Homepage

CZ0314023 - Třeboňsko - střed

Rozloha: 4027.6697 ha
Navrhovaná kategorie ochrany:
Biogeografická oblast - vysvětlivky: kontinentální
Souřadnice středu: 14°53'59'' v.d., 48°55'14'' s.š.
Nadmořská výška: 421 - 500 m n. m.

Mapa:

Poloha:

Meandrující tok Lužnice pod Novořeckými splavy, tok a říční niva Lužnice a Nové řeky od státní hranice s Rakouskem po centrum NPR Stará řeka, včetně rybníků ve jmenované NPR, tok Dračice od státní hranice po soutok s Lužnicí, rybníky Chlumecké soustavy a soustavy v okolí Mokřin a Mníšku, východní zátoka rybníka Rožmberk západně od obce Stará Hlína, hlavní hráz Rožmberka, okolí vypouštěcích stok Smitka a Adolfka a hráz rybníka Potěšil včetně tělesa cesty vedoucí k rybníku z obce Lužnice a zahrnuje i PP Slepičí vršek. Součástí lokality je i rašeliniště na východním okraji rybníku Staré jezero, na pravém břehu Křížové stoky, asi 300 m SZZ od samoty U Kanclíře, 1km JZ od obce Lutová.  

Ekotop:

Převážně zalesněné území se zachovanými fragmenty pralesovitých porostů tvrdého luhu podél meandrujícího toku Lužnice pod Novořeckými splavy a část močálovitého inundačního území Nové řeky; Lužnice má zde přirozený charakter s mnoha meandry, břehovými nátržemi, písečnými výspami, trvalými i periodickými tůněmi a slepými rameny. Soustavy rybníků, rybniční hráze se starými porosty dubů jako biotop zájmové entomofauny. Geologie: Část lokality v okolí řeky Lužnice a spodního toku Dračice má podloží tvořeno převážně pleistocénními fluviálními štěrky a písky risského stáří, které tvoří dno širokého říčního údolí. Hlubší podloží tvoří křídové sedimenty klikovského souvrství, z okrajů do lokality zasahují terciérní sedimenty nebo pleistocenní váté písky. Z holocenních sedimentů jsou zde zastoupeny fluviální písčité hlíny, hlinité písky, sedimenty vodních nádrží, rašelina a slatina. Část lokality podél říčky Dračice má podloží budováno žulou moldanubického plutonu (číměřský typ), případně přeměněnými horninami moldanubika, skalní dno údolí překrývají kvartérní sedimenty. Geomorfologie: Převážná většina lokality se nachází v ploché centrální části Třeboňské pánve (Lomnické pánvi), malá část v okolí Lutové a Stříbřece leží v její východní mírně zvlněné pahorkatinné části - Chlumské pahorkatině, jež je součástí Kardašořečické pahorkatiny. Z rámce Třeboňské pánve vybočuje údolí říčky Dračice v jihovýchodní části lokality, které již náleží k Českomoravské vrchovině, k celku Novobystřická vrchovina a jejímu nejjižnějšímu výběžku Maršovické pahorkatině. Reliéf: Reliéf lokality je velmi plochý (střední část Třeboňské pánve). Z rovinatého terénu jako významný antropogenní převýšený tvar vystupuje víc než 10 m vysoká 2,5 km dlouhá hráz rybníka Rožmberk, dále nižší hráz rybníka Potěšil, hráz Nové řeky a celá řada dalších hrází. Specifický charakter malé delty s písečnými nánosy má ústí Staré řeky do Rožmberka. Nadmořská výška 435-425 m n. m. Pedologie: V široké podmáčené nivě Lužnice převažuje fluvizem glejová, v některých úsecích pak glej typický, místy s přechody ke gleji organozemnímu (až organozemi). V méně podmáčených okrajových částech nivy je vyvinut pseudoglej primární, na vyvýšených nepodmáčených stanovištích v pánvi i na chlumcích Chlumské pahorkatiny je vyvinuta kambizem arenická; podobný charakter mají i nevyvinuté půdy na terénních novotvarech - rybničních a říčních hrázích. V úzké nivě Dračice je rovněž vyvinut glej typický, na svazích údolí je však již kambizem typická kyselá. Krajinná charakteristika: Převážně zalesněná plochá krajina středního Třeboňska s mozaikou menších bezlesých enkláv (převážně louky) a četnými velkými i malými rybníky a poměrně hustou sítí přirozených i umělých vodních toků, s velmi řídkým osídlením (pouze samoty a drobné osady). Charakter nejsevernější části lokality udává východní zátoka rybníka Rožmberk (PR Výtopa Rožmberka) s ústím Staré řeky a rozlehlými rákosinami a podmáčenými loukami, dále rybniční hráze s alejemi dubů a zahloubené drobné vodní toky směřující lesními porosty od výpustí Rožmberka do Lužnice (Adolfka, Smitka).  

