Homepage

CZ0314123 - Boletice

Rozloha: 20348.7324 ha
Navrhovaná kategorie ochrany: Národní přírodní rezervace - část
Biogeografická oblast - vysvětlivky: kontinentální
Souřadnice středu: 14°5'46'' v.d., 48°50'26'' s.š.
Nadmořská výška: 542 - 1221 m n. m.

Mapa:

Poloha:

Rozsáhlé území v severní a střední části vojenského výcvikového prostoru Boletice mezi Českým Krumlovem a Volary.  

Ekotop:

Geologie: Geologický podklad severní a střední části území tvoří masivy granulitů a pararul, v jihozápadní části jsou přítomny porfyrické žuly rastenberského typu (durbachity), do jihovýchodní části zasahuje tzv. pestrá série, v níž se kromě pararul a kvarcitů vyskytují v úzkých pruzích i ultrabazické substráty: amfibolity, erlány a krystalické vápence. Starší horniny jsou v konkávních tvarech reliéfu překryty kvartérními sedimenty (svahoviny, potoční sedimenty). Vzácně se zde nacházejí i menší ložiska humolitů.
Geomorfologie: Vrchovina až hornatina, tvořená vysokými svahy, které spadají do širokých kotlin rázu tektonických brázd (Lhenická brázda, Chvalšinská kotlina, Olšinská kotlina, Vltavická brázda). Sníženiny mají místy charakter inverzních kotlin. Místy jsou hluboce zaříznutá údolí potoků, např. údolí Račínského a Chlumanského potoka a potoka Olšina. Pod vrcholy se roztroušeně vyskytují mrazové sruby, velmi vzácně i balvanité rozpady.
Reliéf: Relativní převýšení dosahuje místy výšky až 500 m. Nejvyšším bodem je Lysá (1228 m n. m.), nejnižší bod leží ve výšce asi 565 m n. m.
Pedologie: Typickými půdami na svazích jsou kyselé kambizemě, místy se nacházejí kambizemě typické. Ve vyšších polohách jsou kambizemní podzoly, charakteristickým jevem na svahovinách je pseudooglejení. V potočních nivách jsou vyvinuty glejové půdy, na humolitech organozemě.
Krajinná charakteristika: V minulosti dosti hustě osídlená, v současné době opuštěná krajina s diverzifikovaným komplexem podhorských až horských lesních i nelesních stanovišť. V nižší východní části mozaika lesíků a odlesněných ploch s hojnými rozsáhlými porosty sukcesních stádií na bývalé nelesní půdě, ve vyšší západní části téměř souvislé lesní komplexy.  

Biota:

