Homepage

CZ0314024 - Šumava

Rozloha: 171925.2166 ha
Navrhovaná kategorie ochrany: Národní přírodní památka - část, Přírodní rezervace - část
Biogeografická oblast - vysvětlivky: kontinentální
Souřadnice středu: 13°38'27'' v.d., 48°56'13'' s.š.
Nadmořská výška: 463 - 1386 m n. m.

Mapa:

Poloha:

Pohoří na JZ ČR při státní hranici s Rakouskem a Spolkovou republikou Německo. Lokalita zahrnuje území NP Šumava a CHKO Šumava a část biosférické rezervace Šumava. Území sahá od obce Svatá Kateřina (okres Klatovy) na SZ k obci Přední Výtoň (okres Český Krumlov) na JV.  

Ekotop:

Geologie: Z regionálně geologického hlediska je Šumava budována dvěma základními geologickými jednotkami, a to moldanubikem a moldanubickým plutonem. Jako moldanubikum je označován soubor silně až středně silně metamorfovaných hornin - pararul, migmatitů s vložkami kvarcitů a erlánů. SZ část je tvořena rulami a muskovitbiotitickými svory série Královského hvozdu. Do JZ části zasahuje pestrá skupina moldanubika s vysokým podílem drobných složek krystalických vápenců, erlanu, kvarcitu, grafitických břidlic a amfibolitu. SV část je tvořena křišťanovickým granulitovým masivem. Moldanubický pluton je reprezentován několika žulovými masivy, a to prášilským, masivem Vydry, a masivy plešným a vyšebrodským. V jejich okolí se nachází větší množství menších žulových těles. Kvartérní uloženiny mají polygenetický charakter. Dominují svahové uloženiny, hojné jsou rašeliny, ojediněle se nachází sedimenty ledovcového původu. Geologická stavba Šumavy je také podmíněna zlomovou tektonikou. Zlomové zóny mají ZSZ - VJV a SSZ - JJV orientaci.
Geomorfologie: Šumavskou megaantiklinálu, která má směr JV-SZ a jeví zřetelnou vazbu na zvedající se větev centrálního moldanubického plutonu, lze rozdělit na morfostruktury nižšího řádu, a to pohraniční trojmezenskou megaantiklinálu s vrcholy přes 1 300 m n. m., vltavickou megasynklinálu sledující zlomovou linii podél horního toku Vltavy a vnitrozemskou boubínsko-želnavsko-kleťskou megaantiklinálu, která pokračuje dále do Novohradských hor. K severu ukloněné křídlo šumavské megaantiklinály tvoří šumavské a novohradské podhůří, charakterizované silným erozním rozčleněním, značnou výškovou členitostí a pestrostí tvarů podmíněných různou geomorfologickou hodnotou hornin. K nejmladším formám šumavského reliéfu patří vedle různých tvarů pleistocenního kryogenního zvětrávání a odnosu hornin několik karů vytvořených v době lokálního würmského zalednění v depresích pod nejvyššími vrcholy, z nichž většina je dnes přeměněná v jezera hrazená morénami.
Reliéf: Šumava je vráso-zlomové k jihovýchodu ukloněné pohoří s okraji vysokými kolem 1 000 m n. m. Reliéf je značně členitý, ovlivněný hydrologickými a klimatickými poměry, se zbytky zarovnaných povrchů na náhorních plošinách a širokých hřbetech. Nad rozlehlé horské temeno vyčnívají rozptýlené klenby hlavních vrcholů, a to o 300 výškových m i více.
Pedologie: Území náleží do regionu horských podzolů, s výskyty půd kambizemního charakteru (kambizem silně kyselá, k. dystrická) v níže položených svahových lokalitách, častými doprovodnými složkami jsou hydromorfní půdy (kambizem pseudoglejová, pseudoglej, glej typický, organozem), na skalnatých stanovištích jsou vyvinuty menší plochy rankerů.
Krajinná charakteristika: Jde o území montánního a submontánního stupně s vysokou ekologickou stabilitou a velkým podílem přirozených a přírodě blízkých společenstev. Z dochovaných přirozených stanovišť jsou to především pralesovité porosty, rašeliniště, mokřady, vodní toky, ledovcová jezera, extrémní stanoviště s původními biotopy a sukcesní stádia blízká přirozenému stavu. Do těchto fragmentů ekosystémů, které zůstaly v minulosti ušetřeny intenzivních lidských zásahů, je soustředěna ochrana a snaha o jejich zachování při ponechání samovolnému vývoji. K přírodě blízkým společenstvům patří zejména druhově bohaté plochy antropogenního bezlesí (louky, pastviny, luční mokřady) a mladá, či dostatečně nerozvinutá sukcesní společenstva s výraznou druhovou diverzitou.

 

Biota:

Na Šumavě se vyskytují čtyři typy zonální vegetace - acidofilní doubravy, květnaté bučiny, acidofilní horské bučiny a klimatické smrčiny. Porosty acidofilních doubrav sv. Genisto germanicae-Quercion se však do dnešní doby víceméně nedochovaly, zbytky původních porostů lze najít pouze v okrajových partiích území. V nadmořských výškách 600-1100 m zejména na JV území se dochovala řada porostů květnatých bučin a jedlin sv. Fagion, podsv. Eu-Fagenion, Galio-Abietenion, as. Dentario enneaphylli-Fagetum, Festuco altissimae-Fagetum a Abietetum hercynicum. Porosty acidofilních horských bučin sv. Luzulo-Fagion, as. převážně Calamagrostio villosae-Fagetum, se vyvinuly na přechodu mezi květnatými bučinami a klimaxovými smrčinami v nadmořských výškách 1000-1300 m. Klimaxové smrčiny sv. Piceion excelsae jsou vázány pouze na nejvyšší vrcholové a hřebenové partie v polohách většinou nad 1200 m n. m., jen na severních svazích sestupují do nadmořské výšky 1150 m. Převážná část těchto porostů náleží široké as. Calamagrostio villosae-Piceetum, na lokálně příznivějších stanovištích (např. v jezerních karech) se vyvinuly vysokobylinné kapradinové smrčiny as. Athyrio alpestris-Piceetum z rámce sv. Athyrio alpestris-Piceion. Na zazeměných sutích nebo v zaříznutých roklinách se vyvinula azonální společenstva suťových a roklinových lesů sv. Tilio-Acerion, as. Mercuriali-Fraxinetum, velmi vzácně i as. Lunario-Aceretum. Malé plochy skalních ostrožen a kamenných moří porůstají reliktní bory a borové březiny sv. Dicrano-Pinion, as. Betulo carpaticae-Pinetum a as. Dicrano-Pinetum. Na podmáčených stanovištích, jako doprovod většiny potoků a pramenišť v zalesněných oblastech, se v nadmořských výškách nad 600 m vyvinuly podmáčené smrčiny a jedliny, které shrnuje široká as. Mastigobryo-Piceetum, resp. v nižších polohách Equiseto-Piceetum. Na kontaktech údolních vrchovišť se místy dochovaly velmi přirozené rašelinné březiny as. Betuletum pubescentis, na obvodu mnohých vrchovišť jsou vyvinuty zakrslé řídké rašelinné smrčiny (as. Sphagno-Piceetum). Spolu s podmáčenými smrčinami, údolními luhy as. Alnetum incanae a rašelinným lučním bezlesím, tvoří tyto porosty v kotlině horního a středního toku Křemelné jedinečnou vegetační mozaiku. Ve Vltavském luhu k nim přistupují také společenstva bažinných vrbin sv. Salicion cinereae, as. Salicetum pentandro-auritae. Vzácně jsou v nejjižnější části vltavského luhu vytvořeny i podmáčené smrkové olšiny as. Piceo-Alnetum. Jedná se o zvláštní typ údolních olšin (sv. Alnion incanae, posv. Alnenion glutinoso-incanae). Pro Šumavu typická společenstva rašelinišť jsou (zejména ve Vltavské kotlině) zastoupena subkontinentálními blatkovými (as. Pino rotundatae-Sphagnetum) a rašelinnými bory (as. Vaccinio uliginosi-Pinetum) a otevřenými rašeliništními společenstvy svazů Sphagnion medii, Oxycocco-Empetrion hermaphroditi a Leuko-Scheuchzerion. V komplexu náhorních vrchovišť Šumavských plání jsou vyvinuta společenstva rašelinné kleče (Pinus × pseudopumilio) řazená k široké as. Pino rotundatae-Sphagnetum. V nich jsou hojné volné plochy a místy také rašelinná jezírka s vegetační mozaikou společenstev sv. Sphagnion medii (as. Andromedo polifoliae-Sphagnetum magellanici, Eriophoro vaginati-Sphagnetum recurvi), boreálních typů bultových společenstev sv. Oxycocco-Empetrion hermaphroditi (as. Empetro hermephroditi-Sphagnetum fusci), fragmentů oceanicky laděných fytocenóz sv. Oxycocco-Ericion (porosty blízké as. Scirpo austriaci-Sphagnetum papillosi) a rašelinotvorné vegetace šlenků sv. Leuko-Scheuchzerion s několika vylišenými asociacemi, z nichž nejcennější je as. Scheuchzerio-Sphagnetum cuspidati. Na místech, kde se v minulosti těžila rašelina (ruční těžbou - borkováním) jsou zastoupena společenstva degradovaných vrchovišť. Dále se v EVL nalézá vegetace rašelinných tůněk svazu Sphagno-Utricularion. Na minerotrofních rašeliništích (slatiništích) jsou vyvinuta společenstva sv. Caricion fuscae, as. Willemetio-Caricetum paniceae, vzácně i as. Caricetum goodenowii. Na bazicky bohatších podkladech byly ve vyšším Předšumaví a nižší Šumavě hojně roztroušené fytocenózy z rámce sv. Caricion davallianae, které však prakticky zanikly. Byly zastoupeny as. Valeriano dioicae-Caricetum davallianae. Na tuto asociaci navazují sukcesně pokročilejší stádia vegetace velmi podobného floristického složení z okruhu sv. Sphagno warnstorfiani-Tomenthypnion řazené k as. Sphagno warnstorfiani-Eriophoretum latifolii. Dnešní výskyt těchto společenstev je rovněž silně redukován. Vegetace sv. Caricion demissae, vyskytující se jen v maloplošných fragmentech v rámci širšího vegetačního komplexu kyselých lučních rašelinišť, je zastoupena as. Chrysohypno-Trichophoretum alpini a Amblystegio stellati-Caricetum paniceae. Oligotrofní rašeliništní fytocenózy řádu Scheuchzerietalia palustris jsou zastoupeny kyselými ostřicovými porosty silně zvodnělých stanovišť z rámce sv. Sphagno recurvi-Caricion canescentis. Nejběžnějším společenstvem je as. Carici rostratae-Sphagnetum apiculati z laggů vrchovišť, lučních prameništních systémů a okrajů oligotrofních vodních ploch. V mrtvých, pomalu zazemňovaných říčních ramenech v nivě horní Vltavy, jsou vyvinuta společenstva vzplývavých a ponořených rostlin mělkých tekoucích vod sv. Batrachion fluitantis s dosud relativně hojným druhem Myriophyllum alterniflorum (as. Myriophylletum alterniflori). Ve slepých oligotrofních říčních ramenech se dochovaly zbytky vzácného společenstva as. Nupharetum pumili. Složitou vegetační mozaiku Vltavské kotliny dokreslují vysokostébelné bažinné i krátkostébelné ostřicové porosty sv. Caricion gracilis a Caricion rostratae, poříční rákosiny sv. Phalaridion arundinacea, as. Caricetum buekii a vzácně as. Chaerophyllo-Phalaridetum arundinaceae a vysokobylinné nivní louky, pobřežní a bažinné vysokobylinné porosty sv. Sparganio-Glycerion fluitantis a Oenanthion aquaticae. Antropogenně podmíněnou a velmi hodnotnou složku šumavské přírody představují luční společenstva. Podél vodních toků i v mírných svahových polohách nižší až střední Šumavy zůstaly v menších fragmentech dochovány přirozené podmáčené a hydrofilní vysokobylinné nivní louky sv. Molinion a zejména Calthion, které většinou bezprostředně navazují na prameništní systémy. Z rámce podsvazu Calthenion, který sdružuje původně dvousečné louky střídavě mokrých stanovišť, se nejčastěji vyskytují porosty s výraznou dominancí jednoho druhu, např. skřípiny lesní (Scirpus sylvaticus) v as. Scirpetum sylvatici nebo hadího kořene většího (Bistorta major) a pcháče bahenního (Cirsium palustre) v as. Polygono-Cirsietum palustris. V podobných porostech as. Angelico-Cirsietum palustris, která je častější v severozápadní části Šumavy, se více uplatňuje děhel lesní (Angelica sylvestris). Občas kosené vysokobylinné porosty, jejichž dominantou je vždy tužebník jilmový sdružuje podsvaz Filipendulenion. Nejrozšířenějším společenstvem podsvazu jsou na Šumavě porosty as. Lysimachio vulgaris-Filipenduletum. V aluviích řek a potoků se střídavě vyskytuje as. Chaerophyllo hirsuti-Filipenduletum a na okrajích svahových pramenišť také as. Cirsio heterophylli-Filipenduletum. Dalším typem přirozených šumavských luk jsou mezofilní psinečkové, trojštětové a rdesnové horské louky řazené do rámce svazu Polygono-Trisetion. Spíše jen okrajově se v nižších polohách Šumavy vyskytují mezofilní luční společenstva svazů Arrhenatherion (as. Poo-Trisetetum), Alopecurion pratensis (as. Agropyro-Alopecuretum a Sanguisorbo-Deschampsietum cespitosae) a pastviny sv. Cynosurion (as. Festuco-Cynosuretum). Charakteristickou mezofilní travinnou formací jsou krátkostébelné pastviny nižších a středních poloh Šumavy sv. Violion caninae. Tato společenstva mezických až subxerických stanovišť jsou na Šumavě zastoupena asociacemi Hyperico-Polygaletum, Gymnadenio-Nardetum a jen v nižších polohách as. Thymo-Festucetum ovinae. Část společenstev, zejména ve vyšších polohách, je však vázána i na kontaktní zóny pramenišť a rašelinišť. Tyto většinou maloplošné porosty druhotně podmáčených smilkových luk jsou řazeny ke sv. Nardo-Juncion squarrosi (as. Nardo-Juncetum squarrosi) a tvoří přechod mezi společenstvy svazů Violion caninae a Caricion fuscae. Unikátní travinnou formací vysoké Šumavy jsou smilkové pastviny sv. Nardion, velmi přirozeného téměř subalpinského charakteru. Velmi osobitou vegetační formací jsou vřesovištní pastviny a kamenitá lada sv. Genistion. Nejběžnější fytocenózou je as. Calluno-Vaccinietum, ale pro Šumavu je zvlášť typická a dosud hojná as. Arnico montanae-Callunetum. Velmi významný a cenný je komplex azonálních společenstev v šumavských jezerních karech. Především díky specifickým geomorfologickým a klimatickým podmínkám jsou zde již pod hranicí lesa fragmentárně vytvořena subalpinská krátkostébelná travinná a keříčková společenstva sv. Juncion trifidi. Na horních plochách skal v karech Černého a Plešného jezera se vyskytují skalní klečové porosty sv. Pinion mughi, ale mnohem rozsáhlejší klečové porosty na minerálním substrátu jsou vytvořeny na kamenných mořích mimo jezerní kary (Plechý a Třístoličník, hraniční hřeben Královského hvozdu, v menších fragmentech i v oblasti Šumavských plání). Charakteristicky jsou v uvedených karech vyvinuta společenstva silikátových skal a drolin sv. Androsacion vandellii, i vysokostébelné kapradinové nivy sv. Dryopteridi-Athyrion a vysokostébelné subalpinské trávníky sv. Calamagrostion villosae na úpatí skalních stupňů. Kapradinové nivy zde tvoří specifickou šumavskou as. Gentiano pannonicae-Athyrietum alpestris. V unikátních vodních submerzních společenstvech jezer sv. Isoëtion lacustris roste v Černém jezeře šídlatka jezerní (Isoëtes lacustris) a v Plešném jezeře v as. Isoëtetum echinosporae šídlatka ostnovýtrusná (Isoëtes echinospora). Předmětem ochrany je také makrofytní vegetace oligotrofních jezírek a tůní svazu Sphagno-Utricularion. Hořeček český (Gentianella praecox subsp. bohemica) přežívá dosud ve dvou menších, ale stabilních populacích: pastviny nad silnicí pod Kvildou v NP Šumava, pastviny v PR Hamižná u Hartmanic v CHKO Šumava; jednotlivé exempláře byly nalezeny v okolí Hadího vrchu (JV od Javorné). Významná lokalita srpnatky fermežové (Drepanocladus (Hamatocaulis) vernicosus) se nachází cca 0,5 km jižně od bývalé obce Zhůří na pravém břehu říčky Křemelná. V roce 2005 zde byla na jednom místě nalezena velice rozsáhlá populace tohoto mechu na ploše cca 3-5 m2. Jedná se o luční prameniště velice významné i z hlediska cévnatých rostlin, najdeme zde např. ostřici chudokvětou (Carex pauciflora), ostřici dvoudomou (C. dioica), ostřici blešní (C. pulicaris), suchopýrek alpský (Trichophorum alpinum), všivec bahenní (Pedicularis palustris) apod. Dále byl tento mech z přílohy II Směrnice o stanovištích v roce 2004 nalezen v PR Zhůřská pláň, kde populace porůstá plochu cca 0,2 m2. V roce 2006 byl v NPR Boubínský prales po 47 letech úspěšné ověřen výskyt evropsky významného mechu z přílohy II Směrnice o stanovištích Buxbaumia viridis (šikoušek zelený). Fauna bezobratlých Šumavy se významně liší od severočeského (sudetského) pásma hor absencí řady druhů pro uvedená horstva specifických, na druhé straně je zde významný, i když nepočetný, výskyt alpských elementů. Význačnými biotopy jsou zejména květnaté bučiny a jedlobučiny (střevlík Carabus irregularis, roháček Sinodendron cylindricum, řada stenotopních plžů), klimaxové smrčiny (střevlíček Pterostichus selmanni, tesařík Tragosoma depsarium, můra Xestia speciosa aj.), kamenné sutě v nejvyšších polohách (střevlíček Oreonebria sumavica, drabčík Mycetoporus mulsanti, zavíječ Eudonia petrophila aj.) a zejména rašeliniště (střevlík Carabus menetriesi, perleťovec Boloria aquilonaris, více druhů můr, řada specifických druhů dvoukřídlých, pavouků aj.). Z vodních biotopů mají velmi zajímavou faunu bezobratlých oligotrofní horské potoky (perlorodka říční - Perlorodka říční (Margaritifera margaritifera) - s významnými populacemi v Blanici a Zlatém potoce, chráněná číhalka Atherix ibis, kalužnatka Thaumalea bezzii, mnoho význačných druhů jepic a chrostíků) a šumavská jezera s charakteristickou faunou planktonních korýšů. Obratlovci: Významný je především výskyt některých boreomontánních a horských druhů v rozsáhlých šumavských lesích - datlík tříprstý (Picoides tridactylus), kos horský (Turdus torquatus), kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum), sýc rousný (Aegolius funereus), rejsek horský (Sorex alpinus) aj. Početně významné jsou šumavské populace kurovitých ptáků - tetřev lesní (Tetrao urogallus), tetřívek obecný (Tetrao tetrix), jeřábek lesní (Bonasa bonasia). Mnohé významné druhy jsou vázány na četné šumavské oligotrofní vodní toky s charakteristickou faunou - např. vranka obecná (Cottus gobio), mihule potoční (Lampetra planeri) aj. Pro vranku obecnou jsou nejvýznamnější především horní tok Blanice, Křemelná od soutoku s Prášilským potokem po silnici Skelná - Slučí tah včetně Prášilského potoka po silnici Skelná - Prášily a Slatinného potoka po silnici Skelná - Slučí tah, Řezná od státní hranice k pramenům včetně přítoků, Volyňka od Vimperka po silnici u Lipky a Světlá. Pro mihuli potoční a vranku obecnou je velmi významným biotopem povodí Teplé Vltavy, především Teplá Vltava od soutoku s Řasnicí po Františkov (ř.km 394,3-420,8) včetně přítoků - Řasnice (ř.km 0-11,2), Zelenohorský potok (ř.km 0-2,0), Vydří potok (ř.km 0-3,5) a Vltavský potok (ř.km 0-3,0). Na vodní toky je vázána také početně významná populace vydry říční (Lutra lutra). Šumavská populace rysa ostrovida, vzniklá repatriací v 80. letech 20. století, je těžištěm výskytu tohoto druhu v České republice. Velmi významná jsou i zimoviště netopýrů - netopýr velký (Myotis myotis), vrápenec malý (Rhinolophus hipposideros) aj. - ve štolách v Amálině údolí u Kašperských Hor a v tunelu Schwarzenberském kanálu u Jeleních Vrchů.  

