Homepage

CZ0314124 - Blanský les

Rozloha: 22211.9424 ha
Navrhovaná kategorie ochrany: Přírodní památka - část
Biogeografická oblast - vysvětlivky: kontinentální
Souřadnice středu: 14°17'29'' v.d., 48°54'32'' s.š.
Nadmořská výška: 422 - 1083 m n. m.

Mapa:

Poloha:

Rozsáhlé území severně od Českého Krumlova. Zahrnuje téměř celou CHKO Blanský les a navazující údolí řeky Vltavy v úseku mezi Českým Krumlovem a Boršovem nad Vltavou.  

Ekotop:

Geologie: Oblast je tvořena horninami moldanubika, především prekambrického stáří a variskými hlubinnými vyvřelinami. Granulitový masiv Blanského lesa je ploše uložená čočka oválného tvaru tvořená převážně slídnatým granulitem. V centrální části se vyskytují hadce, v okolí Křemže jsou terciérní zvětraliny s ložisky niklu. Jih a jihovýchod území je tvořen horninami tzv. pestré českokrumlovské série – mozaika krystalických vápenců, amfibolitů, grafitických hornin a erlánů. Severovýchodní okraj zasahuje do Českobudějovické pánve, která je v této části vyplněna miocénními sedimenty.
Geomorfologie: Lokalita Blanský les patří do celku Šumavské podhůří, podcelku Prachatická hornatina, která je tvořena územními okrsky Blanský les a Křemžská kotlina, okrajově do lokality zasahují Lhenická brázda na západě a Chvalšinská kotlina na jihozápadě. Malá část území na severozápadě patří k podcelku Bavorovská vrchovina (okrsek Netolická pahorkatina).
Reliéf: Masiv Blanského lesa je tvořen dvěma výraznými hřbety šumavského (SZ-JV) směru. Má charakter ploché hornatiny, nejvyšší nadmořské výšky dosahuje vrcholem Kletě (1 084 m). Četné tvary mezoreliéfu jsou dokladem intenzivního zvětrávání v periglaciálních podmínkách – balvanité sutě, kamenná moře, mrazové sruby, skalní věže a tory. V centrální části oblasti se rozprostírá Křemžská kotlina. Její osu tvoří Křemžský potok vlévající se pod zříceninou hradu Dívčí kámen do Vltavy. Údolí Vltavy a jejích bočních přítoků je velmi členité, místy až kaňonovitého rázu. Svahy mají různou orientaci a sklon a dosahují výšky až 100 m. Vyskytují se zde rozsáhlé skalní útvary, suťové svahy a vzácně i blokové sutě. Nejnižším bodem území je Vltava nad Boršovem nad Vltavou (400 m n. m.).
Pedologie: Převládají kambizemě, v nejvyšších polohách kambizemní podzoly, v údolích hydromorfní půdy. Na vápencích jsou vytvořeny kambizemní rendziny, na skalnatých svazích v údolí Vltavy a v okolí mrazových srubů rankery a litozemě.
Krajinná charakteristika: Blanský les je dobře zachovaný krajinný celek s vyváženým přírodním prostředím bez vážnějších negativních vlivů lidské činnosti, s rozsáhlými plochami přírodě blízkých lesních společenstev a pestrou mozaikou nelesních biotopů v závislosti na pestrosti podloží.
Podnebí: Průměrné roční teploty se v území pohybují zhruba od 7,5° C do 5° C, jen na vrcholu Kletě jsou slabě pod 5° C. Roční úhrn srážek na Kleti je pouze 720 mm a v Křemžské kotlině 560 mm. Celkově lze podnebí Blanského lesa charakterizovat jako relativně teplejší a sušší než by odpovídalo normálům v těchto nadmořských výškách. Je to způsobeno zejména závětrnou polohou za šumavským hřebenem.  

Biota:

Lesy pokrývají přibližně 56 % území, podíl listnáčů je 27 %. Nejvýznamnější jsou smíšené podhorské květnaté (L5.1) a acidofilní (L5.4) bučiny s roztroušeným až hojným výskytem jedle bělokoré (Abies alba), místy s příměsí javorů, lip, jilmu horského (Ulmus glabra) a smrku ztepilého (Picea abies). Převažující jednotkou jsou kostřavové bučiny (asociace Festuco altissimae-Fagetum), vzácněji se vyskytují kyčelnicové bučiny asociace Dentario enneaphylli-Fagetum (obojí L5.1). Na chudších stanovištích rostou acidofilní bikové bučiny asociace Luzulo-Fagetum, ve vrcholových partiích Kletě se zachovaly fragmenty smrkových bučin (L5.4) as. Calamagrostio villosae-Fagetum. V severozápadní části území a v údolí Vltavy je významný výskyt suťových lesů (L4) svazu Tilio-Acerion, zastoupených asociacemi Lunario-Aceretum, Mercuriali-Fraxinetum, Aceri-Carpinetum a Arunco-Aceretum. Ze vzácných druhů suťových lesů lze uvést např. oměj vlčí mor (Aconitum lycoctonum), měsíčnici vytrvalou (Lunaria rediviva) a kapradinu laločnatou (Polystichum aculeatum). V Křemžské kotlině rostou na hadcovém podloží typicky vyvinuté hadcové bory (L8.1) as. Asplenio cuneifolii-Pinetum s charakteristickými rostlinnými druhy, např. sleziníkem hadcovým (Asplenium cuneifolium) a hvozdíkem kartouzkem hadcovým (Dianthus carthusianorum subsp. capillifrons). Druhým typem borů jsou tzv. "lesostepní bory" (L8.2)" vyskytující se v návaznosti na vápencové podloží. Charakteristickým prvkem těchto borů je druhově velmi bohatý bylinný podrost s množstvím chráněných druhů rostlin. V kaňonu Vltavy, v blízkosti větších přítoků a v okrajových partiích Blanského lesa se vyskytují doubravy (L7.1) svaz Luzulo albidae-Quercetum petraeae a hercynské dubohabřiny (L3.1) svaz Carpinion, drobné toky doprovází jasanovo-olšové luhy (L2.2) podsvazu Alnenion glutinoso-incanae, např. horní tok Křemžského potoka. V členitém kaňonu Vltavy se nachází kromě pestré mozaiky lesních společenstev (bučiny, doubravy, suťové lesy, reliktní bory, jedliny) místy i skalní výchozy se štěrbinovou vegetací silikátových (S1.2) a vápnitých (S1.1) skal a drolin svaz Asplenion septentrionalis a svaz Potentillion caulescentis s tařicí skalní Arduinovou (Aurinia saxatilis subsp. arduini), vzácný je výskyt kapradinky skalní (Woodsia ilvensis). Velmi vzácně se v kaňonu Vltavy vyskytuje i skalní vegetace s kostřavou sivou (T3.1) svazu Alysso-Festucion pallentis.
Nelesní biotopy jsou reprezentovány především mezofilními ovsíkovými loukami (T1.1) sv. Arrhenatherion elatioris, vlhkými pcháčovými loukami (T1.5) sv. Calthion palustris a společenstvem vysokobylinných tužebníkových lad (T1.6) podsvazu Filipendulenion. Na extensivně obhospodařovaných loukách jsou vyvinuty střídavě vlhké bezkolencové louky (T1.9) sv. Molinion caeruleae. Po celém území se vzácně vyskytují smilkové (T2.3) sv. Violion caninae a velmi vzácně acidofilní suché trávníky (T3.5) sv. Koelerio-Phleion phleoidis chudých nebo málo produktivních půd na současných popř. bývalých pastvinách nebo jednoročně sečených loukách.
Významným typem nelesní vegetace koncentrované na vápencové vložky jsou širokolisté suché trávníky (T3.4) sv. Bromion erecti, nejvýrazněji vyvinuté jsou v NPR Vyšenské kopce u Českého Krumlova. Tento typ vegetace hostí velké množství světlomilných, vápnomilných a hájových druhů. Rostou zde například hořec křížatý (Gentiana cruciata), vousatka prstnatá (Bothriochloa ischaemum), ostřice Micheliova (Carex michelii) a dominující bělozářka větevnatá (Anthericum ramosum). Často navazující vegetací jsou křovinná společenstva (K3) sv. Berberidion s dominantní lískou obecnou (Corylus avellana) a hojnými dalšími druhy křovin – trnkou obecnou (Prunus spinosa), dřišťálem obecným (Berberis vulgaris), brslenem evropským (Euonymus europaea), řešetlákem počistivým (Rhamnus cathartica) a další. V bylinném patře převládají hájové druhy: černýš hajní (Melampyrum nemorosum), válečka prapořitá (Brachypodium pinnatum), kopytník evropský (Asarum europaeum), jaterník podléška (Hepatica nobilis) atd.