Základním typem stanovišť je komplex květnatých (L5.1) a acidofilních (L5.4) bučin s vegetací svazů Fagion a Luzulo-Fagion. Ve vyšších polohách jde převážně o smíšené lesy s převahou buku lesního (Fagus sylvatica), v nižších polohách dominuje jedle bělokorá (Abies alba). Na strmých svazích se řídce vyskytují suťové lesy (L4) svazu Tilio-Acerion, často rovněž s dominující jedlí. Na lesních prameništích a v nivách potoků se nacházejí nivní porosty (L2.2) podsvazu Alnenion glutinoso-incanae, ve vyšších polohách i podmáčené smrčiny (L9.2) as. Mastigobryo-Piceetum, ve vyšších polohách jsou přítomny olšiny (L2.1) s olší šedou (Alnetum incanae). Na ložiscích humolitů lze nalézt ostrůvky rašelinných borů (L10.2) as. Vaccinio uliginosi-Pinetum sylvestris, výjimečně i borů blatkových (L10.4) a rašelinných březin (L10.1) svazu Betulion pubescentis. Na skalních útvarech je typická vegetace svazu Hypno-Polypodion, místy jsou na skalních teráskách drobné porosty keříčků (Vaccinion). K plošně rozsáhlým typům nelesních stanovišť patří mezofilní louky – v území se projevuje gradient od ovsíkových luk (T1.1) sv. Arrhenatherion k méně vyhraněným typům horských trojštětových luk (T1.2) sv. Polygono-Trisetion. Mezofilní louky zřejmě představují porosty na někdejší orné půdě a jejich druhová skladba je vesměs nevyhraněná. Zejména ve vyšších polohách se vyskytují acidofilní smilkové louky (T2.3) sv. Violion caninae, které ojediněle přecházejí až do keříčkových porostů (Vaccinion). Na vlhkých stanovištích je velmi pestrá mozaika rašelinných luk (R2.2) svazu Caricion fuscae, vzácně i slatinných rašelinišť svazů Caricion demissae a Sphagno warnstorfiani-Tomenthypnion, které místy přecházejí do přechodových rašelinišť (R2.3) s vegetací svazu Sphagno recurvi-Caricion canescentis. Zejména v údolí Rysího a Puchéřského potoka, méně i v nivě potoka Olšiny se vyskytují degradovaná vrchoviště (ještě schopná přirozené obnovy) (R3.4) svazu Sphagnion medii. Na vlhkých místech kolem potoků se vyskytuje vegetace pcháčových luk (T1.5) sv. Calthion a vysokobylinná lada (T1.6) s vegetací podvazu Filipendulenion jsou poměrně vzácná. Zejména v nižších polohách jsou typickým prvkem střídavě vlhké bezkolencové louky (T1.9) sv. Molinion, v nichž se roztroušeně a maloplošně vyskytují ostrůvky výše zmíněné slatinné vegetace. Maloplošně byly zjištěny i vodní biotopy s vegetací s dominantním rdestem alpským (Potametum alpinae), vegetace parožnatek a luční prameniště (Cardamino-Montion).
Nebývalý rozsah a význam mají v EVL také křoviny a porosty náletových dřevin. Většinou vznikaly spontánní sukcesí na dřívějších odlesněných plochách v souvislosti s vysídlením prostoru po 2. světové válce. Na vlhkých stanovištích vznikly porosty mokřadních vrbin s dominující vrbou popelavou (Salix cinerea) nebo vrbou ušatou (Salix aurita). V okolí rybníka Olšina jsou na vodou ovlivněných půdách vyvinuty nízké křoviny s tavolníkem vrbolistým (Spirea salicifolia). Všechny uvedené porosty lze přiřadit k biotopu K1 (mokřadní vrbiny). Na sušších místech zejména ve východní části EVL jsou lokálně vyvinuté porosty mezofilních až xerofilních křovin (biotop K3) s trnkou obecnou (Prunus spinosa), hlohy (Crataegus sp.) a růžemi (Rosa sp.). Hojně jsou rozšířené křoviny s dominantní lískou obecnou (Corylus avellana), které často vznikly na okrajích opuštěných zemědělských pozemků (kamenné snosy) a objevují se také v cílových plochách střelnic. Charakteristickým znakem většiny těchto porostů je druhově bohaté bylinné patro odpovídající potenciální lesní vegetaci. K významným a široce rozšířeným biotopům v EVL patří porosty náletových dřevin (biotop X12A). Na opuštěná pole, pastviny a plochy bývalých sídel expandovaly především nálety břízy (Betula pendula).
Vzhledem k různorodosti stanovišť, resp. podkladů je zde velmi bohatá květena se zastoupením různých floristických prvků. Vyznívá zde řada mezofilních až subtermofilních druhů ve značných nadmořských výškách, např. válečka prapořitá (Brachypodium pinnatum), jetel prostřední (Trifolium medium), sasanka lesní (Anemone sylvestris), kruštík tmavočervený (Epipactis atrorubens), na druhé straně se zde vyskytují i význačné podhorské a horské prvky, např. bika lesní (Luzula maxima), b. sudetská (L. sudetica), sítina kostrbatá (Juncus squarrosus), podbělice alpská (Homogyne alpina), kerblík lesklý (Anthriscus nitida), kamzičník rakouský (Doronicum austriacum), koprníček bezobalný (Ligusticum mutellina), sedmikvítek evropský (Trientalis europaea). Velmi význačným jevem je značné zastoupení rozmanitých vstavačovitých, např. vemeníku dvoulistého (Platanthera bifolia), v. zelenavého (P. chlorantha), prstnatce májového (Dactylorhiza majalis), p. Fuchsova (D. fuchsii) a kruštíku bahenního (Epipactis palustris). Bohatě jsou zastoupeny též hruštičkovité (Pyrolaceae), z nichž zde byla zjištěna hruštice jednostranná (Ramischia secunda), hruštička menší (Pyrola minor), h. prostřední (P. media), h. zelenavá (P. chlorantha) i h. okrouhlolistá (P. rotundifolia). Pro mokřadní stanoviště jsou typické různé druhy ostřic, významné jsou zejména o. Davallova (Carex davalliana), o. blešní (C. pulicaris) a o. dvoudomá (C. dioica). Typickým prvkem je kosatec sibiřský (Iris sibirica), hořec hořepník (Gentiana pneumonanthe), na několika místech byla zjištěna bařička bahenní (Triglochin palustre). Unikátní je výskyt popelivky sibiřské (Ligularia sibirica) v rašelinném nelesním mokřadu nad rybníkem Olšina. Významný je zde i výskyt hořečku časného českého (Gentianella praecox subsp. bohemica). V území se vyskytuje asi 40 zvláště chráněných druhů rostlin.
Bezobratlí: Vzhledem k různorodosti a rozsahu biotopů je fauna bezobratlých velmi pestrá. V nižších polohách a na výslunných stanovištích se vyskytují poměrně teplomilné faunistické prvky - slunéčko Ceratomegilla notata; tesařík Pogonocherus decoratus; více druhů vřetenušek, soumračník máčkový (Erynnis tages), modrásek nejmenší (Cupido minimus) nebo vzácný modrásek černočárný (Pseudophilotes baton). Ve vyšších polohách se vyskytují podhorské až horské druhy – okáč černohnědý (Erebia ligea), střevlíček Pterostichus pumilio, mrchožrout Silpha carinata, drabčíci Atrecus affinis a Anthophagus omalinus, mandelinky Orina speciosissima, Luperus virdipennis, nosatci Plinthus sturmi a Simo hirticollis. Žije zde řada jinde vzácných nebo mizejících druhů vázaných převážně na jedlobučiny (např. křísek Issus coleoptratus, bedlobytka Tetragoneura ambigua, číhalka Rhagio latipennis, ostrožka Thereva microcephala, lesknáček Epuraea pallescens, roháček jedlový (Ceruchus chrysomelinus). Významná je entomofauna mokřadů, kde byli zjištěni chránění motýli – modrásek bahenní (Maculinea nausithous) a m. očkovaný (M. teleius), perleťovec mokřadní (Boloria eunomia) a pozoruhodnější druhy jsou známé i z dalších řádů (lupice Hercostomus vivax, břežnice Notiphila venusta, mandelinky-dřepčíci Mniophila muscorum a Minota obesa). Velmi významný je výskyt střevlíka Carabus menetriesi a žluťáska borůvkového (Colias palaeno) na rašeliništích. Specifickou faunu mají oligotrofní potoky území Boletic. V území leží značná část povodí horní Blanice, kde je nejvýznamnější středoevropská populace perlorodky říční (Margaritifera margaritifera). Kolonie tohoto vzácného mlže se sice nachází až za hranicí EVL v níže položených úsecích toku Blanice, avšak nezanedbatelná část území EVL je důležitou pramennou oblastí, která slouží jako zdroj kvalitní vody a potravy.
Obratlovci: Na oligotrofní toky v území - povodí Blanice, Chlumanský potok, Chvalšinský potok - jsou vázány populace mihule potoční (Lampetra planeri), pstruha obecného (Salmo trutta) a vranky obecné (Cottus gobio). Ze zástupců herpetofauny lze v území zaznamenat například bohaté populace čolka horského (Triturus alpestris), kuňky žlutobřiché (Bombina variegata), ještěrky živorodé (Zootoca vivipara) nebo zmije obecné (Vipera berus). Doposud bylo v území zaznamenáno více než 150 ptačích druhů, z nichž lze mnohé označit za vzácné nebo jinak významné a v kontextu naší republiky zde řada z těchto ptáků dosahuje mimořádně vysoké početnosti. Horské smrkové lesy zde obývají např. datlík tříprstý (Picoides tridactylus), kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum), sýc rousný (Aegolius funereus), kos horský (Turdus torquatus) či ořešník kropenatý (Nucifraga caryocatactes), smíšené lesní porosty např. čáp černý (Ciconia nigra), jeřábek lesní (Bonasa bonasia), holub doupňák (Columba oenas), strakapoud bělohřbetý (Dendrocopos leucotos) nebo lejsek malý (Ficedula parva). Početně významné jsou populace druhů vázaných na louky a na vojenská cvičiště bez vegetace jako tetřívek obecný (Tetrao tetrix), křepelka polní (Coturnix coturnix), chřástal polní (Crex crex), bekasina otavní (Gallinago gallinago), skřivan lesní (Lullula arborea), bramborníček hnědý a černohlavý (Saxicola rubetra a S. torquata) nebo další teplomilné druhy otevřené krajiny s rozptýlenou zelení – např. krutihlav obecný (Jynx torquilla), strakapoud prostřední (Dendrocopos medius), pěnice vlašská (Sylvia nisoria), dlask tlustozobý (Coccothraustes coccothraustes), strnad luční (Miliaria calandra) a ťuhýk obecný (Lanius collurio). Populace rysa ostrovida (Lynx lynx) vznikla repatriací druhu v 80. letech 20. století na Šumavu.  