Biota:

Na lokalitě jsou zastoupeny hospodářsky využívané eutrofní, výjimečně mezotrofní rybníky s litorálními porosty (rákosiny), suššími a teplejšími biotopy rybničních hrází s hrázovými porosty převážně dubů letních a ve výtopách s navazujícími olšinami, vrbinami. Na okrajích vodních nádrží dochází spontánně paludifikací k vývoji společenstev přechodových rašelinišť (R2.3) s hojnou účastí zejména rašeliníků a k vývoji drobných rašelinných tůněk s bublinatkami (V3). Lesní porosty jsou převážně hospodářské lesy tvořené borovicí lesní a smrkem ztepilým. V zemědělské krajině je poměrně příznivé zastoupení luk a pastvin a množství rozptýlené zeleně. V části lokality ležící v NPR Stará řeka jsou významnými lesními společenstvy rozsáhlé porosty pralesovitého charakteru říčního tvrdého luhu (L2.3), který tvoří pestrou mozaiku hydrologicky rozrůzněných stanovišť, která je doplněná o charakteristická průvodní společenstva slatinných a říčních olšových luhů (L2.2). Na sušších stanovištích, dále od nivy řeky pak tyto porosty přecházejí ve vlhké acidofilní doubravy (L7.2). Zbytky listnatého tvrdého luhu (L2.3) s rozvolněnými pralesovitými porosty statných dubů letních (Quercus robur) mají v podrostu střemchu obecnou (Prunus padus), kalinu obecnou (Viburnum opulus), brslen evropský (Euonymus europaea), rákos obecný (Phalaris arundinacea). Na prosvětlených místech jsou mnohahektarové řídké porosty tavolníku vrbolistého (Spiraea salicifolia). V otevřených tůních a slepých ramenech se hojně vyskytuje žebratka bahenní (Hottonia palustris), stolístek klasnatý (Myriophyllum spicatum), lakušník vodní (Batrachium aquatile) a l. niťolistý (B. trichophyllum), zblochan vzplývavý (Glyceria fluitans), kolonie stulíku žlutého (Nuphar lutea) a leknín bělostný (Nymphaea candida). Na okrajích stojatých vod roste hojně kosatec žlutý (Iris pseudacorus), šípatka vodní (Sagittaria sagittifolia), zblochan řasnatý (Glyceria notata), rukev obojživelná (Rorippa amphibia) a skřípina kořenující (Scirpus radicans). V zazemňujících a neprůtočných tůních roste ďáblík bahenní (Calla palustris), rozpuk jízlivý (Cicuta virosa), na obvodech ostřice nedošáchor (Carex pseudocyperus) a kyprej vrbice (Lythrum salicaria). Fragmenty jedlových doubrav (Abieti–Quercetum) v jižní části území mají někdy až pralesovitý charakter. V podrostu se nachází ostřice třeslicovitá (Carex brizoides), čarovník alpský (Circaea alpina), konvalinka vonná (Convallaria majalis), kruštík širolistý (Epipactis helleborine), pitulník žlutý (Galeobdolon luteum), jaterník podléška (Hepatica nobilis), bukovinec osladičovitý (Phegopteris connectilis), u pramenišť roste dřípatka horská (Soldanella montana). Suché borůvkové bory (Vaccinio vitis-idaea–Quercetum) na pískových terasách jsou místy reprezentovány přestárlými porosty s poměrně přirozenou, avšak druhově velmi chudou strukturou. Řídce se vyskytuje čilimník řezenský (Chamaecytisus ratisbonensis) nebo černýš český (Melampyrum bohemicum). Nalezneme zde také otevřené trávníky kontinentálních dun s paličkovcem (Corynephorus) a psinečkem (Agrostis) (T5.1, T5.2 a T5.3). Hrázové porosty s převahou starých dubů obývá řada vzácných druhů bezobratlých, především brouků. Vedle tesaříka