Homepage

CZ0314639 - Rybníky u Lovětína

Rozloha: 11.0260 ha
Navrhovaná kategorie ochrany:
Biogeografická oblast - vysvětlivky: kontinentální
Souřadnice středu: 15°3'16'' v.d., 49°12'22'' s.š.
Nadmořská výška: 485 - 501 m n. m.

Mapa:

Poloha:

Soustava tří malých rybníků 0,5 km jižně od obce Lovětín, (7 km SSV od Jindřichova Hradce), dvou malých rybníků 1 km jihozápadně od této obce a lesního rybníka Horní Lesák, 1,7 km jihozápadně od dotčené obce. Dvě severnější skupiny rybníků jsou odděleny kulturní loukou, v roce 2006 zoranou a povápněnou a rybník H. Lesák je oddělen lesním kulturním porostem. Východněji situovaná skupina rybníků je přírodní památkou Luží u Lovětína, rybník Horní Lesák je taktéž přírodní památkou pod stejným jménem.  

Ekotop:

Geologie: Geologickým podkladem je biotitická a sillimanit-biotitická migmatitizovaná pararula, překrytá deluviálními pleistocenními písčitými a jílovitými hlínami. Geomorfologie: Západní část ploché Jindřichohradecké pahorkatiny, v jejím rámci severní část Jindřichohradecké kotliny. Reliéf: Málo členitá pahorkatina s oblými tvary georeliéfu. Lokalita leží v ploché mělké sníženině terénu, v pramenné oblasti drobného vodního toku nad pravým břehem říčky Kamenice. Tři východně položené rybníčky jsou odvodňovány přímo do Kamenice, dva západně položené jsou do této říčky odvodňovány prostřednictvím Lovětínského potoka, H. Lesák je odvodňován přes Hanovský rybník rovněž do Kamenice. Pedologie: Půdním typem je glej typický a organozemní, s přechody ke kambizemi pseudoglejové na okolních úpatích mírných svahů. Krajinná charakteristika: Poměrně plochá málo členitá krajina, pokrytá mozaikou lesních komplexů (převážně smrkových) a nelesních zemědělských enkláv s převahou trvalých travních porostů, ležící v širším okolí obce Lovětín. Pro tuto krajinu je velmi charakteristický hojný výskyt malých lesních a lučních rybníčků.  

Biota:

Nejcennějším typem vegetace jsou společenstva svazu Sphagno-Utricularion (V3) s relativně hojným výskytem zevaru nejmenšího (Sparganium natans) (soustředěné v severním ze soustavy rybníčků Luží, a částečně v rybníku H. Lesák) a bublinatka menší (Utricularia minor) v rybníku H. Lesák, a společenstva svazu Nitelletum flexilis (V5) s dominující chárou skleněnkou křehkou (Nitella flexilis). Plošně významné jsou dále porosty vodních makrofyt s poměrně hojnou bublinatkou jižní (Utricularia australis) (V1C). Charakteristicky jsou vyvinuté litorální porosty vysokých ostřic a travin (M1.7) svazů Caricion gracilis (as. Caricetum gracilis, Calamagrostietum lanceolatae) a Magnocaricion elatae (as. Caricetum elatae) a porosty rákosin (M1.1) svazu Phragmition communis (as. Typhetum latifoliae, Typhetum angustifoliae, Phragmitetum communis). Na litorální porosty horního rybníčka soustavy Luží vně navazují oligotrofní ostřicovo-rašeliníková společenstva (R2.3) a ostřicovo-mechová společenstva rašelinných luk (R2.2). V litorálu a epilitorálu rybníků se z význačnějších druhů vyskytují vrbina kytkokvětá (Lysimachia thyrsiflora), vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata), ostřice plstnatoplodá (Carex lasiocarpa), o. vyvýšená (C. elata), suchopýr úzkolistý (Eriophorum angustifolium), mochna bahenní (Potentilla palustris). V okolí soustavy rybníčků Luží jsou vytvořena luční společenstva svazu Molinion, v nichž rostou bezkolenec modrý (Molinia caerulea), jetel kaštanový (Trifolium spadiceum), čertkus luční (Succisa pratensis), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), kostřava vláskovitá (Festuca filiformis) aj. V jihozápadní části lokality navazuje na západně položenou dvojici rybníčků (Horní a Dolní u Lovětína) menší přechodové rašeliniště (R2.3) s charakteristickou vegetací, zarůstající třtinou Calamagrostis canescens a náletem dřevin - borovice lesní (Pinus sylvestris), bříza bělokorá (Betula pendula), krušina olšová (Frangula alnus).
Z bezobratlých živočichů se ve všech částech lokality vyskytuje vážka jasnoskvrnná (Leucorrhinia pectoralis). Významný je i výskyt drabčíka Hygronoma dimidiata (vázaného na orobinec, v červeném seznamu bezobratlých uvedeném jako ohrožený druh), a některých dvoukřídlých (hlavatěnky Tomosvaryella minima - parazita mokřadních křísů, a mrvnatky Copromyza equina - mizejícího druhu koňských pastvin). Do oblasti západně položené dvojice rybníčků (Horní a Dolní u Lovětína) pronikají i lesní prvky, například vzácnější drabčík Bryocharis cingulatus. Z pavouků žije na lokalitě význačný druh jihočeských mokřadů - lovčík Dolomedes fimbriatus. Významná je fauna vodních brouků: na lokalitě žije bohatá populace vodomila Hydrophilus atterimus, jednotlivě i Hydrophilus piceus, a také ohrožení potápníci Graphoderus zonatus a Hydaticus aruspex. Z hlediska rozšíření obratlovců je lokalita význačná výskytem početných populací obojživelníků - čolek velký (Triturus cristatus), skokan krátkonohý (Rana lessonae), s. ostronosý (R. arvalis), kuňka obecná (Bombina bombina), blatnice skvrnitá (Pelobates fuscus), rosnička obecná (Hyla arborea).
 

