Homepage

CZ0313123 - Stropnice

Rozloha: 1244.0346 ha
Navrhovaná kategorie ochrany: Národní přírodní rezervace - část
Biogeografická oblast - vysvětlivky: kontinentální
Souřadnice středu: 14°43'38'' v.d., 48°51'27'' s.š.
Nadmořská výška: 447 - 476 m n. m.

Mapa:

Poloha:

Asi desetikilometrový úsek meandrujícího toku říčky Stropnice, její široká niva a rybniční soustava u Olešnice, jihovýchodně od Borovan. Větší část území tvoří národní přírodní rezervace Brouskův mlýn.  

Ekotop:

Geologie: Geologickým podkladem jsou svrchnokřídové pískovce, slepence a jílovce klikovského souvrství, které jsou na většině plochy lokality ještě převrstveny terciérními písky, jíly, rozpadavými pískovci a slepenci mydlovarského souvrství. Říční niva je vyplněna kvartérními fluviálními sedimenty.
Geomorfologie: Území je součástí tzv. Stropnického příkopu v jihozápadní části Třeboňské pánve.
Reliéf: Široká a plochá niva Stropnice, jen velmi mírně se na okrajích zdvíhající k okolním plochým terénním elevacím. Od plochého terénu říční nivy se odlišuje oblast rybniční soustavy západně od Petříkova poměrně vysokými hrázemi rybníků, výraznými tvary antropicky pozměněného reliéfu.
Pedologie: Lokalita se nachází v širokém pásmu pseudogleje na pánevních sedimentech; ve vlastní říční nivě a v okolí rybníků je vyvinut glej typický, na úpatních nivních prameništích s přechody ke gleji organozemnímu a na několika menších plochách k organozemi (slatina, přechodová rašelina).
Krajinná charakteristika: Tok říčky Stropnice meandrující v nivních sedimentech, široká, občas zaplavovaná říční niva s kosenými i nekosenými loukami a mokřady a soustava středně velkých, víceméně lesních rybníků na levobřežní říční terase.  

Biota:

Vegetace v říční nivě je tvořena mozaikou vodních, mokřadních, rašeliništních a lučních společenstev. Převažují porosty zblochanu vodního a rákosu obecného (Glycerietum maximae, Phragmitetum communis) a porosty vysokých ostřic (Caricetum gracilis, Calamagrostietum lanceolatae, Phalaridetum arundinaceae). Směrem k okrajům nivy luční rašelinná společenstva svazu Caricion fuscae a bezkolencové louky (Molinion). Místy na pramenných vývěrech, zejména v pravobřežní části nivy jsou vyvinuty fragmenty slatinných a přechodových rašeliništních fytocenóz svazů Caricion demissae a Sphagno warnstorfiani-Tomenthypnion a Sphagno recurvi-Caricion canescentis a Eriophorion gracilis s výskytem významných druhů: suchopýrek alpský (Trichophorum alpinum), hrotnosemenka bílá (Rhynchospora alba), bařička bahenní (Triglochin palustre), ostřice plstnatoplodá (Carex lasiocarpa) aj. Část lučních porostů nivy mezi Petříkovem a samotou U Svitáků je využívána jako pastviny a místy je pastvou dosti devastována. Rybníky západně od Petříkova jsou většinou bez litorálních porostů, s výjimkou Olešnického velkého r. s poměrně dobře vyvinutými litorálními porosty as. Phragmitetum communis a Typhetum latifoliae.
V oblasti (v blízkosti Brouskova mlýna a na kulturní louce severně až severovýchodně od obce Třebeč) se zjištěným výskytem modráska očkovaného (Maculinea teleius) se vyskytují i další druhy hmyzu typické pro vlhké až rašelinné louky, např. hnědásek rozrazilový (Melitaea diamina), vřetenuška mokřadní (Zygaena trifolii), kobylka Conocephalus dorsalis, ploštice (kněžice) Eurygaster testudinaria, tiplice Nigrotipula nigra, stínomilka Trigonometopus frontalis aj. Bohatá je zde fauna vážek, např. s výskytem vzácné klínatky rohaté (Ophiogomphus cecilia).
Ze vzácných druhů ryb se zde vyskytují karas obecný (Carassius carassius) a piskoř pruhovaný (Misgurnus fossilis), ojedinělý výskyt byl zaznamenán u slunky obecné (Leucaspius delineatus). V tůních a na rybnících se rozmnožuje řada druhů obojživelníků, např. čolek obecný (Triturus vulgaris), kuňka obecná (Bombina bombina), ropucha obecná (Bufo bufo), rosnička zelená (Hyla arborea), skokan hnědý (Rana temporaria), skokan štíhlý (Rana dalmatina)a skokan zelený (Rana kl. esculenta). Z plazů je zde hojná užovka obojková (Natrix natrix), sporadicky se vyskytuje zmije obecná (Vipera berus). Celá řeka Stropnice a rybniční soustava je významná výskytem vydry říční (Lutra lutra). Mokřadní biotopy obývají hraboš mokřadní (Microtus agrestis) a rejsec černý (Neomys anomalus).
Charakteristická je avifauna lokality, vázaná na vlhké a rašelinné louky, vysokostébelné nivní porosty (rákosiny) a případně křoviny. Hnízdí zde např. rákosník proužkovaný (Acrocephalus schoenobaenus), strnad rákosní (Emberiza schoeniclus), cvrčilka zelená (Loscutella naevia), c. slavíková (L. luscinioides), slavík modráček (Luscinia svecica cyanecula), bekasina otavní (Gallinago gallinago), moták pochop (Circus aeruginosus) a chřástal vodní (Rallus aquaticus). Na tahu se zde, kromě jiných, zastavují ostralka štíhlá (Anas acuta), hohol severní (Bucephala clangula), jeřáb popelavý (Grus grus), chřástal kropenatý (Porzana porzana) a koliha velká (Numenius arquata).
 

Kvalita a význam:

Celé území má význam především jako lokalita s početnou populací vydry říční (Lutra lutra). Vydra využívá především bohatě zarybněný tok řeky Stropnice i rybníky v rybniční soustavě u Olešnice a stoky mezi nimi, resp. stoky mezi rybníky a řekou. Severozápadní část lokality má značný význam rovněž jako stanoviště populace modráska očkovaného (Maculinea teleius). Na rašelinné louce v blízkosti Brouskova mlýna byl zjištěn neobvykle hojný výskyt živné rostliny - krvavce totenu (Sanguisorba officinalis), což dává dobré předpoklady pro výskyt silné stabilní populace tohoto druhu. O zachovalosti prostředí svědčí mj. i výskyt řady význačných mokřadních druhů hmyzu.  

Zranitelnost:

Na výskyt vydry má nepříznivý vliv znečištění vody v řece a přímé pronásledování vydry.
Pro výskyt modráska očkovaného je rizikovým faktorem zejména sečení v nevhodném termínu (červenec-srpen) a používání pesticidů. Eutrofizace některých ploch, zejména kolem vodoteče odvodňující rybníček Strouhovec, způsobuje zarůstání dosti značných ploch kopřivou dvoudomou a zmenšuje plochy krvavce totenu, který je živnou rostlinou modráska očkovaného.  

Management:

Aktivní management biotopu v souvislosti s ochranou vydry říční není třeba provádět. Je nutno zdržet se regulace toku, stavby příčných neprůchodných stupňů v korytě, a zabránit znečištění vody.
Pro zamezení nepříznivých vlivů obhospodařování luk na modráska bahenního je třeba provádět ruční sečení travních porostů jednou ročně (dvouetapově v první polovině června) s odstraněním posečené hmoty. Je třeba se vyvarovat plošných meliorací. Vhodné by bylo stanovení ochranného pásma s vyloučením intenzívní zemědělské výroby, které by zahrnovalo okolí rybníčku Strouhovec. Porost kopřiv podél vodoteče odvodňující Strouhovec je třeba nejméně dvakrát ročně kosit.  