Vodní společenstva (V4A) sv. Batrachion fluitantis s lakušníkem vodním (Batrachium aquatile) a stolístkem střídavokvětým (Myriophyllum alterniflorum) se nacházejí v řečišti Vltavy. Na rybnících se vyskytují porosty okřehků (V1) sv. Lemnion minoris a na jejich okrajích mokřadní společenstva s porosty rákosin (M1.1) a vysokých ostřic (M1.7) svazu Phragmition communis a svazu Magnocaricion elatae.
Hořeček český (Gentianella bohemica) se vyskytuje na jediné lokalitě, přiléhající k severnímu kraji NPR Vyšenské kopce u obce Vyšný.
V lokalitě Blanský les bylo zaznamenáno přibližně 52 druhů savců, 115 druhů ptáků, 6 druhů plazů, 10-12 druhů obojživelníků, 19 druhů ryb a kruhoústých. Naprostou většinu fauny představují bezobratlí.
Charakteristická je lesní fauna, především přírodě blízkých souvislých bukových lesních porostů, ale i smíšených porostů vyšších poloh, kde se vyskytují rys ostrovid (Lynx lynx), čáp černý (Ciconia nigra), holub doupňák (Columba oenas), jeřábek lesní (Bonasia bonasia), sýc rousný (Aegolius funereus), výr velký (Bubo bubo), kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum), včelojed lesní (Pernis apivorus), datel černý (Dryopopus martius), lejsek malý (Ficedula parva). Z bezobratlých zde žije celá řada druhů hmyzu, pavouků a měkkýšů.
Mimořádně pestrou faunu najdeme na výchozech vápenců, kde žijí nejcennější stepní, xerofilní a xeromontánní společenstva živočichů, popř. dealpinské druhy. Významné jsou druhy motýlů jako např. soumračník západní (Pyrgus trebevicensis), bělásek hrachorový (Leptidea sinapis), modrásek hnědoskvrnný (Polyommatus daphnis), perleťovec prostřední (Argynnis adippe), okáč kluběnkový (Erebia aethiops), zelenáček devaterníkový (Adscita geryon), sedm druhů vřetenušek a přástevník kostivalový (Callimorpha quadripunctaria). Mezi významné druhy motýlů vázané na mokřadní biotopy jsou modrásek očkovaný (Maculinea teleius), hnědásek rozrazilový (Melitaea diamina) vyskytující se např. v PP Provázková louka a navíc v Zámeckém parku Červený dvůr i modrásek bahenní (Maculinea nausithous).
Mimořádná je i fauna brouků a blanokřídlých – skupina žahadloví (Acaluata) s 225 druhy, ploštic se 70 druhy a měkkýšů např. drobnička válcovitá (Truncatellina cylindrica), bezočka šídlovitá (Cecilioides acicula), zrnovka mechová (Pupilla muscorum) a oblovka drobná (Cochlicopa lubricella).
Fauna potoků, rybníků, mokřadů a niv není na území Blanského lesa dominantní, ale představuje významný podíl biodiverzity. Vyskytují se zde např. vydra říční (Lutra lutra), chřástal vodní (Rallus aquaticus), čáp bílý (Ciconia ciconia), moták pochop (Circus aeruginosus), ledňáček říční (Alcedo atthis), slavík modráček (Luscinia svecica), čolek velký (Triturus cristatus), kuňka obecná (Bombina bombina) a vrkoč útlý (Vertigo angustior), jehož populace žijí na vlhkých loukách (např. v PR Dobročkovské hadce v nivě Křemžského potoka). Křemžský i Chvalšinský potok je osídlen také mihulí potoční (Lampetra planeri), vrankou obecnou (Cottus gobio) a vzácně i střevlí potoční (Phoxinus phoxinus). V Křemžském potoce byla v minulosti také zaznamenána menší populace perlorodky říční (Margaritifera margaritifera).
Významné jsou též letní kolonie netopýra velkého (Myotis myotis), soustředěné do půdních prostor kostelů v sídlech Brloh a Chvalšiny.
V roce 2005 byl v PR Dívčí Kámen nalezen evropsky významný mech z přílohy II Směrnice o stanovištích dvouhrotec zelený (Dicranum viride).  