Kvalita a význam:

K nejvýznamnějším typům vegetace na lokalitě patří Makrofytní vegetace oligotrofních jezírek a tůní (V3) se s poměrně hojným výskytem zevaru nejmenšího (Sparganium natans), v této části jihočeského regionu poměrně vzácná, a Vegetace parožnatek (V5) s dominující charou skleněnkou křehkou (Nitella flexilis). Ostatní přírodní biotopy (porosty vodních makrofyt, litorální rákosiny, vysoké ostřice a bezkolencové louky), které v lokalitě převažují, jsou v širším území poměrně běžné a zde tvoří ochranný rámec vzácným společenstvům. Lokalita je dále významná výskytem vitálních a stabilních populací čolka velkého (Triturus cristatus) a vážky jasnoskvrnné (Leucorrhinia pectoralis). Oba zmíněné druhy obývají všechny vodní nádrže v EVL.  

Zranitelnost:

Lokalita, především její východní část, je ohrožena splachy živin z okolních zemědělských pozemků a v důsledku toho i ruderalizací některých typů mokřadních společenstev (epilitorálních a litorálních porostů), v nichž se agresivně šíří třtina křovištní (Calamagrostis epigejos). Rybníčky jsou také ohroženy postupujícím zazemňováním, což bude muset být v dohledné době řešeno šetrným řízeným odbahněním (řešeno již u spodního rybníka ve východní skupině).
Rašeliniště v západní části lokality (u západní skupiny rybníků) je ohroženo expanzí náletových dřevin. Živočišná složka je ohrožena používáním pesticidů a hnojením na okolních pozemcích, nevhodným (intenzivním) rybářským hospodařením, vysazováním v zajetí odchovaných kachen pro myslivecké účely a také postupným zarůstáním rybníků a zmenšováním jejich vodní plochy.  

Management:

Je potřebná běžná údržba a opravy hrází a objektů rybníčků, aby byla zajištěna jejich funkčnost (tj. aby zadržovaly vodu). Ve východní části lokality byla v roce 2004 provedena oprava hrázky středního rybníčku a vybudována tůň mezi prostředním a spodním rybníčkem. V roce 2005 byl selektivně pokosen porost orobince širolistého na horním rybníčku, rozrůstající se v porostech vysokých ostřic. V r. 2006 proběhlo již částečné řízené odbahnění východního rybníčka a obdobný zásah bude v horizontu několika let zřejmě nutný i v případě severního (horního) rybníčka.
Přilehlé louky je potřebné kosit 1x ročně (pozdní léto). Občas je žádoucí pokosit i litorální porosty rákosin (s frekvencí cca 5 let), plochy s masovějším výskytem třtiny křovištní by bylo potřebné kosit každoročně (i několikrát ročně). V krátké době bude třeba provést průklest náletových dřevin v jihozápadní části lokality a stanovit ochranné pásmo, ve kterém by bylo zakázáno vápnění porostů.
Je potřebné všemi způsoby zamezit celkové eutrofizaci lokality.  

Možné střety zájmu:

Potenciální střet by mohly vyvolat snahy o zvýšení intenzity hospodářského využití rybníčků, příp. o vypouštění kachen k mysliveckým účelům (ale východní část lokality je přírodní památkou, což by mělo možné konflikty tohoto druhu v této části lokality eliminovat). Zásadní střety se způsobem zemědělského využívání přilehlých pozemků se nezdají být pravděpodobné.  

