Homepage

CZ0313513 - Rašeliniště Kapličky

Rozloha: 127.1044 ha
Navrhovaná kategorie ochrany:
Biogeografická oblast - vysvětlivky: kontinentální
Souřadnice středu: 14°13'18'' v.d., 48°35'56'' s.š.
Nadmořská výška: 899 - 946 m n. m.

Mapa:

Poloha:

Rašeliniště a rašelinné louky mezi zaniklými osadami Kapličky a Krásná Pole, asi 3 km jihozápadně od obce Loučovice, v jihovýchodním výběžku Šumavy. Lokalita zahrnuje dosavadní přírodní rezervaci Rašeliniště Kapličky (o rozloze 72,74 ha) a menší území jižně od stávající rezervace.  

Ekotop:

Geologie: Geologickým podkladem je biotitická žula weinsberského typu. V západní části lokality v údolí potoka je základní hornina převrstvena pleistocenními a holocenními deluviofluviálními a soliflukčními kamenitohlinitými sedimenty, východní část je překryta ložiskem vrchovištní rašeliny několik metrů mocné. Geomorfologie: Území leží v jihozápadní příhraniční části poměrně členité Lučské hornatiny (nejvýchodnější část Trojmezenské hornatiny, Šumava). Reliéf: Lokalita leží v oblasti pramenných zdrojnic Lipového potoka, v ploché pramenné depresi s četnými prameništi a rašeliništi, v nadmořské výšce 890-922 m. Součástí území na jeho severním okraji je malá vodní nádrž (cca 1 ha) oligotrofního charakteru. Pedologie: Lokalita se nachází v oblasti kambizemních podzolů (s četnými přechody ke kambizemi dystrické na kamenitých sušších stanovištích). Dno terénní deprese vyplňuje glej typický a organozemní, na mírných svazích jsou vytvořeny organozemě (ve východní části vrchovištní rašelina - moos, v ostatních částech přechodové typy organozemí). Krajinná charakteristika: Lokalita leží na mírně zvlněné náhorní plošině příhraničního hřbetu Šumavy v její nejvýchodnější části, v krajině s vysokou lesnatostí a minoritním zastoupením travnatých bezlesých ploch a rašeliništních a lučních mokřadů. Území vlastní lokality je tvořeno komplexem klečového vrchoviště, kontaktních rašelinných borů a podmáčených smrčin, nelesních rašelinišť a vlhkých luk. Luční porosty jsou zčásti degradovány vlivem dlouhodobé absence obhospodařování. Celá lokalita byla odvodněna v 70. letech 20. století. Od 2. světové války je území vysídlené (v bezprostřední blízkosti se nacházejí zbytky dvou obcí: Kapličky a Krásná Pole).  

Biota:

Jádro lokality tvoří klečové vrchoviště (R3.2) as. Sphagno-Pinetum mugi s keřovými porosty rašelinné kleče (Pinus × pseudopumilio), které je lemováno menšími porosty rašelinných borů (L10.2) as. Vaccinio uliginosi-Pinetum sylvestris. V těchto porostech dominuje borovice lesní (Pinus sylvestris). V bylinném patře jsou hojné vlochyně bahenní (Vaccinium uliginosum), borůvka (V. myrtillus), brusinka (V. vitis-idaea) a suchopýr pochvatý (Eriophorum vaginatum). Rašelinné bory jen pomístně v jihovýchodní části rašeliniště přecházejí v maloplošné fragmenty blatkových borů (L10.4) as. Pino rotundatae-Sphagnetum, tvořené nízkou blatkou (Pinus rotundata, vytváří časté morfologické přechody k rašelinné kleči P. × pseudopumilio) s příměsí borovice lesní. Okraje rašeliniště porůstají podmáčené smrčiny (L9.2B) as. Mastigobryo-Piceetum a rašelinné smrčiny (L9.2B) as. Sphagno-Piceetum. Na otevřených místech vrchoviště (R3.1) je maloplošně vyvinuta vegetace asociací Andromedo polifoliae-Sphagnetum magellanici a Eriophoro vaginati-Sphagnetum recurvi. Dominuje suchopýr pochvatý (Eriophorum vaginatum), dále zde roste kyhanka sivolistá (Andromeda polifolia), klikva bahenní (Oxycoccus palustris) a řada druhů rodu Sphagnum. Netypicky a v druhově ochuzené podobě jsou zde vytvořeny i fragmenty vrchovištních šlenků (R3.3). V okrajové západní části vrchovištního rašeliniště převažují nelesní biotopy, především degradovaná vrchoviště (R3.4). Zde obvykle převládá suchopýr pochvatý (Eriophorum vaginatum), ostřice obecná (Carex nigra) a o. třeslicovitá (C. brizoides), místy jsou i rozsáhlé porosty metlice trsnaté (Deschampsia cespitosa). Místy se vyskytují i malé plochy ostřicovorašeliníkových společenstev svazu Sphagno-Caricion canescentis (R2.3), na některých plochách i degradovaná stadia smilkových luk svazu Violion caninae (T2.3B) s porosty metličky křivolaké (Avenella flexuosa) a smilky tuhé (Nardus stricta). Nelesní vegetaci zbytku lokality tvoří mozaika rašelinných luk (R2.2), ostřicovorašeliníkových porostů svazu Sphagno recurvi-Caricion canescentis (R2.3) a bezkolencových luk (T1.9). V rybníčku jsou vyvinuta společenstva makrofyt oligotrofních až mezotrofních stojatých vod. Ze vzácných rostlinných druhů zde roste kapraď hřebenitá (Dryopteris cristata), všivec ladní (Pedicularis sylvatica), vrbina kytkokvětá (Lysimachia vulgaris), borovice blatka (Pinus rotundata), ostřice blešní (Carex pulicaris) nebo jestřábník myší ouško (Hieracium lactucella). Významný je výskyt mnoha druhů tyrfofilních motýlů vázaných na rašeliništní vegetaci. Střevlík Carabus menetriesi je vázán především na porosty klečového vrchoviště a rašelinných luk. Z dalších brouků je zajímavý výskyt vyklenulce Seminolus alpinus a kulovníka Sphaerites glabratus, z dvoukřídlých je tu poměrně hojná pavoučnice Chionea lutescens s velmi redukovanými křídly, lovilka Platypalpus nigritarsis, pestřenka Brachypalpus laphriformis (zranitelný druh podle Červeného seznamu bezobratlých) aj.  