Možné střety zájmu:

Pokud jde o vydru říční, mohlo by dojít ke střetu druhové ochrany vydry se zájmy o intenzivní rybářské hospodaření na rybniční soustavě.
Snahy o intenzifikaci zemědělské výroby na území s výskytem modráska očkovaného a o udržení intenzivních polních kultur v jeho bezprostředním okolí působí proti ochraně tohoto motýla.  

Stanoviště:

Stanoviště - přehled

Celková rozloha lokality:%ha: 1244.0346
Z toho prioritních naturových biotopů: 0.030.4924
Z toho neprioritních naturových biotopů: 10.71133.2645
Z toho ostatních přírodních biotopů: 46.59579.6494
Z toho X biotopů: 8.09100.6585
Z toho nereklasifikovaných biotopů: 0

Zobrazovaná data rozloh stanovišť a biotopů odpovídají informacím o stavu při vyhlášení lokality a jsou rovněž shodná s daty zasílanými Evropské komisi formou standardního datového formuláře.
Aktuální data je možné získat na AOPK ČR (pavla.trachtova@nature.cz)

Naturové biotopy:

Stanoviště/BiotopRozloha (ha)Podíl (%)R/Z/GPředmět ochrany
3130Oligotrofní až mezotrofní stojaté vody nížinného až subalpínského stupně kontinentální a alpínské oblasti a horských poloh a jiných oblastí, s vegetací tříd Littorelletea uniflorae nebo Isoëto-Nanojuncetea 0.01140.00B/B/-Ne
M2.1 Vegetace letněných rybníků0.01140.00B/B/-
3150Přirozené eutrofní vodní nádrže s vegetací typu Magnopotamion nebo Hydrocharition 0.17460.01B/B/-Ne
V1F Makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod - ostatní porosty0.17460.01B/B/-
3260Nížinné až horské vodní toky s vegetací svazů Ranunculion fluitantis a Callitricho-Batrachion 5.29290.42C/C/-Ne
V4A Makrofytní vegetace vodních toků - porosty aktuálně přítomných vodních makrofyt5.29290.42C/C/-
6230Druhově bohaté smilkové louky na silikátových podložích v horských oblastech (a v kontinentální Evropě v podhorských oblastech) 0.03540.00C/B/-Ne
T2.3B Podhorské až horské smilkové trávníky bez jalovce0.03540.00C/B/-
6410Bezkolencové louky na vápnitých, rašelinných nebo hlinito-jílovitých půdách (Molinion caeruleae)45.04493.62C/B/-Ne
T1.9 Střídavě vlhké bezkolencové louky45.04493.62C/B/-
6430Vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně 19.16841.54B/B/-Ne
T1.6 Vlhká tužebníková lada19.16841.54B/B/-
6510Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis) 27.24012.18C/B/-Ne
T1.1 Mezofilní ovsíkové louky27.24012.18C/B/-
7140Přechodová rašeliniště a třasoviště 6.43880.51B/B/-Ne
R2.2 Nevápnitá mechová slatiniště4.99440.40B/B/-
R2.3 Přechodová rašeliniště1.44440.11B/B/-
7150Prolákliny na rašelinném podloží (Rhynchosporion) 0.0390.00A/A/-Ne
R2.4 Zrašelinělé půdy s hrotnosemenkou bílou (Rhynchospora alba)0.03900.00A/A/-
9110Bučiny asociace Luzulo-Fagetum 1.10670.08C/B/-Ne
L5.4 Acidofilní bučiny1.10670.08C/B/-
9190Staré acidofilní doubravy s dubem letním (Quercus robur) na písčitých pláních 28.71772.30C/B/-Ne
L7.2 Vlhké acidofilní doubravy28.71772.30C/B/-
91E0Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae) 0.4570.03C/B/-Ne
L2.2A Údolní jasanovo-olšové luhy, typické porosty0.45700.03C/B/-
9410Acidofilní smrčiny (Vaccinio-Piceetea) 0.030.00C/B/-Ne
L9.2B Podmáčené smrčiny0.03000.00C/B/-

