Homepage

CZ0314044 - Opolenec

Rozloha: 20.0100 ha
Navrhovaná kategorie ochrany:
Biogeografická oblast - vysvětlivky: kontinentální
Souřadnice středu: 13°47'49'' v.d., 49°5'13'' s.š.
Nadmořská výška: 562 - 676 m n. m.

Mapa:

Poloha:

Západní svahy výrazného zalesněného hřbetu nad pravým břehem Volyňky včetně části dřevinného porostu v nivě Volyňky. Lokalita je východně od osady Sudslavice, 3,5 km severoseverovýchodně od Vimperka.  

Ekotop:

Geologie: V severní části EVL jsou dolomitické krystalické mramory s hrubozrnnými pegmatitovými a jemnozrnnými aplitovými žilami. V této vápencové čočce se nacházela jeskyně, která byla zničena při těžbě vápence. Zbyla po ní cca 15 m dlouhá chodba, která je otevřená na obou koncích těžební činností. Místy se nachází tzv. turmalínové slunce. Ve střední části EVL převládají písčito-hlinité až hlinito-písčité sedimenty pestrého minerálního složení. Jižní část EVL se rozkládá na pararule.
Geomorfologie: Lokalita leží v mírně členité Vimperské vrchovině, v její východní části Bělečská vrchovina, s rozmezím nadmořských výšek zhuba 600-920 m.
Reliéf: Vlastní lokalitu tvoří prudké západně orientované svahy vrchu Opolenec nad říčkou Volyňkou s drobnými skalními útvary a zarostlými lůmky, v nadmořské výšce 570-691 m. Část skalnatých stanovišť vznikla uměle odstřely lomů nad železniční tratí. Součástí území jsou i krasové jevy (tzv. Sudslavická jeskyně, nevelká podzemní prostora, odkrytá při jednom z odstřelů při stavbě přilehlé železniční trati).
Pedologie: Mělké půdy tvoří rendzina typická, jen omezeně jsou ve žlíbcích vyvinuty hlubší kambizemě typické. Mimo vápence se nacházejí kyselé kambizemě.
Krajinná charakteristika: Území se nachází v mírně zvlněné krajině nižšího Šumavského podhůří, s harmonickou mozaikou menších lesních komplexů, zemědělské půdy s převahou trvalých travních porostů a drobnými osadami (mnohde s dochovanými stavbami historické lidové architektury). Vlastní lokalitu tvoří menší lesní komplex a drobné nelesní enklávy (skály a loučky) na pravé straně údolí Volyňky.  

Biota:

Většinu plochy lokality tvoří druhově poměrně pestré vápnomilné bory (L8.2) - většinou kulturního, druhotného původu, s převažující borovicí lesní (Pinus sylvestris), v bylinném podrostu se hojně uplatňuje válečka prapořitá (Brachypodium pinnatum). Na prudších svazích přistupuje líska obecná (Corylus avellana) a dřišťál obecný (Berberis vulgaris). V bylinném patře roste jaterník trojlaločný (Hepatica nobilis), ostřice prstnatá (Carex digitata), violka chlumní (Viola collina), hruštice jednostranná (Orthilia secunda), jednokvítek velekvětý (Moneses uniflora), aj. Na okraji vápencových lomečků i v přilehlých borech jsou časté např. krušník tmavočervený (Epipactis atrorubens), okrotice červená (Cephalanthera rubra), o. bílá (C. damasonium), pětiprstka žežulník horská (Gymnadenia conopsea subsp. montana), kokořík vonný (Polygonatum odoratum), ostružiník skalní (Rubus saxatilis), sporadicky zde byl zaznamenán i tořič hmyzonosný (Ophrys insectifera), na zastíněné skalce se objevuje vzácně i kapradina hrálovitá (Polystichum lonchitis). Část lokality porůstají vysoké mezofilní a xerofilní křoviny (K3) s převahou lísky obecné (Corylus avellana) a s příměsí dřišťálu obecného (Berberis vulgaris). Luční vegetaci tvoří společenstva sv. Arrhenatherion (T1.1) a sv. Bromion erecti (T3.4C, D), v nichž roste vzácný hořeček mnohotvarý český (Gentianella praecox subsp. bohemica), h. nahořklý pravý (G. amarella subsp. amarella), zaznamenán zde byl i jejich kříženec (G. ×austroamarella), velmi vzácně se objevuje i vstavač nachový (Orchis purpurea). V obou typech luční vegetace se dále vyskytuje např. vítod chocholatý (Polygala comosa), chrpa čekánek (Centaurea scabiosa), krvavec menší (Sanguisorba minor), vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia), vemeníček zelený (Coeloglossum viride), dobromysl obecná (Origanum vulgare) aj. Na teráskách, skalkách a bezlesých drolinách se maloplošně objevuje štěrbinová vegetace vápnitých skal a drolin (S1.1) sv. Potentillion caulescentis a vegetace bazifilních efemérů a sukulentů (T6.2B) sv. Alysso alyssoidis-Sedion albi. Na těchto stanovištích roste např. sleziník routička (Asplenium ruta-muraria), pamětník rolní (Acinos arvensis), penízek prorostlý (Thlaspi perfoliatum) a rozchodník skalní (Sedum reflexum). Vegetační a floristické pestrosti lokality odpovídá i velká druhová diverzita bezobratlých živočichů, zejména entomofauny a malakofauny. Populace hořečku mnohotvarého českého (Gentianella praecox ssp. bohemica) byla v uplynulých 5 letech zaznamenána na třech mikrolokalitách v území: 1) Ve stráni 200 m V od Sudslavického mlýna, tzv. Vanického louka (dále jen "Vanického louka"). 2) Na plošině mezi tratí a Sudslavickou jeskyní (dále jen "U jeskyně"). 3) Rozcestí na vrcholu mezi kótami 677 m n. m. a 691 m n. m., cca 550 m JJV od Sudslavického mlýna (dále jen "Na rozcestí").
Blíže k jednotlivým populacím hořečku mnohotvárného českého (Gentianella praecox ssp. bohemica): 1) "Vanického louka": Celou louku tvoří druhově bohatá a zachovalá mezická společenstva širokolistých suchých trávníků s výskytem vstavačovitých a jalovcem (T3.4A) svazu Bromion erecti, ve spodních zastíněných partiích louky s hojnými druhy ovsíkových luk (T1.1) svazu Arrhenatherion. Louka byla v posledních desetiletích téměř kontinuálně obhospodařována a to sečí, pastvou a jejich kombinacemi. V posledních deseti letech je louka pravidelně jedenkrát ročně sečena (v různých termínech, nejčastěji v červnu). Z ochranářsky či fytogeograficky významnějších druhů byly přímo v louce nebo v jejích okrajích dále zaznamenány tyto druhy: úročník bolhoj (Anthyllis vulneraria), vratička měsíční (Botrychium lunaria), lýkovec jedovatý (Daphne mezereum), kruštík tmavočervený (Epipactis atrorubens), kruštík širolistý (Epipactis helleborine), pětiprstka žežulník horská (Gymnadenia conopsea ssp. montana), hořeček nahořklý (Gentianella amarella), devaterník velkokvětý tmavý (Helianthemum grandiflorum ssp. obscurum), jalovec obecný (Juniperus communis), lilie zlatohlavá (Lilium martagon), jednokvítek velekvětý (Moneses uniflora) (při kraji lesa při horním konci louky), hruštice jednostranná (Orthilia secunda), vítod chocholatý (Polygala comosa), ostružiník skalní (Rubus saxatilis) a lomikámen zrnatý (Saxifraga granulata). Další vzácné a zvláště chráněné druhy rostlin se vyskytují ještě v širším okolí louky. 2) "U jeskyně": Mikrolokalitu tvoří cca 1 ar velká rovina při turistické značce u vstupu do Sudslavické sluje (S3 Jeskyně). Vegetačně jde pravděpodobně o sešlapávaná druhově ochuzená společenstva svazu Cynosurion (T1.3 Poháňkové pastviny). Zásadním způsobem managementu byl zřejmě v minulosti stejně jako dnes intenzivní sešlap. Z dalších významnějších druhů se přímo na mikrolokalitě vyskytuje pouze úročník bolhoj (Anthyllis vulneraria) a devaterník velkokvětý tmavý (Helianthemum grandiflorum ssp. obscurum). 3) "Na rozcestí": Úzké, travnaté okraje cesty a vlastní cesty na vrcholovém rozcestí jsou zarostlé druhy širokolistých suchých trávníků (T3.4) svazu Bromion erecti s dominancí válečky prapořité (Brachypodium pinnatum). Z dalších významných druhů se v bezprostředním okolí vyskytuje úročník bolhoj (Anthyllis vulneraria), kruštík tmavočervený (Epipactis atrorubens), hořeček nahořklý (Gentianella amarella) (na dvou místech, celkem do 20 kvetoucích exemplářů v letech 1999 až 2003), devaterník velkokvětý (Helianthemum grandiflorum ssp. obscurum), krabilice zlatoplodá (Chaerophyllum aureum), jalovec obecný (Juniperus communis), hruštice jednostranná (Orthilia secunda) a vítod chocholatý (Polygala comosa). V minulosti bylo toto sedlo mezi dvěma vrcholy pravděpodobně přepásáno, zřejmě sloužilo jako místo pro přehánění dobytka mezi dvěma většími lučními enklávami. V současné době působí na vegetaci lokality pouze průjezd lesnické techniky.  