obrovského (Cerambyx cerdo) a páchníka hnědého (Osmoderma eremita) to jsou mimo jiné kovaříci Lacon querceus, Ampedus cardinalis, Brachygonus megerlei, Anchastus acuticornis a Ludius ferrugineus, několik cenných zástupců krasců, např. Eurythyrea quercus a Coraebus undatus. V dutinách starých stromů hnízdí lejsek bělokrký (Ficedula albicollis), l. černokrký (F. semitorquata), hohol severní (Bucephala clangula) . Na lokalitě byl zjištěn výskyt potápníka Graphoderus bilineatus (Natura 2000), jedná se o jediný recentní výskyt tohoto druhu v ČR. V době vyššího stavu vody je zejména území Novořeckých močálů atraktivní pro stovky exemplářů migrujících vodních ptáků, případně je v hnízdní době jejich potravní základnou, např. pro čápa černého (Ciconia nigra) a pro volavky popelavé (Ardea cinerea). Hnízdí tu potápka malá (Tachybaptus ruficollis), husa velká (Anser anser), chřástal vodní (Rallus aquaticus), ch. kropenatý (Porzana porzana), bekasina otavní (Gallinago gallinago) a vodouš kropenatý (Tringa ochropus). V korytě Nové řeky žije velevrub nadmutý (Unio tumidus), škeble plochá (Pseudanodonta complanata) a mník jednovousý (Lota lota), v kolmých březích Staré řeky hnízdí ledňáček říční (Alcedo atthis). V rozsáhlých porostech tavolníků je hojný bělopásek tavolníkový (Neptis rivularis). V tvrdém luhu se vyskytuje skokan ostronosý (Rana arvalis) a s. štíhlý (R. dalmatina). Rozsáhlý komplex lesů Staré řeky navazující navíc na další lesní komplexy a rybniční soustavy je hnízdištěm či stanovištěm řady lesních druhů ptáků a savců. Hnízdí zde čáp černý (Ciconia nigra), orel mořský (Haliaeetus albicilla), včelojed lesní (Pernis apivorus), jestřáb lesní (Accipiter gentilis), sluka lesní (Scolopax rusticola), kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum), sýc rousný (Aegolius funereus), výr velký (Bubo bubo), lelek lesní (Caprimulgus europaeus) a datel černý (Dryocopus martius). Nepravidelně se vyskytuje los evropský (Alces alces), rezervace Stará řeka je centrem výskytu vydry říční (Lutra lutra). Srpnatka fermežová (Drepanocladus (Hamatocaulis) vernicosus) se vyskytuje v severozápadní části minerotrofního rašeliniště (R2.2) na jihovýchodním břehu Starého jezera, populace druhu zaujímá plochu cca 4m2. Společně s tímto druhem byly na lokalitě zaznamenány další významné mechorosty Sphagnum platyphyllum (v současnosti jediný známý recentní výskyt v ČR), Drepanocladus polygamus, Sphagnum contortum, Sphagnum obtusum a Sphagnum centrale.  

Kvalita a význam:

Lokalita je významná z hlediska vysoké koncentrace chráněných a ohrožených druhů rostlin i živočichů, vázaných na vodní prostředí a zrašelinělé substráty. Byl zde zjištěn výskyt potápníka Graphoderus bilineatus (Natura 2000), jedná se o jediný recentní výskyt tohoto druhu v ČR a pravidelně se zde vyskytuje vydra říční (Lutra lutra) a klínatka rohatá (Ophiogomphus cecilia). Nejcennějšími rostlinnými společenstvy jsou zrašelinělé koberce mechorostů a vyšších ostřic v kombinaci s oligotrofními tůňkami s bublinatkou bledožlutou (Utricularia ochroleuca) a bublinatkou menší (Utricularia minor) (V3). Lokalita se nachází v příznivém stavu, jen její okolí ovlivněno postupujícím náletem pionýrských dřevin.  