Kvalita a význam:

Mimořádně hodnotné území, v němž byla v 2. polovině 20. století zlikvidována všechna sídla, prakticky zde skončilo běžné zemědělské obhospodařování. Využitím území pro vojenský výcvik došlo ke specifickému vývoji krajinných struktur. Druhově velmi bohaté území, v němž se prolínají horské i teplomilné prvky. Řada ohrožených druhů zde má mimořádně bohaté populace. Na značném výškovém i horizontálním gradientu jsou zde zachovány rozsáhlé lesní komplexy, ve středoevropských podmínkách s unikátním bohatým zastoupením jedle (Abies alba), která na řadě míst zcela dominuje ve stromovém patře - jde o nejvýznamnější a plošně nejrozsáhlejší jedlové lesy v České republice.  

Zranitelnost:

Důležitým předpokladem existence rozsáhlých neeutrofizovaných ploch s nelesní vegetací na minerálním i organickém podkladu je vodní režim narušený jen na omezených místech a absence zdrojů komunálního i zemědělského znečištění (včetně absence užívání hnojiv a pesticidů). Oba výše uvedené předpoklady mají podstatný vliv na zpomalených procesech přirozené sukcese. Na dosti rozsáhlých plochách se vyskytují přirozená sukcesní stádia na někdejší zemědělské půdě, ale velmi často s úplnou nebo téměř úplnou absencí ruderálních druhů.  

Management:

Režim vojenského výcvikového prostoru v současnosti vyhovuje částečně cílům ochrany tohoto území. Rozsáhlá změna způsobu využívání území by mohla vést k porušení stability biotopů, které jsou již více než 50 let konzervovány vojenským managementem. Jádro území je především zranitelné eutrofizací, která by iniciovala nevratné sukcesní změny a ústup citlivých typů přírodních stanovišť i vzácných druhů. Maloplošně by bylo vhodné začít některé mezofilní a střídavě vlhké louky kosit a sledovat jejich vývoj. Lokalitu popelivky sibiřské je potřebné udržovat v bezlesém stavu periodickou redukcí náletů. Lokality s výskytem modrásků z rodu Maculinea je třeba udržovat jako jednosečné louky (ruční sečení v červnu nebo září až říjnu).
V lesním hospodářství jsou dílčím problémem holoseče a nahrazování přirozené skladby dřevin monokulturami (smrk, borovice). Negativním prvkem je i vysoký stav jelení zvěře. Ve vybraných porostech bude třeba řešit zejména problematiku přirozeného zmlazení jedle.  

Možné střety zájmu:

Zásadním bodem střetu je uvažovaná výstavba lyžařského areálu v prostoru Chlumu nebo Špičáku, která by znamenala úplnou likvidaci části přírodních stanovišť a ohrozila by stabilitu velké části přírodního komplexu.  