Kvalita a význam:

Nejzachovalejší a nejcennější částí lokality Blanský les jsou listnaté a smíšené přírodě blízké lesní porosty (květnaté a acidofilní bučiny) v masívu Kleti, Vysoké Běty, Buglaty a vrchu Bulový (nejcennější porosty jsou dnes součástí MZCHÚ). Mezi zachovalé lesní porosty lze řadit reliktní hadcové bory a lesostepní bory na vápencích, popř. suťové lesy soustředěné na kaňon řeky Vltavy, její přítoky a skalní rozpady. Významná je vegetace hostící řadu hájových a světlomilných druhů rostlin řazená k suchým acidofilní doubravám a hercynským dubohabřinám. K významné nelesní vegetaci patří semixerotermní travinobylinná společenstva širokolistých a acidofilních suchých trávníků, zvláště vyvinutá v NPR Vyšenské kopce a PP Kalamandra, kde hostí celou řadu ohrožených, vzácných a významných druhů např. sasanku lesní (Anemone sylvestris), kruštík tmavočervený (Epipactis atrorubens), zárazu bílou pravou (Orobanche alba subsp. alba). Charakteristickou vegetací skal kaňonu Vltavy, mrazových srubů a skalních věží je štěrbinová vegetace silikátových skal a drolin a ojedinělý výskyt skalní vegetace s kostřavou sivou (Festuca pallens). Další významnou vegetací jsou smilkové trávníky, mezofilní luční společenstva a vegetace luk s vyšší (nebo kolísající) hladinou podzemní vody (pcháčové, tužebníkové a bezkolencové louky.
V pozdně letním období vytváří výrazný aspekt makrofytní vegetace vodních toků v řece Vltavě. Vyskytují se zde vzácné druhy vodních rostlin, např. rdest prorostlý (Potamogeton perfoliatus) a stolístek střídavokvětý (Myriophyllum alterniflorum), jehož centrum výskytu je právě v jižních Čechách.
Nepřehlédnutelným druhem EVL Blanský les je subendemit České kotliny hořeček český (Gentianella bohemica). Zdejší populace čítá stovky jedinců.
Rozsáhlé lesní komplexy sousedící s nedalekou Šumavou jsou vhodným útočištěm rysa ostrovida (Lynx lynx), ze kterého může pronikat na další lokality ve volné krajině.
Pro mihuli potoční (Lampetra planeri) je velmi významnou lokalitou Křemžský potok (od Dobročkova po Cvrčkův mlýn nad obcí Brloh, říční km 15), pro vranku obecnou (Cottus gobio) je nejvýznamnější úsek Chvalšinského potoka na území PP Meandry Chvalšinského potoka. PR Dobročkovské hadce je významnou lokalitou vrkoče útlého (Vertigo angustior).
Lokality přástevníka kostivalového (Callimorpha quadripunctaria) ležící v rámci lokality Blanský les (zejména Brloh, Dívčí kámen, Holubovské hadce, Vyšenské kopce) jsou vymezeny jako místa jeho nejsilnějšího výskytu v horním Povltaví.
V oblasti se nacházejí dvě lokality (Brloh, Chvalšiny), které jsou sídlem regionálně významných letních kolonií netopýra velkého (Myotis myotis).
Na území PP Provázková louka a Zámeckého parku Červený dvůr se vyskytují populace motýlů: modráska bahenního (Maculinea nausithous) a modráska očkovaného (Maculinea teleius). Obě populace se jeví jako velmi perspektivní s možností šíření do okolí.  

Zranitelnost:

Významným faktorem ohrožujícím lesní přírodě blízké listnaté nebo smíšené porosty je jejich převádění na jehličnaté kultury a dále vysoké stavy zvěře znemožňující přirozené zmlazení jedle bělokoré a listnáčů. Ohrožení nelesních ploch spočívá především v ukončení obhospodařování a následné degradaci nebo zarůstání lučních porostů náletem dřevin. Zátěží území je rovněž vzrůstající vodácká rekreace na řece Vltavě a turistická aktivita především v okolí vrcholu Kletě a zříceniny hradu Dívčí kámen. Z hlediska krajinného rázu jsou problematické aktivní lomy (především kamenolom Plešovice) a výstavba nových radiokomunikačních zařízení. V neposlední řadě je zde velmi negativní trend odvodňování zemědělských ale i lesních území.  

Management:

Management lokality Blanský les spočívá především v zachování rozsáhlých přírodě blízkých listnatých nebo smíšených lesních porostů a v podpoře dřevin, které mají současné malé (nebo žádné) zastoupení popř. jejich dosadba. Dále v postupném, převádění smrkových popř. borových monokultur na smíšené nebo listnaté porosty. Podporovat výběrový nebo kotlíkový způsob těžby dřeva s ponecháváním doupných stromů. Na vybraných nelesních biotopech provádět řízenou pastvu, zajišťovat pravidelné kosení (ve vhodných termínech - ve vztahu na entomofaunu) a odnímání travní biomasy, odstraňovat expansivní a nepůvodní druhy rostlin. Na zájmových lokalitách významné entomofauny (např. lokality přástevníka kostivalového a dalších) omezovat používání hnojiv, pesticidů a herbicidů. V co nejvyšší míře zamezovat jakýmkoli zásahům do vodního režimu, neprovádět větší zásahy do dosud neupravovaných vodních toků (ve vztahu k mihuli potoční a vrance obecné).  

Možné střety zájmu:

V úvahu připadají hospodářské aktivity související s lesnickou a zemědělskou výrobou. V prvém případě vyvstávají problémy s výsadbou lesních dřevin odpovídající druhovému a procentickému složení lesních porostů v předpokládaném přirozeném stavu a se způsobem jejich obnovy. V druhém případě jsou možné střety zejména s udržením (nebo návratem) extenzivního obhospodařování namísto intenzivního a užívání šetrných přístupů při zemědělské výrobě. Významné střety mohou nastat na místech dnes velmi hojně turisticky navštěvovaných (vrchol Kletě – v sousedství se nachází přírodní rezervace, NPR Vyšenské kopce – příměstský les, PR Dívčí Kámen – součástí je hojně navštěvovaná zřícenina hradu atd.). Další možností konfliktu je pokračování a rozšiřování těžby v kamenolomu Plešovice a Zrcadlova Huť, v neposlední řadě rozšiřující se výstavba obcí a chatových osad do volné krajiny.  

