Homepage

CZ0214042 - Padrťsko

Rozloha: 829.9154 ha
Navrhovaná kategorie ochrany: Přírodní památka - část
Biogeografická oblast - vysvětlivky: kontinentální
Souřadnice středu: 13°46'27'' v.d., 49°40'6'' s.š.
Nadmořská výška: 542 - 721 m n. m.

Mapa:

Poloha:

Území Padrťské kotliny v Brdech ve vojenském újezdu Jince, 18 km ZJZ od Příbrami, s přibližně 7 km dlouhým úsekem Padrťského potoka (Klabavy) po jeho soutok s Třítrubeckým potokem.  

Ekotop:

Geologie: Podloží je tvořeno vcelku úživnými horninami proterozoika (břidlice droby), v nichž jsou poměřně četné vložky lyditů a místy i vložky spilitů. Jak lydity (buližníky), tak spility mají velký vliv na biodiverzitu území. Buližníky vytvářejí vzhledem ke své neobyčejné odolnosti vůči zvětrávání výrazné skalní výchozy (nejvýraznějšími jsou skály na Okrouhlíku) a spility podmiňují vysokou úživnost a zároveň druhovou pestrost lesních porostů (květnaté bučiny). Při východním okraji území se místy projevují tvrdé oligotrofní kambrické horniny (slepence, křemence), které se opět velmi kontrastně projevují ve vegetaci (vřesoviště a smilkové trávníky). Padrťský potok protéká v dolní části již zcela územím oligotrofních kambrických arkózových drob a pískovců.
V J-JV části území se na plochém terénu vyskytuje mělké, avšak rozsáhlé ložisko humolitu, které je pouze místy, v případě terénně nápadných „rašelinných kup“, hluboké až cca 2-3 m.
Geomorfologie: Území leží v JV části Brdské vrchoviny.
Reliéf: Lokalita se nachází v mělké Padrťské kotlině. Svahy jsou zpravidla velice pozvolné s výjimkou výchozů buližníkových skal a skalek, který výrazně zvyšují geodiverzitu území. Nejvyšší a nejproslulejší buližníkové skály se nacházejí v západní části území (Okrouhlík, skála Marie Terezie). Velice plochý reliéf v J-JV části území byl příhodný pro vytvoření rozsáhlého ložiska humolitu. Z hlediska mikroreliéfu (a také holocénní minulosti) jsou pozoruhodné nevelké, avšak nápadné humolitové „kupy“ roztroušené v ploše ložiska.
Pedologie: Hlavním půdním typem jsou silně kyselé oligotrofní hnědé půdy (kambizem dystrická). V nivě pod Padrťskými rybníky a na dalších podmáčených místech (např. lesní prameniště) se vyskytují gleje. V okolí Padrťských rybníků se často vyskytuje humolit. Na kamenitých svazích (zejména Okrouhlík) se vyskytují nevyvinuté půdy – rankery. Vlastní koryto Padrťského potoka je kamenité.
Krajinná charakteristika: Lokalita se nachází ve VVP Brdy-Jince a je obklopena rozsáhlými lesními porosty. Z fytogeografického hlediska leží zhruba ve středu brdského oreofytika (fytochorion 87. Brdy). Jedná se o mělkou kotlinu s dvěmi rozsáhlými rybníky a dalšími drobnějšími vodními nádržemi. Na bezlesí se nacházelo několik vesnic, které byly na počátku 50. let definitivně vysídleny a následně zplanýrovány. V současné době se na bezlesí nacházejí zejména luční lada, v menší míře i kosené louky a pole obhospodařovaná za účelem myslivosti.
Padrťský potok má ve své horní části přírodní bohatě meandrující koryto s kamenitopísčitým dnem a s velkými balvany. V lesní části má pak potok mělké, široké koryto se střídajícími se proudivými úseky a menšími tůněmi, převážně s kamenitým dnem. Po celém toku se nachází množství vhodných úkrytů pro vodní živočichy.  

