Homepage

CZ0314640 - Rybník Walden

Rozloha: 34.8842 ha
Navrhovaná kategorie ochrany:
Biogeografická oblast - vysvětlivky: kontinentální
Souřadnice středu: 15°11'11'' v.d., 48°57'46'' s.š.
Nadmořská výška: 609 - 622 m n. m.

Mapa:

Poloha:

Rozšířená část údolního systému Romavského potoka s rybníky Brand (Kačer) a Rajchéřovský, 0,5 km západně od bývalé obce Rajchéřov, 7 km JZ od Starého Města pod Landštejnem a 9 km JV od Nové Bystřice.  

Ekotop:

Geologie: Území je součástí centrálního moldanubického plutonu, v podloží se nachází drobně až středně zrnitý granit číměřského typu. V terénní depresi rybniční kotliny a v údolích potoků je zvětralinový žulový plášť překryt pleistocenními deluviálními a deluviálně soliflukčními hlinitými písky a kamenitými hlínami s ojedinělými žulovými balvany. Drobná údolí přítoků rybníka jsou vyplněna holocenními deluviofluviálními písčitými hlínami a hlinitými písky.
Geomorfologie: Málo členitá jižní část Novobystřické vrchoviny (část Vysokokamenská vrchovina) s rozpětím nadmořských výšek zhruba 600–700 m.
Reliéf: Mírně zvlněný terén s velmi povlovnými dlouhými a táhlými svahy okolních elevací a plochým dnem rozšířené části údolí Romavského potoka. V rybniční výtopě se nacházejí vypreparované ojedinělé velké zaoblené žulové balvany, dobře patrné na písčitém dně mělčích částí rybníka (zejména při JZ břehu).
Pedologie: Lokalita se nachází v oblasti kambizemních podzolů, na svazích s mělkou půdou s přechody ke kambizemi dystrické; v závislosti na žulovém podloží s písčitým rozpadem převládají na zonálních stanovištích půdy silně písčité. V terénních depresích a drobných údolích je vyvinut glej typický až organozemní, na dvou menších plochách nad rybníkem přecházející až k organozemi (přechodová rašelina).
Krajinná charakteristika: Převážně lesnatá, esteticky hodnotná krajina, s menšími enklávami lučního a pastvinného bezlesí, zpestřená soustavou několika malých až středně velkých rybníků. Území bylo dlouhodobě tradičním způsobem kultivováno, ale po druhé světové válce bylo původní obyvatelstvo vysídleno a tradiční sídla (Rajchéřov, Romava) zanikla. Dodnes je celé široké okolí neosídleno, nejbližším existujícím (ale dnes jen rekreačním) sídlem jsou Návary, vzdálené 2,5 km.
Rybník byl v roce 2010 přejmenován na Walden.
 

Biota:

Nejvýznamnější vegetační jednotkou v rybníku je vegetace obnaženého dna (M2.1) svazu Eleocharition ovatae, as. Polygono-Eleocharitetum ovatae, vyvinutá za optimálních okolností (vlhké a teplé jaro) a dalších nezbytných podmínek (částečné nebo úplné letnění rybníka nejméně do konce června) v ukázkové podobě v šíři 30–40 m na dně rybníka podél všech jeho břehů, nejlépe však podél jihozápadního okraje a v severozápadní zátoce. Nejvýznamnějším druhem obnaženého dna je zde puchýřka útlá (Coleanthus subtilis), jejíž populace za příznivých okolností (např. jaro 2005) vytváří téměř souvislé porosty na ploše cca 2,5 ha, s řádově odhadnutou početností více miliónů až několika desítek miliónů exemplářů. Dalšími význačnými rostlinami tohoto společenstva je terestrická forma hvězdoše jarního (Callitriche palustris) a početné populace blatěnky vodní (Limosella aquatica), protěže bažinné (Gnaphalium uliginosum), kalužníku šruchového (Peplis portula), sítiny cibulkaté (Juncus bulbosus), úporu peprného (Elatine hydropiper); roztroušeně se vyskytují šater zední (Gypsophila muralis), kuřinka červená (Spergularia rubra) aj.
V úzkých litorálních porostech vysokých ostřic (M1.7) jsou přítomny as. Caricetum gracilis a as. Caricetum rostratae ze svazu Magno-Caricion gracilis, na okrajích se sporadicky objevuje kamyšník vrcholičnatý (Bolboschoenus yagara), v severovýchodní zátoce roste poměrně početná populace skřípina kořenující (Scirpus radicans). V otevřené vodní ploše rybníka se sporadicky vyskytují společenstva natantních vodních makrofyt (V1F) svazu Potamion, as. Potametum natantis, reprezentovaná zejména roztroušenými porosty rdestu vzplývavého (Potamogeton natans).
Nad severozápadním břehem rybníka jsou vyvinuty menší plochy přechodových lučních rašelinišť a slatinišť z okruhu svazů Sphagno recurvi-Caricion canescentis (R2.3) a sv. Caricion canescenti-nigrae (R2.2). Z význačnějších druhů zde rostou mochna bahenní (Potentilla palustris), starček potoční (Tephroseris crispa), suchopýr úzkolistý (Eriophorum angustifolium), kozlík dvoudomí (Valeriana dioica), vrbina kytkokvětá (Lysimachia thyrsiflora). Zbytek lokality zaujímají degradované a ruderalizované luční vlhkomilné a mezofilní porosty, v nichž expanduje třtina křovištní (Calamagrostis epigejos) a které pozvolna zarůstají náletovými, převážně borovými porosty.