Zranitelnost:

Po opravách hráze Nové řeky se do olšin nepříznivě na úkor kopřiv šíří netýkavka žláznatá (Impatiens glandulifera) a třapatka dřípatá (Rudbeckia laciniata).
Celé území nese výrazné stopy dlouhodobého obhospodařování, na mnoha místech však lesní porosty získávají opět přirozený charakter. Lesnická činnost je diferencována od standardního hospodaření až po bezzásahové zóny. Řeka je ponechána přirozenému vývoji, je však součástí napájecího systému třeboňských rybníků a průtok je účelově regulován. Na několika místech jsou periodicky odstraňovány písečné nánosy. V blízkosti lokality leží rovněž těleso Novořecké hráze, případné opravy a rekonstrukce mohou být předmětem negativních zásahů do lužního lesa. Na rybnících probíhá běžné rybniční hospodaření. Plochy mokřadních společenstev v nivě řeky jsou ponechány bez zásahu. Území rezervace je přístupné po veřejných a turisticky značených cestách, je zde umožněn i průjezd vodáků.
Pro vydru říční (Lutra lutra) je největším rizikem nelegální lov a pronásledování a křížení vodních toků s komunikacemi, která ohrožují migrující jedince. Vodnímu biotopu hrozí zazemňování tůní, nešetrné rybářské obhospodařování a místy komunální znečistění.
Na rybníku Vizír dochází stále k problémům hledání vhodného managementu. Voda v rybníce je ovlivněna kvalitou vody přitékající z jiných hospodářsky využívaných rybníků, v minulosti došlo i k nelegální likvidaci submerzní vegetace neznámým herbicidem. Rybník je v soukromém vlastnictví a vhodným řešením by bylo jeho vykoupení.
Většina území je dnes chráněna formou PR či NPR a nehrozí v současnosti větší ohrožení.
Srpnatka fermežová (Drepanocladus (Hamatocaulis) vernicosus): na lokalitě nebyly v současné době pozorovány žádné vlivy, jež by významným způsobem ovlivňovaly přítomnou populaci tohoto mechu. Populaci je třeba pravidelně (v cca 2-3 letých intervalech) monitorovat.  

Management:

Odstranění náletových dřevin. Ponechání větších částí říčních přeplavovaných niv s meandrujícími toky přirozenému vývoji, popřípadě vybagrování vybraných zazemněných tůní a meandrů. Prosvětlování hrázových porostů s cílem dožití největších exemplářů dubu letního nejvyššího věku a umožnění jejich přirozeného rozpadu. Dle situace se přizpůsobit plánu péče MCHÚ Stará řeka a Novořecké močály.
Srpnatka fermežová (Drepanocladus (Hamatocaulis) vernicosus): lokalitu občas (1x za 3 roky) pokosit takovým způsobem, aby nebyly poškozeny rašeliníkové bulty, pokosenou hmotu šetrně a důsledně vyhrabat, aby nezůstala ležet v mělkých prohlubeninách terénu (šlenky), kde je optimum výskytu druhu. Dále je třeba v místech výskytu srpnatky Drepanocladus (Hamatocaulis) vernicosus vyřezávat náletové dřeviny.
L2.2A - Management: dle situace se přizpůsobit plánu péče MCHU Stará řeka a Novořecké močály
L2.3A - Management: dle situace se přizpůsobit plánu péče MCHU Stará řeka a Novořecké močály
L2.3B - Management: dle situace se přizpůsobit plánu péče MCHU Stará řeka a Novořecké močály
L7.2 - Management: dle situace se přizpůsobit plánu péče MCHU Stará řeka a Novořecké močály
R2.4 - Management: lokální narušení půdního povrchu 1 x za 10 let
V3 - Management: lokálně tvorba nových mělkých tůní  

Možné střety zájmu:

Pro potápníka Graphoderus bilineatus: Eutrofizace vody v souvislosti se snahami o zvýšení intenzity rybářského obhospodařování rybníků. Pro páchníka hnědého (Osmoderma eremita): Možnost konfliktu mezi zájmy ochrany přírody a normami určujícími možnost existence a obnovy stromových porostů na hrázích a u silničních komunikací.  

