Homepage

CZ0214050 - Žehuňsko

Rozloha: 358.1087 ha
Navrhovaná kategorie ochrany: Národní přírodní památka - část, Přírodní památka - část
Biogeografická oblast - vysvětlivky: kontinentální
Souřadnice středu: 15°18'38'' v.d., 50°9'18'' s.š.
Nadmořská výška: 202 - 263 m n. m.

Mapa:

Poloha:

Disjunktní lokalita rozkládající se mezi obcemi Žehuň, Hradčany, Dlouhopolsko, Choťovice a Žiželice, která zahrnuje část Báňského lesa, rozsáhlé stepní stráně při jižním okraji Žehuňské obory a Báňského lesa, mokřadní a slatinné louky v okolí Žehuňského rybníka, Dlouhopolského rybníka, Kopičácký rybník s přilehlým bezlesím a Čihadelské rybníčky.  

Ekotop:

Geologie: Skalní podloží tvoří křídové (turon až spodní coniak) vápnité jílovce, slínovce až vápnité pískovce. Ve svahu jsou křídové horniny obnaženy a dochází zde k sesuvům půdy. Je zde tedy dobře vyvinut fenomén tzv. bílých strání. Místy se vyskytují zbytky pleistocénních teras řeky Cidliny. V prostoru Žehuňského rybníka a nivy Cidliny se pak vyskytují holocénní hlinitopísčité sedimenty.
Geomorfologie: Území z velké části leží na Hradčanské kuestě (jižní část Mrlinské tabule), což je výrazný nesouměrný strukturní hřbet.
Reliéf: Území je ploché, přičemž se však zhruba v jeho polovině vyskytuje široký prudký jižní svah táhnoucí se napříč celým územím a spadající do mělkého údolí Cidliny. Na tento svah je vázána značná část biodiversity a v některých částech svahu dochází k sesuvným činnostem. V terénních depresích jsou vybudovány rybníky (Dlouhopolský, Kopičák) a nebo se v nich vyskytují vlhké louky, případně bezkolencové a mochnové doubravy.
Pedologie: V závislosti na reliéfu se vytvořila pestrá mozaika půd. Na mezických stanovištích jsou vyvinuty především hnědozemě nebo kambizemě. V depresích na plošině dochází k oglejení a na prudkých svazích bílých strání se vyskytují pararendziny. Dále se objevují černozemě a černice. Mozaiku uzavírají saprické organozemě, které jsou vytvořeny zejména v prostoru a okolí rybníků.
Krajinná charakteristika: Xerotermní bílé stráně a mokřady v okolí Žehuňského a Dlouhopolského rybníka s navazujícími teplomilnými lesními porosty v jinak intenzivně obhospodařované zemědělské krajině. Nejzachovalejší lesní porosty jsou tvořeny starými porosty dubů, v části z nich (ležících v oboře Kněžičky) díky přezvěření nedochází k přirozené obnově lesa. Krajinářsky velmi výrazným, avšak zcela umělým prvkem jsou zdejší rybníky. Na jejich okraje jsou vázány druhově bohaté vlhké louky a vápnitá slatiniště.  

Biota:

Celkově lze shrnout, že území zahrnuje zhruba tři základní typy stanoviště a vegetace. Lesy na plošinách, prudké svahy bílých strání s teplomilnými doubravami a mokřadní biotopy v okolí rybníků. Hlavním typem lesní vegetace jsou středoevropské bazifilní teplomilné doubravy (L6.4). Vyskytují se na plošině, ale i na svazích, kde potom navazují na perialpidské bazifilní teplomilné doubravy (L6.1) s dubem pýřitým (Quercus pubescens) na nejprudších jižně orientovaných svazích. Porosty šípákových doubrav v oboře jsou značně zničeny přezvěřením, často jsou přítomny nitrofilní druhy, např. mochyně židovská (Physalis alkekengi) a úplně chybí keřové patro. Naopak ve východní části Báňské stráně jsou šípákové doubravy dobře zachovalé s přítomností druhů jako je třemdava bílá (Dictamnus albus), kamejka modronachová (Lithospermum purpurocaeruleum), ostřice Michellova (Carex michelii), vstavač nachový (Orchis purpurea), okrotice bílá (Cephalanthera damasonium) atd. Typické porosty mochnových doubrav s výskytem druhů jako hvozdík pyšný (Dianthus superbus), mochna bílá (Potentilla alba), hadí mord nízky (Scorzonera humilis), bukvice lékařská (Betonica officinalis) a srpice barvířská (Serratula tinctoria) jsou poměrně vzácné; dobře zachovalé se vyskytují především na SV břehu Dlouhopolského rybníka. Náhradním společenstvem šípákových doubrav jsou širokolisté teplomilné trávníky (T3.4). Velmi významný je bohatý výskyt vstavače nachového (Orchis purpurea) na Báni, díky němuž jsou porosty řazeny do naturové prioritní podjednotky. Nejlépe vyvinuté porosty se vyskytují v NPR Kněžičky a v PP Báň. Zajímavý je výskyt jinak mokřadní pěchavy bažinné na bílých strání v PP Báň i jinde. Porosty suchých trávníků do různé míry zarůstají křovinami, částečně se v nich také vyskytují stromové výsadby ovocných ale i jiných dřevin. Na zmíněné jižní svahy jsou vázány také suché bylinné lemy (T4.1), které tvoří přechod od travinných biotopů do šipákových doubrav. Kolem rybníků, především Žehuňského, Dlouhopolského a Kopičáku, se vyskytují porosty rákosin na něž navazují velmi cenná vápnitá slatiniště (R2.1) s významnými druhy: pěchava slatinná (Sesleria uliginosa), ostřice Davallova (Carex davalliana), ostřice dvouřadá (Carex disticha) a suchopýr širokolistý (Eriophorum latifolium) a bezkolencové louky (T1.9) sv. Molinion s četným výskytem orchidejí: prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), p. pleťový (D. incarnata), vstavač bahenní (Orchis palustris) a přítomností další vzácných druhů hořec hořepík (Gentiana pneumonanthe), hořec nahořklý (Gentianella amarella). Nejlépe jsou tato společenstva vyvinuta v okolí Dlouhopolského rybníka. Do jednotky kontinentální zaplavované louky (T1.7) sv. Cnidion venosi byly zařazeny louky s vyšší hladinou spodní vody s indikačním druhem česnekem hranatým (Allium angulosum), který v některých porostech tvoří výraznou dominantu. Tyto porosty jsou rozšířeny v úzkém pruhu zejména při severním břehu Žehuňského rybníka. Výše zmíněné typy luk jsou mimo jiné významné bohatým výskytem mokřadních pampelišek sect. Palustria. Z vlhkých luk se vyskytují dále pravidelně sečené aluviální psárkové louky (T1.4) asociace Alopecuretum pratensis a pcháčové louky (T1.5) as. Scirpo-Cirsietum cani s četnými přechody do dalších lučních jednotek. Na sušších, mezofilních stanovištích se vyskytují ovsíkové louky (T1.1). Na rybníky a jejich blízké okolí je vázána řada biotopů. Přímo ve vodě rybníků je makrofytní vegetace (V1F) zredukována na minimum díky vysoké eutrofizaci a velké obsádce. Bohatší je vegetace v přítocích a jejich vyústění do rybníků. Kvalitnější makrofytní vegetace se vyskytují v Čihadelských rybníčcích. V bohaté populaci zde roste rdest světlý (Potamogeton lucens), udáván je i rdest trávolisty (Potamogeton gramineus) a rdest Zizův (Potamogeton x angustifolius). Mimo to je zde hojně zastoupena i vegetace parožnatek (V5), která byla vzácně zaznamenána i v jednom z odvodňovacích kanálů vedoucích do Dlouhopolského rybníka. V litorálu plošně převládá vegetace s dominantním rákosem obecným (Phragmites australis), případně skřípinec jezerní (Schoenoplectus lacustris), orobince Typha sp. (eutrofní rákosiny stojatých vod). Maloplošně se vyskytují i další biotopy: slanomilné rákosiny s Bolboschoenus maritimus s.l., pobřežní vegetace potoků s potočníkem vzpřímeným (Berula erecta) a vegetace vysokých ostřic. Jediný segment slaniska byl zaznamenán na druhotném stanovišti – střelnici, vyskytují se: Centaurium pulchellum, Tetragonolobus maritimus a Trifolium fragiferum.
Lokalita je stanovištěm roháče obecného (Lucanus cervus) a vrkoče útlého (Vertigo angustior).  

