Homepage

CZ0314126 - Hlubocké obory

Rozloha: 3260.6464 ha
Navrhovaná kategorie ochrany:
Biogeografická oblast - vysvětlivky: kontinentální
Souřadnice středu: 14°28'37'' v.d., 49°5'51'' s.š.
Nadmořská výška: 366 - 575 m n. m.

Mapa:

Poloha:

Lokalita se nachází severně od města Hluboká nad Vltavou, sestává ze dvou částí, oddělených tokem Vltavy. Stará obora leží při levém břehu Vltavy, Nová obora (Poněšická) se rozkládá při pravém břehu Vltavy.  

Ekotop:

Geologie: Geologické podloží tvoří horniny moldanubika, převládají biotit-muskovitická ortorula s turmalínem a sillimanit-biotitická pararula. V nivách vodotečí je podloží překryto holocenními fluviálními a deluviofluviálními písčitohlinitými sedimenty. Ve svazích vystupují skalní útvary a maloplošné sutě, modelované říční erozí a periglaciálním zvětráváním. Geomorfologie: Území se nachází v poměrně členité Ševětínské vrchovině (součást Písecké pahorkatiny, potažmo Středočeské pahorkatiny), v relativním výškovém rozmezí přes 200 m po obou stranách hluboko zaříznutého údolí Vltavy. Reliéf: Členitě modelovaná údolí Vltavy a jejích krátkých přítoků (zejména Libochovky), která výrazně člení georeliéf území. Údolí Vltavy je modelováno říční erozí a periglaciálním zvětráváním, na mnoha místech vystupují skalní útvary a balvanité sutě. Celkové výškové rozpětí lokality je 370-575 m n. m. Ve Staré oboře vynikají strmé, místy skalnaté svahy východní orientace v kaňonovitém údolí Vltavy nad hladinou zátopy údolní nádrže Hněvkovice, které jsou rozbrázděny několika příčnými roklemi. Pedologie: Půdní pokryv tvoří převážně kambizem typická s přechody ke kambizemi kyselé, na skalnatých a balvanitých místech také ranker (litický) a ranker kambizemní. V nivě potoka je vyvinut glej typický. Krajinná charakteristika: Poměrně členitá lesnatá krajina severně od Hluboké nad Vltavou, jejíž podstatná část slouží již několik staletí jako obory (Stará na levém břehu, Poněšická na pravém břehu Vltavy). Obě části od sebe odděluje údolí Vltavy se strmými a místy skalnatými svahy, nyní s mírně vzdutou hladinou Hněvkovické přehrady.

 

Biota:

Na bázích teplejších svahů jsou vyvinuty hercynské černýšové dubohabřiny (L3.1) as. Melampyro nemorosi-Carpinetum) s dubem letním (Quercus robur), d. zimním (Q. petraea), lípou srdčitou (Tilia cordata) a habrem obecným (Carpinus betulus). V jejich podrostu se vyskytuje zimolez obecný (Lonicera xylosteum), brslen evropský (Euonymus europaea), z bylin dymnivka dutá (Corydalis cava), jaterník podléška (Hepatica nobilis), ptačinec velkokvětý (Stellaria holostea), mařinka vonná (Galium odoratum), pryšec sladký (Euphorbia dulcis), válečka lesní (Brachypodium sylvaticum), sveřep Benekenův (Bromus benekenii) a další. Největší plochu zabírají květnaté podhorské bučiny (L5.1) as. Tilio cordatae-Fagetum s dominantním bukem lesním (Fagus sylvatica), často s příměsí lípy srdčité (Tilia cordata) a místy i jedle bělokoré (Abies alba). V podrostu se vyskytuje lýkovec jedovatý (Daphne mezereum), bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis), samorostlík klasnatý (Actaea spicata), pšeníčko rozkladité (Milium effusum) a kyčelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera). Některé segmenty na výše položených plošinách pokrývají acidofilní bučiny (L5.4) as. Luzulo-Fagetum, v jejichž podrostu se především uplatňují bika bělavá (Luzula luzuloides) a lipnice hajní (Poa nemoralis). Menší část lesních porostů tvoří acidofilní doubravy (L7.1) sv. Genisto germanicae-Quercion s dubem zimním (Quercus petraea), lipnicí hajní (Poa nemoralis) a kostřavou ovčí (Festuca ovina), které na skalách přecházejí až do fragmentů reliktních porostů borovice lesní (Pinus sylvestris). Velmi omezenou plochu zaujímají i náznaky suťových lesů (L4) as. Mercuriali-Fraxinetum) s javorem klenem (Acer pseudoplatanus). V roklích a v nivách potoků se vyskytují olšiny (L2.2) s olší lepkavou (Alnus glutinosa), v podrostu s krabilicí chlupatou (Chaerophyllum hirsutum), mokrýšem střídavolistým (Chrysosplenium alternifolium) a prvosenkou vyšší (Primula elatior), místy i s řeřišnicí třílistou (Cardamine trifolia) a dřípatkou horskou (Soldanella montana), nápadné porosty v údolí Libochovky tvoří pérovník pštrosí (Matteuccia struthiopteris). V nezbytně nutné míře (z důvodu zachování celistvosti navrhovaného území) lokalita obsahuje i člověkem vytvořené porosty: lesní kultury s nepůvodními jehličnatými dřevinami (X9A) a paseky s nitrofilní vegetací (X11). Lokalita je významným biotopem ohroženého mechu dvouhrotce zeleného (Dicranum viride). Druh byl zatím zjištěn na 46 stromech - dub zimní (Quercus petraea), lípa srdčitá (Tilia cordata), buk lesní (Fagus sylvatica) a olše lepkavá (Alnus glutinosa) na obou březích Vltavy v PP Baba, PR Karvanice i PR Libochovka. Vzhledem k vhodným podmínkám lze předpokládat jeho výskyt i na dalších stromech. Na lokalitě se vyskytuje celá řada ekologicky a zoogeograficky významných druhů bezobratlých živočichů i obratlovců, vázaných obecně na přirozené listnaté a smíšené lesní porosty ve všech stadiích jejich vývoje. Patří k nim např. plži Macrogastra tumida a Aegopis verticillus, brouci Agrilus laticornis, Sepedophilus bipustulatus, Pedostrangalia revestita, dvoukřídlí Temnostoma bombylans, Keroplatus tipuloides, Sceptonia concolor a další; některé z nich, např. rýhovce pralesního (Rhysodes sulcatus) a roháčka Ceruchus chrysomelinus lze označit za pralesní relikty. Vyskytuje se zde řada dalších významných druhů navrhovaných jako zvláště chráněné (např. roháček Aesalus scarabaeoides, štíhlonožka Rainiera calceata). Kovařík Ampedus quadrisignatus tu žije na jediné v současnosti ověřené lokalitě v ČR. Kovařík Limoniscus violaceus, jeden z předmětů ochrany, je na lokalitě známý pouze z okolí vrchu Velký Kameník a dosud je zde registrovaný pouze z několika nálezů. Páchník hnědý (Osmoderma eremita) se vyskytuje v trouchu listnáčů, většinou mimo zapojené lesní porosty; v Hlubockých oborách byl zjištěn lokálně na dubech podél lesních cest. Na lokalitě se vyskytují četné populace druhově bohaté avifauny, k nejvýznamnějším ptákům patří lejsek bělokrký (Ficedula albicollis), lejsek černohlavý (Ficedula hypoleuca), žluna šedá (Picus canus) a holub doupňák (Columba oenas). PP Baba je hnízdištěm výra velkého (Bubo bubo). Pro avifaunu a entomofaunu jsou významné zejména fragmenty starších porostů květnatých bučin (L5.1) a hercynských dubohabřin (L3.1), ale i aleje se starými duby podél komunikací.

