Homepage

CZ0214044 - Kersko

Rozloha: 217.1575 ha
Navrhovaná kategorie ochrany: Přírodní památka
Biogeografická oblast - vysvětlivky: kontinentální
Souřadnice středu: 14°56'8'' v.d., 50°8'42'' s.š.
Nadmořská výška: 182 - 196 m n. m.

Mapa:

Poloha:

Část rozlehlého lesního komplexu rozkládajícího se mezi obcí Třebestovice a osadou Kersko.
 

Ekotop:

Geologie: Horninové podloží tvoří druhohorní svrchnokřídové středněturonské slínovce, které jsou překryty drobnozrnnými štěrkopísky nižších labských teras a na podmáčených slatinných loukách čtvrtohorními humolity.
Geomorfologie: Území se nachází v centrální části Středolabské tabule v nadmořské výšce 182–205 m n. m.
Reliéf: Jedná se o typickou rovinatou krajinu na jih od vlastní nivy Labe, která se mírně zvedá směrem k jihu a jihovýchodu. V jižní části se nachází několik mělkých údolíček odvodňovaných sezónními vodotečemi.
Pedologie: V lesních porostech se střídají pseudoglejové podzoly, pseudoglejové kambizemě a podzolované pseudogleje. V terénních sníženinách se nacházejí ostrůvky glejů. Na vyvýšených polohách na JV lokality převažují kambizemě arenické. Na nelesních stanovištích se vyvinuly černicové černozemě.
Krajinná charakteristika: Rozlehlý lesní komplex v rovinaté krajině středního Polabí, který je na několika místech lemován pozůstatky dříve hojných střídavě zamokřených slatinných luk. V lesním komplexu se nachází i několik malých tůní a drobných lesních luk.  

Biota:

V lesních porostech převažují vlhké acidofilní doubravy (L7.2) as. Molinio arundinaceae-Quercetum. Ve stromovém patře se vedle dubů (Quercus sp.) uplatňují i bříza bělokorá (Betula pendula) a bříza pýřitá (Betula pubescens). V patře keřovém je častá krušina olšová (Frangula alnus) a patru bylinnému dominuje bezkolenec rákosovitý (Molinia arundinacea). Na výše položených částech území přecházejí bezkolencové doubravy do hercynských dubohabřin (L3.1) reprezentovaných asociací Tilio-Betuletum. Menší rozlohy v terénních sníženinách zaujímají mokřadní olšiny (L1) as. Carici elongatae-Alnetum. V lesních tůních se vyskytuje makrofytní vegetace mělkých stojatých vod (V2B) s dominantní žebratkou bahenní (Hottonia palustris).
Na loukách na východním okraji lesního komplexu se vyskytují střídavě vlhké bezkolencové louky (T1.9) sv. Molinion caeruleae s přechody do mezotrofních ovsíkových luk (T1.1) sv. Arrhenatherion elatioris.  

Kvalita a význam:

V lesních porostech jsou hlavním předmětem ochrany rozlehlé reprezentativní porosty bezkolencových doubrav. Na zanikajících drobných lesních loukách dodnes přežívají některé ohrožené druhy polabských slatinných luk jako hrachor bahenní (Lathyrus palustris), pryšec lesklý (Euphorbia lucida), zeměžluč pobřežní (Centaurium littorale), ožanka čpavá (Teucrium scordium), vrba rozmarýnolistá (Salix rosmarinifolia), kosatec sibiřský (Iris sibirica), žluťucha žlutá (Thalictrum flavum), pěchava slatinná (Sesleria uliginosa), ostřice šupinoplodá (Carex lepidocarpa) či hladýš luční (Laserpitium prutenicum). Při lesní cestě ve východní části lokality se velmi vzácně vyskytuje i kriticky ohrožená tráva tomkovice vonná (Hierochloe odorata). Lesní porosty jsou také proslulé bohatstvím hub, z nichž k nejvzácnějším patří nelupenatá vidlenka tvrdá (Vararia dura) s plodnicemi rozlitými na dřevě a lošákovitá pozemní houba lošákovec sametový (Hydnellum spongiosipes). Oba uvedené druhy jsou z České republiky známé pouze ze dvou lokalit. Lesní tůně zarůstá chráněná žebratka bahenní (Hottonia palustris) a rozmnožuje se v nich řada druhů obojživelníků mj. čolek velký (Triturus cristatus), čolek obecný (Triturus vulgaris) nebo skokan štíhlý (Rana dalmatina).
 

