Homepage

CZ0314637 - Rašeliniště u Suchdola

Rozloha: 7.8490 ha
Navrhovaná kategorie ochrany: Přírodní památka - část
Biogeografická oblast - vysvětlivky: kontinentální
Souřadnice středu: 15°14'23'' v.d., 49°7'55'' s.š.
Nadmořská výška: 645 - 650 m n. m.

Mapa:

Poloha:

Menší rybník a přilehlé luční rašeliniště 300 m SZ od osady Suchdol, 4 km VSV od Kunžaku.
 

Ekotop:

Geologie: Horninovým podkladem je hrubozrnná porfyrická dvojslídná žula landštejnského typu (moldanubický pluton), překrytá v nivě potoka deluviofluviálními holocenními hlinitými písky.
Geomorfologie: Málo členitá severní část Novobystřické vrchoviny (její část Vysokokamenská vrchovina) se zaoblenými tvary reliéfu.
Reliéf: Ploché nevýrazné údolí potoka a velmi mírný severní svah; 620-635 m n. m.
Pedologie: Půdním typem je kambizem pseudoglejová, glej organozemní a organozem (luční slatina, Carex fen).
Krajinná charakteristika: Mírně zvlněná kopcovitá krajina s nevýrazným údolím drobného potoka a menším rybníkem, s převažujícími lučními porosty a drobnějšími lesními komplexy. V lokalitě je vyvinuta mozaika vodních, mokřadních, rašeliništních, křovinných a lučních biotopů.  

Biota:

Na lučním rašeliništi převládají společenstva přechodových rašelinišť (R2.3) svazu Sphagno recurvi-Caricion canescentis. Na části plochy se nacházejí luční nevápnitá slatiniště (R2.2) s porosty svazu Caricion fuscae a na prameništích se společenstvy svazu Caricion demissae (as. Chrysohypno-Trichophoretum alpini). Z významných druhů zde rostou suchopýrek alpský (Trichophorum alpinum), bařička bahenní (Triglochin palustre), hrotnosemenka bílá (Rhynchospora alba), tolije bahenní (Parnassia palustris), vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata), klikva bahenní (Oxycoccus palustris), ostřice skloněná (Carex demissa), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), mochna bahenní (Potentilla palustris), z mechorostů např. Campylium stellatum, Sphagnum warnstorfii, aj. Významnou skutečností je potvrzení výskytu relativně početné zbytkové populace ohroženého mechu srpnatky fermežové (Drepanocladus vernicosus), který zde roztroušeně roste na ploše mnoha desítek čtverečních metrů (expertním odhadem až tři čtvereční metry čisté pokryvnosti lodyžek tohoto druhu). Neméně významnou skutečností je zde výskyt druhu Paludella squarrosa, který má v ČR pouhých 5 recentně známých lokalit. Zbytek mokřadních stanovišť pokrývají porosty mokřadních vrbin (K1) sv. Salicion cinereae a terestrického rákosu. V rybníku jsou nejvýznamnějším typem vegetace porosty parožnatek (V5), tvořené však jen běžnějším druhem Nitella flexilis. Poměrně významně je zde zastoupena mezotrofní vegetace bahnitých substrátů (M1.6) sv. Carici-Rumicion hydrolapathi s hojným výskytem mochny bahenní (Potentilla palustris) a vrbiny kytkokvěté (Lysimachia thyrsiflora). Sušší části lokality při jejím JZ okraji tvoří mezofilní luční porosty svazu Arrhenatherion (T1.1), místy s přechody k nízkostébelným společenstvům svazu Violion caninae.
Z mokřadních brouků je pro území EVL význačný výskyt mokřadních nosatců Limnobaris dolorosa a Ceutorhynchus obstrictus, z dvoukřídlého hmyzu byla zjištěna např. vzácná kuklice Gymnochaeta viridis.  

Kvalita a význam:

Významné je zastoupení společenstev přechodových lučních rašelinišť a nevápnitých mechových slatinišť s výskytem početných populací vzácných a chráněných druhů rostlin, cenné jsou rovněž porosty submerzní vegetace parožnatek s druhem Nitella flexilis. Z hlediska bryologického je velmi významný přetrvávající relativně početný výskyt srpnatky fermežové (Drepanocladus vernicosus), který indikuje poměrně dobrý stav zdejších slatinných společenstev a kromě toho též výskyt vzácného druhu Paludella squarrosa.  

Zranitelnost:

Jihovýchodní část lokality s kompaktními terestrickými rákosinami a porosty mokřadních vrbin je silně eutrofizovaná (zejména přímým impaktem nečištěných splaškových vod z osady Suchdol, zčásti i v důsledku splachů živin z okolních zemědělských pozemků). Zároveň však tyto porosty fungují jako účinná ochranná filtrační zóna pro níže položená rašeliništní (a vodní) společenstva. I poměrně malé změny jejich trofie a chemismu by patrně měly za následek vymizení cílového druhu srpnatky fermežové (Drepanocladus vernicosus).  

Management:

Plochu lučního slatinného a přechodového rašeliniště je potřebné (jako doposud) pravidelně kosit ručně jedenkrát ročně (v pozdním létě). Pokosenou hmotu je nutné pečlivě a důsledně, ale přitom citlivě vyhrabat z nerovného povrchu rašeliniště, aby nezůstávala ležet v mělkých terénních sníženinách, v nichž je soustředěn výskyt srpnatky Drepanocladus vernicosus (ale i dalších vzácných a ohrožených mechorostů). Navazující porosty terestrického rákosu v JV části lokality je žádoucí pokosit alespoň občas (jednak pro odebrání živin v podobě biomasy, jednak pro zlepšení jejich struktury a vitality, aby se zvýšila jejich filtrační funkce). Přilehlé plochy mezofilních lučních porostů nad rašeliništěm je potřebné pravidelně kosit 2x ročně v obvyklých termínech, nehnojit. Rybník je nutno obhospodařovat jen velmi extenzivně (nejlépe jako plůdkový), nehnojit, nevyhrnovat, nepřikrmovat rybí obsádku. Vyřešit likvidaci splaškových vod z osady Suchdol.  

