Homepage

CZ0314636 - Tejmlov - Nad Zavírkou

Rozloha: 22.4930 ha
Navrhovaná kategorie ochrany: Přírodní rezervace - část, Přírodní památka - část
Biogeografická oblast - vysvětlivky: kontinentální
Souřadnice středu: 13°39'18'' v.d., 49°7'49'' s.š.
Nadmořská výška: 850 - 950 m n. m.

Mapa:

Poloha:

Bezlesé jižní svahy Javorníku (1089 m n. m.) v okolí rozptýlené osady Tejmlov, 4 km SZ od obce Stachy.
Lokalita zahrnuje PR Nad Zavírkou.  

Ekotop:

Geologie: Podkladem je sillimanit-biotitická migmatitizovaná pararula jednotvárné skupiny moldanubika, v terénních svahových depresích překrytá kvartérními deluviálními a deluviálně soliflukčními hlinitopísčitými a hlinitokamenitými sedimenty.
Geomorfologie: Lokalita je součástí poměrně členité Javornické hornatiny, která je severovýchodním výběžkem Šumavských plání (Šumava).
Reliéf: Převážně k jihu a jihojihovýchodu orientované svahy jižního úbočí masivu Javorníku, středně sklonité (5-30 stupňů), v terénních svahových depresích s komplexy vydatných pramenišť. Mezoreliéf je zpestřen existencí četných mohutných kamenných snosů na hranicích pozemků.
Pedologie: Převažuje kambizem dystrická (místy kambizem pseudoglejová) s přechody ke kambizemnímu podzolu, na prameništích je vyvinut glej organozemní až organozem (anmoor).
Krajinná charakteristika: Široké jižní úbočí mohutného horského masivu Javorníku s výraznou bezlesou enklávou osady Tejmlov, s převahou luk a pastvin, s rozptýlenou tradiční i novější zástavbou bývalých zemědělských usedlostí (dnes převážně rekreační objekty), obklopenou ze západu, severu a východu souvislým převážně jehličnatým lesním komplexem.  

Biota:

Plošně nejvýznamnějším biotopem jsou mezofilní ovsíkové louky (T1.1) svazu Arrhenatherion, as. Trifolio-Festucetum rubrae, Poo-Trisetetum s přechody ke krátkostébelným smilkovým trávníkům bez jalovce (T2.3B) svazu Violion caninae, as. Hyperico-Polygaletum, Gymnadenio-Nardetum). V tomto vegetačním komplexu roste celá řada vzácných a ohrožených rostlinných druhů, zejména vstavač kukačka (Orchis morio), prstnatec bezový (Dactylorhiza sambucina), pětiprstka žežulník (Gymnadenia conopsea), vemeníček zelený (Coeloglossum viride), vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia), bradáček vejčitý (Listera ovata), vratička měsíční (Botrychium lunaria), hořeček mnohotvarý český (Gentianella praecox subsp. bohemica), hadí mord nízký (Scorzonera humilis), prha arnika (Arnica montana).
Výjimečně početné populace vstavačovitých se vyskytují především v rámci PR Nad Zavírkou: prstnatec bezový (Dactylorhiza sambucina) (mnoho tisíc ex.), pětiprstka žežulník (Gymnadenia conopsea) (mnoho desítek tisíc ex.). Populace kriticky ohroženého hořečku mnohotvarého českého (Gentianella praecox subsp. bohemica) však zde v posledním období čítá pouze max. několik desítek ex.
V prameništních úpadech jsou vyvinutá společenstva nevápnitých mechových slatinišť (R2.2) svaz Caricion fuscae, as. Willemetio-Caricetum paniceae, fragmenty svazu Caricion demissae a společenstva vlhkých pcháčových luk (T1.5) podsv. Calthenion, as. Angelico-Cirsietum palustris, Chaerophyllo hirsuti-Calthetum. V tomto rašeliništním a prameništním komplexu rostou ostřice prosová (Carex panicea), o. Davallova (C. davalliana), o. blešní (C. pulicaris), o. stinná (C. umbrosa), suchopýr úzkolistý (Eriophorum angustifolium), vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata), tolije bahenní (Parnassia palustris), tučnice obecná (Pinguicula vulgaris), rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia), kozlík dvoudomý (Valeriana dioica), všivec lesní (Pedicularis sylvatica), v. bahenní (P. palustris), pleška stopkatá (Willemetia stipitata), bařička bahenní (Triglochin palustre), aj.  