Biota:

Padrť je z botanického hlediska proslulá zejména rašelinnou vegetací (R2.2, R2.3, L9.2) vázanou na J-JV část území a rozsáhlými lučními lady (T1.9, T2.3), místy s masovým výskytem ochranářsky hodnotných druhů jako je kosatec sibiřský (Iris sibirica). Západní část území je pak známá především květnatými bučinami (Teslínský klášter) a vegetací vázanou na výrazné buližníkové suky.
Pro padrťskou kotlinu jsou charakteristické též vodní biotopy. Dvě největší plochy, Hořejší a Dolejší Padrťský rybník (V1G) jsou však poznamenány intenzivním rybářským hospodařením spojeným se silnou eutrofizací a narušením vodního režimu území. Drobnější nádrže mají často vyvinutou vegetaci vodních makrofyt, např. s bublinatkou jižní (Utricularia australis) (V1F, V1C). Z ochranářského a botanického hlediska jsou v území nejhodnotnější, avšak zároveň nejohroženější, bezlesá mokřadní společenstva nevápnitých slatinných luk a přechodových rašelinišť (R2.2, R2.3), na které je vázán výskyt. Nejkvalitnější porosty se nacházejí na J-JV pobřeží Hořejšího Padrťského rybníka, na V i Z pobřeží a v nivě pod hrází Dolejšího Padrťského rybníka. Ze silně ohrožených taxonů se v těchto společenstvech vyskytuje bohatá populace všivce bahenního (Pedicularis palustris) a bařičky bahenní (Triglochin palustre). Pod hrází Dolejšího Padrťského rybníka se nalézá druhá známá recentní lokalita kriticky ohroženého orobince stříbrošedého (Typha schuttleworthii). Hojnými druhy těchto společenstev jsou dále např. mochna bahenní (Potentilla palustris), Thyselinum palustre aj.
Na zamokřeném plochém terénu v J-JV části území se vyskytují rašelinná lesní společenstva, především přirozené podmáčené smrčiny (L9.2B), na několika nejextrémnějších plochách rašelinné smrčiny (L9.2A) a na několika místech též porosty rašelinných březin s břízou pýřitou (Betula pubescens) (L10.1).
V S-SV části území převažují společenstva luk a lučních lad. Vůdčí jednotkou jsou zde bezkolencové louky (T1.9), místy s masovým výskytem kosatce sibiřského (Iris sibirica), tvořícím i dominantu porostů. Na sušších místech převládají oligotrofní smilkové trávníky (T2.3B). Na mělké silně oligotrofní půdě na podkladu kambrických slepenců v SV rohu Padrťské enklávy smilkové trávníky přecházejí do vřesovišť (T8.2).
Zejména v nivě Padrťského potoka jsou velice dobře vyvinuta tužebníková lada (T1.6). Část luk, převážně na mezofilních stanovištích je kosena, převládající vegetací jsou druhově pestré ovsíkové louky (T1.1).
Na řadě míst vlhkého bezlesí se více či méně zapojeně vyskytuje biotop mokřadních vrbin (K1) s převažující vrbou ušatou (Salix aurita) a poněkud méně pravidelným výskytem v. popelavé (S. cinerea) a v. pětimužné (Salix pentandra).
Západní část území má již členitější reliéf a je pokryta lesní vegetací. Hlavní jednotkou jsou květnaté bučiny (L5.1). Ve stromovém patře se vyskytuje buk lesní (Fagus sylvatica), méně javor klen (Acer pseudoplatanus) a poměrně často a početně i vitální jedle bělokorá (Abies alba). V kyselých bučinách (L5.4) se kromě buku vyskytuje ve stromovém patře velmi často i dub. Roztroušeně se vyskytují vůči zvětrávání velmi odolné, geomorfologicky výrazné, buližníkové suky. Na největších z nich se vyskytuje specifická skalní a keříčková vegetace a vegetace skalních borů (S1.2, T8.3, L8.1B).
Z nepřírodních biotopů lze zmínit především velice extenzivní myslivecká pole a políčka (X3) osévaná zpravidla ovsem a porostlá floristicky velice pestrou plevelnou segetální vegetací.
Padrťský potok (V4) ve své horní části protéká výše popsanou převážně odlesněnou krajinou. Spodních 5 km toku je obklopeno smrkovými monokulturami (X9A), pouze místy s maloplošnými porosty olšin (L2.2B) a fragmenty podmáčených smrčin (L9.2B).  

