Homepage

CZ0313138 - Vrbenské rybníky

Rozloha: 363.2073 ha
Navrhovaná kategorie ochrany:
Biogeografická oblast - vysvětlivky: kontinentální
Souřadnice středu: 14°25'55'' v.d., 49°0'4'' s.š.
Nadmořská výška: 375 - 392 m n. m.

Mapa:

Poloha:

Soustava rybníků a navazujících lesních, lučních a sukcesních ploch s mokřady a tůněmi v blízkosti severozápadního okraje Českých Budějovic, 4 km SZ od středu města. Soustavu osmi větších, tzv. Vrbenských rybníků, tvoří Černiš (42 ha), Domin (17 ha), Bažina (5 ha), Nový vrbenský (13 ha), Starý vrbenský přední (13 ha) Starý vrbenský zadní (22 ha), Šnejdlík (6 ha) a Dasenský (15 ha). Na bývalém tankovém cvičišti se nacházejí rybníky Velký Vávrovský (9 ha), Mladohaklovský (3 ha) a Nádržka pod Vávrovským (1 ha).
 

Ekotop:

Geologie: Podloží je tvořeno 200-300 m mocnými svrchnokřídovými uloženinami spodního oddílu klikovského souvrství (slabě zpevněné pískovce a jílovce), které jsou převrstveny terciérními sedimenty svrchní části mydlovarského souvrství (jíly, písky, diatomity); svrchní vrstvy podloží pak tvoří pleistocenní písčitohlinité deluviofluviální sedimenty a fluviální písky a štěrky rissu. Nejvyšší vrstvou jsou fluviální nivní hlíny (holocén) a sedimenty vodních nádrží (recent). Geomorfologie: Lokalita leží ve východní části ploché Zlivské pánve (jižní hlavní část Českobudějovické pánve), s celkově minimálním výškovým rozpětím 360-395 m n. m. Reliéf: Plochý terén pánevního dna, tvořený zarovnaným povrchem sedimentů, je přirozeně zvlněný pouze v řádu několika metrů na vzdálenostech stovek metrů. Významnými terénními novotvary jsou však hráze přilehlých rybníků, s relativním náhlým převýšením místy až 5 m nad úrovní okolního terénu. Nadmořská výška lokality: 380-386 m n. m. Pedologie: V celé širší oblasti pánve převažuje pseudoglej primární, v rámci lokality je převládajícím půdním typem glej typický, místy (výtopy rybníků, bažinné olšiny) glej organozemní a organozem (slatina). Pseudoglej je omezen mírnou terénní elevací. Krajinná charakteristika: Plochá, jen nepatrně zvlněná krajina v bezprostředním kontaktu se severozápadním okrajem krajského města, pokrytá mozaikou lesních porostů, velkých i menších rybníků, příměstských historických i novodobých sídelních útvarů a převažujících zemědělských pozemků s vysokým podílem orné půdy. Vlastní lokalitu tvoří soustava čtyř větších a tří malých mělkých pánevních rybníků s přilehlými porosty bažinných olšin a loukami v plochém terénu a mírně zvlněný terén bývalého tankového cvičiště s náletovými porosty dřevin, tůněmi a dalšími drobnými vodními plochami.
 

Biota:

Soustava středně velkých a menších mělkých rybníků s dubovými alejemi na hrázích (X13), rozsáhlými litorálními porosty (M1.1, M1.7) a ostrůvky, které jsou hnízdištěm mnoha druhů vodních a mokřadních ptáků. Na Vrbenských rybnících existují největší jihočeské kolonie racka chechtavého (Larus ridibundus) a kvakoše nočního (Nycticorax nycticorax), je zde jedno z posledních dvou pravidelných jihočeských hnízdišť potápky černokrké (Podiceps nigricollis). Rybníky jsou v současné době jediným hnízdištěm kolpíka bílého (Platalea leucorodia) a volavky stříbřité (Egretta garzetta) v České republice. Na výtopy některých rybníků navazují bažinné olšiny (L1), mezi rybníky se nacházejí kosené i nekosené bezkolencové (T1.9) louky.
Nejvýznamnějším vegetačním typem z hlediska soustavy Natura 2000 jsou společenstva bezkolencových luk svazu Molinion (T1.9, převážně as. Sanguisorbo-Festucetum pratensis, řidčeji rovněž as. Junco-Molinietum), s výskytem druhů ostřice Hartmanova (Carex hartmanii), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), ocún jesenní (Colchicum autumnale), bukvice lékařská (Betonica officinalis), svízel severní (Galium boreale), krvavec toten (Sanguisorba officinalis), čertkus luční (Succisa pratensis), roztroušeně i žluťucha lesklá (Thalictrum lucidum).
Směrem k litorálům rybníků přecházejí vlhké louky k porostům vysokých ostřic (M1.7, as. Caricetum gracilis, as. Calamagrostietum lanceolatae), místy i k rákosinám (M1.1, as. Phragmitetum communis, as. Typhetum latifoliae, as. Glycerietum maximae).
Vegetace vodních makrofyt (V1F) je vyvinuta na menším rybníku Šnejdlík, kde je reprezentovaná především velmi početnou populací plavínu štítnatého (as. Nymphoidetum peltatae). Z ostatních druhů se okrajově vyskytují rdest vzplývavý (Potamogeton natans), rdesno obojživelné (Persicaria amphibia) a růžkatec ostnitý (Ceratophyllum demersum). Podél břehů je vytvořen úzký lem rákosin (M1.1) a vysokých ostřic (M1.7); vegetačně významné jsou zde zejména kompaktní porosty ostřice vyvýšené (Carex elata).
V jihovýchodní části lokality se nacházejí sukcesní plochy bývalého vojenského cvičiště, zarůstající nálety listnatých stromů a křovin, s četnými tůněmi (makrofytní vegetace mělkých stojatých vod, V2C a makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod s řezanem pilolistým (Stratoides alloides), V1B) a několika malými rybníky. Pozoruhodné jsou zde fragmenty jednoleté vegetace písčin (T5.1) s bohatou populací mrvky myší ocásek (Vulpia myuros).
Dlouhodobým výzkumem bylo v území zjištěno přes 900 druhů motýlů, mnoho nálezů je faunisticky významných. Brouci Helophorus obscurus a Xyleborus pfeili se zde vyskytují na jediném místě na území Čech, pozoruhodný je i výskyt slunéčka Sospita vigintiguttata. Žije zde tesařík obrovský (Cerambyx cerdo). Z dvoukřídlého hmyzu je významný např. výskyt stínomilky Trigonometopus frontalis, smutnice Zygoneura sciarina a některých druhů tiplíkovitých (Ceratopogonidae).
Z hlediska ochrany evropsky významných druhů živočichů mají význam hlavně tato stanoviště: Litorální porosty rákosin a vysokých ostřic (M1.1, M1.7), makrofytní vegetace mělkých stojatých vod (V2C) - kuňka ohnivá (Bombina bombina); liniové porosty listnáčů (X13) - páchník hnědý (Osmoderma eremita).
 

Kvalita a význam:

Z pohledu zastoupení biotopů soustavy Natura 2000 (bezkolencové louky, T1.9) se jedná o poměrně významnou lokalitu, i když nejde přímo o nejcennější typy těchto společenstev vyskytujících se v jihočeském regionu. Louky nejsou na celé ploše lokality koseny pravidelně a důsledně, což způsobuje jejich pomístní částečnou degradaci. Z regionálního i nadregionálního hlediska je mnohem významnější unikátní komplex mokřadního lesa (bažinných olšin, L1), nacházející se nad jižním břehem rybníka Černiš, který však není předmětem ochrany z hlediska soustavy Natura 2000. Vegetace vodních makrofyt (V1F) je vytvořena ve velmi charakteristické podobě jen v rybníku Šnejdlík. Plavín štítnatý na řadě dřívějších lokalit i přes snahy o jeho udržení vymizel a zde přetrvává poměrně dlouhodobě v početné stabilní populaci. Pro kuňku obecnou (Bombina bombina) jde o jednu z nejvýznamnějších jihočeských lokalit. Je to dáno charakterem lokality - kombinací středně velkých rybníků ve stávající PR, malých extenzivně využívaných i nevyužívaných rybníků a tůní (po okopech apod.) na bývalém vojenském cvičišti. Díky tomu je tu početná prosperující populace kuňky, která se navíc může přesouvat mezi mikrolokalitami podle momentálních klimatických, hydrologických a managementových podmínek v dané rozmnožovací sezóně. Pro páchníka hnědého (Osmoderma eremita) je lokalita středně významná, jeho výskyt v bezprostřední blízkosti krajského města je zajímavý.  

Zranitelnost:

Část silněji zamokřených lučních pozemků podléhá expanzivnímu šíření dřevinných náletů (vrby, olše, krušina) a vyžadovaly by alespoň periodickou likvidaci těchto náletů a občasné pokosení; zbytek lučních porostů je potřebné kosit nejméně 1x ročně a zamezit tak jejich postupné degradaci, která hrozí při občasných výpadcích kosení.
Porosty plavínu v rybníku Šnejdlík jsou velmi citlivé na režim rybářského obhospodařování rybníka. Vyžadují extenzivní způsob hospodaření s nízkou rybí obsádkou, s vyloučeným nebo silně omezeným hnojením a přikrmováním. Porosty vysokých ostřic postupně degradují a zejména porost Carex elata se postupně rozpadá.
Pro oba živočišné druhy, jež jsou předmětem ochrany, je rizikovým faktorem používání biocidů. Prostředí výskytu kuňky ohnivé je ohroženo sukcesí (zarůstání náletem dřevin a zazemňování tůní) na bývalém vojenském cvičišti a zakládáním divokých skládek. Na výskyt páchníka má negativní vliv odstraňování nemocných a padlých stromů, vypalování a sanace stromových dutin.  

Management:

Vlhčí typy bezkolencových luk kosit pravidelně a důsledně alespoň 1x ročně v pozdním létě. Sušší a kulturnější typy je lépe kosit 2x ročně (první seč optimálně začátkem července, druhá seč koncem září). Navazující mokřadní porosty směrem k rybničním litorálům je žádoucí kosit alespoň občas v intervalech 3-5 let, především z důvodu eliminace expanze nežádoucích náletových dřevin (zejména krušiny).
Rybník Šnejdlík je z hlediska udržení porostu plavínu žádoucí obhospodařovat extenzivním způsobem jako dosud. Výši rybí obsádky a celkový režim hospodaření (hnojení, krmení) by měl následně specifikovat podrobný plán péče. Občas (1x za 3-5 let) by bylo vhodné pokosit porosty vysokých ostřic v jižní výtopě a zabránit tak jejich předčasnému stárnutí a rozpadu.
Pro páchníka Osmoderma eremita je zásadní zachování biotopu pro vývoj larev - starých listnatých stromů (zejména dubů, ale i vrb a lip) s dutinami vyplněnými trouchem. Aleje je třeba po etapách dosazovat uvedenými druhy stromů. Pro kuňku obecnou je třeba zabránit zavážení tůní, vyčistit (obnovit) některé tůně v případě jejich zazemnění, příp. vytvořit nové tůně v jejich okolí. Je třeba i regulovat zapojení náletových porostů (především břízy, osiky a vrby) na bývalém vojenském cvičišti, aby se zpomalilo zastínění a zazemňování tůní, a regulovat intenzitu rybářského hospodaření na rybnících v PR Vrbenské rybníky i na bývalém voj. cvičišti - Velký Vávrovský rybník, nádržka pod Vávrovským, rybníček u bašty u Vrbenských rybníků.  