Živočišná složka území je zastoupena několika druhy obojživelníků - rosnička zelená (Hyla arborea), skokan krátkonohý (Rana lessonae), skokan ostronosý (Rana arvalis), skokan hnědý (Rana temporaria), ropucha zelená (Bufo bufo), dále se zde vyskytuje a hnízdí několik druhů vodních ptáků, např. čírka obecná (Anas carolinensis) a potápka malá (Tachybaptus ruficollis), a ptáků lučních mokřadů, např. bramborníček hnědý (Saxicola rubetra), nepravidelně i bekasina otavní (Gallinago gallinago). Rybník a jeho okolí je významnou lokalitou vydry říční (Lutra lutra). Mokřadní biotopy s nálety dřevin v rybniční výtopě a nad rybníkem jsou stanovištěm některých vzácnějších druhů hmyzu (např. brouků - Ctenicera pectinicornis, Anastrangalia dubia, vodomila Cryptopleurum subtile, mandelinky Phyllobrotica quadrimaculata a dvoukřídlých - Clitellaria ephippium, Callomyia speciosa a vrtalky Metopomyza flavonotata.
 

Kvalita a význam:

Nejvýznamnějším (cílovým) biotopem je vegetace obnaženého dna rybníka Walden. Vzhledem k nízkému zatížení celého rybničního ekosystému živinami je vyvinuta v mezo-oligotrofní variantě, bez obvyklé dominance nitrofilních druhů (Bidens sp., Persicaria sp., Rumex maritimus aj., které zde v podstatě úplně chybějí), v dnes již nevídané podobě s dominantními porosty druhu puchýřky útlé (Coleanthus subtilis), doplněnými jen několika dalšími významnými druhy. Populace puchýřka útlé (Coleanthus subtilis) je velmi početná, vitální a za dodržení podmínky alespoň částečného periodického letnění má velmi dobrou perspektivu dlouhodobého (trvalého) přežití. Společenstva přechodových a slatinných rašelinišť nad severním břehem rybníka jsou jen fragmentární a nepříliš reprezentativní, nicméně vhodně doplňují cenotickou diverzitu celého přírodního komplexu.  

Zranitelnost:

Vodní prostředí rybníka a společenstva na něj vázaná jsou citlivá na intenzitu rybářského obhospodařování (skladba a výše rybí obsádky) a případný přísun živin v podobě hnojení rybníka a přikrmování ryb. Dosavadní způsob využívání se podle stavu vodních společenstev jeví jako víceméně optimální.
V roce 1990 byl rybník odbahněn a materiál byl upraven do nízkých valů prakticky po obvodu celého rybníka. Zpočátku drasticky vypadající zásah se však po 15 letech projevuje jen jako vyvýšený plochý břeh, místy však s expanzivně rozrostlými porosty třtiny křovištní (Calamagrostis epigejos). Byla přerušena kontinuita litorálu a navazujících mokřadních porostů, na druhou stranu však zřejmě byla odstraněna jediná živinová zátěž ze dna rybníka, což se projevuje optimálním složením porostů obnaženého dna.
Terestrická společenstva nad rybníkem jsou ohrožena zejména expanzí třtiny Calamagrostis epigejos a uzavírajícími se nálety dřevin. Nejcennější zbytky rašeliništních biotopů vyžadují pro přežití řízenou péči, spočívající v periodickém kosení alespoň 1x za několik let.  

Management:

Ponechat dosavadní intenzitu rybářského využívání rybníka, s minimálním iniciačním hnojením chlévskou mrvou v jarním období, nepřikrmovat. Přesný režim hospodaření, skladbu a výši rybí obsádky musí stanovit plán péče. Optimální je dvouhorkové hospodaření (násada K0, výlov K2), s pravidelným částečným letněním v prvním roce cyklu (jarní a časně letní období).
Zbytky lučních rašeliništních společenstev nad rybníkem periodicky kosit v intervalech 2-4 roky (podle potřeby). Zbytek ploch ponechat přirozenému vývoji. V malých plochách zahrnutých lesních porostů hospodařit běžným způsobem, bez použití pesticidů a bez odvodňovacích zásahů.  