Kvalita a význam:

Území je velmi významné z hlediska biogeografického, jedná se o jednu z nejvýznamnějších lokalit s mokřadní a rašelinnou vegetací v českém vnitrozemí. Ochranářsky hodnotná jsou rovněž luční lada, typická např. bohatým výskytem kosatce sibiřského (Iris sibirica). V západní části území se nacházejí dobře zachovalé lesní porosty.
Z druhů cévnatých rostlin se zde na druhé známé recentní lokalitě v ČR vyskytuje kriticky ohrožený orobinec stříbrošedý (Typha schuttleworthii). Ze silně ohrožených taxonů se vyskytuje bohatá populace všivce bahenního (Pedicularis palustris) a bařičky bahenní (Triglochin palustre). Z ohrožených taxonů se vyskytují ostřice Hartmanova (Carex hartmanii), jetel kaštanový (Trifolium spadiceum), hojně škarda měkká čertkusolistá
(Crepis succisifolia), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), fytogeograficky významný rozchodník nachový (Hylotelephium triphyllum), na narušených lučních ladech místy dominující kosatec sibiřský (Iris sibirica), všivec lesní (Pedicularis sylvatica), hadí mord nízký
(Scorzonera humilis), na rašelinných lesních světlinách ptačinec dlouholistý (Stellaria longifolia) a druh velice typický pro celé Brdy a Podbrdsko upolín nejvyšší (Trollius altissimus). Z dalších vzácných a ohrožených druhů uveďme např. ještě lýkovec jedovatý (Daphne mezereum) rostoucí v květnatých bučinách a na rašelinných substrátech vzácně se vyskytující suchopýr pochvatý (Eriophorum vaginatum).
Území je velice významné i z hlediska zoologického, např. hojným výskytem raka kamenáče (Austropotamobius torrentium) a na luční lada vázaného chřástala polního (Crex crex).
Stabilizovaná populace raka kamenáče; zjištěná věková struktura nasvědčuje, že zde dochází k pravidelné a úspěšné reprodukci. Pokud nedojde k negativním zásahům do biotopu, lze předpokládat její další existenci a prosperitu.  

Zranitelnost:

Rozsáhlá bezlesí zaniklých vesnic jsou využívána jako extenzivní výcvikové plochy vojska. Převážná většina těchto ploch je nekosena, na značné části expanduje třtina křovištní (Calamagrostis epigejos), která spolu s chrasticí rákosovitou (Phalaris arundinacea) a ostřicí třeslicovitou (Carex brizoides) tvoří na rozsáhlých plochách dominanty.
V důsledku sukcese, zde nalétávají různé dřeviny, které jsou nárazově vyřezávány za účelem zachování bezlesého charakteru enkláv.
Prakticky veškeré vodní plochy jsou degradovány v důsledku intenzivního rybářského hospodaření. To se zejména v posledních letech stupňuje a dochází k velkému zhoršení kvality vody (včetně rozvoje vodního květu ve velkých nádržích). S intenzivním chovem kaprů na Hořejším a Dolejším Padrťském rybníce souvisí i odvodňování příbřežních částí vyhrnutím obtokové strouhy ložiskem humolitu zamezující vstupu rašelinných vod do rybníka. To má za důsledek destrukci rašelinných lesních společenstev a v důsledku i eutrofizaci způsobující nežádoucí sukcesi společenstev litorálu směrem k porostům rákosu. Z dalších činností jsou významné intenzivní hnojení rybníků, jejich vápnění a na počátku 90. let provedené částečné vyhrnutí rašelinného litorálu na SV pobřeží Hořejšího rybníka.
Pro udržení a zlepšení stavu bioty na bezlesí je vhodné zachovat výcvik vojsk, redukovat nálety dřevin, udržet a optimálně i rozšířit plochu kosených luk.
Lesní porosty mohou být ohroženy nevhodným lesnickým hospodařením.
Pro zachování vodních a mokřadních ekosystémů je nezbytné zejména snížit intenzitu rybářského hospodaření.
Populace raka kamenáče může být ohrožena predací přemnoženým nepůvodním druhem - norkem americkým a nevhodnými zásahy do biotopu (zamezit možnému znečištění vody či mechanickým zásahům do koryta toku a zanášení koryta sedimenty z Padrťských rybníků).  

Management:

Je žádoucí zavést alespoň částečné kosení lučních lad.
Pro zachování vodních a mokřadních ekosystémů je nezbytné zejména snížit intenzitu rybářského hospodaření. V lesích by bylo vhodné ještě více podpořit a využít aktuálně dobrý potenciál přirozené obnovy.
Z hlediska ochrany raka kamenáče je nutné zachovat současný charakter biotopu a jeho okolí. Vhodné by bylo provedení monitoringu populace norka amerického a v případě zjištění výskytu významnější populace přistoupit k její eliminaci. Žádoucí je zpomalení vypouštění vody z rybníků při výlovech - snížení vnosu jemné frakce sedimentů do koryta potoka.  