Kvalita a význam:

Nejcennější porosty mezofilních luk a pastvin a rašelinných luk a pramenišť se nacházejí v PR Nad Zavírkou a z hlediska druhové diverzity a výskytu ohrožených rostlinných druhů představují jeden z nejvýznamnějších nelesních vegetačních komplexů v jihočeském regionu. Populace prstnatce bezového a pětiprstky žežulníku dosahují řádově početnosti tisíců až desetitisíců kvetoucích jedinců.
Hořeček mnohotvarý český (Gentianella praecox ssp. bohemica) se vyskytuje na dvou mikrolokalitách. Šťouralova louka v západní části PR: středně bohatá populace hořečku mnohotvarého českého nemá vzhledem k letní době seče zcela optimální podmínky, přesto se však v letech 1999 až 2002 udržovala v počtech 50 (1999) až 189 (2001) kvetoucích exemplářů. V suchém roce 2003, kdy nebyla lokalita posečena, bylo zaznamenáno 23 kvetoucích exemplářů, v roce 2004 žádný exemplář, neboť plocha byla krátce před květem hořečků (až začátkem září) nevhodně pokosena, v r. 2005 20 ex., které však byly v plném květu pokoseny, v r. 2006 žádný exemplář (louka nebyla v tomto roce vůbec pokosena). Machů louka v JV části PR: populace hořečku (G. praecox ssp. bohemica) se nachází ve východní části této louky. Počty kvetoucích exemplářů jsou silně poznamenány pozdní dobou seče (červenec, srpen). V letech 1999 až 2002 bylo zaznamenáno 10 (2000) až 169 (2002) kvetoucích exemplářů (vesměs putátní formy). V suchém roce 2003 (seč až v srpnu) nebyl zaznamenán žádný kvetoucí exemplář, v roce 2004 rovněž žádný exemplář (seč v srpnu), v r. 2005 16 ex., které však byly pokoseny ještě před dozráním semen, v r. 2006 zaregistrovány 3 ex.
Na zbylé části lokality se cenná společenstva mezofilních luk a pastvin (T1.1, T2.3B) vyskytují roztroušeně v obklopujících je lučních porostech průměrného složení, floristicky ochuzených.  

Zranitelnost:

Luční mezofilní i rašeliništní společenstva mohou být ohrožena absencí extenzivního využívání (kosení), nebo naopak využíváním příliš intenzivním (kosení, přihnojování, pastva), tak jak je dnes již vidět mimo vymezenou lokalitu v níže položených částech svahů Javorníku. Populace některých ohrožených druhů (vstavače, hořeček český) jsou aktuálně ohrožovány nevhodnými termíny kosení v rámci zaregistrovaných půdních bloků. Jinde v důsledku nekosení dochází k rychlé degradaci porostů, náletům dřevin a rychlému úbytku jejich druhové diverzity. Některé plochy mimo PR mohou být ohroženy výstavbou rozptýlených rekreačních objektů.  

