Homepage

CZ0314638 - Vosecký rybník

Rozloha: 7.0665 ha
Navrhovaná kategorie ochrany:
Biogeografická oblast - vysvětlivky: kontinentální
Souřadnice středu: 15°7'53'' v.d., 49°8'6'' s.š.
Nadmořská výška: 515 - 550 m n. m.

Mapa:

Poloha:

Menší rybník u úzkokolejné železniční tratě J. Hradec - N. Bystřice, SV od Krvavého rybníka, 2 km JZ od Střížovic u Kunžaku. Rybník je součástí rozsáhlé rybniční soustavy převážně průtočných rybníků vázaných na Hamerský potok a jeho přítoky mezi Strmilovem a Blažejovem.
 

Ekotop:

Geologie: Území je součástí širší oblasti centrálního moldanubického plutonu (SZ okraj souvislého tělesa plutonu v jižní části ČM vrchoviny), vlastní lokalita však shodou okolností leží na úzkém pruhu metamorfitů moldanubika (zde konkrétně migmatitizovaná biotitická a sillimanit-biotitická pararula). Všude v bezprostředním okolí však převládá středně zrnitý, dvojslídný, řídce porfyrický granit číměřského typu. V terénní depresi rybniční kotliny a podél hlavního přítoku je zvětralinový plášť překryt pleistocenními deluviofluviálními hlinitými písky a písčitými hlínami, případně i fluviálními písčitými hlínami. Ploché deprese ostatních drobných přítoků rybníka jsou vyplněny holocenními deluviofluviálními písčitými hlínami a hlinitými písky.
Geomorfologie: Málo členitá až plochá severozápadní část podcelku Novobystřická vrchovina (úzký pruh Člunecké vrchoviny, oddělující Kačležskou kotlinu na JZ od bezprostředně přiléhající Žirovnické pahorkatiny na SV, která však již náleží k podcelku Jindřichohradecká pahorkatina), s rozpětím nadmořských výšek zhruba 520-640 m n. m.
Reliéf: Mírně zvlněný až plochý terén s velmi povlovnými dlouhými a táhlými svahy okolních nevýrazných elevací a s plochým dnem údolí potoka mezi Krvavým a Ratmírovským rybníkem.
Pedologie: Lokalita se nachází v oblasti kambizemě typické kyselé (vyvinuta na okolních plochých elevacích a jejich mírných svazích), v bezprostředním okolí rybníka a v přilehlých plochých depresích drobných přítoků je vyvinut glej typický až organozemní. Rybník samotný má převážně písčité dno, jen menší plochy dna v nátokové části rybníka jsou pokryty menší vrstvou bahnitých sedimentů.
Krajinná charakteristika: Harmonicky utvářená krajina s rovnoměrným zastoupením lesů a zemědělských pozemků (aktuálně převažují trvalé travní porosty, orná půda má poměrně malý podíl), s početnými většími i menšími rybníky a rozptýlenými menšími vesnickými sídly. Území je hospodářsky využíváno spíše extenzivně, i když v některých zemědělských enklávách je hospodaření znatelně intenzivnější, včetně technické infrastruktury zemědělských areálů (Hospříz, Člunek).  

Biota:

Nejvýznamnější vegetační jednotkou v rybníku je vegetace obnaženého dna (M2.1) svazu Eleocharition soloniensis, as. Coleantho-Spergularietum echinospermae, vyvinutá za optimálních okolností (vlhké a teplé jaro) a dalších nezbytných podmínek (částečné nebo úplné letnění rybníka nejméně do konce června) v ukázkové podobě v šíři 10-30 m na dně rybníka podél Z, J a V břehu. Nejvýznamnějším druhem obnaženého dna je zde puchýřka útlá (Coleanthus subtilis), jehož populace za příznivých okolností (např. jaro 2006) vytváří téměř souvislé porosty na ploše cca 1,5 ha, s řádově odhadnutou početností miliónů až několika desítek miliónů exemplářů. Dalšími význačnými druhy tohoto společenstva jsou početné populace blatěnky vodní (Limosella aquatica), protěže bažinné (Gnaphalium uliginosum), kalužníku šruchového (Peplis portula), sítiny cibulkaté (Juncus bulbosus), úporu trojmužného (Elatine triandra), kuřinky červené (Spergularia rubra), terestrické formy Callitriche sp., aj. Blíže břehům se v malé míře objevuje Bolboschoenus sp. (cf. yagara).
Podél západního břehu a v nátokové jižní části rybníka jsou vyvinuty úzké nesouvislé lemy rákosin (M1.1) as. Typhetum latifoliae a Glycerietum maximae. V úzkých lemech litorálních porostů vysokých ostřic (M1.7) as. Caricetum gracilis na JV a J břehu rybníka se roztroušeně vyskytují vrbina kytkokvětá (Lysimachia thyrsiflora) a mochna bahenní (Potentilla palustris). V otevřené vodní ploše rybníka se velmi sporadicky vyskytují společenstva natantních vodních makrofyt (V1F) svazu Nymphaeion albae, reprezentovaná zejména roztroušenými porosty rdestu vzplývavého (Potamogeton natans), případně rdesna obojživelného (Persicaria amphibia).