Možné střety zájmu:

Potenciální střet by hrozil jen v případě záměru hospodařícího subjektu významně zvýšit intenzitu rybářského hospodaření na rybníku. Mimo plochu rybníka se střety nepředpokládají.
 

Stanoviště:

Stanoviště - přehled

Celková rozloha lokality:%ha: 34.8842
Z toho prioritních naturových biotopů: 0.000.0021
Z toho neprioritních naturových biotopů: 38.6713.4921
Z toho ostatních přírodních biotopů: 52.2818.2379
Z toho X biotopů: 9.033.1521
Z toho nereklasifikovaných biotopů: 0

Zobrazovaná data rozloh stanovišť a biotopů odpovídají informacím o stavu při vyhlášení lokality a jsou rovněž shodná s daty zasílanými Evropské komisi formou standardního datového formuláře.
Aktuální data je možné získat na AOPK ČR (pavla.trachtova@nature.cz)

Naturové biotopy:

Stanoviště/BiotopRozloha (ha)Podíl (%)R/Z/GPředmět ochrany
3130Oligotrofní až mezotrofní stojaté vody nížinného až subalpínského stupně kontinentální a alpínské oblasti a horských poloh a jiných oblastí, s vegetací tříd Littorelletea uniflorae nebo Isoëto-Nanojuncetea 7.842922.48A/A/AAno
M2.1 Vegetace letněných rybníků7.842922.48A/A/A
3150Přirozené eutrofní vodní nádrže s vegetací typu Magnopotamion nebo Hydrocharition 4.258812.20C/B/-Ne
V1F Makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod - ostatní porosty4.258812.20C/B/-
5130Formace jalovce obecného (Juniperus communis) na vřesovištích nebo vápnitých trávnících 0.00160.00D/C/-Ne
T8.2A Sekundární podhorská a horská vřesoviště s výskytem jalovce obecného (Juniperus communis)0.00160.00D/C/-
6230Druhově bohaté smilkové louky na silikátových podložích v horských oblastech (a v kontinentální Evropě v podhorských oblastech) 0.00210.00D/C/-Ne
T2.3A Podhorské až horské smilkové trávníky s jalovcem0.00200.00D/C/-
T2.3B Podhorské až horské smilkové trávníky bez jalovce0.00010.00D/C/-
6430Vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně 0.35191.00C/B/-Ne
T1.6 Vlhká tužebníková lada0.35191.00C/B/-
7140Přechodová rašeliniště a třasoviště 1.03692.97B/B/-Ne
R2.2 Nevápnitá mechová slatiniště0.34530.98B/B/-
R2.3 Přechodová rašeliniště0.69161.98B/B/-

Ostatní přírodní biotopy

BiotopRozloha (ha)Podíl(%)R/Z
L2.2B Potoční a degradované jasanovo-olšové luhy0.02240.06A/C
M1.1 Rákosiny eutrofních stojatých vod1.17733.37C/B
T1.5 Vlhké pcháčové louky0.00310.00D/C
V1G Stanoviště bez vodních makrofyt, ale s přiroz. nebo přírodně blíz.charakt.dna a břehu17.035148.83B/B

Biotopy řady X

BiotopRozloha (ha)Podíl (%)
X7 Ruderální bylinná vegetace mimo sídla0.87772.51
X9A Lesní kultury s nepůvodními jehličnatými dřevinami0.03710.10
X12 Nálety pionýrských dřevin2.23736.41
 

Druhy - Rostliny:

Stálá populace Zastavující se Zimující Hnízdící
Podíl populace Zachovalost Izolace Celkové hodnocení
puchýřka útlá> 10 000 000
Coleanthus subtilisBACA
 

Druhy - Živočichové:

Nejsou předmětem ochrany.  

Kraje a katastrální území:

Kraj Jihočeský kraj:

Rajchéřov, Romava  

Prameny:

Neuvedeno  

Fotografie:

Poznámka: Zpracované souhrny doporučených opatření pro evropsky významné lokality naleznete na webových stránkách Ústředního seznamu ochrany přírody http://drusop.nature.cz/portal/

(c) 2006 Natura 2000 - Oficiální webové stránky soustavy Natura 2000 v České republice, všechna práva vyhrazena. Náměty, příspěvky a připomínky zasílejte na adresu natura2000@nature.cz. Redakce stránek využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření, či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu AOPK ČR výslovně zakázáno. (c) 2006 - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AOPK ČR nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány. Správa a redakce stránek využívá redakční systém portálového rešení SuperServer firmy RAGTOOLS.