Možné střety zájmu:

Významnější střety v záležitosti využívání lučních pozemků se nepředpokládají.
Managementová opatření pro oba živočišné druhy, jež jsou předměty ochrany, vzájemně nekolidují. Existuje ale možnost konfliktu mezi zájmy ochrany přírody a normami určujícími existenci a obnovu stromových porostů na hrázích (např. chemická sanace dutin).
Ve střetu se zájmy ochrany přírody je poměrně vysoká intenzita rybářského hospodaření na větších rybnících. Potenciálně je možný i střet s případným záměrem hospodařícího subjektu zvýšit intenzitu rybářského využívání rybníka Šnejdlík, čímž by došlo k ohrožení dosud stabilní populace plavínu leknínovitého.  

Stanoviště:

Stanoviště - přehled

Celková rozloha lokality:%ha: 363.2073
Z toho prioritních naturových biotopů: 0.120.4395
Z toho neprioritních naturových biotopů: 36.32131.9253
Z toho ostatních přírodních biotopů: 35.51129.009
Z toho X biotopů: 15.5256.3921
Z toho nereklasifikovaných biotopů: 0

Zobrazovaná data rozloh stanovišť a biotopů odpovídají informacím o stavu při vyhlášení lokality a jsou rovněž shodná s daty zasílanými Evropské komisi formou standardního datového formuláře.
Aktuální data je možné získat na AOPK ČR (pavla.trachtova@nature.cz)

Naturové biotopy:

Stanoviště/BiotopRozloha (ha)Podíl (%)R/Z/GPředmět ochrany
2330Otevřené trávníky kontinentálních dun s paličkovcem (Corynephorus) a psinečkem (Agrostis) 1.08170.29C/B/-Ne
T5.1 Jednoletá vegetace písčin1.08170.29C/B/-
3130Oligotrofní až mezotrofní stojaté vody nížinného až subalpínského stupně kontinentální a alpínské oblasti a horských poloh a jiných oblastí, s vegetací tříd Littorelletea uniflorae nebo Isoëto-Nanojuncetea 0.17060.04B/B/-Ne
M2.1 Vegetace letněných rybníků0.17060.04B/B/-
3150Přirozené eutrofní vodní nádrže s vegetací typu Magnopotamion nebo Hydrocharition 92.428625.44C/C/BAno
V1F Makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod - ostatní porosty92.428625.44C/C/B
6230Druhově bohaté smilkové louky na silikátových podložích v horských oblastech (a v kontinentální Evropě v podhorských oblastech) 0.43950.12B/B/-Ne
T2.3B Podhorské až horské smilkové trávníky bez jalovce0.43950.12B/B/-
6410Bezkolencové louky na vápnitých, rašelinných nebo hlinito-jílovitých půdách (Molinion caeruleae)26.22667.22B/B/CAno
T1.9 Střídavě vlhké bezkolencové louky26.22667.22B/B/C
6430Vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně 0.73390.20C/B/-Ne
T1.6 Vlhká tužebníková lada0.73390.20C/B/-
6510Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis) 8.69672.39C/B/-Ne
T1.1 Mezofilní ovsíkové louky8.69672.39C/B/-
7140Přechodová rašeliniště a třasoviště 0.42920.11B/B/-Ne
R2.2 Nevápnitá mechová slatiniště0.28610.07B/B/-
R2.3 Přechodová rašeliniště0.14310.03B/B/-
9190Staré acidofilní doubravy s dubem letním (Quercus robur) na písčitých pláních 2.1580.59C/B/-Ne
L7.2 Vlhké acidofilní doubravy2.15800.59C/B/-