Stanoviště:

Stanoviště - přehled

Celková rozloha lokality:%ha: 20348.7324
Z toho prioritních naturových biotopů: 2.68546.3023
Z toho neprioritních naturových biotopů: 34.136946.6096
Z toho ostatních přírodních biotopů: 7.721572.9102
Z toho X biotopů: 55.4211278.5653
Z toho nereklasifikovaných biotopů: 0

Zobrazovaná data rozloh stanovišť a biotopů odpovídají informacím o stavu při vyhlášení lokality a jsou rovněž shodná s daty zasílanými Evropské komisi formou standardního datového formuláře.
Aktuální data je možné získat na AOPK ČR (pavla.trachtova@nature.cz)

Naturové biotopy:

Stanoviště/BiotopRozloha (ha)Podíl (%)R/Z/GPředmět ochrany
3130Oligotrofní až mezotrofní stojaté vody nížinného až subalpínského stupně kontinentální a alpínské oblasti a horských poloh a jiných oblastí, s vegetací tříd Littorelletea uniflorae nebo Isoëto-Nanojuncetea 1.57130.00C/B/-Ne
M2.1 Vegetace letněných rybníků1.56130.00C/B/-
M3 Vegetace vytrvalých obojživelných bylin0.01000.00A/A/-
3140Tvrdé oligo-mezotrofní vody s bentickou vegetací parožnatek 0.1060.00A/A/-Ne
V5 Vegetace parožnatek0.10600.00A/A/-
3150Přirozené eutrofní vodní nádrže s vegetací typu Magnopotamion nebo Hydrocharition 117.52450.57B/B/BAno
V1F Makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod - ostatní porosty117.52450.57B/B/B
4030Evropská suchá vřesoviště 6.98890.03B/B/-Ne
T8.2B Sekundární podhorská a horská vřesoviště bez výskytu jalovce obecného (Juniperus communis)6.15320.03B/B/-
T8.3 Brusnicová vegetace skal a drolin0.83570.00B/A/-
6210Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (Festuco-Brometalia) 2.74810.01C/B/-Ne
T3.4D Širokolisté suché trávníky bez význačného výskytu vstavačovitých a bez jalovce obecného (Juniperus communis)2.74810.01C/B/-
6230Druhově bohaté smilkové louky na silikátových podložích v horských oblastech (a v kontinentální Evropě v podhorských oblastech) 81.3230.39C/B/BAno
T2.3B Podhorské až horské smilkové trávníky bez jalovce81.32300.39C/B/B
6410Bezkolencové louky na vápnitých, rašelinných nebo hlinito-jílovitých půdách (Molinion caeruleae)406.49781.99C/B/AAno
T1.9 Střídavě vlhké bezkolencové louky406.49781.99C/B/A
6430Vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně 237.88941.16B/B/BAno
T1.6 Vlhká tužebníková lada237.88941.16B/B/B
6510Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis) 451.12582.21C/B/BAno
T1.1 Mezofilní ovsíkové louky451.12582.21C/B/B
6520Horské sečené louky 285.33361.40C/B/-Ne
T1.2 Horské trojštětové louky285.33361.40C/B/-
7110Aktivní vrchoviště 6.58570.03B/B/-Ne
R3.1 Otevřená vrchoviště6.58570.03B/B/-
7120Degradovaná vrchoviště (ještě schopná přirozené obnovy) 35.27130.17B/B/AAno
R3.4 Degradovaná vrchoviště35.27130.17B/B/A
7140Přechodová rašeliniště a třasoviště 239.18091.17B/B/AAno
R2.2 Nevápnitá mechová slatiniště207.37371.01B/B/A
R2.3 Přechodová rašeliniště31.80720.15A/A/B
8220Chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů 17.61860.08B/B/BAno
S1.2 Štěrbinová vegetace silikátových skal a drolin17.61860.08B/B/B
9110Bučiny asociace Luzulo-Fagetum 1932.5359.49C/B/AAno
L5.4 Acidofilní bučiny1932.53509.49C/B/A
9130Bučiny asociace Asperulo-Fagetum 2582.938212.69C/B/AAno
L5.1 Květnaté bučiny2582.938212.69C/B/A
9140Středoevropské subalpínské bučiny s javorem (Acer) a šťovíkem horským (Rumex arifolius) 1.13890.00C/B/-Ne
L5.2 Horské klenové bučiny1.13890.00C/B/-
9170Dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum 0.77890.00C/C/-Ne
L3.1 Hercynské dubohabřiny0.77890.00C/C/-
9180Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích 133.85940.65C/B/BAno
L4 Suťové lesy133.85940.65C/B/B
91D0Rašelinný les 76.22490.37B/B/-Ne
L10.1 Rašelinné březiny54.14230.26B/B/-
L10.2 Rašelinné brusnicové bory17.87030.08B/B/-
L10.4 Blatkové bory1.31400.00B/A/-
L9.2A Rašelinné smrčiny2.03150.00B/B/-
R3.2 Vrchoviště s klečí (Pinus mugo)0.86680.00B/A/-
91E0Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae) 222.37891.09B/A/AAno
L2.1 Horské olšiny s olší šedou (Alnus incana)25.07630.12C/B/-
L2.2A Údolní jasanovo-olšové luhy, typické porosty197.30260.96B/A/A
91I0Eurosibiřské stepní doubravy 25.93040.12C/B/-Ne
L6.4 Středoevropské bazifilní teplomilné doubravy25.93040.12C/B/-
9410Acidofilní smrčiny (Vaccinio-Piceetea) 627.36243.08C/B/BNe
L9.2B Podmáčené smrčiny627.36243.08C/B/B