Ostatní přírodní biotopy

BiotopRozloha (ha)Podíl(%)R/Z
K1 Mokřadní vrbiny21.61821.73B/B
K2.1 Vrbové křoviny hlinitých a písčitých náplavů4.17170.33B/B
L1 Mokřadní olšiny19.80351.59B/B
L2.2B Potoční a degradované jasanovo-olšové luhy3.98620.32C/B
L7.1 Suché acidofilní doubravy2.42810.19B/B
L7.3 Subkontinentální borové doubravy28.60502.29C/B
M1.1 Rákosiny eutrofních stojatých vod125.690910.10B/B
M1.4 Říční rákosiny10.95350.88C/B
M1.7 Vegetace vysokých ostřic96.81277.78B/B
T1.3 Poháňkové pastviny4.35760.35B/B
T1.4 Aluviální psárkové louky36.10212.90B/A
T1.5 Vlhké pcháčové louky1.06910.08B/B
V1G Stanoviště bez vodních makrofyt, ale s přiroz. nebo přírodně blíz.charakt.dna a břehu218.570817.56B/B
V2C Makrofytní vegetace mělkých stojatých vod - ostatní porosty0.85510.06B/A
V4B Makrofytní vegetace vodních toků - stanoviště s potenciálním výskytem makrofyt nebo se zjevně přirozeným či přírodě blízkým charakterem koryta4.62490.37B/B

Biotopy řady X

BiotopRozloha (ha)Podíl (%)
X1 Urbanizovaná území5.23590.42
X2 Intenzivně obhospodařovaná pole3.16210.25
X3 Extenzivně obhospodařovaná pole2.48360.19
X5 Intenzivně obhospodařované louky17.11951.37
X6 Antropogenní plochy se sporadickou vegetací mimo sídla0.65410.05
X7 Ruderální bylinná vegetace mimo sídla5.08100.40
X9A Lesní kultury s nepůvodními jehličnatými dřevinami63.97395.14
X12 Nálety pionýrských dřevin2.26830.18
X13 Nelesní stromové výsadby mimo sídla0.31340.02
X14 Vodní toky a nádrže bez ochranářsky významné vegetace0.36670.02
 

Druhy - Rostliny:

Nejsou předmětem ochrany.  

Druhy - Živočichové:

Stálá populace Zastavující se Zimující Hnízdící
Podíl populace Zachovalost Izolace Celkové hodnocení
modrásek očkovanýP
Maculinea teleiusCBAB
vydra říčníP
Lutra lutraCBCC
 

Kraje a katastrální území:

Kraj Jihočeský kraj:

Borovany, Buková u Nových Hradů, Byňov, Dvorec u Třebče, Hluboká u Borovan, Jílovice u Trhových Svinů, Lhotka u Třebče, Olešnice u Trhových Svinů, Těšínov, Třebeč, Údolí u Nových Hradů  

Prameny:

Albrecht J. a kol.Českobudějovicko. In: Mackovčin P., Sedláček M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek VIII. - AOPK ČR a EkoCentrum Brno, Praha, 806 str.2003
 

Fotografie:

Poznámka: Zpracované souhrny doporučených opatření pro evropsky významné lokality naleznete na webových stránkách Ústředního seznamu ochrany přírody http://drusop.nature.cz/portal/

(c) 2006 Natura 2000 - Oficiální webové stránky soustavy Natura 2000 v České republice, všechna práva vyhrazena. Náměty, příspěvky a připomínky zasílejte na adresu natura2000@nature.cz. Redakce stránek využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření, či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu AOPK ČR výslovně zakázáno. (c) 2006 - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AOPK ČR nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány. Správa a redakce stránek využívá redakční systém portálového rešení SuperServer firmy RAGTOOLS.