 

Kvalita a význam:

Porosty mají z větší části dobře zachovalou přirozenou druhovou skladbu a strukturu. Tvoří jeden z nejcennějších komplexů přirozených lesních porostů (zejména dubohabřin a lipových bučin) ve vnitrozemí jižních Čech. Z botanického hlediska je dále významný výskyt mechorostu dvouhrotce zeleného (Dicranum viride). Předpoklady pro udržení populace kovaříka Limoniscus violaceus jsou dobré při zachování starých listnáčů s přízemními dutinami. Páchník hnědý (Osmoderma eremita) je v Hlubockých oborách zastoupen lokálně, jeho výskyt zde má spíše podružný význam vzhledem k jeho zastoupení na mnoha dalších jihočeských lokalitách. Lokalita je významná jako ohnisko výskytu roháče obecného (Lucanus cervus) pro širší oblast okolí Hluboké nad Vltavou. Pro střevlíčka Rhysodes sulcatus, význačný pralesní relikt, představuje oblast Nové a Staré obory jedno z několika posledních středoevropských refugií. Zároveň jde o naleziště řady dalších druhů hmyzu vázaného na lesní porosty přirozené skladby (pralesní relikty).  

Zranitelnost:

Porosty v MZCHÚ jsou ošetřeny stávajícími plány péče, avšak PR Libochovka a její okolí se nachází uvnitř intenzivně obhospodařované obory, podobně jako větší část porostů na vltavském levobřeží. Nebezpečím pro tuto část území mohou být nadměrné stavy chované zvěře.
Lokálním rizikem může být odstraňování starých a nemocných stromů, případně lesnické zásahy při omezování škodlivého hmyzu. Vzhledem k tomu, že se tyto zásahy provádějí výběrově, nepředstavují zásadní ohrožení předmětů ochrany.
Kovařík Limoniscus violaceus se vyvíjí v určitých typech vhodných větších dutin listnatých stromů, především dubů, ale je pravděpodobné, že druh dřeviny, v níž se dutina vyvine, není podstatný. Larvy žijí v trouchu svrchu uzavřených dutin; vyžadují černohnědý humusový detrit. Výskyt druhu je tedy ohrožen především lesnickým managementem, který předpokládá likvidaci starých nemocných stromů. V menší míře může dojít k poškození dutin zvěří. Páchník (Osmoderma eremita) se též vyskytuje v trouchu starých stromů, především v červeném trouchu vznikajícím po napadení choroši. Faktory ohrožující jeho výskyt jsou stejné jako u kovaříka Limoniscus violaceus.
K náhodnému lokálnímu poškození populace může dojít i v případě mechu dvouhrotce zeleného (Dicranum viride), např. při provozu turistické stezky (a cyklostezky), jež prochází v těsné blízkosti některých stromů, na nichž je druh evidován.  

Management:

Přirozené porosty dubohabřin a bučin je žádoucí obhospodařovat s co nejdelší dobou obnovní při vysokém obmýtí, aby byla zajištěna maximálně možná kontinuita všech vývojových fází lesních porostů.
Lokality se zjištěným výskytem xylofágních brouků by měly být vyloučeny z běžného lesnického obhospodařování, které by mělo být prováděno maximálně šetrně, s ponecháváním části dřevní hmoty odumírajících a trouchnivých stromů na místě. V porostech, kde se vyskytuje dvouhrotec zelený (Dicranum viride), je třeba zamezit jakékoliv komerční lesnické činnosti zahrnující například hromadné kácení a další těžební aktivity a na minimum omezit zásahy do porostů, které by nějakým způsobem mohly změnit vlhkostní podmínky biotopu. Je také nutné zamezit změnám trofických podmínek, které by mohly být vyvolány zhoršováním kvality ovzduší a které by mohly vést k vytlačení tohoto mechu jinými konkurenčně silnějšími druhy. Je třeba zajistit, aby vlastník pozemků, na nichž se lokality druhu nacházejí, byl informován o přesné lokalizaci jednotlivých populací druhu (na jednotlivých stromech), aby v případě výběrné těžby či při jakýchkoliv jiných aktivitách nedocházelo k ničení druhu.  