Stanoviště:

Stanoviště - přehled

Celková rozloha lokality:%ha: 22211.9424
Z toho prioritních naturových biotopů: 1.26280.4024
Z toho neprioritních naturových biotopů: 17.653921.3103
Z toho ostatních přírodních biotopů: 2.78619.1245
Z toho X biotopů: 6.941543.041
Z toho nereklasifikovaných biotopů: 0

Zobrazovaná data rozloh stanovišť a biotopů odpovídají informacím o stavu při vyhlášení lokality a jsou rovněž shodná s daty zasílanými Evropské komisi formou standardního datového formuláře.
Aktuální data je možné získat na AOPK ČR (pavla.trachtova@nature.cz)

Naturové biotopy:

Stanoviště/BiotopRozloha (ha)Podíl (%)R/Z/GPředmět ochrany
3130Oligotrofní až mezotrofní stojaté vody nížinného až subalpínského stupně kontinentální a alpínské oblasti a horských poloh a jiných oblastí, s vegetací tříd Littorelletea uniflorae nebo Isoëto-Nanojuncetea 0.42030.00B/B/-Ne
M2.1 Vegetace letněných rybníků0.42030.00B/B/-
3150Přirozené eutrofní vodní nádrže s vegetací typu Magnopotamion nebo Hydrocharition 2.41630.01B/B/-Ne
V1C Makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod s bublinatkou jižní nebo obecnou (Utricularia australis a U. vulgaris)0.12250.00B/B/-
V1F Makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod - ostatní porosty2.29380.01B/B/-
3260Nížinné až horské vodní toky s vegetací svazů Ranunculion fluitantis a Callitricho-Batrachion 108.20210.48A/A/BAno
V4A Makrofytní vegetace vodních toků - porosty aktuálně přítomných vodních makrofyt108.20210.48A/A/B
4030Evropská suchá vřesoviště 0.16180.00C/B/-Ne
T8.2B Sekundární podhorská a horská vřesoviště bez výskytu jalovce obecného (Juniperus communis)0.12580.00C/B/-
T8.3 Brusnicová vegetace skal a drolin0.03600.00A/A/-
5130Formace jalovce obecného (Juniperus communis) na vřesovištích nebo vápnitých trávnících 0.2340.00B/B/-Ne
T3.4B Širokolisté suché trávníky bez význačného výskytu vstavačovitých a s jalovcem obecným (Juniperus communis)0.23400.00B/B/-
6110Vápnité nebo bazické skalní trávníky (Alysso-Sedion albi)0.63550.00C/B/-Ne
T6.2B Bazifilní vegetace efemér a sukulentů bez převahy netřesku výběžkatého0.63550.00C/B/-
6190Panonské skalní trávníky (Stipo-Festucetalia pallentis) 1.68020.00A/A/BAno
T3.1 Skalní vegetace s kostřavou sivou (Festuca pallens)1.68020.00A/A/B
6210Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (Festuco-Brometalia) 22.67610.10B/B/BAno
T3.4D Širokolisté suché trávníky bez význačného výskytu vstavačovitých a bez jalovce obecného (Juniperus communis)21.97870.09B/B/B
T3.5B Acidofilní suché trávníky bez význačného výskytu vstavačovitých0.69740.00B/B/C
6210Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (Festuco-Brometalia), význačná naleziště vstavačovitých - prioritní stanoviště 4.44260.02B/B/BAno
T3.4C Širokolisté suché trávníky s význačným výskytem vstavačovitých a bez jalovce obecného (Juniperus communis)4.44260.02B/B/B
6230Druhově bohaté smilkové louky na silikátových podložích v horských oblastech (a v kontinentální Evropě v podhorských oblastech) 3.26760.01B/A/-Ne
T2.3B Podhorské až horské smilkové trávníky bez jalovce3.26760.01B/A/-
6410Bezkolencové louky na vápnitých, rašelinných nebo hlinito-jílovitých půdách (Molinion caeruleae)72.88360.32C/B/CAno
T1.9 Střídavě vlhké bezkolencové louky72.88360.32C/B/C
6430Vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně 21.02240.09B/B/-Ne
M5 Devětsilové lemy horských potoků0.03760.00D/C/-
T1.6 Vlhká tužebníková lada20.98480.09B/B/-
6510Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis) 425.09491.91C/B/BAno
T1.1 Mezofilní ovsíkové louky425.09491.91C/B/B
7140Přechodová rašeliniště a třasoviště 0.34730.00B/B/-Ne
R2.2 Nevápnitá mechová slatiniště0.34730.00B/B/-
8210Chasmofytická vegetace vápnitých skalnatých svahů 0.01376.16C/B/-Ne
S1.1 Štěrbinová vegetace vápnitých skal a drolin0.01370.00C/B/-
8220Chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů 6.61080.02B/B/AAno
S1.2 Štěrbinová vegetace silikátových skal a drolin6.61080.02B/B/A
8230Pionýrská vegetace silikátových skal (Sedo-Scleranthion, Sedo albi-Veronicion dillenii)0.07340.00B/B/-Ne
T6.1B Acidofilní vegetace efemér a sukulentů bez převahy netřesku výběžkatého0.07340.00B/B/-
9110Bučiny asociace Luzulo-Fagetum 1673.02577.53C/B/BAno
L5.4 Acidofilní bučiny1673.02577.53C/B/B
9130Bučiny asociace Asperulo-Fagetum 1447.29756.51C/B/BAno
L5.1 Květnaté bučiny1447.29756.51C/B/B
9140Středoevropské subalpínské bučiny s javorem (Acer) a šťovíkem horským (Rumex arifolius) 0.36610.00C/B/-Ne
L5.2 Horské klenové bučiny0.36610.00C/B/-
9150Středoevropské vápencové bučiny (Cephalanthero-Fagion) 4.87910.02C/B/-Ne
L5.3 Vápnomilné bučiny4.87910.02C/B/-
9170Dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum 105.33120.47C/B/BAno
L3.1 Hercynské dubohabřiny105.33120.47C/B/B
9180Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích 128.93380.58B/B/BAno
L4 Suťové lesy128.93380.58B/B/B
9190Staré acidofilní doubravy s dubem letním (Quercus robur) na písčitých pláních 6.16130.02D/C/-Ne
L7.2 Vlhké acidofilní doubravy6.16130.02D/C/-
91E0Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae) 95.72740.43C/B/-Ne
L2.2A Údolní jasanovo-olšové luhy, typické porosty95.72740.43C/B/-
91I0Eurosibiřské stepní doubravy 47.39550.21C/B/-Ne
L6.4 Středoevropské bazifilní teplomilné doubravy47.39550.21C/B/-
91U0Lesostepní bory 22.41250.10D/C/BAno
L8.2 Lesostepní bory22.41250.10D/C/B

