Homepage

CZ0214043 - Niva Bělé u Klokočky

Rozloha: 11.1980 ha
Navrhovaná kategorie ochrany: Přírodní památka - část
Biogeografická oblast - vysvětlivky: kontinentální
Souřadnice středu: 14°53'6'' v.d., 50°29'44'' s.š.
Nadmořská výška: 234 - 250 m n. m.

Mapa:

Poloha:

Niva Bělé mezi papírnami v Bělé pod Bezdězem a osadou Velký Rečkov.
 

Ekotop:

Geologie: Geologický podklad tvoří jizerské vrstvy středního turonu s vložkami vápnitých pískovců, to vše je překryto kvarterními náplavy.
Geomorfologie: Lokalita leží v Bělské tabuli (součást Středojizerské tabule).
Reliéf: Plochá a poměrně úzká (v nejširší části 150 metrů široká) niva při meandrech Bělé, která je členěna náspem železniční trati a ohraničená poměrně příkrými svahy. Nadmořská výška se pohybuje okolo 230 m n. m.
Pedologie: Kambizemě až kambizemní podzoly, místy gleje. Na sušších a vyvýšených místech hnědozemě. Naopak v zavodnělých depresích je zvodnělá slatina.
Krajinná charakteristika: Údolí Bělé je poměrně úzké a zaříznuté. V okolí samoty Malý Rečkov se vyskytují dlouhodobě extenzivně obhospodařované louky, které jsou druhově velmi bohaté.  

Biota:

Území je tvořeno poměrně jemnozrnnou mozaikou nejrůznějších vodních, mokřadních a lučních biotopů. Mezi nejvýznamnější typ vegetace patří vápnitá slatiniště (R2.1) (vyvinuty poměrně maloplošně) s ostřicí Davallovou (Carex davalliana), sítinou slatinnou (Juncus subnodulosus), suchopýrem širokolistý (Eriophorum latifolium), ostřicí plstnatoplodou (Carex lasiocarpa), kohátkou kalíškatou (Tofieldia calyculata) či kozlíkem dvoudomým (Valeriana dioica) a především popelivkou sibiřskou (Ligularia sibirica). Z dalších typů nelesních biotopů se vyskytují porosty vysokých ostřic (M1.7) s ostřicí latnatou (Carex paniculata), ostřicí ostrou (Carex acutiformis), vachtou trojlistou (Menyanthes trifoliata), ostřicí štíhlou (Carex gracilis) a dalšími; nezřídka v mozaice s pcháčovými vlhkými loukami (T1.5) s kakostem bahenním (Geranium palustre), rdesnem hadím kořenem (Bistorta major), metlicí trsnatou (Deschampsia cespitosa) či upolínem nejvyšším (Trollius altissimus). Vyvinuty jsou i střídavě vlhké bezkolencové louky (T1.9) s kruštíkem bahenním (Epipactis palustris) a dalšími druhy. Zvláštním typem jsou reliktní louky extenzivního obhospodařování při samotě Malý Rečkov. Jde o druhově bohaté porosty (s prolínajícími se druhy sv. Bromion a vlhkých luk) se zvonečníkem hlavatý (Phyteuma orbiculare), přesličkou různobarvou (Equisetum variegatum), trávničkou obecnou (Armeria elongata), hadilkou obecnou (Ophioglossum vulgatum), sveřepem vzpřímeným (Bromus erectus), vítodem hořkým (Polygala amara), třeslicí prostřední (Briza media) atd. Výše zmíněné biotopy tvoří mozaiku s bažinnými olšinami a pobřežní vegetací potoků. Na náspu železniční trati jsou vyvinuté poněkud ruderalizované suché širokolisté trávníky (T3.4) s dominantním svéřepem vzpřímeným (Bromus erectus) a válečkou prapořitou (Brachypodium pinnatum).
Na území stávající NPP Klokočka nalezneme mozaiku vodních a bažinných společenstev - největší plochu zaujímají porosty vysokých ostřic (M1.7) sv. Magnocaricion elatae, dále se vyskytují potoční a mokřadní olšiny (L1) as. Carici acutiformis-Alnetum a rákosiny (M1.1). Při severním okraji území se na suché písčité elevaci nachází i úzký pás květnatého boru. Nejvýznamnější druh lokality, popelivka sibiřská (Ligularia sibirica), se vyskytuje v porostech vysokých ostřic, rozvolněných místech olšin, v rákosinách a na slatinách. Na obdobných místech jako popelivka se vyskytuje i populace vrkoče bažinného (Vertigo moulinsiana). Výskyt je silnější zejména na dostatečně zavodněných místech.  