Ostatní přírodní biotopy

BiotopRozloha (ha)Podíl(%)R/Z
K1 Mokřadní vrbiny10.21902.81B/B
K3 Vysoké mezofilní a xerofilní křoviny0.55000.15C/B
L1 Mokřadní olšiny75.223620.71A/A
L7.1 Suché acidofilní doubravy8.64032.37C/B
M1.1 Rákosiny eutrofních stojatých vod19.05435.24B/B
M1.3 Eutrofní vegetace bahnitých substrátů0.16860.04-/-
M1.7 Vegetace vysokých ostřic9.08362.50B/B
T1.5 Vlhké pcháčové louky2.20120.60C/B
T4.2 Mezofilní bylinné lemy1.13220.31B/B
V1G Stanoviště bez vodních makrofyt, ale s přiroz. nebo přírodně blíz.charakt.dna a břehu1.99710.54B/B
V2C Makrofytní vegetace mělkých stojatých vod - ostatní porosty0.73910.20C/B

Biotopy řady X

BiotopRozloha (ha)Podíl (%)
X2 Intenzivně obhospodařovaná pole0.25780.07
X3 Extenzivně obhospodařovaná pole2.29210.63
X5 Intenzivně obhospodařované louky1.44300.39
X6 Antropogenní plochy se sporadickou vegetací mimo sídla1.64630.45
X7 Ruderální bylinná vegetace mimo sídla7.87222.16
X8 Křoviny s ruderálními a nepůvodními druhy1.41020.38
X9A Lesní kultury s nepůvodními jehličnatými dřevinami10.20922.81
X9B Lesní kultury s nepůvodními listnatými dřevinami2.17570.59
X12 Nálety pionýrských dřevin28.06337.72
X13 Nelesní stromové výsadby mimo sídla1.02230.28
 

Druhy - Rostliny:

Nejsou předmětem ochrany.  

Druhy - Živočichové:

Stálá populace Zastavující se Zimující Hnízdící
Podíl populace Zachovalost Izolace Celkové hodnocení
kuňka ohniváP
Bombina bombinaCBCB
páchník hnědýP
Osmoderma eremitaCBCC
 

Kraje a katastrální území:

Kraj Jihočeský kraj:

Bavorovice, České Budějovice 2, České Vrbné, Dasný, Haklovy Dvory  

Prameny:

Albrecht J. a kol.Českobudějovicko. In: Mackovčin P., Sedláček M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek VIII. - AOPK ČR a EkoCentrum Brno, Praha, 806 str.2003
Jaroš J., Spitzer K., Brandl P.,Bürger P., Pykal J.Příspěvky k zoologickému výzkumu přírodní rezervace Vrbenské rybníky. Sbor. Jihočes.muz., přír. vědy, 42, Suppl.: 1-118.2002
Chán V. (ed.)Komentovaný červený seznam květeny jižní části Čech. Příroda, 16: 1-284, Praha.1999
Chytil Josef a kol. (eds.)Mokřady České republiky. Přehled vodních a mokřadních lokalit ČR. Český ramsarský výbor, Mikulov, 327 s.1999
Albrechtová A.W0031 - Vrbenské rybníky - Závěrečná zpráva podrobného mapování biotopů Natura 2000 (list mapy 32-22-02), W0031. Ms., 9 s., depon. in AOPK ČR Praha.2001
Pravda J. Bican J., Brom F.Příspěvek k limnologickému výzkumu pánve českobudějovické. Sbor. Kraj. vlastivěd. muz. v Čes. Budějovicích, přír. vědy, 1: 77-106, České Budějovice.1958
 

Fotografie:

Poznámka: Zpracované souhrny doporučených opatření pro evropsky významné lokality naleznete na webových stránkách Ústředního seznamu ochrany přírody http://drusop.nature.cz/portal/

(c) 2006 Natura 2000 - Oficiální webové stránky soustavy Natura 2000 v České republice, všechna práva vyhrazena. Náměty, příspěvky a připomínky zasílejte na adresu natura2000@nature.cz. Redakce stránek využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření, či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu AOPK ČR výslovně zakázáno. (c) 2006 - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AOPK ČR nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány. Správa a redakce stránek využívá redakční systém portálového rešení SuperServer firmy RAGTOOLS.