Kvalita a význam:

Dnešní podoba Šumavy je mnohoúrovňovou mozaikou biotopů přírodních nebo různou měrou ovlivněných činností člověka, která vytváří zcela ojedinělý celek s mimořádným významem nejen v rámci České republiky. Ve všech typech biotopů se vyskytuje celá řada vzácných a chráněných druhů rostlin a živočichů a samotná stanoviště mají vysokou přírodní hodnotu. Cenné jsou zejména dochované komplexy rašeliništních a mokřadních biotopů, pralesovité porosty i druhově bohaté porosty sekundárního bezlesí. Celé území je areálem výskytu rysa ostrovida (Lynx lynx), lokálně je evidován výskyt dalších významných evropsky druhů živočichů, většinou s poměrně důležitým podílem jejich populací v rámci ČR, a to vydra říční (Lutra lutra), netopýr velký (Myotis myotis), vrápenec malý (Rhinolophus hipposideros), vranka obecná (Cottus gobio), mihule potoční (Lampetra planeri), perlorodka říční (Margaritifera margaritifera), střevlík Ménetriesův (Carabus menetriesi pacholei) a rostlin hořeček mnohotvarý český (Gentianella bohemica), s dvěma menšími, ale vcelku stabilními populacemi. Lokalita srpnatky fermežové (Drepanocladus (Hamatocaulis) vernicosus) u Křemelné v blízkosti bývalé obce Zhůři je regionálně velice významná. Významný výskyt mechu z přílohy II Směrnice o stanovištích Buxbaumia viridis (šikoušek zelený).  

Zranitelnost:

Budoucnost lesních porostů je podmíněna citlivým lesním hospodařením, porosty smrčin jsou ohrožovány kůrovcovou kalamitou. Luční porosty jsou na jedné straně ohroženy intenzivním obhospodařováním (zejména v blízkosti zemědělských farem), na druhé straně na méně přístupných místech absencí pravidelného hospodaření. Mokřadní a rašeliništní biotopy jsou lokálně ohroženy eutrofizací (zejm. v zemědělsky využívaných oblastech) a odvodňováním (většinou funkčními zbytky odvodňovací sítě vybudované v minulosti, výjimečně i nově zbudovaným odvodněním).
K negativním vlivům patří i rychle rostoucí turistický ruch – zejména cykloturistika, dále pěší turistika a chataření, resp. chalupaření. V posledních letech se projevuje velmi vysoká zátěž působení vodní turistikou.
Populace rysa je ohrožována nelegálními odstřely.  