Zranitelnost:

Lesní komplex je nejvíce ohrožen nevhodným lesním hospodařením, především převodem cenných bezkolencových doubrav na náhradní monokultury borovice lesní (Pinus sylvestris) a dubu červeného (Quercus rubra), v menší míře i smrku ztepilého (Picea abies). Dalším negativním faktorem je vysýchání lesních tůní a pronikání netýkavky malokvěté (Impatiens parviflora) do některých lesních porostů. Celé území včetně přiléhajících vlhkých luk je zásadně ohrožováno odvodňováním. Vedle vysýchání, jsou luční porosty také ohroženy degradací rostlinných společenstev v případě absence kosení, lesní louky nevhodným zalesňováním.  

Management:

Zachování přirozené dřevinné skladby lesních porostů. Zabránit případnému odvodňování. Pravidelné kosení luk, redukce náletu.
 

Možné střety zájmu:

Neuvedeno  

Stanoviště:

Stanoviště - přehled

Celková rozloha lokality:%ha: 217.1575
Z toho prioritních naturových biotopů: 0
Z toho neprioritních naturových biotopů: 67.53146.6618
Z toho ostatních přírodních biotopů: 16.3635.5403
Z toho X biotopů: 16.0934.9555
Z toho nereklasifikovaných biotopů: 0

Zobrazovaná data rozloh stanovišť a biotopů odpovídají informacím o stavu při vyhlášení lokality a jsou rovněž shodná s daty zasílanými Evropské komisi formou standardního datového formuláře.
Aktuální data je možné získat na AOPK ČR (pavla.trachtova@nature.cz)

Naturové biotopy:

Stanoviště/BiotopRozloha (ha)Podíl (%)R/Z/GPředmět ochrany
2330Otevřené trávníky kontinentálních dun s paličkovcem (Corynephorus) a psinečkem (Agrostis) 0.03910.01B/B/-Ne
T5.3 Kostřavové trávníky písčin0.03910.01B/B/-
6410Bezkolencové louky na vápnitých, rašelinných nebo hlinito-jílovitých půdách (Molinion caeruleae)9.39724.32B/B/CAno
T1.9 Střídavě vlhké bezkolencové louky9.39724.32B/B/C
6510Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis) 5.75692.65B/B/CAno
T1.1 Mezofilní ovsíkové louky5.75692.65B/B/C
9170Dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum 54.202924.96B/B/CAno
L3.1 Hercynské dubohabřiny54.202924.96B/B/C
9190Staré acidofilní doubravy s dubem letním (Quercus robur) na písčitých pláních 77.265735.58B/B/AAno
L7.2 Vlhké acidofilní doubravy77.265735.58B/B/A

Ostatní přírodní biotopy

BiotopRozloha (ha)Podíl(%)R/Z
L1 Mokřadní olšiny34.132215.71B/B
M1.1 Rákosiny eutrofních stojatých vod0.52990.24B/B
M1.7 Vegetace vysokých ostřic0.22410.10B/B
V2B Makrofytní vegetace mělkých stojatých vod s dominantní žebratkou bahenní (Hottonia palustris)0.56920.26B/B
V2C Makrofytní vegetace mělkých stojatých vod - ostatní porosty0.08490.03C/B

Biotopy řady X

BiotopRozloha (ha)Podíl (%)
X1 Urbanizovaná území0.21080.09
X9A Lesní kultury s nepůvodními jehličnatými dřevinami20.57449.47
X9B Lesní kultury s nepůvodními listnatými dřevinami3.29531.51
X10 Paseky s podrostem původního lesa2.32281.06
X11 Paseky s nitrofilní vegetací7.97493.67
X12 Nálety pionýrských dřevin0.57730.26
 

Druhy - Rostliny:

Nejsou předmětem ochrany.  

Druhy - Živočichové:

Nejsou předmětem ochrany.  

Kraje a katastrální území:

Kraj Středočeský kraj:

Hradištko u Sadské, Sadská  

Prameny:

Sádlo J.A0052 - Polabí u Čelákovic - Závěrečná zpráva z mapování NATURA 2000, depon. in AOPK ČR.2003
Chrtek J.A0064 - Kersko - Závěrečná zpráva z mapování NATURA 2000, depon. in AOPK ČR.2002
Kubíková Jarmila, Ložek Vojen, Špryňar Pavel a kol.Chráněná území ČR, sv. Střední Čechy, AOPK ČR, Praha.2005
 

Fotografie:

Poznámka: Zpracované souhrny doporučených opatření pro evropsky významné lokality naleznete na webových stránkách Ústředního seznamu ochrany přírody http://drusop.nature.cz/portal/

(c) 2006 Natura 2000 - Oficiální webové stránky soustavy Natura 2000 v České republice, všechna práva vyhrazena. Náměty, příspěvky a připomínky zasílejte na adresu natura2000@nature.cz. Redakce stránek využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření, či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu AOPK ČR výslovně zakázáno. (c) 2006 - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AOPK ČR nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány. Správa a redakce stránek využívá redakční systém portálového rešení SuperServer firmy RAGTOOLS.