Management:

Nejcennější plochy v rámci PR jsou koseny 1-2x ročně, bohužel na části plochy v důsledku diktátu zaregistrovaných půdních bloků v nevhodnou dobu. Plochy s výskytem vstavačů a pětiprstky by měly být koseny nejdříve v srpnu (optimálně až v druhé polovině). Menší část ploch s výskytem hořečku českého může být kosena po prvé nejpozději do 20. června, po druhé nejdříve až po uzrání hořečků koncem října a v listopadu. V případě výskytu obou skupin druhů na jedné ploše musí mít přednost management předepsaný pro hořeček český, neboť ten je předmětem ochrany na tomto území (podrobněji viz dále). Luční rašeliniště je potřebné kosit 1x ročně v pozdním létě. Mezofilní louky mimo stávající PR je žádoucí kosit 2x ročně v běžných termínech, omezeně je možné jejich hnojení organickými statkovými hnojivy.
Historie a návrh managementu na plochách s hořečkem českým:
Dosavadní management:
Šťouralova louka v minulosti sloužila jako pole, později jako pastvina nebo sečená louka. V posledních letech je pravidelně (kromě roku 2003 a 2006) sečena jedenkrát ročně v průběhu léta (nejčastěji červenec nebo srpen). Rovněž Machů louka byla v minulosti (alespoň krátkodobě) polem, nyní už několik desítek let je obhospodařovaná jako pastvina nebo sečená louka. V posledních letech je pravidelně sečena jedenkrát ročně v průběhu léta (nejčastěji červenec nebo srpen).
Návrh dalšího managementu:
Šťouralova louka: Současný způsob obhospodařování je optimalizován na podporu populací orchidejí. Je však možné navrhnout určitý kompromis: kosení provádět jedenkrát ročně, střídavě vždy počátkem července (dokvétajícím jedincům Gymnadenia conopsea či Platanthera bifolia se lze alespoň částečně vyhýbat) a na přelomu října a listopadu. Po každé podzimní seči se doporučuje provést pečlivé vyhrabání (lépe převláčením branami) lokality.
Machů louka: Současný způsob obhospodařování je optimalizován na podporu populací orchidejí. Vzhledem k tomu, že jde o velmi krátkostébelnou vegetaci a populace hořečku (G. praecox ssp. bohemica) se vyskytuje zejména ve východní části lokality, je možný určitý kompromisní harmonogram obhospodařování. Ve střední, západní a spodní části louky je možné zachovat stávající obhospodařování, tj. seč jedenkrát ročně během vrcholného léta (červenec až srpen). Ve východní horní části lokality (tj. na místech největší koncentrace populace G. praecox ssp. Bohemica, na ploše cca 20 arů) je žádoucí dobu seče posunout až na konec října, případně střídat časně letní (do konce června) a pozdně podzimní kosení.  

Možné střety zájmu:

V území stávající PR aktuálně existují střety mezi potřebou optimálního a diferencovaného managementu jednak pro vstavače a jednak pro hořeček český a mezi nevhodně zvolenými dotačními tituly na zaregistrovaných půdních blocích (viz výše). Řešením může být jen změna zaregistrovaných dotačních titulů, trvalejším řešením pak výkup dotčených pozemků a realizace managementu bez vazby na dotační tituly v půdních blocích. Část lokality v její západní polovině v okolí Silnice Šebestov - Javorník je potenciálně ohrožena záměry výstavby rozptýlených rekreačních objektů.  

Stanoviště:

Stanoviště - přehled

Celková rozloha lokality:%ha: 22.4930
Z toho prioritních naturových biotopů: 4.921.1075
Z toho neprioritních naturových biotopů: 74.1116.6699
Z toho ostatních přírodních biotopů: 8.912.006
Z toho X biotopů: 12.042.7097
Z toho nereklasifikovaných biotopů: 0

Zobrazovaná data rozloh stanovišť a biotopů odpovídají informacím o stavu při vyhlášení lokality a jsou rovněž shodná s daty zasílanými Evropské komisi formou standardního datového formuláře.
Aktuální data je možné získat na AOPK ČR (pavla.trachtova@nature.cz)

Naturové biotopy:

Stanoviště/BiotopRozloha (ha)Podíl (%)R/Z/GPředmět ochrany
6230Druhově bohaté smilkové louky na silikátových podložích v horských oblastech (a v kontinentální Evropě v podhorských oblastech) 1.10754.92A/A/BAno
T2.3B Podhorské až horské smilkové trávníky bez jalovce1.10754.92A/A/B
6410Bezkolencové louky na vápnitých, rašelinných nebo hlinito-jílovitých půdách (Molinion caeruleae)0.44251.96A/A/-Ne
T1.9 Střídavě vlhké bezkolencové louky0.44251.96A/A/-
6510Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis) 15.67969.70B/B/CAno
T1.1 Mezofilní ovsíkové louky15.679069.70B/B/C
7140Přechodová rašeliniště a třasoviště 0.52352.32B/A/-Ne
R2.2 Nevápnitá mechová slatiniště0.52352.32B/A/-
9130Bučiny asociace Asperulo-Fagetum 0.02490.11C/C/-Ne
L5.1 Květnaté bučiny0.02490.11C/C/-

Ostatní přírodní biotopy

BiotopRozloha (ha)Podíl(%)R/Z
K1 Mokřadní vrbiny0.27151.20B/B
R1.4 Lesní prameniště bez tvorby pěnovců0.03520.15C/B
T1.5 Vlhké pcháčové louky1.68417.48A/A
T5.5 Acidofilní trávníky mělkých půd0.01520.06B/A

Biotopy řady X

BiotopRozloha (ha)Podíl (%)
X1 Urbanizovaná území0.07260.32
X5 Intenzivně obhospodařované louky0.06980.31
X9A Lesní kultury s nepůvodními jehličnatými dřevinami1.34625.98
X12 Nálety pionýrských dřevin1.22115.42
 

Druhy - Rostliny:

Stálá populace Zastavující se Zimující Hnízdící
Podíl populace Zachovalost Izolace Celkové hodnocení
hořeček mnohotvarý český23 - 350
Gentianella praecox subsp. bohemicaBACB
 

Druhy - Živočichové:

Nejsou předmětem ochrany.  

Kraje a katastrální území:

Kraj Jihočeský kraj:

Javorník u Stach, Úbislav  

Prameny:

Reitschläger J.Výskyt hořečku českého (Gentianella bohemica) v Českých zemích a jeho ekologické limity. – Ms. [Bakal. práce; depon. in Biologická fakulta JU České Budějovice].1998
Brabec J.Studie hořečku mnohotvarého českého (Gentianella praecox ssp. bohemica) jako podklad pro záchranný program taxonů rodu Gentianella v ČR – Ms., p. 78, depon. in MŽP ČR, Vršovická 65, Praha.2003
Pavlíčko A.Gentianaceae - hořcovité na Prachaticku. Aktuální rozšíření některých druhů s důrazem na rod Gentianella (hořeček). – Zlatá stezka 5 (1998): 229-318.1999
Albrecht J. a kol.Českobudějovicko. In: Mackovčin P., Sedláček M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek VIII. - AOPK ČR a EkoCentrum Brno, Praha, 806 str.2003
Albrecht J. a kol.Českobudějovicko. In: Mackovčin P. a Sedláček M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek VIII. AOPK ČR a EkoCentrum Brno, Praha, 808 s.2003
Chán V. (ed.)Komentovaný červený seznam květeny jižní části Čech. Příroda, 16: 1-284, Praha.1999
Horn P.W0040 - Nad Zavírkou - Závěrečná zpráva z mapování biotopů Natura 2000, depon. in AOPK ČR Praha.2002
Horn P.W0157Su - Závěrečná zpráva z mapování biotopů Natura 2000, depon. in AOPK ČR Praha.2003
 

Fotografie:

Poznámka: Zpracované souhrny doporučených opatření pro evropsky významné lokality naleznete na webových stránkách Ústředního seznamu ochrany přírody http://drusop.nature.cz/portal/

(c) 2006 Natura 2000 - Oficiální webové stránky soustavy Natura 2000 v České republice, všechna práva vyhrazena. Náměty, příspěvky a připomínky zasílejte na adresu natura2000@nature.cz. Redakce stránek využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření, či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu AOPK ČR výslovně zakázáno. (c) 2006 - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AOPK ČR nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány. Správa a redakce stránek využívá redakční systém portálového rešení SuperServer firmy RAGTOOLS.