Management:

Management „zásadních“ biotopů odpovídá základnímu managementu uvedenému v rámcových směrnicích. Zpřesnění základního managementu pro jednotlivé lokality je uvedeno v dílčích materiálech pro každý přírodní komplex.
Pro druh Gentianella bohemica: Optimalizace harmonogramu obhospodařování - zejm. důsledná kontrola doby a intenzity pastvy skotu, popř. ovcí (tj. max. cca do konce června a/nebo až po vysemenění hořečků). Zároveň je však nutné vždy dosekat nedopasky a odklidit posečenou biomasu z celého území. Při nemožnosti spásání kosit jedenkrát ročně v době do konce června a jedenkrát za tři roky doplnit podzimní sečí a výhrabem v době po vysemenění.
Drepanocladus (Hamatocaulis) vernicosus - viz. obecné zásady.

A4.1 - Management: Bez managementu.
A4.3 - Management: Bez managementu.
L10.4 - Management: Bez managementu, pouze v případě potřeby hrazení zbytků melioračních rýh.
L2.2A - Management: zabezpečit monitoring, nenarušovat vodní režim
L4 - Management: zabezpečit přirozenou obnovu jedle (ochrana proti okusu zvěří, nejlépe individuálním plocením)
L5.1 - Management: podpora přirozené obnovy stanovištně původních dřevin (ochrana proti okusu zvěří, nejlépe individuálním plocením), na vhodných stanovištích vnášení JD, příp. i KL a JLH, udržování stavů zvěře na úrovni neohrožující přirozenou obnovu, extenzivní způsob lesního hospodářství, ponechávání alespoň části odumírajících a mrtvých stromů; zásahy do vodního režimu (zejména odvodňování lesních porostů) nejsou žádoucí
L5.4 - Management: podpora přirozené obnovy stanovištně původních dřevin (ochrana proti okusu zvěří, nejlépe individuálním plocením), na vhodných stanovištích vnášení JD, udržování stavů zvěře na úrovni neohrožující přirozenou obnovu, extenzivní způsob lesního hospodářství, ponechávání alespoň části odumírajících a mrtvých stromů; zásahy do vodního režimu (zejména odvodňování lesních porostů) nejsou žádoucí
L9.2A - Management: Bez managementu, pouze v případě potřeby hrazení zbytků melioračních rýh.
R2.2 - Management: zabezpečit monitoring
R2.3 - Management: Možné je občasné kosení ručně nebo křovinořezem s odstraněním biomasy (1x za cca 3 roky), zejména v místech expanze dominantních druhů. Zabezpečit monitoring.
S1.2 - Management: Bez managementu.
T1.1 - Management: Pravidelně kosit, případně občasně přepásat, odstraňovat náletové dřeviny. Upřednostňovat rozfázování seče na několik termínů. Kosení a pastvu lokality Gentianella bohemica plánovat s ohledem na fenologii tohoto prioritního druhu.
Sledovat invazi Poa chaixii, v případě potlačování dalších druhů navrhnout vhodný management.
T1.6 - Management: občasné kosení
T1.9 - Management: kosení, odstranění náletových dřevin, zabezpečit monitoring
T8.2A - Management: Občasná extenzivní pastva ovcí. Odstraňování náletových dřevin zejména v blízkosti jedinců jalovce obecného. Občasné narušení půdního povrchu na menších ploškách, včetně odstranění vřesovcovitých a brusnicovitých keříků, pro podporu výskytu druhů Diphasiastrum sp.
V1F - Management: v případě zazamňování tůněk zabezpečit vytvoření nových
V6 - Management: Bez managementu  

Možné střety zájmu:

Trvající ohrožení rysa ostrovida nelegálním odstřelem kvůli negativnímu postoji některých mysliveckých sdružení zejména v okrajových částech území (CHKO a přilehlé oblasti). U vodních biotopů s výskytem cenných společenstev makrofyt a zájmových druhů živočichů (především horní Vltava) hrozí již nyní střety se zájmy vodní turistiky.  

Stanoviště:

Stanoviště - přehled

Celková rozloha lokality:%ha: 171925.2166
Z toho prioritních naturových biotopů: 4.227268.6922
Z toho neprioritních naturových biotopů: 37.7064829.7497
Z toho ostatních přírodních biotopů: 5.319140.008
Z toho X biotopů: 22.3438419.341
Z toho nereklasifikovaných biotopů: 0

Zobrazovaná data rozloh stanovišť a biotopů odpovídají informacím o stavu při vyhlášení lokality a jsou rovněž shodná s daty zasílanými Evropské komisi formou standardního datového formuláře.
Aktuální data je možné získat na AOPK ČR (pavla.trachtova@nature.cz)

Naturové biotopy:

Stanoviště/BiotopRozloha (ha)Podíl (%)R/Z/GPředmět ochrany
2330Otevřené trávníky kontinentálních dun s paličkovcem (Corynephorus) a psinečkem (Agrostis) 0.61140.00D/B/-Ne
T5.2 Otevřené trávníky písčin s paličkovcem šedavým (Corynephorus canescens)0.61140.00D/B/-
3130Oligotrofní až mezotrofní stojaté vody nížinného až subalpínského stupně kontinentální a alpínské oblasti a horských poloh a jiných oblastí, s vegetací tříd Littorelletea uniflorae nebo Isoëto-Nanojuncetea 32.70670.01A/A/AAno
M2.1 Vegetace letněných rybníků5.52240.00B/B/C
M2.2 Jednoletá vegetace vlhkých písků0.48890.00B/B/-
V6 Vegetace šídlatek (Isoëtes)
Management: Bez managementu.
26.69540.01A/A/A
3150Přirozené eutrofní vodní nádrže s vegetací typu Magnopotamion nebo Hydrocharition 39.18540.02B/B/BAno
V1B Makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod s řezanem pilolistým (Stratiotes aloides)0.16590.00A/A/-
V1C Makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod s bublinatkou jižní nebo obecnou (Utricularia australis a U. vulgaris)3.14020.00A/A/A
V1F Makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod - ostatní porosty
Management: V případě zazemňování tůněk zabezpečit vytvoření nových.
35.87930.02B/B/B
3160Přirozená dystrofní jezera a tůně 7.21690.00C/A/AAno
V3 Makrofytní vegetace oligotrofních jezírek a tůní7.21690.00C/A/A
3240Alpínské řeky a jejich dřevinná vegetace s vrbou šedou (Salix elaeagnos) 1.69720.00C/B/-Ne
K2.2 Vrbové křoviny štěrkových náplavů1.69720.00C/B/-
3260Nížinné až horské vodní toky s vegetací svazů Ranunculion fluitantis a Callitricho-Batrachion 86.81030.05B/A/AAno
V4A Makrofytní vegetace vodních toků - porosty aktuálně přítomných vodních makrofyt86.81030.05B/A/A
3270Bahnité břehy řek s vegetací svazů Chenopodion rubri p.p. a Bidention p.p. 0.24450.00C/B/-Ne
M6 Bahnité říční náplavy0.24450.00C/B/-
4030Evropská suchá vřesoviště 132.9650.07B/B/BAno
T8.2B Sekundární podhorská a horská vřesoviště bez výskytu jalovce obecného (Juniperus communis)131.93920.07B/B/B
T8.3 Brusnicová vegetace skal a drolin1.02580.00B/A/B
4070Křoviny s borovicí klečí (Pinus mugo) a pěnišníkem Rhodohendron hirsutum (Mugo-Rhododendretum hirsuti) 6.54860.00B/A/-Ne
A7 Kosodřevina6.54860.00B/A/-
5130Formace jalovce obecného (Juniperus communis) na vřesovištích nebo vápnitých trávnících 14.94460.00B/B/BAno
T3.4B Širokolisté suché trávníky bez význačného výskytu vstavačovitých a s jalovcem obecným (Juniperus communis)0.05170.00C/C/-
T8.2A Sekundární podhorská a horská vřesoviště s výskytem jalovce obecného (Juniperus communis)
Management: Občasná extenzivní pastva ovcí. Odstraňování náletových dřevin zejména v blízkosti jedinců jalovce obecného. Občasné narušení půdního povrchu na menších ploškách, včetně odstranění vřesovcovitých a brusnicovitých keříků, pro podporu výskytu druhů Diphasiastrum sp.
14.89290.00B/B/B
6210Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (Festuco-Brometalia) 2.46580.00B/B/-Ne
T3.4D Širokolisté suché trávníky bez význačného výskytu vstavačovitých a bez jalovce obecného (Juniperus communis)2.11860.00B/B/-
T3.5B Acidofilní suché trávníky bez význačného výskytu vstavačovitých0.34720.00C/C/-
6230Druhově bohaté smilkové louky na silikátových podložích v horských oblastech (a v kontinentální Evropě v podhorských oblastech) 1413.6710.82C/B/BAno
T2.1 Subalpínské smilkové trávníky131.14150.07B/B/B
T2.3A Podhorské až horské smilkové trávníky s jalovcem43.39800.02B/B/B
T2.3B Podhorské až horské smilkové trávníky bez jalovce1239.13150.72C/B/B
6410Bezkolencové louky na vápnitých, rašelinných nebo hlinito-jílovitých půdách (Molinion caeruleae)482.98940.28B/B/AAno
T1.9 Střídavě vlhké bezkolencové louky
Management: Kosení, odstranění náletových dřevin, zabezpečit monitoring.
482.98940.28B/B/A
6430Vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně 1187.28810.69B/B/BAno
A4.1 Subalpínské vysokostébelné trávníky0.33590.00B/B/-
A4.2 Subalpínské vysokobylinné nivy5.77990.00B/A/B
A4.3 Subalpínské kapradinové nivy
Management: Bez managementu.
5.09860.00A/A/A
M5 Devětsilové lemy horských potoků31.32840.01B/B/B
T1.6 Vlhká tužebníková lada
Management: Občasné kosení.
1144.74530.66B/B/B
6510Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis) 3698.74332.15C/B/BAno
T1.1 Mezofilní ovsíkové louky
Management: Pravidelně kosit, případně občasně přepásat, odstraňovat náletové dřeviny. Upřednostňovat rozfázování seče na několik termínů. Kosení a pastvu lokality Gentianella bohemica plánovat s ohledem na fenologii tohoto prioritního druhu. Sledovat invazi Poa chaixii, v případě potlačování dalších druhů navrhnout vhodný management.
3698.74332.15C/B/B
6520Horské sečené louky 5230.87983.04C/B/BAno
T1.2 Horské trojštětové louky5230.87983.04C/B/B
7110Aktivní vrchoviště 386.09280.22B/A/AAno
R3.1 Otevřená vrchoviště369.18330.21B/A/A
R3.3 Vrchovištní šlenky16.90950.00A/A/A
7120Degradovaná vrchoviště (ještě schopná přirozené obnovy) 166.92710.09B/B/AAno
R3.4 Degradovaná vrchoviště166.92710.09B/B/A
7140Přechodová rašeliniště a třasoviště 1422.82590.82B/B/AAno
M1.6 Mezotrofní vegetace bahnitých substrátů0.73060.00C/B/C
R2.2 Nevápnitá mechová slatiniště
Management: Zabezpečit monitoring.
545.08910.31B/B/A
R2.3 Přechodová rašeliniště
Management: Možné je občasné kosení ručně nebo křovinořezem s odstraněním biomasy (1x za cca 3 roky), zejména v místech expanze dominantních druhů. Zabezpečit monitoring.
877.00620.51B/B/A
7230Zásaditá slatiniště 0.11016.40B/A/-Ne
R2.1 Vápnitá slatiniště0.11010.00B/A/-
8210Chasmofytická vegetace vápnitých skalnatých svahů 0.26070.00C/B/-Ne
S1.1 Štěrbinová vegetace vápnitých skal a drolin0.26070.00C/B/-
8220Chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů 236.88510.13B/B/AAno
S1.2 Štěrbinová vegetace silikátových skal a drolin
Management: Bez managementu.
236.88510.13B/B/A
8310Jeskyně nepřístupné veřejnosti 0.1327.67B/B/-Ne
S3B Jeskyně nepřístupné veřejnosti0.13200.00B/B/-
9110Bučiny asociace Luzulo-Fagetum 27397.311815.93C/B/AAno
L5.4 Acidofilní bučiny
Management: Ppodpora přirozené obnovy stanovištně původních dřevin (ochrana proti okusu zvěří, nejlépe individuálním oplocením), na vhodných stanovištích vnášení JD, udržování stavů zvěře na úrovni neohrožující přirozenou obnovu, extenzivní způsob lesního hospodářství, ponechávání alespoň části odumírajících a mrtvých stromů; zásahy do vodního režimu (zejména odvodňování lesních porostů) nejsou žádoucí.
27397.311815.93C/B/A
9130Bučiny asociace Asperulo-Fagetum 3188.72891.85C/B/AAno
L5.1 Květnaté bučiny
Management: Podpora přirozené obnovy stanovištně původních dřevin (ochrana proti okusu zvěří, nejlépe individuálním oplocením), na vhodných stanovištích vnášení JD, příp. i KL a JLH, udržování stavů zvěře na úrovni neohrožující přirozenou obnovu, extenzivní způsob lesního hospodářství, ponechávání alespoň části odumírajících a mrtvých stromů; zásahy do vodního režimu (zejména odvodňování lesních porostů) nejsou žádoucí.
3188.72891.85C/B/A
9140Středoevropské subalpínské bučiny s javorem (Acer) a šťovíkem horským (Rumex arifolius) 173.21680.10C/B/-Ne
L5.2 Horské klenové bučiny173.21680.10C/B/-
9170Dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum 2.8150.00C/B/-Ne
L3.1 Hercynské dubohabřiny2.81500.00C/B/-
9180Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích 346.81780.20C/B/BAno
L4 Suťové lesy
Management: Zabezpečit přirozenou obnovu jedle (ochrana proti okusu zvěří, nejlépe individuálním oplocením).
346.81780.20C/B/B
91D0Rašelinný les 3822.17822.22B/A/BAno
L10.1 Rašelinné březiny438.68750.25B/B/A
L10.2 Rašelinné brusnicové bory272.28780.15B/B/A
L10.4 Blatkové bory
Management: Bez managementu, pouze v případě potřeby hrazení zbytků melioračních rýh.
545.10870.31B/A/A
L9.2A Rašelinné smrčiny
Management: Bez managementu, pouze v případě potřeby hrazení zbytků melioračních rýh.
1912.37161.11B/A/B
R3.2 Vrchoviště s klečí (Pinus mugo)653.72260.38A/A/A
91E0Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae) 1283.68550.74B/B/AAno
L2.1 Horské olšiny s olší šedou (Alnus incana)508.52100.29C/B/A
L2.2A Údolní jasanovo-olšové luhy, typické porosty
Management: Zabezpečit monitoring, nenarušovat vodní režim.
775.16450.45B/B/A
91I0Eurosibiřské stepní doubravy 9.69830.00C/C/-Ne
L6.4 Středoevropské bazifilní teplomilné doubravy9.69830.00C/C/-
91T0Středoevropské lišejníkové bory 6.82760.00B/B/-Ne
L8.1A Boreokontinentální lišejníkové bory6.82760.00B/B/-
9410Acidofilní smrčiny (Vaccinio-Piceetea) 21314.960312.39B/B/AAno
L9.1 Horské třtinové smrčiny12104.35597.04B/B/A
L9.2B Podmáčené smrčiny8631.27995.02B/B/B
L9.3 Horské papratkové smrčiny579.32450.33B/B/B