Kvalita a význam:

Mapované území je možno označit jako jeden z nejzachovalejších ostrovů teplomilné, luční a mokřadní vegetace v intenzivně obhospodařované kulturní krajině středního Polabí. Z národního hlediska je území jedinečné především výskytem relativně velmi dobře zachovalých společenstev slatinných luk s pěchovou slatinnou (Sesleria uliginosa), bílých strání a částečně i šípákových doubrav. O kvalitách navrženého komplexu vypovídá už pouhý výskyt řady druhů (přes 70) červeného seznamu, uváděných recentně mapovateli (včetně několika pozorování z let 1996 a 1997) a výskyt dalších je udáván, avšak recentně nepotvrzen. Mezi nejvýznamnější vyskytující se druhy patří vstavač bahenní (Orchis palustris), hořec nahořklý (Gentianella amarella), prstnatec pleťový (Dactylorhiza incarnata), violka vyvýšená (Viola elatior), mečík střechovitý (Gladiolus imbricatus) či mokřadní pampelišky sekce Palustria (zřejmě nejbohatší lokalita v ČR).
Přírodní komplex je také významnou ornitologickou lokalitou, což bylo důvodem navržení území do soustavy ptačích oblastí.
Bohatá je rovněž malakofauna, na loukách při JV břehu Žehuňského rybníka a J břehu Dlouhopolského rybníka přežívají bohaté populace vrkoče útlého (Vertigo angustior).
Velmi bohatá na vzácné druhy je entomofauna. Na staré dubové porosty při okraji Žehuňské obory je vázán výskyt roháče obecného (Lucanus cervus). Vzácná fauna bezobratlých se vyskytuje také na xerotermních bílých stráních.  

Zranitelnost:

Území je z části intenzivně využíváno jednak k chovu ryb a jednak k obornímu chovu zvěře. V důsledku příliš vysokých stavů jak rybí obsádky, tak stavu zvěře dochází k negativním jevům, zejména k eutrofizaci a k celkové degradaci biotopů. U rybníků je rizikem i vyhrnování dna a tvorba deponií v lučních a mokřadních porostech. Xerotermním porostům trávníků hrozí zarůstání expanzivními druhy rostlin, např. třtina křovištní (Calamagrostis epigejos), a šířením křovin, např. slivoň trnka (Prunus spinosa) při absenci kosení nebo pastvy (PP Báň). Dalším negativním jevem je výsadba porostů jírovce maďala (Aesculus hippocastanum) do stepních trávníků s výskytem chráněných druhů rostlin. Nebezpečím pro luční porosty je přerušení pravidelné údržby s následnou expanzí rákosu, kopřiv a dřevin, střídavě vlhké louky jsou ohroženy odvodněním a také zalesněním (Báňský les). Okrajové části území na kontaktu se zemědělskými kulturami jsou ohroženy splachem hnojiv a následnou ruderalizací. Lesní část území je na jedné straně ohrožena intenzivním lesnickým hospodařením (holoseče) na straně druhé však při absenci jakéhokoli hospodaření v porostech teplomilných doubrav dochází vlivem silného zastínění stromovým a keřovým patrem k ochuzování typického bylinného podrostu těchto společenstev. V lesních porostech pod vlivem oborního chovu zvěře je zcela vyloučena možnost přirozené obnovy lesa.  