Možné střety zájmu:

Potenciální střety hrozí v případě příliš intenzivního využívání rybníka a v případě dlouhodobě neřešeného problému likvidace splaškových vod z osady Suchdol. Přímé předvídatelné střety se zájmy hospodařících subjektů v případě lučního rašeliniště nehrozí (jen nepřímé ohrožení splachy z přilehlých kulturních lučních porostů v případě významného zvýšení intenzity hnojení).  

Stanoviště:

Stanoviště - přehled

Celková rozloha lokality:%ha: 7.8490
Z toho prioritních naturových biotopů: 0
Z toho neprioritních naturových biotopů: 62.414.8992
Z toho ostatních přírodních biotopů: 32.542.5548
Z toho X biotopů: 5.000.3927
Z toho nereklasifikovaných biotopů: 0

Zobrazovaná data rozloh stanovišť a biotopů odpovídají informacím o stavu při vyhlášení lokality a jsou rovněž shodná s daty zasílanými Evropské komisi formou standardního datového formuláře.
Aktuální data je možné získat na AOPK ČR (pavla.trachtova@nature.cz)

Naturové biotopy:

Stanoviště/BiotopRozloha (ha)Podíl (%)R/Z/GPředmět ochrany
3140Tvrdé oligo-mezotrofní vody s bentickou vegetací parožnatek 1.262316.08A/B/CAno
V5 Vegetace parožnatek1.262316.08A/B/C
6410Bezkolencové louky na vápnitých, rašelinných nebo hlinito-jílovitých půdách (Molinion caeruleae)0.16672.12C/C/-Ne
T1.9 Střídavě vlhké bezkolencové louky0.16672.12C/C/-
6430Vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně 0.53246.78B/C/-Ne
T1.6 Vlhká tužebníková lada0.53246.78B/C/-
6510Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis) 1.319716.81C/B/-Ne
T1.1 Mezofilní ovsíkové louky1.319716.81C/B/-
7140Přechodová rašeliniště a třasoviště 1.618120.61A/B/BAno
M1.6 Mezotrofní vegetace bahnitých substrátů0.15782.01B/B/C
R2.2 Nevápnitá mechová slatiniště0.57417.31B/B/B
R2.3 Přechodová rašeliniště0.886211.29A/B/B

Ostatní přírodní biotopy

BiotopRozloha (ha)Podíl(%)R/Z
K1 Mokřadní vrbiny1.751122.30B/B
L2.2B Potoční a degradované jasanovo-olšové luhy0.22732.89B/B
M1.1 Rákosiny eutrofních stojatých vod0.15782.01B/B
T1.5 Vlhké pcháčové louky0.41865.33B/B

Biotopy řady X

BiotopRozloha (ha)Podíl (%)
X7 Ruderální bylinná vegetace mimo sídla0.25173.20
X12 Nálety pionýrských dřevin0.14101.79
 

Druhy - Rostliny:

Stálá populace Zastavující se Zimující Hnízdící
Podíl populace Zachovalost Izolace Celkové hodnocení
srpnatka fermežováR (3m2)
Hamatocaulis vernicosusBABB
 

Druhy - Živočichové:

Nejsou předmětem ochrany.  

Kraje a katastrální území:

Kraj Jihočeský kraj:

Olšany u Dačic, Suchdol u Kunžaku  

Prameny:

Albrecht J. a kol.Českobudějovicko. In: Mackovčin P. a Sedláček M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek VIII. AOPK ČR a EkoCentrum Brno, Praha, 808 s.2003
Chán V. (ed.)Komentovaný červený seznam květeny jižní části Čech. Příroda, 16: 1-284, Praha.1999
Chytil J. a kol. (eds.)Mokřady České republiky. Přehled vodních a mokřadních lokalit ČR. Český ramsarský výbor, Mikulov, 327 s.1999
Hesoun P.Závěrečná zpráva kontextového mapování biotopů na listu mapy 23-34-09 (C0160). Ms., 11 s., depon. in AOPK ČR Praha.2003
Rybníček K.Glacial Relics in the Bryoflora of the Highlands Českomoravská vrchovina (Bohemian-Moravian Highland), their Habitat and Cenotaxonomic Value. Folia geobot. phytotax., 1: 101-119, Praha.1966
Rybníček K.Rhynchospora alba (L.) Vahl., its Distribution, Communities and Habitat Conditions in Czechoslovakia, II. Folia geobot. phytotax., 5: 221-263, Praha.1970
Rybníček K.Die Vegetation der Moore im sudlichen Teil der Bohmisch-Mahrischen Hohe. In: Vegetace ČSSR, A 6. 244 s., Academia, Praha.1974
 

Fotografie:

Poznámka: Zpracované souhrny doporučených opatření pro evropsky významné lokality naleznete na webových stránkách Ústředního seznamu ochrany přírody http://drusop.nature.cz/portal/

(c) 2006 Natura 2000 - Oficiální webové stránky soustavy Natura 2000 v České republice, všechna práva vyhrazena. Náměty, příspěvky a připomínky zasílejte na adresu natura2000@nature.cz. Redakce stránek využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření, či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu AOPK ČR výslovně zakázáno. (c) 2006 - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AOPK ČR nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány. Správa a redakce stránek využívá redakční systém portálového rešení SuperServer firmy RAGTOOLS.