Ostatní přírodní biotopy

BiotopRozloha (ha)Podíl(%)R/Z
K1 Mokřadní vrbiny538.57840.31B/B
K2.1 Vrbové křoviny hlinitých a písčitých náplavů113.30100.06B/B
K3 Vysoké mezofilní a xerofilní křoviny288.23490.16C/B
L1 Mokřadní olšiny30.78700.01B/B
L2.2B Potoční a degradované jasanovo-olšové luhy1274.59210.74B/B
L7.1 Suché acidofilní doubravy4.30630.00C/C
L8.1B Boreokontinentální bory bez lišejníků417.40510.24C/B
M1.1 Rákosiny eutrofních stojatých vod27.14490.01B/B
M1.3 Eutrofní vegetace bahnitých substrátů21.07060.01B/C
M1.4 Říční rákosiny179.64170.10B/B
M1.5 Pobřežní vegetace potoků4.44810.00B/B
M1.7 Vegetace vysokých ostřic357.40670.20B/B
M4.1 Štěrkové náplavy bez vegetace14.79150.00B/B
R1.2 Luční prameniště bez tvorby pěnovců7.43080.00B/B
R1.4 Lesní prameniště bez tvorby pěnovců138.28130.08B/B
R1.5 Subalpínská prameniště0.08014.65B/A
S1.3 Vysokostébelné trávníky skalních terásek8.20920.00C/B
S1.5 Křoviny skal a drolin s rybízem alpínským (Ribes alpinum)0.64900.00B/B
S3A Jeskyně přístupné veřejnosti0.00854.94C/C
T1.10 Vegetace vlhkých narušovaných půd32.09210.01C/B
T1.3 Poháňkové pastviny991.93070.57C/B
T1.4 Aluviální psárkové louky328.95560.19C/B
T1.5 Vlhké pcháčové louky3922.43802.28C/B
T4.2 Mezofilní bylinné lemy2.99400.00C/B
T5.5 Acidofilní trávníky mělkých půd11.87770.00C/B
V1G Stanoviště bez vodních makrofyt, ale s přiroz. nebo přírodně blíz.charakt.dna a břehu300.65600.17B/B
V2A Makrofytní vegetace mělkých stojatých vod s dominantními lakušníky (Batrachium spp.)0.35960.00C/B
V2C Makrofytní vegetace mělkých stojatých vod - ostatní porosty2.93730.00A/A
V4B Makrofytní vegetace vodních toků - stanoviště s potenciálním výskytem makrofyt nebo se zjevně přirozeným či přírodě blízkým charakterem koryta119.39980.06A/A

Biotopy řady X

BiotopRozloha (ha)Podíl (%)
X1 Urbanizovaná území623.39350.36
X2 Intenzivně obhospodařovaná pole124.45620.07
X3 Extenzivně obhospodařovaná pole25.02210.01
X4 Trvalé zemědělské kultury0.58430.00
X5 Intenzivně obhospodařované louky4140.63662.40
X6 Antropogenní plochy se sporadickou vegetací mimo sídla121.63200.07
X7 Ruderální bylinná vegetace mimo sídla1394.68210.81
X8 Křoviny s ruderálními a nepůvodními druhy29.04200.01
X9A Lesní kultury s nepůvodními jehličnatými dřevinami25064.856214.57
X9B Lesní kultury s nepůvodními listnatými dřevinami133.07900.07
X10 Paseky s podrostem původního lesa2951.91001.71
X11 Paseky s nitrofilní vegetací216.67060.12
X12 Nálety pionýrských dřevin3347.21611.94
X13 Nelesní stromové výsadby mimo sídla204.82940.11
X14 Vodní toky a nádrže bez ochranářsky významné vegetace41.33090.02
 

Druhy - Rostliny:

Stálá populace Zastavující se Zimující Hnízdící
Podíl populace Zachovalost Izolace Celkové hodnocení
hořeček mnohotvarý český100-500
Gentianella praecox subsp. bohemicaBBCB
srpnatka fermežováP
Hamatocaulis vernicosusCACB
šikoušek zelený12 lokalit
Buxbaumia viridisBACA
 

Druhy - Živočichové:

Stálá populace Zastavující se Zimující Hnízdící
Podíl populace Zachovalost Izolace Celkové hodnocení
mihule potočníP
Lampetra planeriBACA
netopýr velký50 - 70
Myotis myotisCBCC
perlorodka říčníP
Margaritifera margaritiferaAAAA
rys ostrovidP
Lynx lynxABAA
střevlík MénétriésůvP
Carabus menetriesi pacholeiABAB
vranka obecnáP
Cottus gobioBACA
vrápenec malýP15 - 25
Rhinolophus hipposiderosCBCC
vydra říčníP
Lutra lutraBBCB
 

Kraje a katastrální území:

Kraj Jihočeský kraj:

Albrechtovice, Arnoštka, Arnoštov u Českého Krumlova, Borová Lada, Březová Lada, Březovík 1, Březovík 2, Bučina u Kvildy, Buk pod Boubínem, Cudrovice, Černá Lada, Černá v Pošumaví, České Žleby, Dobročkov, Dolní Cazov, Dolní Světlé Hory, Frydava, Frymburk, Hlásná Lhota, Hliniště, Hodonín u Zdíkovce, Horní Cazov, Horní Planá, Horní Sněžná, Horní Světlé Hory, Horní Vltavice, Horní Záblatí, Houbový Vrch, Houžná, Hrabice, Huťský Dvůr, Chlístov u Lažišť, Chlum u Volar, Chroboly, Jaroškov, Jasánky, Kapličky, Klášterec u Vimperka, Knížecí Pláně, Korkusova Huť, Koryto, Kratušín, Krejčovice, Křesanov, Křišťanov, Křišťanovice u Záblatí, Křížovice u Ktiše, Ktiš, Kubova Huť, Kvilda, Kyselov, Lenora, Libínské Sedlo, Lipka u Vimperka, Maňávka u Českého Krumlova, Masákova Lhota, Michlova Huť, Milešice, Milov, Mlynářovice u Volar, Mýtina u Želnavy, Mýto u Hořic na Šumavě, Nicov, Nová Pec, Nové Hutě, Nový Svět u Borových Lad, Ondřejov u Českého Krumlova, Ovesné, Pasečná, Paseka u Borových Lad, Pěkná, Pernek, Pestřice, Polka, Polná na Šumavě, Polná u Českého Krumlova, Pravětín, Přední Výtoň, Račí, Radvanovice, Řasnice, Řepešín, Řetenice u Stach, Saladín, Silnice, Skláře u Vimperka, Skříněřov, Slatina u Horní Vltavice, Smědeč, Solná Lhota, Spálenec, Stachy, Stodůlky u Strážného, Stožec, Strážný, Studenec u Stach, Svinná Lada, Sviňovice, Šindlov, Šumavské Hoštice, Švihov u Lažišť, Trhonín, Třebovice u Českého Krumlova, Úbislav, Uhlíkov u Českého Krumlova, Včelná pod Boubínem, Veselka u Vimperka, Vimperk, Vlčí Jámy, Volary, Vyšovatka, Záblatí u Prachatic, Zadní Výtoň, Záhoří u Chrobol, Zahrádky u Borových Lad, Zbytiny, Zdíkov, Zdíkovec, Zvěřenice, Zvonková, Želnava, Žlíbky