Stanoviště:

Stanoviště - přehled

Celková rozloha lokality:%ha: 11.0260
Z toho prioritních naturových biotopů: 0.920.1018
Z toho neprioritních naturových biotopů: 39.944.4046
Z toho ostatních přírodních biotopů: 43.204.7636
Z toho X biotopů: 6.060.6691
Z toho nereklasifikovaných biotopů: 0

Zobrazovaná data rozloh stanovišť a biotopů odpovídají informacím o stavu při vyhlášení lokality a jsou rovněž shodná s daty zasílanými Evropské komisi formou standardního datového formuláře.
Aktuální data je možné získat na AOPK ČR (pavla.trachtova@nature.cz)

Naturové biotopy:

Stanoviště/BiotopRozloha (ha)Podíl (%)R/Z/GPředmět ochrany
3140Tvrdé oligo-mezotrofní vody s bentickou vegetací parožnatek 0.443.99A/B/AAno
V5 Vegetace parožnatek0.44003.99A/B/A
3150Přirozené eutrofní vodní nádrže s vegetací typu Magnopotamion nebo Hydrocharition 1.992318.06B/B/-Ne
V1C Makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod s bublinatkou jižní nebo obecnou (Utricularia australis a U. vulgaris)1.992318.06B/B/-
3160Přirozená dystrofní jezera a tůně 0.49454.48B/B/BAno
V3 Makrofytní vegetace oligotrofních jezírek a tůní0.49454.48B/B/B
6410Bezkolencové louky na vápnitých, rašelinných nebo hlinito-jílovitých půdách (Molinion caeruleae)0.67836.15C/B/-Ne
T1.9 Střídavě vlhké bezkolencové louky0.67836.15C/B/-
7140Přechodová rašeliniště a třasoviště 0.79957.25C/B/-Ne
R2.3 Přechodová rašeliniště0.79957.25C/B/-
91D0Rašelinný les 0.10180.92D/C/-Ne
L10.2 Rašelinné brusnicové bory0.10180.92D/C/-

Ostatní přírodní biotopy

BiotopRozloha (ha)Podíl(%)R/Z
K1 Mokřadní vrbiny0.40573.67B/B
L2.2B Potoční a degradované jasanovo-olšové luhy0.07490.67B/B
L8.1B Boreokontinentální bory bez lišejníků0.37443.39C/C
M1.1 Rákosiny eutrofních stojatých vod1.09119.89B/B
M1.3 Eutrofní vegetace bahnitých substrátů0.10210.92B/B
M1.7 Vegetace vysokých ostřic2.715424.62A/B

Biotopy řady X

BiotopRozloha (ha)Podíl (%)
X7 Ruderální bylinná vegetace mimo sídla0.34773.15
X9A Lesní kultury s nepůvodními jehličnatými dřevinami0.06740.61
X12 Nálety pionýrských dřevin0.25402.30
 

Druhy - Rostliny:

Nejsou předmětem ochrany.  

Druhy - Živočichové:

Stálá populace Zastavující se Zimující Hnízdící
Podíl populace Zachovalost Izolace Celkové hodnocení
čolek velkýP
Triturus cristatusCBCC
vážka jasnoskvrnnáP
Leucorrhinia pectoralisCBAB
 

Kraje a katastrální území:

Kraj Jihočeský kraj:

Dolní Radouň, Lovětín  

Prameny:

Albrecht J. a kol.Českobudějovicko. In: Mackovčin P., Sedláček M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek VIII. - AOPK ČR a EkoCentrum Brno, Praha, 806 str.2003
Doležal P., Chobotská H.Výsledky výzkumu batrachofauny Jindřichohradecka se zaměřením na čolka velkého a kuňku obecnou v roce 2002. Msc., depon. in AOPK ČR.2002
Albrecht J. a kol.Českobudějovicko. In: Mackovčin P. a Sedláček M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek VIII. AOPK ČR a EkoCentrum Brno, Praha, 808 s.2003
Chán V. (ed.)Komentovaný červený seznam květeny jižní části Čech. Příroda, 16: 1-284, Praha.1999
Hesoun P.Závěrečná zpráva kontextového mapování biotopů na listu mapy 23-32-21 (C0138). Ms., 11 s., depon. in AOPK ČR Praha.2003
 

Fotografie:

Poznámka: Zpracované souhrny doporučených opatření pro evropsky významné lokality naleznete na webových stránkách Ústředního seznamu ochrany přírody http://drusop.nature.cz/portal/

(c) 2006 Natura 2000 - Oficiální webové stránky soustavy Natura 2000 v České republice, všechna práva vyhrazena. Náměty, příspěvky a připomínky zasílejte na adresu natura2000@nature.cz. Redakce stránek využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření, či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu AOPK ČR výslovně zakázáno. (c) 2006 - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AOPK ČR nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány. Správa a redakce stránek využívá redakční systém portálového rešení SuperServer firmy RAGTOOLS.