Ostatní přírodní biotopy

BiotopRozloha (ha)Podíl(%)R/Z
K1 Mokřadní vrbiny285.64971.40B/B
K2.1 Vrbové křoviny hlinitých a písčitých náplavů63.03730.30C/C
K3 Vysoké mezofilní a xerofilní křoviny267.55761.31B/B
L1 Mokřadní olšiny15.80860.07B/B
L2.2B Potoční a degradované jasanovo-olšové luhy405.77641.99B/B
L7.1 Suché acidofilní doubravy83.98520.41D/C
L8.1B Boreokontinentální bory bez lišejníků0.11190.00B/A
M1.1 Rákosiny eutrofních stojatých vod30.40700.14B/B
M1.3 Eutrofní vegetace bahnitých substrátů0.92980.00B/B
M1.4 Říční rákosiny0.02970.00B/B
M1.5 Pobřežní vegetace potoků0.02690.00B/B
M1.7 Vegetace vysokých ostřic24.00490.11B/B
M4.1 Štěrkové náplavy bez vegetace0.41260.00B/C
R1.2 Luční prameniště bez tvorby pěnovců0.11050.00C/B
R1.4 Lesní prameniště bez tvorby pěnovců7.96620.03C/B
S1.3 Vysokostébelné trávníky skalních terásek4.04000.01B/B
S1.5 Křoviny skal a drolin s rybízem alpínským (Ribes alpinum)24.43020.12B/B
T1.3 Poháňkové pastviny0.08770.00C/B
T1.4 Aluviální psárkové louky0.24260.00C/C
T1.5 Vlhké pcháčové louky302.54491.48B/B
T4.2 Mezofilní bylinné lemy20.94220.10B/B
T5.5 Acidofilní trávníky mělkých půd3.38110.01B/B
V1G Stanoviště bez vodních makrofyt, ale s přiroz. nebo přírodně blíz.charakt.dna a břehu28.03250.13B/B
V2A Makrofytní vegetace mělkých stojatých vod s dominantními lakušníky (Batrachium spp.)0.64870.00A/A
V2C Makrofytní vegetace mělkých stojatých vod - ostatní porosty0.04030.00C/B
V4B Makrofytní vegetace vodních toků - stanoviště s potenciálním výskytem makrofyt nebo se zjevně přirozeným či přírodě blízkým charakterem koryta2.70570.01B/B