Stanoviště:

Stanoviště - přehled

Celková rozloha lokality:%ha: 4027.6697
Z toho prioritních naturových biotopů: 1.9679.1377
Z toho neprioritních naturových biotopů: 12.86518.2588
Z toho ostatních přírodních biotopů: 44.381787.7019
Z toho X biotopů: 31.881284.121
Z toho nereklasifikovaných biotopů: 0

Zobrazovaná data rozloh stanovišť a biotopů odpovídají informacím o stavu při vyhlášení lokality a jsou rovněž shodná s daty zasílanými Evropské komisi formou standardního datového formuláře.
Aktuální data je možné získat na AOPK ČR (pavla.trachtova@nature.cz)

Naturové biotopy:

Stanoviště/BiotopRozloha (ha)Podíl (%)R/Z/GPředmět ochrany
2330Otevřené trávníky kontinentálních dun s paličkovcem (Corynephorus) a psinečkem (Agrostis) 1.1250.02B/B/AAno
T5.1 Jednoletá vegetace písčin0.03080.00B/B/A
T5.2 Otevřené trávníky písčin s paličkovcem šedavým (Corynephorus canescens)0.15370.00C/B/A
T5.3 Kostřavové trávníky písčin0.94050.02B/B/A
3150Přirozené eutrofní vodní nádrže s vegetací typu Magnopotamion nebo Hydrocharition 38.85170.96C/B/-Ne
V1A Makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod s voďankou žabí (Hydrocharis morsus-ranae)0.37810.00A/A/-
V1C Makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod s bublinatkou jižní nebo obecnou (Utricularia australis a U. vulgaris)2.49610.06B/B/-
V1F Makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod - ostatní porosty35.97750.89C/B/-
3160Přirozená dystrofní jezera a tůně 0.61250.01B/B/BAno
V3 Makrofytní vegetace oligotrofních jezírek a tůní0.61250.01B/B/B
3260Nížinné až horské vodní toky s vegetací svazů Ranunculion fluitantis a Callitricho-Batrachion 14.9030.37B/B/-Ne
V4A Makrofytní vegetace vodních toků - porosty aktuálně přítomných vodních makrofyt14.90300.37B/B/-
3270Bahnité břehy řek s vegetací svazů Chenopodion rubri p.p. a Bidention p.p. 2.42610.06A/B/-Ne
M6 Bahnité říční náplavy2.42610.06A/B/-
6230Druhově bohaté smilkové louky na silikátových podložích v horských oblastech (a v kontinentální Evropě v podhorských oblastech) 0.48970.01B/B/-Ne
T2.3A Podhorské až horské smilkové trávníky s jalovcem0.48970.01B/B/-
6410Bezkolencové louky na vápnitých, rašelinných nebo hlinito-jílovitých půdách (Molinion caeruleae)38.25490.94B/B/-Ne
T1.9 Střídavě vlhké bezkolencové louky38.25490.94B/B/-
6430Vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně 5.56740.13B/B/-Ne
T1.6 Vlhká tužebníková lada5.56740.13B/B/-
6510Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis) 50.08681.24C/C/-Ne
T1.1 Mezofilní ovsíkové louky50.08681.24C/C/-
7140Přechodová rašeliniště a třasoviště 12.66160.31A/B/-Ano
M1.6 Mezotrofní vegetace bahnitých substrátů6.98290.17A/B/-
R2.2 Nevápnitá mechová slatiniště2.08840.05B/B/B
R2.3 Přechodová rašeliniště3.59030.08A/A/-
7150Prolákliny na rašelinném podloží (Rhynchosporion) 0.16610.00A/B/AAno
R2.4 Zrašelinělé půdy s hrotnosemenkou bílou (Rhynchospora alba)0.16610.00A/B/A
8220Chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů 0.41080.01-/-/-Ne
S1.2 Štěrbinová vegetace silikátových skal a drolin0.41080.01-/-/-
9110Bučiny asociace Luzulo-Fagetum 12.49750.31B/B/-Ne
L5.4 Acidofilní bučiny12.49750.31B/B/-
9170Dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum 8.3940.20C/B/-Ne
L3.1 Hercynské dubohabřiny4.19700.10C/B/-
L3.1 Hercynské dubohabřiny4.19700.10C/B/-
9190Staré acidofilní doubravy s dubem letním (Quercus robur) na písčitých pláních 190.59494.73C/B/BAno
L7.2 Vlhké acidofilní doubravy190.59494.73C/B/B
91D0Rašelinný les 60.70461.50B/B/-Ne
L10.1 Rašelinné březiny13.55710.33B/B/-
L10.1 Rašelinné březiny13.55710.33B/B/-
L10.2 Rašelinné brusnicové bory23.66710.58C/B/-
L10.3 Suchopýrové bory kontinentálních rašelinišť2.87750.07A/B/-
L10.4 Blatkové bory0.66100.01B/B/-
L9.2A Rašelinné smrčiny6.38480.15B/B/-
91E0Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae) 17.94340.44C/B/AAno
L2.2A Údolní jasanovo-olšové luhy, typické porosty17.94340.44C/B/A
91F0Smíšené lužní lesy s dubem letním (Quercus robur), jilmem vazem (Ulmus laevis), j. habrolistým (U. minor), jasanem ztepilým (Fraxinus excelsior) nebo j. úzkolistým (F. angustifolia) podél velkých řek atlantské a středoevropské provincie (Ulmenion minoris) 119.53542.96C/B/BAno
L2.3A Tvrdé luhy nížinných řek, člověkem málo ovlivněné porosty27.51300.68A/A/A
L2.3B Tvrdé luhy nížinných řek, člověkem silně ovlivněné porosty92.02242.28C/B/B
9410Acidofilní smrčiny (Vaccinio-Piceetea) 22.17110.55C/C/-Ne
L9.2B Podmáčené smrčiny22.17110.55C/C/-