Kvalita a význam:

Jedno z nejníže položených šumavských vrchovišť s rašelinnou klečí, značně izolované od podobných lokalit. Komplex vrchovištní vegetace je vyvinut zcela typicky, ale projevilo se na ní značně negativně odvodnění. Výskyt střevlíka Ménetriesova (Carabus menetriesi) na Šumavě je soustředěn především v okolí PR Vltavský luh. Přítomnost C. menetriesi na rašeliništi Kapličky (spíše méně početná populace ve srovnání se šumavskými lokalitami) dokládá jeho výskyt i ve východní části Šumavy.  

Zranitelnost:

Rašeliniště a přilehlé rašelinné louky jsou poškozeny odvodněním, které bylo provedeno v 70. letech 20. století. Hydrologický režim je ovlivňován rovněž prováděním lesnických meliorací v širším okolí lokality. Zejména na rašelinných loukách se dnes projevují degradační změny, způsobené expanzí agresivních druhů trav a ostřic a sukcesními nálety dřevin.
Potenciálním ohrožením může být splach pesticidů z přilehlých lesních kultur.  

Management:

Celý komplex vrchovištního rašeliniště je, kromě nápravy odtokových poměrů, žádoucí ponechat bez zásahu přirozenému vývoji. V rámci celé lokality se v současné době neprovádí aktivní management. Byla vypracována studie odtokových poměrů a po jejím vyhodnocení budou řešeny nežádoucí změny vodního režimu. Plánuje se vybudování přehrázek a v úvahu připadá i maloplošné odtěžení rašeliny pro lokální zvýšení hladiny spodní vody. V okolních lesních porostech (do 100 m) je vhodným managementem vyloučení použití biocidů, lesnických meliorací a intenzivní těžby dřeva.  

Možné střety zájmu:

Zcela zásadní střety s hospodářskými aktivitami v okolí se nepředpokládají. Zásahy mající za následek eutrofizaci, např. možné rozprašování vápence, nejsou příliš pravděpodobné. Střety s běžným lesnickým hospodařením se týkají použití biocidů a lesnických meliorací (odvodňovací příkopy).  