Kvalita a význam:

Území zahrnuje PR Opolenec. Jde o reprezentativní lokalitu komplexu biotopů na pošumavských vápencích s druhově bohatými lesními porosty, v nichž dominují lesostepní bory, s celou řadou chráněných druhů. Charakteristicky je vytvořena i vegetace efemér a sukulentů na teráskách vápencových skalek, cenné jsou také luční biotopy na vápencovém podkladě s hořečkem mnohotvarým českým (Gentianella praecox subsp. bohemica), hořečkem nahořklým (Gentianella amarella), a dalšími vzácnými, ohroženými a chráněnými druhy. Stav a tendence vývoje dílčích populací hořečku českého (Gentianella praecox subsp. bohemica): 1) "Vanického louka": Relativně bohatá populace hořečku mnohotvarého českého (G. praecox subsp. bohemica) má na této lokalitě výrazně kolísající charakter. Z dalších taxonů rodu Gentianella se na lokalitě vyskytuje hořeček nahořklý (Gentianella amarella subsp. amarella) (bohatá populace) a kříženec Gentianella ×austroamarella. 2) "U jeskyně": Počtem kvetoucích jedinců střední, avšak nestabilní mikropopulace hořečku mnohotvarého českého (G. praecox subsp. bohemica). 3) "Na rozcestí": Velmi malá populace hořečku mnohotvarého českého (G. praecox subsp. bohemica).  

Zranitelnost:

Budoucnost lesních porostů je podmíněna citlivým lesním hospodařením. Nelesní porosty byly dříve paseny, nyní jsou louky pouze koseny. Po opuštění pastvy zde evidentně ustupují širokolisté suché trávníky svazu Bromion, jakož i některé druhy, které byly vázány na pastevní management. Režim pastvy by bylo vhodné obnovit.

Zhodnocení zranitelnosti dílčích mikrolokalit hořečku českého:
1) "Vanického louka": Při zachování vhodného obhospodařování je populace bez ohrožení.
2) "U jeskyně": Příliš intenzivní sešlap.
3) "Na rozcestí": Postupné zarůstání mikrolokality náletovými dřevinami a zapojování drnu.  