Ostatní přírodní biotopy

BiotopRozloha (ha)Podíl(%)R/Z
K1 Mokřadní vrbiny151.72573.76B/B
K2.1 Vrbové křoviny hlinitých a písčitých náplavů164.64394.08A/A
L1 Mokřadní olšiny263.36926.53B/B
L2.2B Potoční a degradované jasanovo-olšové luhy15.65190.38A/C
L7.1 Suché acidofilní doubravy61.28861.52C/B
L7.3 Subkontinentální borové doubravy77.33271.92D/C
L8.1B Boreokontinentální bory bez lišejníků11.00310.27C/B
M1.1 Rákosiny eutrofních stojatých vod168.30074.17B/B
M1.3 Eutrofní vegetace bahnitých substrátů3.41340.08B/B
M1.4 Říční rákosiny26.00840.64C/B
M1.5 Pobřežní vegetace potoků1.80080.04B/B
M1.7 Vegetace vysokých ostřic217.45225.39B/B
T1.10 Vegetace vlhkých narušovaných půd0.05960.00-/-
T1.3 Poháňkové pastviny0.68280.01-/-
T1.4 Aluviální psárkové louky155.44093.85B/B
T1.5 Vlhké pcháčové louky12.33310.30C/B
T4.2 Mezofilní bylinné lemy0.60930.01B/B
T4.2 Mezofilní bylinné lemy0.60930.01B/B
T5.5 Acidofilní trávníky mělkých půd0.07740.00C/B
T5.5 Acidofilní trávníky mělkých půd0.07740.00C/B
V1G Stanoviště bez vodních makrofyt, ale s přiroz. nebo přírodně blíz.charakt.dna a břehu444.877211.04B/B
V2A Makrofytní vegetace mělkých stojatých vod s dominantními lakušníky (Batrachium spp.)0.01250.00B/B
V2B Makrofytní vegetace mělkých stojatých vod s dominantní žebratkou bahenní (Hottonia palustris)5.69980.14A/B
V2C Makrofytní vegetace mělkých stojatých vod - ostatní porosty1.00790.02B/B
V4B Makrofytní vegetace vodních toků - stanoviště s potenciálním výskytem makrofyt nebo se zjevně přirozeným či přírodě blízkým charakterem koryta4.22410.10B/B