Biotopy řady X

BiotopRozloha (ha)Podíl (%)
X1 Urbanizovaná území101.41720.49
X2 Intenzivně obhospodařovaná pole20.15150.09
X5 Intenzivně obhospodařované louky1164.33335.72
X6 Antropogenní plochy se sporadickou vegetací mimo sídla23.21770.11
X7 Ruderální bylinná vegetace mimo sídla1638.05508.04
X9A Lesní kultury s nepůvodními jehličnatými dřevinami5908.333729.03
X9B Lesní kultury s nepůvodními listnatými dřevinami2.16990.01
X10 Paseky s podrostem původního lesa15.48610.07
X11 Paseky s nitrofilní vegetací394.19281.93
X12 Nálety pionýrských dřevin1997.07169.81
X13 Nelesní stromové výsadby mimo sídla3.38200.01
X14 Vodní toky a nádrže bez ochranářsky významné vegetace10.75450.05
 

Druhy - Rostliny:

Stálá populace Zastavující se Zimující Hnízdící
Podíl populace Zachovalost Izolace Celkové hodnocení
popelivka sibiřská50 - 300
Ligularia sibiricaBBAB
 

Druhy - Živočichové:

Stálá populace Zastavující se Zimující Hnízdící
Podíl populace Zachovalost Izolace Celkové hodnocení
modrásek bahenníP
Maculinea nausithousCBCC
modrásek očkovanýP
Maculinea teleiusBBBC
perlorodka říčníP
Margaritifera margaritiferaCBAA
rys ostrovidP
Lynx lynxBBAB
střevlík MénétriésůvP
Carabus menetriesi pacholeiBBAC
vranka obecnáP
Cottus gobioCBCB
 

Kraje a katastrální území:

Kraj Jihočeský kraj:

Arnoštov u Českého Krumlova, Boletice, Březovík 1, Březovík 2, Černá v Pošumaví, Dobročkov, Hájenky, Horní Planá, Horní Sněžná, Houbový Vrch, Chvalšiny, Jablonec u Českého Krumlova, Kraví Hora, Křenov u Kájova, Křišťanov, Křížovice u Ktiše, Ktiš, Maňávka u Českého Krumlova, Mýtina u Želnavy, Mýto u Hořic na Šumavě, Nová Pec, Okrouhlík, Ondřejov u Českého Krumlova, Pěkná, Pernek, Polná na Šumavě, Polná u Českého Krumlova, Spálenec, Střemily, Třebovice u Českého Krumlova, Uhlíkov u Českého Krumlova, Želnava  

Prameny:

Jablonský V.Černý les (P0170A). Závěrečná textová zpráva k mapování biotopů soustavy Natura 2000 a Smaragd, ms. [depon. In AOPK ČR Praha].2004
Hlásek J.Boletice-Blanice-prameny (W0170SU). Závěrečná textová zpráva k mapování biotopů soustavy Natura 2000 a Smaragd, ms. [depon. In AOPK ČR Praha].2004
Kirschnerová L., Štech M., Žíla V.Floristicko-ochranářský výzkum květeny Šumavy v r. 1994. I. Boletice II. – 13 pp. ms., depon. in: Česká botanická společnost, Praha.1994
Kopecký K. [ed.]Fytocenologické podklady pro biologickou asanaci VVP. – Ms. [depon. in: Botanický ústav AV ČR, Průhonice u Prahy].1985
Pavlíčko A., Vydrová A.Ochrana přírody a krajiny. Vojenský výcvikový prostor Boletice. Přírodovědný a krajinářsko-ekologický průzkum. – Ms. [depon. in: OÚ Prachatice].1997
Vydrová A.Dlouhý hřbet (P0144A). Závěrečná textová zpráva k mapování biotopů soustavy Natura 2000 a Smaragd. – 25 pp., ms. [depon. in AOPK ČR Praha].2004
Grulich V., Vydrová A.W0107 - Olšina - Závěrečná textová zpráva k mapování biotopů soustavy Natura 2000 a Smaragd. – 27 pp., ms. [depon. In AOPK ČR Praha].2002
Hendrych R.K povaze naleziště Ligularia sibirica na Šumavě. – 10 pp., vl. nákladem, 2003.2003
Kučera S., Pavlíčko A.Popelivka sibiřská, Ligularia sibirica – nový původní druh pro květenu Šumavy. – Zpr. Čes. Bot. Společ., Praha, 32 (1997): 142-144, 1998.1998
Pavlíčko A.Popelivka sibiřská Ligularia sibirica. – Zlatá Stezka, Prachatice, 6: 387-398.1999
Pavlíčko A.Vojenský výcvikový prostor Boletice. Ochrana přírody a krajiny v souvislosti s významnými druhy. – Zlatá Stezka, Prachatice, 7: 283-323.2000
Vydrová A.Žlábek (W0212SU). Závěrečná textová zpráva k mapování biotopů soustavy Natura 2000 a Smaragd. – 18 pp., ms. [depon. in AOPK ČR Praha].2004
Vydrová A.Boletice II (W0211SU). Závěrečná textová zpráva k mapování biotopů soustavy Natura 2000 a Smaragd, ms. [depon. in AOPK ČR Praha].2004
Jirátko J.Křišťanov (W0169SU). Závěrečná textová zpráva k mapování biotopů soustavy Natura 2000 a Smaragd. – 6 pp., ms. [depon. in: AOPK ČR Praha].2003
Grulich V., Vydrová A.Natura 2000 ve vojenských výcvikových prostorech – příklad VVP Boletice. – Ochr. Přír., Praha, 59: 195-200.2004
Holub J., Skalický V.Floristický příspěvek ke květeně území mezi Hořicemi na Šumavě a Horní Planou. – Preslia, Praha, 33: 45-58.1961
Holub J., Skalický V.Floristicko-fytogeografické poznámky ke květeně jihovýchodní části Šumavy a přilehlé části Předšumaví. – Preslia, Praha, 31: 395-412.1959
Kučera S.Příspěvek ke květeně horské skupiny Knížecího stolce (JV Šumava). – Sborn. Jihočes. Muz. Čes. Budějovice – Přír. Vědy 12: 61-98.1972
Řepka R., Lustyk P.Flóristické údaje vybraných druhů pro Květenu Šumavy. – Zpr. Čes. Bot. Společ., Praha, 32 (1997): 161-181.1988
Vydrová A., Pavlíčko A.Vodní makrofyta ve vojenském výcvikovém prostoru Boletice na Šumavě. – Muz. a Součas., Roztoky, ser. natur., 13: 67-921999
Chán V.Komentovaný Červený seznam květeny jižní části Čech. Příroda, 16: 284 pp.1999
Dostálová A.Mechový vrch - Houbový vrch (P0179A). Závěrečná textová zpráva k mapování biotopů soustavy Natura 2000 a Smaragd, ms. [depon. In AOPK ČR Praha].2004
Albrecht J.Českobudějovicko. – In: Mackovčin P., Sedláček M. [eds.]: Chráněná území ČR, vol. 8, AOPK ČR a EkoCentrum Brno, Praha.2003
Procházka F., Štech M.Komentovaný černý a červený seznam cévnatých rostlin české Šumavy. Správa NP a CHKO Šumava, Eko-Agency KOPR. Vimperk. Pp. 140.2002
Hlásek J.Knížecí stolec - Hvězda (W0168SU). Závěrečná textová zpráva k mapování biotopů soustavy Natura 2000 a Smaragd, ms. [depon. In AOPK ČR Praha].2003
Grulich V.Boletice I - Zlatá (W0209SU). Závěrečná textová zpráva k mapování biotopů soustavy Natura 2000 a Smaragd, ms. [depon. In AOPK ČR Praha].2004
 

Fotografie:

Poznámka: Zpracované souhrny doporučených opatření pro evropsky významné lokality naleznete na webových stránkách Ústředního seznamu ochrany přírody http://drusop.nature.cz/portal/

(c) 2006 Natura 2000 - Oficiální webové stránky soustavy Natura 2000 v České republice, všechna práva vyhrazena. Náměty, příspěvky a připomínky zasílejte na adresu natura2000@nature.cz. Redakce stránek využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření, či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu AOPK ČR výslovně zakázáno. (c) 2006 - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AOPK ČR nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány. Správa a redakce stránek využívá redakční systém portálového rešení SuperServer firmy RAGTOOLS.