Management:

Lesní porosty vápnomilných borů je žádoucí obnovovat maloplošně s maximální preferencí přirozené obnovy místního ekotypu borovice. Luční porosty je potřebné pravidelně kosit 1-2x ročně, některé vybrané plochy (zejména s výskytem hořečků - viz dále) by bylo vhodné extenzivně přepásat v pozdně letním a podzimním období.

Podrobnější zásady pro dílčí mikrolokality hořečku českého:
1) "Vanického louka": Pokračovat v pravidelném obhospodařování, tj. seč s odstraněním biomasy nebo pastva na přelomu května až června (maximálně do začátku července), a alespoň jedenkrát za dva roky doplnit sečí a výhrabem (převláčením branami) po vysemenění rostlin taxonů rodu Gentianella.
2) "U jeskyně": Ponechat vlastnímu vývoji. Pouze v případě snížení disturbance sešlapem jedenkrát ročně pokosit a vyhrabat.
3) "Na rozcestí": Jde o zbytkovou mikropopulaci, která je pravděpodobně neperspektivní. Okraj cesty je možné jedenkrát za dva až tři roky pokosit a vyhrabat.  

Možné střety zájmu:

Aktuální možnosti střetů v území nejsou pravděpodobné.
 

Stanoviště:

Stanoviště - přehled

Celková rozloha lokality:%ha: 20.0100
Z toho prioritních naturových biotopů: 32.756.5541
Z toho neprioritních naturových biotopů: 40.348.0735
Z toho ostatních přírodních biotopů: 7.721.5462
Z toho X biotopů: 49.919.9871
Z toho nereklasifikovaných biotopů: 0

Zobrazovaná data rozloh stanovišť a biotopů odpovídají informacím o stavu při vyhlášení lokality a jsou rovněž shodná s daty zasílanými Evropské komisi formou standardního datového formuláře.
Aktuální data je možné získat na AOPK ČR (pavla.trachtova@nature.cz)

Naturové biotopy:

Stanoviště/BiotopRozloha (ha)Podíl (%)R/Z/GPředmět ochrany
5130Formace jalovce obecného (Juniperus communis) na vřesovištích nebo vápnitých trávnících 0.09250.46C/B/-Ne
T3.4B Širokolisté suché trávníky bez význačného výskytu vstavačovitých a s jalovcem obecným (Juniperus communis)0.09250.46C/B/-
6110Vápnité nebo bazické skalní trávníky (Alysso-Sedion albi)0.74253.71D/B/CAno
T6.2B Bazifilní vegetace efemér a sukulentů bez převahy netřesku výběžkatého0.74253.71D/B/C
6210Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (Festuco-Brometalia) 0.05570.27C/A/-Ne
T3.4D Širokolisté suché trávníky bez význačného výskytu vstavačovitých a bez jalovce obecného (Juniperus communis)0.05570.27C/A/-
6510Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis) 2.018210.08B/B/BAno
T1.1 Mezofilní ovsíkové louky2.018210.08B/B/B
8210Chasmofytická vegetace vápnitých skalnatých svahů 0.09250.46B/B/CAno
S1.1 Štěrbinová vegetace vápnitých skal a drolin0.09250.46B/B/C
8310Jeskyně nepřístupné veřejnosti 0.010.04B/B/BAno
S3B Jeskyně nepřístupné veřejnosti0.01000.04B/B/B
91I0Eurosibiřské stepní doubravy 5.811629.04C/B/-Ne
L6.4 Středoevropské bazifilní teplomilné doubravy5.811629.04C/B/-
91U0Lesostepní bory 5.804629.00C/B/CAno
L8.2 Lesostepní bory5.804629.00C/B/C