Biotopy řady X

BiotopRozloha (ha)Podíl (%)
X1 Urbanizovaná území25.15170.62
X2 Intenzivně obhospodařovaná pole1.38370.03
X3 Extenzivně obhospodařovaná pole2.04810.05
X5 Intenzivně obhospodařované louky84.53312.09
X6 Antropogenní plochy se sporadickou vegetací mimo sídla3.28940.08
X7 Ruderální bylinná vegetace mimo sídla46.08451.14
X8 Křoviny s ruderálními a nepůvodními druhy1.84790.04
X9A Lesní kultury s nepůvodními jehličnatými dřevinami669.093116.61
X9B Lesní kultury s nepůvodními listnatými dřevinami7.70330.19
X10 Paseky s podrostem původního lesa6.50070.16
X12 Nálety pionýrských dřevin46.13601.14
X13 Nelesní stromové výsadby mimo sídla49.29121.22
X14 Vodní toky a nádrže bez ochranářsky významné vegetace341.05838.46
 

Druhy - Rostliny:

Stálá populace Zastavující se Zimující Hnízdící
Podíl populace Zachovalost Izolace Celkové hodnocení
srpnatka fermežováP
Hamatocaulis vernicosusBACB
 

Druhy - Živočichové:

Stálá populace Zastavující se Zimující Hnízdící
Podíl populace Zachovalost Izolace Celkové hodnocení
klínatka rohatáP
Ophiogomphus ceciliaAACB
kuňka ohniváP
Bombina bombinaCACC
páchník hnědýP
Osmoderma eremitaBACB
piskoř pruhovanýP
Misgurnus fossilisBACA
potápník dvojčárýP
Graphoderus bilineatusABAA
sekavecP
Cobitis taeniaBBCA
tesařík obrovskýP
Cerambyx cerdoBBCB
vydra říčníP
Lutra lutraBACA
 

Kraje a katastrální území:

Kraj Jihočeský kraj:

Cep, Dvory nad Lužnicí, Halámky, Hamr, Holičky u Staré Hlíny, Chlum u Třeboně, Klec, Klikov, Krabonoš, Libořezy, Lutová, Lužnice, Majdalena, Mirochov, Mláka, Mníšek, Nová Ves nad Lužnicí, Nová Ves u Klikova, Rapšach, Stará Hlína, Stříbřec, Suchdol nad Lužnicí, Tušť, Žíteč  

Prameny:

Albrecht J. a kol.Českobudějovicko. In: Mackovčin P., Sedláček M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek VIII. - AOPK ČR a EkoCentrum Brno, Praha, 806 str.2003
Chytil J. a kol.Mokřady České republiky. Přehled vodních a mokřadních lokalit ČR. Český ramsarský výbor, 327 pp., Mikulov.1999
Křivan V.Entomologický průzkum vybraných lokalit na území CHKO a BR Třeboňsko. Závěrečná zpráva projektu VaV 640/8/00 „Management rybníkářského hospodaření šetrného k přírodě“, Správa CHKO Třeboňsko.2002
Husák Š. Závěrečná textová zpráva (W0082TR- Lutová-Chlum u Třeboňě) k mapování biotopů soustavy Natura 2000 . – ms. [Depon. in: AOPK ČR, Praha].2003
Ševčík J.Pravidelný výskyt vydry říční na lokalitě Vizír2003
 

Fotografie:

Poznámka: Zpracované souhrny doporučených opatření pro evropsky významné lokality naleznete na webových stránkách Ústředního seznamu ochrany přírody http://drusop.nature.cz/portal/

(c) 2006 Natura 2000 - Oficiální webové stránky soustavy Natura 2000 v České republice, všechna práva vyhrazena. Náměty, příspěvky a připomínky zasílejte na adresu natura2000@nature.cz. Redakce stránek využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření, či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu AOPK ČR výslovně zakázáno. (c) 2006 - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AOPK ČR nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány. Správa a redakce stránek využívá redakční systém portálového rešení SuperServer firmy RAGTOOLS.