Kraj Plzeňský kraj:

Alžbětín, Běšiny, Bezděkov u Hartmanic, Bohdašice, Božtěšice na Šumavě, Bradné, Brtí, Březí u Čachrova, Čachrov, Častonice, Čeletice, Červená u Kašperských Hor, Červené Dvorce, Datelov, Debrník u Železné Rudy, Děpoltice, Dešenice, Divišov u Sušice, Divišovice u Děpoltic, Dlouhá Ves u Sušice, Dobřemilice, Dolejší Krušec, Dolejší Těšov, Dolní Kochánov, Dolní Staňkov, Filipova Huť, Hamry na Šumavě, Hartmanice I, Hartmanice II, Hojsova Stráž, Horky u Srní, Horní Němčice u Čachrova, Horská Kvilda, Hořákov, Hořejší Krušec, Hořejší Těšov, Hůrka u Železné Rudy, Chamutice, Chlum u Hartmanic, Chotěšov u Velhartic, Chřepice, Chvalšovice u Čachrova, Javorná na Šumavě, Javorná u Polomu, Javoří Pila, Javoří u Hartmanic, Jesení, Jiřičná, Kašperské Hory, Klášterský Mlýn I, Klášterský Mlýn II, Kochánov II, Kochánov III, Kojšice, Kozí Hřbet, Krotějov, Kundratice I, Kundratice II, Kunkovice u Čachrova, Lídlovy Dvory, Loučová, Matějovice u Dešenic, Městiště u Děpoltic, Milence, Milínov, Mladotice u Čachrova, Mochov u Hartmanic, Mokřany, Nemilkov, Nové Městečko, Nuzerov, Nýrsko, Oldřichovice u Děpoltic, Onen Svět, Opolenec, Pancíř, Paště, Petrovice u Sušice, Pích, Prášily, Radešov u Rejštejna, Radvanice u Chotěšova, Rajské, Rejštejn, Roklanský Les, Rovná u Sušice, Skelná Huť, Srní I, Srní II, Stará Lhota, Stojanovice, Suchá u Hlavňovic, Suchý Kámen, Svatá Kateřina u Chudenína, Světlá u Hartmanic, Svinná na Šumavě, Svojše, Špičák, Štěpanice, Trsice, Uhliště, Úloh, Vatětice, Velhartice, Velký Radkov I, Velký Radkov II, Vchynice-Tetov I, Vchynice-Tetov II, Viteň, Vlastějov, Zadní Chalupy, Zahrádka u Čachrova, Zálužice I, Zálužice II, Zámyšl, Zelená Lhota, Zhůří, Zhůří u Rejštejna, Zvíkov, Železná Ruda  

Prameny:

Hartvich P.Podklady pro vytvoření soustavy chráněných území NATURA 2000. Ms., depon. in AOPK ČR.2000
Sofron J.Bibliografie Šumavy 1945-1967. KSSPPOP, Č. Budějovice.1969
Procházka F., Štech M.Komentovaný černý a červený seznam cévnatých rostlin české Šumavy. Správa NP a CHKO Šumava, Eko-Agency KOPR. Vimperk. Pp. 140.2002
Bufková I.P0035 - Kašperskohorsko - Závěrečná textová zpráva k mapování biotopů soustavy Natura 2000 a Smaragd, ms. [depon. In AOPK ČR Praha].2002
Horn P.W0157SU - Amálino údolí - Závěrečná textová zpráva k mapování biotopů soustavy Natura 2000 a Smaragd, ms. [depon. In AOPK ČR Praha].2003
Procházka F., Štech M.Komentovaný černý a červený seznam cévnatých rostlin české Šumavy. Správa NP a CHKO Šumava, Eko-Agency KOPR. Vimperk. Pp. 140.2002
Šedivý T.W0196SU - Buk - Závěrečná textová zpráva k mapování biotopů soustavy Natura 2000 a Smaragd, ms. [depon. In AOPK ČR Praha].2004
Mánková B.P0109A - Boubín sever - Velká niva - Závěrečná textová zpráva k mapování biotopů soustavy Natura 2000 a Smaragd, ms. [depon. In AOPK ČR Praha].2003
Kučera A.P0150A - Šerava - Závěrečná textová zpráva k mapování biotopů soustavy Natura 2000 a Smaragd, ms. [depon. In AOPK ČR Praha].2004
Roubík J.P0117A - Volary II - Mlynářovická obora - Závěrečná textová zpráva k mapování biotopů soustavy Natura 2000 a Smaragd, ms. [depon. in AOPK ČR Praha].2003
Hlásek J.Arnoštov (P0169A). Závěrečná textová zpráva k mapování biotopů soustavy Natura 2000 a Smaragd, ms. [depon. In AOPK ČR Praha].2004
Smejkal Z.P0206A - Volarsko II - Závěrečná textová zpráva k mapování biotopů soustavy Natura 2000 a Smaragd, ms. [depon. In AOPK ČR Praha].2004
Roubík J.W0135SU - Prachaticko II - Závěrečná textová zpráva k mapování biotopů soustavy Natura 2000 a Smaragd, ms. [depon. in AOPK ČR Praha].2003
Filipová M.W0176SU - Prachaticko I - Závěrečná textová zpráva k mapování biotopů soustavy Natura 2000 a Smaragd, ms. [depon. In AOPK ČR Praha].2002
Filipová M.W0191SU - Prachaticko IV - Závěrečná textová zpráva k mapování biotopů soustavy Natura 2000 a Smaragd, ms. [depon. In AOPK ČR Praha].2004
Moravec I.P0097A - Pravý břeh Lipna - Závěrečná textová zpráva k mapování biotopů soustavy Natura 2000 a Smaragd, ms. [depon. In AOPK ČR Praha].2003
Šraitová D.P0099A - Prameniště Hamerského potoka u Zvonkové - Závěrečná textová zpráva k mapování biotopů soustavy Natura 2000 a Smaragd, ms. [depon. in AOPK ČR Praha].2003
Moravec I.P0162A - Vítkův kámen - Závěrečná textová zpráva k mapování biotopů soustavy Natura 2000 a Smaragd, ms. [depon. In AOPK ČR Praha].2004
Horn P.W0111Su - Stachy - Závěrečná textová zpráva k mapování biotopů soustavy Natura 2000 a Smaragd, ms. (depon. In AOPK ČR Praha).2002
Moravec J.Wiesen in mittleren Teil des Bohmerwaldes. Vegetace ČSR, ser. A, Academia Praha, 385 pp.1965
Horn P.W0040 - Nad Zavírkou - Závěrečná textová zpráva k mapování biotopů soustavy Natura 2000 a Smaragd, ms. [depon. In AOPK ČR Praha].2002
Šraitová D.P0172A - Přední Výtoň - Závěrečná textová zpráva k mapování biotopů soustavy Natura 2000 a Smaragd, ms. [depon. in AOPK ČR Praha].2004
Hakrová P.P0010A - Svatý Tomáš - Pasečná - Závěrečná textová zpráva k mapování biotopů soustavy Natura 2000 a Smaragd, ms. [depon. In AOPK ČR Praha].2001
Krpatová I.P0180A - Pasecká slať - Lipecký les - Závěrečná textová zpráva k mapování biotopů soustavy Natura 2000 a Smaragd, ms. [depon. In AOPK ČR Praha].2004
Buršíková E.P0160A -Bukovec - Liščí hora - Závěrečná textová zpráva k mapování biotopů soustavy Natura 2000 a Smaragd, ms. [depon. In AOPK ČR Praha].2004
Matějková I.P0060A - Pravětínská lada - Polka - Závěrečná textová zpráva k mapování biotopů soustavy Natura 2000 a Smaragd, ms. [depon. In AOPK ČR Praha].2002
Mašková Z., Krpatová I.Churáňov - Nové Hutě (P0135A). Závěrečná textová zpráva k mapování biotopů soustavy Natura 2000 a Smaragd, ms. [depon. In AOPK ČR Praha].2004
Hlásek L.Arnoštov (P0169A). Závěrečná textová zpráva k mapování biotopů soustavy Natura 2000 a Smaragd, ms. [depon. In AOPK ČR Praha].2004
Grulich V.W0209SU - Boletice I - Zlatá - Závěrečná textová zpráva k mapování biotopů soustavy Natura 2000 a Smaragd, ms. [depon. In AOPK ČR Praha].2004
Holub J., Skalický V.Floristicko-fytogeografické poznámky ke květeně jihovýchodní části Šumavy a přilehlé části Předšumaví. – Preslia, Praha, 31: 395-412.1959
Holub J., Skalický V.Floristický příspěvek ke květeně území mezi Hořicemi na Šumavě a Horní Planou. – Preslia, Praha, 33: 45-58.1961
Procházka F., Kováříková J.Významnější nálezy v květeně české Šumavy a nejvyšších poloh Předšumaví. – Erica, Plzeň, 8: 23-74.1999
Řepka R., Lustyk P.Flóristické údaje vybraných druhů pro Květenu Šumavy. – Zpr. Čes. Bot. Společ., Praha, 32 (1997): 161-181.1998
Vydrová A.W0212SU - Žlábek - Závěrečná textová zpráva k mapování biotopů soustavy Natura 2000 a Smaragd. – 18 pp., ms. [depon. in AOPK ČR, Praha].2004
Grulich V., Vydrová A.W0107 - Olšina - Závěrečná textová zpráva k mapování biotopů soustavy Natura 2000 a Smaragd, ms. [depon. In AOPK ČR Praha].2002
Vydrová A.W0155SU - Hořice na Šumavě - Závěrečná textová zpráva k mapování biotopů soustavy Natura 2000 a Smaragd, ms. [depon. in AOPK ČR Praha].2003
Vydrová A.P0144A - Dlouhý hřbet - Závěrečná textová zpráva k mapování biotopů soustavy Natura 2000 a Smaragd. – 25 pp., ms. [depon. in AOPK ČR, Praha].2004
Kučera A.P0105A - Obří hora - Závěrečná textová zpráva k mapování biotopů soustavy Natura 2000 a Smaragd, ms. [depon. In AOPK ČR Praha].2003
Horn P.W0075 - Zdíkov - Závěrečná textová zpráva k mapování biotopů soustavy Natura 2000 a Smaragd, ms. [depon. In AOPK ČR Praha].2002
Šálek L.W0184SU - Prachaticko III - Závěrečná textová zpráva k mapování biotopů soustavy Natura 2000 a Smaragd. – 5 pp., ms. [depon. in: AOPK ČR Praha].2003
Marková Š.Horní Vltavice (N0034). Závěrečná textová zpráva k mapování biotopů soustavy Natura 2000 a Smaragd, ms. [depon. In AOPK ČR Praha].2002
Kučera A.P0151A - Chlustov - Závěrečná textová zpráva k mapování biotopů soustavy Natura 2000 a Smaragd, ms. [depon. In AOPK ČR Praha].2004
Fišerová D.P0146A - Velké Bahno - Závěrečná textová zpráva k mapování biotopů soustavy Natura 2000 a Smaragd. Ms. (depon. In AOPK ČR Praha).2004
Marková E.Horní Vltavice (N0034). Závěrečná textová zpráva k mapování biotopů soustavy Natura 2000 a Smaragd, ms. [depon. In AOPK ČR Praha].2002
Chán V.Komentovaný Červený seznam květeny jižní části Čech. Příroda, 16: 284 pp.1999
Hladilin V.P0110A - Boubín - Závěrečná textová zpráva k mapování biotopů soustavy Natura 2000 a Smaragd, ms. [depon. In AOPK ČR Praha].2003
Král J.P0106A - Hartmanicko - Závěrečná textová zpráva k mapování biotopů soustavy Natura 2000 a Smaragd, ms. [depon. In AOPK ČR Praha].2003
Mašková Z.P0112A - Radkov - Závěrečná textová zpráva k mapování biotopů soustavy Natura 2000 a Smaragd, ms. [depon. In AOPK ČR Praha].2003
Albrecht J.Českobudějovicko. – In: Mackovčin P., Sedláček M. [eds.]: Chráněná území ČR, vol. 8, AOPK ČR a EkoCentrum Brno, Praha.2003
Musiol P.P0093A - Královský hvozd I - Závěrečná textová zpráva k mapování biotopů soustavy Natura 2000 a Smaragd, ms. [depon. In AOPK ČR Praha].2003
Matějková I.P0102A - Prameniště Úhlavy - Závěrečná textová zpráva k mapování biotopů soustavy Natura 2000 a Smaragd, ms. [depon. In AOPK ČR Praha].2003
Pivoňková L.Želivský vrch, niva Jelenky, Janovice - Městiště (P0020A). Závěrečná textová zpráva k mapování biotopů soustavy Natura 2000 a Smaragd, ms. [depon. In AOPK ČR Praha].2001
Bauer P.P0125A - Svatá Kateřina - Dešenice - Závěrečná textová zpráva k mapování biotopů soustavy Natura 2000 a Smaragd, ms. [depon. In AOPK ČR Praha].2003
Haasová M.N0023 - Horní Křemelná - Závěrečná textová zpráva k mapování biotopů soustavy Natura 2000 a Smaragd, ms. [depon. In AOPK ČR Praha].2002
Mánková B.N0033 - Pěnivý potok - Závěrečná textová zpráva k mapování biotopů soustavy Natura 2000 a Smaragd, ms. [depon. In AOPK ČR Praha].2002
Chvojková E.P0065A - Ostružná I - Závěrečná textová zpráva k mapování biotopů soustavy Natura 2000 a Smaragd, ms. [depon. In AOPK ČR Praha].2002
Majer J.P0074A - Můstek - Závěrečná textová zpráva k mapování biotopů soustavy Natura 2000 a Smaragd, ms. [depon. In AOPK ČR Praha].2003
Buršíková E.P0103A - Prenet - Datelovská rokle - Závěrečná textová zpráva k mapování biotopů soustavy Natura 2000 a Smaragd, ms. [depon. In AOPK ČR Praha].2003
Čurnová A.P0092A - Železná Ruda - Závěrečná textová zpráva k mapování biotopů soustavy Natura 2000 a Smaragd, ms. [depon. In AOPK ČR Praha].2003
Majer J.P0026A - Pancíř - Starý Brunst - Závěrečná textová zpráva k mapování biotopů soustavy Natura 2000 a Smaragd, ms. [depon. In AOPK ČR Praha].2001
Kovačíková L., Šamata J.W0075 - Zdíkov - Závěrečná textová zpráva k mapování biotopů soustavy Natura 2000 a Smaragd, ms. [depon. In AOPK ČR Praha].2003
Chvojková E., Václavíková E.P0111A - Keply - Radvanice - Závěrečná textová zpráva k mapování biotopů soustavy Natura 2000 a Smaragd, ms. [depon. In AOPK ČR Praha].2002
 

Fotografie:

Poznámka: Zpracované souhrny doporučených opatření pro evropsky významné lokality naleznete na webových stránkách Ústředního seznamu ochrany přírody http://drusop.nature.cz/portal/

(c) 2006 Natura 2000 - Oficiální webové stránky soustavy Natura 2000 v České republice, všechna práva vyhrazena. Náměty, příspěvky a připomínky zasílejte na adresu natura2000@nature.cz. Redakce stránek využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření, či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu AOPK ČR výslovně zakázáno. (c) 2006 - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AOPK ČR nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány. Správa a redakce stránek využívá redakční systém portálového rešení SuperServer firmy RAGTOOLS.