Kvalita a význam:

Zachovalý komplex různých typů lučních biotopů s výskytem řady vzácných a ohrožených druhů a s reliktními ekosystémy (např. luční porosty se zvonečníkem hlavatým (Phyteuma orbiculare).
Součástí území je i NPP Klokočka, kde se vyskytuje kromě vzácné popelivky sibiřské (Ligularia sibirica) i řada zajímavých slatinných druhů: sítina slatinná (Juncus subnodulosus), kruštík bahenní (Epipactis palustris), tolije bahenní (Parnassia palustris), vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata), kapradiník bažinný (Thelypteris palustris). Jedna ze dvou nejpočetnějších populací popelivky sibiřské (Ligularia sibirica) v České republice. Populace je velmi vitální a perspektivní. Jedna z cca 10 lokalit vrkoče bažinného (Vertigo moulinsiana) v ČR. Populace je vitální a perspektivní, i když prozatím zřejmě omezená pouze na chráněné území.  

Zranitelnost:

Luční biotopy jsou ohroženy především absencí hospodaření, což se týká především západní části mezi NPP Klokočka a papírnou. Jde převážně o dlouhodoběji nekosené porosty, v nichž postupně dochází k expanzi třtiny křovištní (Calamagrostis epigejos), případně rákosu obecného (Phragmites australis)) a dřevin. Porosty v NPP Klokočka a také reliktní louky u samoty Malý Rečkov jsou naopak koseny, což udržuje druhovou diverzitu těchto biotopů. Popelivka sibiřská (Ligularia sibirica) je ohrožena především zarůstáním stanoviště náletem dřevin. Biotopy podél trati jsou mírně eutrofizovány a znečištěny odpady z vlaků. Snad teoreticky je lokalita ohrožena změnou vodního režimu v Bělé. Samotná říčka Bělá, ale i okolní území je značně znečištěna odpady z papírny v Bělé. Porosty olšin jsou v současnosti ohroženy jen znečištěním vody v Bělé, nadměrným přísunem živin do nivy a postupnou eutrofizací olšin. V případě vrkoče bažinného (Vertigo moulinsiana) je potenciálním nebezpečím snížení zavodnění lokality a případné silné znečistění z říčky Bělé.  

Management:

Pravidelné kosení slatinných enkláv v termínu pozdního léta (srpen, září), občasné odstraňování náletu dřevin nebo proředění porostů olše. Kosení by mělo být prováděno s ohledem na výskyt vrkoče a popelivky, mozaikovitě a v různých termínech. Část porostů je možné kosit už koncem července, části s vysokou hustotou popelivky koncem září. Je vhodné i část louky nekosit a ponechat porost do dalšího roku.  

Možné střety zájmu:

K potenciálnímu střetu může dojít mezi ochranou biotopů a popelivky sibiřské. Konflikty nehrozí, pokud kosení bude prováděno mozaikovitě.
 