Živočišná složka území nebyla zatím sledována, byly zaznamenány pouze hlasové projevy rosničky zelené (Hyla arborea).  

Kvalita a význam:

Nejvýznamnějším (cílovým) biotopem je vegetace obnaženého dna rybníka. Vzhledem k poměrně nízkému zatížení celého rybničního ekosystému živinami (mezotrofní charakter) je vyvinuta v mezo(-oligotrofní) variantě, bez obvyklé dominance nitrofilních druhů (Bidens sp., Persicaria sp., Rorippa sp., Rumex maritimus aj., které zde jsou zastoupeny jen minoritně), v dnes již nevídané podobě s naprosto dominantními porosty puchýřky útlé (Coleanthus subtilis), doplněnými jen několika dalšími významnými druhy. Populace Coleanthus subtilis je velmi početná, vitální a za dodržení podmínky alespoň částečného periodického letnění má velmi dobrou perspektivu dlouhodobého (trvalého) přežití.  

Zranitelnost:

Vodní prostředí rybníka a společenstva na něj vázaná jsou citlivá na intenzitu rybářského obhospodařování (skladba a výše rybí obsádky) a případný přísun živin v podobě hnojení rybníka a přikrmování ryb. Dosavadní způsob využívání se podle stavu vodních společenstev jeví jako víceméně optimální, i když rybí obsádka je zde evidentně pravidelně přikrmována.  

Management:

Ponechat dosavadní intenzitu rybářského využívání rybníka, s minimálním iniciačním hnojením chlévskou mrvou v jarním období, přikrmování ryb omezit na minimum, nebo zcela vyloučit. Přesný režim hospodaření, skladbu a výši rybí obsádky musí stanovit plán péče.
Z hlediska aktuálního stavu společenstev obnaženého dna a početnosti populace puchýřky útlé (Coleanthus subtilis) se dosavadní způsob hospodářského využívání rybníka jeví jako přijatelný. Rybník se doporučuje hospodářsky využívat nejlépe jako plůdkový s každoročním částečným letněním, nebo jako dvouhorkový (násada K0, výlov K2), s pravidelným částečným letněním v prvním roce cyklu (jarní a časně letní období). Zcela je třeba vyloučit případný režim využívání letněného rybníka, spočívající v celoplošném kypření dna a jeho osévání obilím.  

Možné střety zájmu:

Potenciálně přicházejí v úvahu střety s rybářským využíváním v případě, že by rybník začal být obhospodařován s výrazně vyšší intenzitou než doposud.  

Stanoviště:

Stanoviště - přehled

Celková rozloha lokality:%ha: 7.0665
Z toho prioritních naturových biotopů: 0
Z toho neprioritních naturových biotopů: 72.595.1297
Z toho ostatních přírodních biotopů: 7.120.5034
Z toho X biotopů: 0
Z toho nereklasifikovaných biotopů: 0

Zobrazovaná data rozloh stanovišť a biotopů odpovídají informacím o stavu při vyhlášení lokality a jsou rovněž shodná s daty zasílanými Evropské komisi formou standardního datového formuláře.
Aktuální data je možné získat na AOPK ČR (pavla.trachtova@nature.cz)

Naturové biotopy:

Stanoviště/BiotopRozloha (ha)Podíl (%)R/Z/GPředmět ochrany
3130Oligotrofní až mezotrofní stojaté vody nížinného až subalpínského stupně kontinentální a alpínské oblasti a horských poloh a jiných oblastí, s vegetací tříd Littorelletea uniflorae nebo Isoëto-Nanojuncetea 2.301632.57A/A/AAno
M2.1 Vegetace letněných rybníků2.301632.57A/A/A
3150Přirozené eutrofní vodní nádrže s vegetací typu Magnopotamion nebo Hydrocharition 2.828140.02C/B/CNe
V1F Makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod - ostatní porosty2.828140.02C/B/C

Ostatní přírodní biotopy

BiotopRozloha (ha)Podíl(%)R/Z
M1.1 Rákosiny eutrofních stojatých vod0.15102.13C/B
M1.7 Vegetace vysokých ostřic0.35244.98B/B
 

Druhy - Rostliny:

Stálá populace Zastavující se Zimující Hnízdící
Podíl populace Zachovalost Izolace Celkové hodnocení
puchýřka útlá> 5 000 000
Coleanthus subtilisBACB
 

Druhy - Živočichové:

Nejsou předmětem ochrany.  

Kraje a katastrální území:

Kraj Jihočeský kraj:

Střížovice u Kunžaku  

Prameny:

Neuvedeno  

Fotografie:

Poznámka: Zpracované souhrny doporučených opatření pro evropsky významné lokality naleznete na webových stránkách Ústředního seznamu ochrany přírody http://drusop.nature.cz/portal/

(c) 2006 Natura 2000 - Oficiální webové stránky soustavy Natura 2000 v České republice, všechna práva vyhrazena. Náměty, příspěvky a připomínky zasílejte na adresu natura2000@nature.cz. Redakce stránek využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření, či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu AOPK ČR výslovně zakázáno. (c) 2006 - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AOPK ČR nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány. Správa a redakce stránek využívá redakční systém portálového rešení SuperServer firmy RAGTOOLS.