Management:

Kosení mokřadních lučních porostů tak, aby nebyly poškozeny bulty.
Občasné kosení xerotermních trávníků, případně pastva a redukce křovin a náletových dřevin.
V lesních porostech zajistit dostatek starých dubů popř. dřevní hmoty a vytvořit podmínky pro rozrůznění věkové a prostorové struktury. Managementové zásahy by bylo mimo jiné vhodné soustředit do porostů na jižních svazích jihovýchodně od objektu hotelu Obora s cílem vytvoření různověkého prosvětleného porostu (v současnosti zejména podsazení).
Omezení chemizace sousedících zemědělských pozemků.
Optimalizace rybničního hospodaření tam, kde negativně ovlivňuje stávající vegetaci vodních makrofyt.  

Možné střety zájmu:

Území sloužící k ochraně biotopů a druhů se překrývá s ptačí oblastí. Při stávajícím managementu by konflikt zájmů mezi ochranou biotopů a druhů neměl hrozit. Požadavky a prostředky ochrany druhů a biotopů se zde ve větší míře shodují. V případě ptačí oblasti je třeba najít vyvážený poměr mezi rákosinami a kosenými loukami a přizpůsobit termín seče tak, aby nekolidoval s hnízděním ptáků.  

Stanoviště:

Stanoviště - přehled

Celková rozloha lokality:%ha: 358.1087
Z toho prioritních naturových biotopů: 24.3687.2404
Z toho neprioritních naturových biotopů: 29.94107.2488
Z toho ostatních přírodních biotopů: 29.23104.6945
Z toho X biotopů: 16.0657.5204
Z toho nereklasifikovaných biotopů: 0

Zobrazovaná data rozloh stanovišť a biotopů odpovídají informacím o stavu při vyhlášení lokality a jsou rovněž shodná s daty zasílanými Evropské komisi formou standardního datového formuláře.
Aktuální data je možné získat na AOPK ČR (pavla.trachtova@nature.cz)

Naturové biotopy:

Stanoviště/BiotopRozloha (ha)Podíl (%)R/Z/GPředmět ochrany
1340Vnitrozemské slané louky 0.3880.10C/B/-Ne
T7 Slaniska0.38800.10C/B/-
3140Tvrdé oligo-mezotrofní vody s bentickou vegetací parožnatek 0.00840.00A/B/-Ne
V5 Vegetace parožnatek0.00840.00A/B/-
3150Přirozené eutrofní vodní nádrže s vegetací typu Magnopotamion nebo Hydrocharition 6.14411.71C/B/CAno
V1F Makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod - ostatní porosty6.14411.71C/B/C
6210Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (Festuco-Brometalia) 37.971210.60B/B/BAno
T3.4D Širokolisté suché trávníky bez význačného výskytu vstavačovitých a bez jalovce obecného (Juniperus communis)37.971210.60B/B/B
6210Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (Festuco-Brometalia), význačná naleziště vstavačovitých - prioritní stanoviště 2.99220.83A/B/AAno
T3.4C Širokolisté suché trávníky s význačným výskytem vstavačovitých a bez jalovce obecného (Juniperus communis)2.99220.83A/B/A
6410Bezkolencové louky na vápnitých, rašelinných nebo hlinito-jílovitých půdách (Molinion caeruleae)12.10493.38B/B/AAno
T1.9 Střídavě vlhké bezkolencové louky12.10493.38B/B/A
6440Nivní louky říčních údolí svazu Cnidion dubii 3.56050.99B/A/CAno
T1.7 Kontinentální zaplavované louky3.56050.99B/A/C
6510Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis) 25.67067.16B/A/BAno
T1.1 Mezofilní ovsíkové louky25.67067.16B/A/B
7230Zásaditá slatiniště 8.07952.25B/B/AAno
R2.1 Vápnitá slatiniště8.07952.25B/B/A
9170Dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum 7.99992.23C/B/-Ne
L3.1 Hercynské dubohabřiny7.99992.23C/B/-
9190Staré acidofilní doubravy s dubem letním (Quercus robur) na písčitých pláních 5.70971.59D/B/-Ne
L7.2 Vlhké acidofilní doubravy5.70971.59D/B/-
91H0Panonské šípákové doubravy 32.45859.06C/A/AAno
L6.1 Perialpidské bazifilní teplomilné doubravy32.45859.06C/A/A
91I0Eurosibiřské stepní doubravy 51.401714.35B/B/AAno
L6.4 Středoevropské bazifilní teplomilné doubravy51.401714.35B/B/A