Ostatní přírodní biotopy

BiotopRozloha (ha)Podíl(%)R/Z
K1 Mokřadní vrbiny1.66490.00B/B
K2.1 Vrbové křoviny hlinitých a písčitých náplavů31.09460.13B/B
K3 Vysoké mezofilní a xerofilní křoviny33.13040.14C/B
L1 Mokřadní olšiny0.50400.00C/B
L2.2B Potoční a degradované jasanovo-olšové luhy114.11360.51B/C
L6.5B Acidofilní teplomilné doubravy bez kručinky chlupaté (Genista pilosa)28.94970.13B/B
L7.1 Suché acidofilní doubravy84.51350.38C/B
L7.3 Subkontinentální borové doubravy47.58380.21C/C
L8.1B Boreokontinentální bory bez lišejníků54.59310.24C/B
L8.3 Perialpidské hadcové bory8.62100.03B/B
M1.1 Rákosiny eutrofních stojatých vod14.76720.06B/B
M1.3 Eutrofní vegetace bahnitých substrátů0.30830.00C/B
M1.4 Říční rákosiny19.05970.08B/B
M1.5 Pobřežní vegetace potoků0.25730.00B/B
M1.7 Vegetace vysokých ostřic12.56840.05C/B
R1.2 Luční prameniště bez tvorby pěnovců0.00452.02C/B
R1.4 Lesní prameniště bez tvorby pěnovců0.38020.00D/C
S1.3 Vysokostébelné trávníky skalních terásek0.06290.00A/A
S1.5 Křoviny skal a drolin s rybízem alpínským (Ribes alpinum)0.11510.00C/A
T1.10 Vegetace vlhkých narušovaných půd1.06310.00C/B
T1.3 Poháňkové pastviny94.08450.42C/B
T1.4 Aluviální psárkové louky5.15280.02C/C
T1.5 Vlhké pcháčové louky58.50260.26C/B
T4.2 Mezofilní bylinné lemy3.60010.01B/B
T5.5 Acidofilní trávníky mělkých půd3.73350.01B/A
V1G Stanoviště bez vodních makrofyt, ale s přiroz. nebo přírodně blíz.charakt.dna a břehu0.05720.00C/B
V2C Makrofytní vegetace mělkých stojatých vod - ostatní porosty0.63850.00C/C