Možné střety zájmu:

Menší potenciální střety s běžným lesnickým obhospodařováním hrozí obecně ve všech porostech, to je však na části plochy řešeno podrobnými plány péče pro stávající ZCHÚ. V částech lokality zahrnutých do obor navíc přistupují střety s cílem oborních chovů zvěře. To je nutné řešit racionálním kompromisem podle situace v jednotlivých částech obor. Z hlediska ochrany entomofauny spočívá riziko zejména v aplikaci pesticidů a v rutinně prováděném odstraňování stromů s dutinami, ale i se snahami o vysokou zazvěřenost; především jsou škodlivé vysoké stavy černé zvěře, která rytím ničí larvy roháče obecného (Lucanus cervus). Zcela nevhodná je praxe odstraňování pařezů a orání pasek v některých částech obor, rovněž likvidující larvy roháče.  

Stanoviště:

Stanoviště - přehled

Celková rozloha lokality:%ha: 3260.6464
Z toho prioritních naturových biotopů: 0.3712.137
Z toho neprioritních naturových biotopů: 53.711751.399
Z toho ostatních přírodních biotopů: 0.7524.5018
Z toho X biotopů: 44.901464.2436
Z toho nereklasifikovaných biotopů: 0

Zobrazovaná data rozloh stanovišť a biotopů odpovídají informacím o stavu při vyhlášení lokality a jsou rovněž shodná s daty zasílanými Evropské komisi formou standardního datového formuláře.
Aktuální data je možné získat na AOPK ČR (pavla.trachtova@nature.cz)

Naturové biotopy:

Stanoviště/BiotopRozloha (ha)Podíl (%)R/Z/GPředmět ochrany
6430Vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně 1.67330.05C/C/-Ne
T1.6 Vlhká tužebníková lada1.67330.05C/C/-
6510Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis) 0.00330.00C/B/-Ne
T1.1 Mezofilní ovsíkové louky0.00330.00C/B/-
8220Chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů 0.36820.01C/A/-Ne
S1.2 Štěrbinová vegetace silikátových skal a drolin0.36820.01C/A/-
9110Bučiny asociace Luzulo-Fagetum 294.29379.02C/B/BNe
L5.4 Acidofilní bučiny294.29379.02C/B/B
9130Bučiny asociace Asperulo-Fagetum 1385.733342.49C/B/BNe
L5.1 Květnaté bučiny1385.733342.49C/B/B
9170Dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum 63.52641.94C/B/BNe
L3.1 Hercynské dubohabřiny63.52641.94C/B/B
9180Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích 9.2080.28A/A/BNe
L4 Suťové lesy9.20800.28A/A/B
9190Staré acidofilní doubravy s dubem letním (Quercus robur) na písčitých pláních 5.80080.17C/B/-Ne
L7.2 Vlhké acidofilní doubravy5.80080.17C/B/-
91E0Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae) 2.9290.08B/A/-Ne
L2.2A Údolní jasanovo-olšové luhy, typické porosty2.92900.08B/A/-

Ostatní přírodní biotopy

BiotopRozloha (ha)Podíl(%)R/Z
L1 Mokřadní olšiny1.50140.04C/C
L2.2B Potoční a degradované jasanovo-olšové luhy4.72560.14B/B
L7.1 Suché acidofilní doubravy8.06950.24D/C
L8.1B Boreokontinentální bory bez lišejníků0.32040.00A/A
M1.1 Rákosiny eutrofních stojatých vod0.10750.00B/B
M1.3 Eutrofní vegetace bahnitých substrátů1.70690.05C/B
M1.4 Říční rákosiny0.04940.00B/A
M1.5 Pobřežní vegetace potoků0.66750.02C/B
T1.10 Vegetace vlhkých narušovaných půd0.63400.01D/C
T1.3 Poháňkové pastviny1.90030.05C/A
T1.5 Vlhké pcháčové louky1.24690.03C/A
V1G Stanoviště bez vodních makrofyt, ale s přiroz. nebo přírodně blíz.charakt.dna a břehu2.33140.07C/B
V4B Makrofytní vegetace vodních toků - stanoviště s potenciálním výskytem makrofyt nebo se zjevně přirozeným či přírodě blízkým charakterem koryta1.24100.03C/A