Stanoviště:

Stanoviště - přehled

Celková rozloha lokality:%ha: 11.1980
Z toho prioritních naturových biotopů: 0
Z toho neprioritních naturových biotopů: 41.484.6454
Z toho ostatních přírodních biotopů: 54.556.1087
Z toho X biotopů: 3.630.4076
Z toho nereklasifikovaných biotopů: 0

Zobrazovaná data rozloh stanovišť a biotopů odpovídají informacím o stavu při vyhlášení lokality a jsou rovněž shodná s daty zasílanými Evropské komisi formou standardního datového formuláře.
Aktuální data je možné získat na AOPK ČR (pavla.trachtova@nature.cz)

Naturové biotopy:

Stanoviště/BiotopRozloha (ha)Podíl (%)R/Z/GPředmět ochrany
6210Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (Festuco-Brometalia) 0.53844.80C/C/-Ne
T3.4D Širokolisté suché trávníky bez význačného výskytu vstavačovitých a bez jalovce obecného (Juniperus communis)0.53844.80C/C/-
6410Bezkolencové louky na vápnitých, rašelinných nebo hlinito-jílovitých půdách (Molinion caeruleae)2.444921.83C/C/BAno
T1.9 Střídavě vlhké bezkolencové louky2.444921.83C/C/B
6510Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis) 0.24952.22B/B/-Ne
T1.1 Mezofilní ovsíkové louky0.24952.22B/B/-
7230Zásaditá slatiniště 0.25992.32B/B/AAno
R2.1 Vápnitá slatiniště0.25992.32B/B/A
9190Staré acidofilní doubravy s dubem letním (Quercus robur) na písčitých pláních 0.92228.23C/B/-Ne
L7.2 Vlhké acidofilní doubravy0.92228.23C/B/-
91U0Lesostepní bory 0.23052.05B/B/-Ne
L8.2 Lesostepní bory0.23052.05B/B/-

Ostatní přírodní biotopy

BiotopRozloha (ha)Podíl(%)R/Z
L1 Mokřadní olšiny1.299611.60B/B
L2.2B Potoční a degradované jasanovo-olšové luhy0.27132.42B/B
L6.5B Acidofilní teplomilné doubravy bez kručinky chlupaté (Genista pilosa)0.04300.38C/C
M1.5 Pobřežní vegetace potoků0.98028.75B/B
M1.7 Vegetace vysokých ostřic1.03979.28A/B
T1.4 Aluviální psárkové louky0.53094.74C/B
T1.5 Vlhké pcháčové louky1.944017.36B/B

Biotopy řady X

BiotopRozloha (ha)Podíl (%)
X1 Urbanizovaná území0.17431.55
X9A Lesní kultury s nepůvodními jehličnatými dřevinami0.16591.48
X10 Paseky s podrostem původního lesa0.06740.60
 

Druhy - Rostliny:

Stálá populace Zastavující se Zimující Hnízdící
Podíl populace Zachovalost Izolace Celkové hodnocení
popelivka sibiřská30 000
Ligularia sibiricaBBAB
 

Druhy - Živočichové:

Stálá populace Zastavující se Zimující Hnízdící
Podíl populace Zachovalost Izolace Celkové hodnocení
vrkoč bažinnýP
Vertigo moulinsianaCBCC
 

Kraje a katastrální území:

Kraj Středočeský kraj:

Bělá pod Bezdězem, Malá Bělá  

Prameny:

Petříček V.A0479 (Údolí Bělé), závěrečná zpráva z mapování NATURA 2000, depon. in AOPK ČR.2004
Petříček V. a Kolbek J.Floristická studie povodí říčky Bělé ve středním Pojizeří. - Bohemia centralis 13: 21-82.1984
 

Fotografie:

Poznámka: Zpracované souhrny doporučených opatření pro evropsky významné lokality naleznete na webových stránkách Ústředního seznamu ochrany přírody http://drusop.nature.cz/portal/

(c) 2006 Natura 2000 - Oficiální webové stránky soustavy Natura 2000 v České republice, všechna práva vyhrazena. Náměty, příspěvky a připomínky zasílejte na adresu natura2000@nature.cz. Redakce stránek využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření, či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu AOPK ČR výslovně zakázáno. (c) 2006 - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AOPK ČR nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány. Správa a redakce stránek využívá redakční systém portálového rešení SuperServer firmy RAGTOOLS.