatření pro evropsky významné lokality naleznete na webových stránkách Ústředního seznamu ochrany přírody http://drusop.nature.cz/portal/

(c) 2006 Natura 2000 - Oficiální webové stránky soustavy Natura 2000 v České republice, všechna práva vyhrazena. Náměty, příspěvky a připomínky zasílejte na adresu natura2000@nature.cz. Redakce stránek využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření, či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu AOPK ČR výslovně zakázáno. (c) 2006 - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AOPK ČR nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány. Správa a redakce stránek využívá redakční systém portálového rešení SuperServer firmy RAGTOOLS.