Biotopy řady X

BiotopRozloha (ha)Podíl (%)
X1 Urbanizovaná území2.08410.06
X3 Extenzivně obhospodařovaná pole41.70801.27
X4 Trvalé zemědělské kultury3.21000.09
X5 Intenzivně obhospodařované louky92.95592.85
X6 Antropogenní plochy se sporadickou vegetací mimo sídla3.30240.10
X7 Ruderální bylinná vegetace mimo sídla3.19970.09
X9A Lesní kultury s nepůvodními jehličnatými dřevinami1229.412837.70
X9B Lesní kultury s nepůvodními listnatými dřevinami13.30080.40
X10 Paseky s podrostem původního lesa1.45290.04
X11 Paseky s nitrofilní vegetací55.55161.70
X12 Nálety pionýrských dřevin0.61260.01
X13 Nelesní stromové výsadby mimo sídla16.11090.49
X14 Vodní toky a nádrže bez ochranářsky významné vegetace1.34190.04
 

Druhy - Rostliny:

Stálá populace Zastavující se Zimující Hnízdící
Podíl populace Zachovalost Izolace Celkové hodnocení
dvouhrotec zelenýP
Dicranum virideABCA
 

Druhy - Živočichové:

Stálá populace Zastavující se Zimující Hnízdící
Podíl populace Zachovalost Izolace Celkové hodnocení
kovařík fialovýP
Limoniscus violaceusBAAB
páchník hnědýP
Osmoderma eremitaCBCC
roháč obecnýP
Lucanus cervusCBBC
rýhovec pralesníP
Rhysodes sulcatusABAB
 

Kraje a katastrální území:

Kraj Jihočeský kraj:

Dobřejovice u Hosína, Hluboká nad Vltavou, Munice, Olešník, Poněšice, Purkarec, Vitín, Vlkov u Drahotěšic  

Prameny:

Zumr V., Karas V.Faunistický příspěvek k poznání brouků (Coleoptera) v lesích u Hluboké nad Vltavou v jižních Čechách. Sbor. jihočes. Muzea, Přír. Vědy, 21: 13-20.1981
Albrecht J.Českobudějovicko. – In: Mackovčin P., Sedláček M. [eds.]: Chráněná území ČR, vol. 8, AOPK ČR a EkoCentrum Brno, Praha.2003
Moravec I.W0091 - Závěrečná textová zpráva k mapování biotopů soustavy Natura 2000 a Smaragd. – 15 pp., ms. [depon. in: AOPK ČR Praha].2002
Moravec J.Die submontanen Krautreichen Buchenwälder auf Silikatböden der westlichen Tschechoslowakei. – Folia Geobot. Phytotax., Praha, 12: 121-166.1977
Wimmer J.W0028 - Poněšická obora-Libochovka - Závěrečná textová zpráva k mapování biotopů soustavy Natura 2000 a Smaragd. – 24 pp., ms. [depon. in: AOPK ČR Praha].2002
Wimmer J.W0162 - Poněšická obora-Cirhan - Závěrečná textová zpráva k mapování biotopů soustavy Natura 2000 a Smaragd. – 11 pp., ms. [depon. in: AOPK ČR Praha].2004
 

Fotografie:

Poznámka: Zpracované souhrny doporučených opatření pro evropsky významné lokality naleznete na webových stránkách Ústředního seznamu ochrany přírody http://drusop.nature.cz/portal/

(c) 2006 Natura 2000 - Oficiální webové stránky soustavy Natura 2000 v České republice, všechna práva vyhrazena. Náměty, příspěvky a připomínky zasílejte na adresu natura2000@nature.cz. Redakce stránek využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření, či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu AOPK ČR výslovně zakázáno. (c) 2006 - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AOPK ČR nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány. Správa a redakce stránek využívá redakční systém portálového rešení SuperServer firmy RAGTOOLS.