Biotopy řady X

BiotopRozloha (ha)Podíl (%)
X1 Urbanizovaná území46.03270.20
X2 Intenzivně obhospodařovaná pole19.36020.08
X3 Extenzivně obhospodařovaná pole1.09360.00
X4 Trvalé zemědělské kultury3.20710.01
X5 Intenzivně obhospodařované louky151.67380.68
X6 Antropogenní plochy se sporadickou vegetací mimo sídla1.47190.00
X7 Ruderální bylinná vegetace mimo sídla26.75940.12
X8 Křoviny s ruderálními a nepůvodními druhy2.25450.01
X9A Lesní kultury s nepůvodními jehličnatými dřevinami1144.53825.15
X9B Lesní kultury s nepůvodními listnatými dřevinami11.36340.05
X10 Paseky s podrostem původního lesa19.50980.08
X11 Paseky s nitrofilní vegetací32.63040.14
X12 Nálety pionýrských dřevin59.85590.26
X13 Nelesní stromové výsadby mimo sídla10.27300.04
X14 Vodní toky a nádrže bez ochranářsky významné vegetace13.01710.05
 

Druhy - Rostliny:

Stálá populace Zastavující se Zimující Hnízdící
Podíl populace Zachovalost Izolace Celkové hodnocení
hořeček mnohotvarý český20 - 394
Gentianella praecox subsp. bohemicaCCCC
 

Druhy - Živočichové:

Stálá populace Zastavující se Zimující Hnízdící
Podíl populace Zachovalost Izolace Celkové hodnocení
mihule potočníP
Lampetra planeriCBCB
modrásek bahenní< 50
Maculinea nausithousCBCB
modrásek očkovaný50 - 100
Maculinea teleiusCBCB
netopýr velký300 - 400
Myotis myotisCBCB
přástevník kostivalovýP
Callimorpha quadripunctariaCBCC
rys ostrovidP
Lynx lynxBCAC
vranka obecnáP
Cottus gobioCBCB
vrkoč útlýP
Vertigo angustiorCBAC
 

Kraje a katastrální území:

Kraj Jihočeský kraj:

Borová u Chvalšin, Boršov nad Vltavou, Brloh pod Kletí, Čakovec, Český Krumlov, Dobročkov, Dolní Chrášťany, Habří u Lipí, Holašovice, Holubov, Horní Chrášťany, Chabičovice, Chlum u Křemže, Chvalšiny, Jankov u Českých Budějovic, Janské Údolí, Janské Údolí-Kovářov, Jaronín, Jaronín-Kuklov, Kamenný Újezd, Kladné, Kladné-Dobrkovice, Křemže, Křenov u Kájova, Kvítkovice u Lipí, Lipanovice, Lipí, Nová Ves u Brloha, Opalice, Plešovice, Přísečná, Přísečná-Domoradice, Rájov, Rájov-Černice, Rojšín, Slavče, Smědeč, Srnín, Střemily, Štěkře, Třebovice u Českého Krumlova, Třešňový Újezdec, Třísov, Vodice u Lhenic, Vrábče, Vyšný, Záboří u Českých Budějovic, Zahorčice u Vrábče, Záluží nad Vltavou, Zlatá Koruna  

Prameny:

Miles P.Vzácní lesní mravenci v CHKO Blanský les. Formica 3: 34-39.2000
Vydrová A. (ed.)Příroda a historie hory Kletě. GAFA Studio, Český Krumlov. 34 str.1999
Vydrová A. (ed.)Národní přírodní rezervace Vyšenské kopce. Sdružení pro duchovní a hmotnou obnovu a rozvoj CHKO Blanský les, Č. Krumlov. 32 str.1997
Janák R.PR Ptačí stěna: místní revírník pozoroval dvě rysí koťata (srpen 2000), pozorování stop rysa (prosinec 2000). PR Malá skála: pozorování stop rysa (prosinec 2000)
Hanč Z.1 exemplář Rosalia alpina z této lokality (z 1.8.1998) je deponován v Jihočeském muzeu. V území udáván druh Cicindela campestris (Fuka)
Pykal J.Pravidelný každoroč. výskyt Dryocopus martius, Ficedulla parva, Aegolius funereus, Glaucidium passerinum, Columba oenas - ústní sdělení.
Lippl L.Potvrzení výskytu Bubo bubo: Bulový (26.-28.3.1993, 29.3.1997), Ptačí stěna (31.3.2001)
FlíčekBulový: legit. 3 exempláře Carabus irregularis ze zemních pastí
x32-21-08 (ZM 1:10 000), závěrečná textová zpráva k mapování biotopů soustavy NATURA 2000 a Smaragd. – Ms., 4 pp. [Depon. in: AOPK ČR, Praha].
Koutecký P.Bulový - Albertov - Ptačí stěna (W0022BL), závěrečná textová zpráva k mapování biotopů soustavy NATURA 2000 a Smaragd. – Ms., 7 pp. [Depon. in: AOPK ČR, Praha].2001
Vydrová A.et Mertlík J.32-21-13,14,18,19 (ZM 1:10 000), závěrečná textová zpráva k mapování biotopů soustavy NATURA 2000 a Smaragd. – Ms., 13 pp. [Depon. in: AOPK ČR, Praha].2002
Hendrych M.32-21-19 (ZM 1:10 000), závěrečná textová zpráva k mapování biotopů soustavy NATURA 2000 a Smaragd. – Ms., 7 pp. [Depon. in: AOPK ČR, Praha].2002
Mertlík J.Lesnický průzkum PR Malá skála. – Ms., 4 pp. [Depon. in: Správa CHKO Blanský les, Vyšný].1996
Mertlík J.Plán péče o PR Malá skála. – Ms., [Depon. in: Správa CHKO Blanský les, Vyšný].1996
Mertlík J.Plán péče o PR Ptačí stěna – Ms., [Depon. in: Správa CHKO Blanský les, Vyšný].1996
Vydrová A.Plán péče PP Provázková louka (2001 - 2005). – Ms., 4 pp. [Depon. in: Správa CHKO Blanský les, Vyšný].2000
Albrecht J. a kol.Českobudějovicko. In: Mackovčin P. & Sedláček M. [eds.]: Chráněná území ČR, svazek VIII., Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, Praha, 808 pp.2003
Albrecht J.Inventarizační průzkum státní přírodní rezervace Jaronínská bučina. – Ms., 23 pp. [Depon. in: Správa CHKO Blanský les, Vyšný].1987
Bureš J.Inventarizační průzkum přírodní rezervace Vysoká Běta (ptáci). – Ms., 16 pp. [Depon. in: Správa CHKO Blanský les, Vyšný].1995
Flašar J. [ed.]Plán péče CHKO Blanský les. - Ms., 175 pp. [Depon. in: Správa CHKO Blanský les, Vyšný].1996
Fuka Z.Inventarizační průzkum - výskyt vybraných skupin brouků (Coleoptera) v PR Vysoká Běta. – Ms., 43 pp. [Depon. in: Správa CHKO Blanský les, Vyšný].1993
Hans V.32-21-08 (ZM 1:10 000), závěrečná textová zpráva k mapování biotopů soustavy NATURA 2000 a Smaragd. – Ms., 4 pp. [Depon. in: AOPK ČR, Praha].2002
Chábera S. et Novák V.Kryogenní mezoformy v navrhované chráněné krajinné oblasti Blanský les. Acta sci. nat. Mus. Bohem. merid., České Budějovice, 16:41-661976
Kučera S., Mára E. et Urban F.Chráněná krajinná oblast Blanský les - návrhová studie. – Ms., 4 pp. [Depon. in: AOPK ČR, České Budějovice].1970
Ložek V.Měkkýši skupiny vysoké Běty v předhoří Šumavy u Netolic. Sborník Krajského vlastivědného muzea v Č. Budějovicích, Přírodní vědy. 3:137-1471961
Mertlík J.2 x pozorování stop rysa v blízkosti PR Jaronínská bučina (14.1.1997, 21.2.1997)
Mertlík J.Pískový vrch, Jaronínská bučina, Buglata (W0035BL), závěrečná textová zpráva k mapování biotopů soustavy NATURA 2000 a Smaragd. – Ms., 8 pp. [Depon. in: AOPK ČR, Praha].2001
Mertlík J.Vysoká Běta - Chrášťanský vrch (W0036BL), závěrečná textová zpráva k mapování biotopů soustavy NATURA 2000 a Smaragd. – Ms., 4 pp. [Depon. in: AOPK ČR, Praha].2001
Pykal J.Stálý výskyt datla černého, kulíška nejmenšího, sýce rousného,holuba doupňáka v navrhovaném přír. komplexu - ústní sdělení.
Šerá-Doležalová B.Botanický průzkum přírodní rezervace Vysoká Běta. – Ms., 23 pp. [Depon. in: Správa CHKO Blanský les, Vyšný].1992
Jungbauer J.Flora des Schöningers im Blansker Walde. - Lotos, Prag, 245-247.1854
Marek T.Květena Budějovicka. - ms., 229 pp. České Budějovice (Depon. in: Knih. Muz. Č. Budějovice).1910
Chán V. (ed.)Komentovaný červený seznam květeny jižní části Čech. – Příroda, Praha, 16: 1-284.1999
Vydrová A.Inventarizační průzkum PP Horní Luka - vegatační kryt - ms. 19 pp. + příl. [Depon. in: SCHKO Blanský les, Vyšný 59].1995
 

Fotografie:

Poznámka: Zpracované souhrny doporučených opatření pro evropsky významné lokality naleznete na webových stránkách Ústředního seznamu ochrany přírody http://drusop.nature.cz/portal/

(c) 2006 Natura 2000 - Oficiální webové stránky soustavy Natura 2000 v České republice, všechna práva vyhrazena. Náměty, příspěvky a připomínky zasílejte na adresu natura2000@nature.cz. Redakce stránek využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření, či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu AOPK ČR výslovně zakázáno. (c) 2006 - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AOPK ČR nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány. Správa a redakce stránek využívá redakční systém portálového rešení SuperServer firmy RAGTOOLS.