Ostatní přírodní biotopy

BiotopRozloha (ha)Podíl(%)R/Z
K3 Vysoké mezofilní a xerofilní křoviny1.40297.01B/B
L8.1B Boreokontinentální bory bez lišejníků0.13880.69C/B
T4.2 Mezofilní bylinné lemy0.00450.02B/A

Biotopy řady X

BiotopRozloha (ha)Podíl (%)
X2 Intenzivně obhospodařovaná pole0.01900.09
X5 Intenzivně obhospodařované louky1.62488.11
X9A Lesní kultury s nepůvodními jehličnatými dřevinami7.512737.54
X12 Nálety pionýrských dřevin0.83064.15
 

Druhy - Rostliny:

Stálá populace Zastavující se Zimující Hnízdící
Podíl populace Zachovalost Izolace Celkové hodnocení
hořeček mnohotvarý český1 - 220
Gentianella praecox subsp. bohemicaCBCB
 

Druhy - Živočichové:

Nejsou předmětem ochrany.  

Kraje a katastrální území:

Kraj Jihočeský kraj:

Bořanovice u Vimperka, Smrčná u Čkyně, Výškovice u Vimperka  

Prameny:

Pavlíčko A.Gentianaceae - hořcovité na Prachaticku. Aktuální rozšíření některých druhů s důrazem na rod Gentianella (hořeček). – Zlatá stezka 5 (1998): 229-318.1999
Reitschläger J.Výskyt hořečku českého (Gentianella bohemica) v Českých zemích a jeho ekologické limity. – Ms. [bakal. práce, depon. in Biologická fakulta JU České Budějovice].1998
Brabec J.Studie hořečku mnohotvarého českého (Gentianella praecox ssp. bohemica) jako podklad pro záchranný program taxonů rodu Gentianella v ČR – Ms., p. 78, depon. in MŽP ČR, Vršovická 65, Praha.2003
Albrecht J. a kol.Českobudějovicko. In: Mackovčin P., Sedláček M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek VIII. - AOPK ČR a EkoCentrum Brno, Praha, 806 str.2003
Čurn V., Pavlíčko A., Sáková LPětiprstky v přírodní rezervaci Opolenec.- Zlatá stezka, Prachatice, 4: 249-253.1997
Chábera S.Geologické zajímavosti jižních Čech. – 158 pp., Jihočeské nakladatelství, České Budějovice.1982
Chábera S.Sudslavická jeskyně.- Pam. a Přír., Praha, 14: 496-498.1989
Horn P.W0002 - Háje, U Narovců, Opolenec. Závěrečná textová zpráva k mapování biotopů soustavy Natura 2000 a Smaragd. – 4 pp., ms. [depon. In AOPK ČR Praha].2001
Moravec J.Poznámky k regionálně fytogeografickému hodnocení území vápenců u Strakonic. – Preslia, Praha, 30: 1-18.1958
Moravec J.Údolí Volyňky u Sudslavic u Vimperka na Šumavě – významná botanická lokalita. – Ochr. Přír., Praha, 14: 171-173.1959
Moravec J., Vollrath H.Gentiabella x austroamarella hybr. spec. nova .- Folia Geobot. Phytotax., Praha, 2: 333-336.1967
Pavlíčko A.Gentianaceae – hořcovité na Prachaticku. – Zlatá stezka, Prachatice, 5: 299-318.1998
 

Fotografie:

Poznámka: Zpracované souhrny doporučených opatření pro evropsky významné lokality naleznete na webových stránkách Ústředního seznamu ochrany přírody http://drusop.nature.cz/portal/

(c) 2006 Natura 2000 - Oficiální webové stránky soustavy Natura 2000 v České republice, všechna práva vyhrazena. Náměty, příspěvky a připomínky zasílejte na adresu natura2000@nature.cz. Redakce stránek využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření, či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu AOPK ČR výslovně zakázáno. (c) 2006 - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AOPK ČR nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány. Správa a redakce stránek využívá redakční systém portálového rešení SuperServer firmy RAGTOOLS.