Ostatní přírodní biotopy

BiotopRozloha (ha)Podíl(%)R/Z
K1 Mokřadní vrbiny0.44710.12B/A
K2.1 Vrbové křoviny hlinitých a písčitých náplavů1.71200.47C/B
K3 Vysoké mezofilní a xerofilní křoviny20.01185.58A/A
L7.1 Suché acidofilní doubravy0.30760.08B/B
M1.1 Rákosiny eutrofních stojatých vod51.065214.25B/B
M1.5 Pobřežní vegetace potoků0.01670.00B/A
M1.7 Vegetace vysokých ostřic15.85934.42B/B
T1.4 Aluviální psárkové louky5.08281.41B/A
T1.5 Vlhké pcháčové louky9.88912.76B/A
T4.1 Suché bylinné lemy0.05170.01B/B
V4B Makrofytní vegetace vodních toků - stanoviště s potenciálním výskytem makrofyt nebo se zjevně přirozeným či přírodě blízkým charakterem koryta0.25120.07C/B

Biotopy řady X

BiotopRozloha (ha)Podíl (%)
X1 Urbanizovaná území0.26040.07
X2 Intenzivně obhospodařovaná pole0.07060.01
X6 Antropogenní plochy se sporadickou vegetací mimo sídla1.90700.53
X7 Ruderální bylinná vegetace mimo sídla2.48340.69
X8 Křoviny s ruderálními a nepůvodními druhy1.49070.41
X9A Lesní kultury s nepůvodními jehličnatými dřevinami30.15138.41
X9B Lesní kultury s nepůvodními listnatými dřevinami3.52250.98
X10 Paseky s podrostem původního lesa0.04800.01
X12 Nálety pionýrských dřevin2.84490.79
X13 Nelesní stromové výsadby mimo sídla10.59452.95
X14 Vodní toky a nádrže bez ochranářsky významné vegetace4.14711.15
 

Druhy - Rostliny:

Nejsou předmětem ochrany.  

Druhy - Živočichové:

Stálá populace Zastavující se Zimující Hnízdící
Podíl populace Zachovalost Izolace Celkové hodnocení
roháč obecnýP
Lucanus cervusCBCA
vrkoč útlýP
Vertigo angustiorCBCC
 

Kraje a katastrální území:

Kraj Středočeský kraj:

Běrunice, Dlouhopolsko, Hradčany u Žehuně, Choťovice, Kněžičky, Končice, Opočnice, Žehuň

Kraj Královéhradecký kraj:

Lovčice u Nového Bydžova  

Prameny:

Fér T.A0010 (Žehuňská obora), závěrečná zpráva z mapování NATURA 2000, depon. in AOPK ČR.2001
Kirschner J. a Štěpánek J.Taraxacum section Palustria (Compositae) in Bohemia. - Thaiszia, J. Bot., Košice, 4: 125-170.1994
Petříček V.Vegetační průzkum chráněného naleziště Báň. - Československá ochrana přírody, Bratislava, 15: 153-161.1975
Petříček V.Botanický inventarizační průzkum státní přírodní rezervace Žehuňský rybník v Polabí. - Muzeum a současnost, ser. natur., Roztoky 4: 91-106.1990
Turoňová D. a Alger P.A0002 (Žehuňský rybník), závěrečná zpráva z mapování NATURA 2000, depon. in AOPK ČR.2001
 

Fotografie:

Poznámka: Zpracované souhrny doporučených opatření pro evropsky významné lokality naleznete na webových stránkách Ústředního seznamu ochrany přírody http://drusop.nature.cz/portal/

(c) 2006 Natura 2000 - Oficiální webové stránky soustavy Natura 2000 v České republice, všechna práva vyhrazena. Náměty, příspěvky a připomínky zasílejte na adresu natura2000@nature.cz. Redakce stránek využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření, či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu AOPK ČR výslovně zakázáno. (c) 2006 - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AOPK ČR nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány. Správa a redakce stránek využívá redakční systém portálového rešení SuperServer firmy RAGTOOLS.