Stanoviště:

Stanoviště - přehled

Celková rozloha lokality:%ha: 127.1044
Z toho prioritních naturových biotopů: 25.4232.3127
Z toho neprioritních naturových biotopů: 31.4740.0018
Z toho ostatních přírodních biotopů: 15.3019.4584
Z toho X biotopů: 19.2624.4806
Z toho nereklasifikovaných biotopů: 0

Zobrazovaná data rozloh stanovišť a biotopů odpovídají informacím o stavu při vyhlášení lokality a jsou rovněž shodná s daty zasílanými Evropské komisi formou standardního datového formuláře.
Aktuální data je možné získat na AOPK ČR (pavla.trachtova@nature.cz)

Naturové biotopy:

Stanoviště/BiotopRozloha (ha)Podíl (%)R/Z/GPředmět ochrany
4030Evropská suchá vřesoviště 2.4281.91C/B/-Ne
T8.2B Sekundární podhorská a horská vřesoviště bez výskytu jalovce obecného (Juniperus communis)2.42801.91C/B/-
6230Druhově bohaté smilkové louky na silikátových podložích v horských oblastech (a v kontinentální Evropě v podhorských oblastech) 10.93758.60D/C/-Ne
T2.3A Podhorské až horské smilkové trávníky s jalovcem0.80730.63B/A/-
T2.3B Podhorské až horské smilkové trávníky bez jalovce10.13027.96D/C/-
6510Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis) 14.988311.79C/B/-Ne
T1.1 Mezofilní ovsíkové louky14.988311.79C/B/-
7110Aktivní vrchoviště 2.19281.72B/A/BAno
R3.1 Otevřená vrchoviště1.24420.97B/A/C
R3.3 Vrchovištní šlenky0.94860.74C/B/-
7120Degradovaná vrchoviště (ještě schopná přirozené obnovy) 7.75446.10B/B/-Ne
R3.4 Degradovaná vrchoviště7.75446.10B/B/-
7140Přechodová rašeliniště a třasoviště 0.56450.44C/B/-Ne
R2.3 Přechodová rašeliniště0.56450.44C/B/-
91D0Rašelinný les 19.182415.0B/B/CAno
L10.2 Rašelinné brusnicové bory13.477810.60B/B/C
L10.4 Blatkové bory2.86812.25B/A/C
R3.2 Vrchoviště s klečí (Pinus mugo)2.83652.23B/A/B
9410Acidofilní smrčiny (Vaccinio-Piceetea) 14.266611.22C/B/-Ne
L9.2B Podmáčené smrčiny14.266611.22C/B/-

Ostatní přírodní biotopy

BiotopRozloha (ha)Podíl(%)R/Z
K1 Mokřadní vrbiny1.50911.18C/B
L2.2B Potoční a degradované jasanovo-olšové luhy0.16210.12A/B
M1.1 Rákosiny eutrofních stojatých vod0.03450.02C/B
M1.7 Vegetace vysokých ostřic0.17190.13C/B
T1.5 Vlhké pcháčové louky16.565813.03C/B
V1G Stanoviště bez vodních makrofyt, ale s přiroz. nebo přírodně blíz.charakt.dna a břehu1.01500.79A/A

Biotopy řady X

BiotopRozloha (ha)Podíl (%)
X5 Intenzivně obhospodařované louky2.23751.76
X6 Antropogenní plochy se sporadickou vegetací mimo sídla0.02890.02
X7 Ruderální bylinná vegetace mimo sídla3.73662.93
X9A Lesní kultury s nepůvodními jehličnatými dřevinami13.618310.71
X11 Paseky s nitrofilní vegetací0.28320.22
X12 Nálety pionýrských dřevin3.00972.36
X13 Nelesní stromové výsadby mimo sídla1.56641.23
 

Druhy - Rostliny:

Nejsou předmětem ochrany.  

Druhy - Živočichové:

Stálá populace Zastavující se Zimující Hnízdící
Podíl populace Zachovalost Izolace Celkové hodnocení
střevlík MénétriésůvP
Carabus menetriesi pacholeiBBAB
 

Kraje a katastrální území:

Kraj Jihočeský kraj:

Kapličky  

Prameny:

Albrecht J. a kol.Českobudějovicko. In: Mackovčin P., Sedláček M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek VIII. - AOPK ČR a EkoCentrum Brno, Praha, 806 str.2003
Schusserová A.Medvědí hora, Čertovo kopyto, Lipová, Kapličky (W0055). Závěrečná textová zpráva k mapování biotopů soustavy Natura 2000 a Smaragd. – 21 pp., ms. [depon. in AOPK ČR Praha].2001
 

Fotografie:

Poznámka: Zpracované souhrny doporučených opatření pro evropsky významné lokality naleznete na webových stránkách Ústředního seznamu ochrany přírody http://drusop.nature.cz/portal/

(c) 2006 Natura 2000 - Oficiální webové stránky soustavy Natura 2000 v České republice, všechna práva vyhrazena. Náměty, příspěvky a připomínky zasílejte na adresu natura2000@nature.cz. Redakce stránek využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření, či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu AOPK ČR výslovně zakázáno. (c) 2006 - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AOPK ČR nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány. Správa a redakce stránek využívá redakční systém portálového rešení SuperServer firmy RAGTOOLS.