Možné střety zájmu:

Konflikty mezi ochranou biotopů a ochranou přirozeně se vyskytujících vodních živočichů (raka kamenáče) by neměly nastat, protože mají společný předpoklad: zachování přirozených hydrologických poměrů a dobré kvality nezeutrofizované vody.
Pro ochranu biotopů by mohlo být nežádoucí případné neuvážené rozsáhlé budování revitalizačních tůní a koryt v cenných mokřadních a lučních porostech. Naopak v degradovaných lučních ladech jsou takovéto revitalizační opatření spíše žádoucí.  

Stanoviště:

Stanoviště - přehled

Celková rozloha lokality:%ha: 829.9154
Z toho prioritních naturových biotopů: 7.7464.2696
Z toho neprioritních naturových biotopů: 38.21317.1151
Z toho ostatních přírodních biotopů: 27.30226.6204
Z toho X biotopů: 23.44194.5363
Z toho nereklasifikovaných biotopů: 0

Zobrazovaná data rozloh stanovišť a biotopů odpovídají informacím o stavu při vyhlášení lokality a jsou rovněž shodná s daty zasílanými Evropské komisi formou standardního datového formuláře.
Aktuální data je možné získat na AOPK ČR (pavla.trachtova@nature.cz)

Naturové biotopy:

Stanoviště/BiotopRozloha (ha)Podíl (%)R/Z/GPředmět ochrany
3150Přirozené eutrofní vodní nádrže s vegetací typu Magnopotamion nebo Hydrocharition 1.82080.21B/A/CAno
V1C Makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod s bublinatkou jižní nebo obecnou (Utricularia australis a U. vulgaris)0.79600.09C/B/C
V1F Makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod - ostatní porosty1.02480.12B/A/C
3260Nížinné až horské vodní toky s vegetací svazů Ranunculion fluitantis a Callitricho-Batrachion 0.08590.01B/B/-Ne
V4A Makrofytní vegetace vodních toků - porosty aktuálně přítomných vodních makrofyt0.08590.01B/B/-
4030Evropská suchá vřesoviště 5.04220.60B/A/BAno
T8.2B Sekundární podhorská a horská vřesoviště bez výskytu jalovce obecného (Juniperus communis)4.82160.58B/A/B
T8.3 Brusnicová vegetace skal a drolin0.22060.02B/A/B
6230Druhově bohaté smilkové louky na silikátových podložích v horských oblastech (a v kontinentální Evropě v podhorských oblastech) 48.94435.89C/B/BAno
T2.3B Podhorské až horské smilkové trávníky bez jalovce48.94435.89C/B/B
6410Bezkolencové louky na vápnitých, rašelinných nebo hlinito-jílovitých půdách (Molinion caeruleae)82.28889.91C/B/BAno
T1.9 Střídavě vlhké bezkolencové louky82.28889.91C/B/B
6430Vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně 8.46721.02B/A/AAno
T1.6 Vlhká tužebníková lada8.46721.02B/A/A
6510Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis) 34.96784.21B/B/BAno
T1.1 Mezofilní ovsíkové louky34.96784.21B/B/B
7140Přechodová rašeliniště a třasoviště 13.85171.66B/B/AAno
R2.2 Nevápnitá mechová slatiniště4.42580.53B/B/A
R2.3 Přechodová rašeliniště9.42591.13B/B/A
8220Chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů 1.22980.14B/B/BAno
S1.2 Štěrbinová vegetace silikátových skal a drolin1.22980.14B/B/B
9110Bučiny asociace Luzulo-Fagetum 36.65634.41C/B/BAno
L5.4 Acidofilní bučiny36.65634.41C/B/B
9130Bučiny asociace Asperulo-Fagetum 30.01973.61C/B/BAno
L5.1 Květnaté bučiny30.01973.61C/B/B
9180Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích 2.72790.32C/A/-Ne
L4 Suťové lesy2.72790.32C/A/-
91D0Rašelinný les 12.56241.51C/B/BAno
L10.1 Rašelinné březiny6.93010.83C/B/B
L9.2A Rašelinné smrčiny5.63230.67C/A/B
91E0Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae) 0.0350.00C/C/-Ne
L2.2A Údolní jasanovo-olšové luhy, typické porosty0.03500.00C/C/-
91T0Středoevropské lišejníkové bory 0.11440.01B/A/-Ne
L8.1A Boreokontinentální lišejníkové bory0.11440.01B/A/-
9410Acidofilní smrčiny (Vaccinio-Piceetea) 102.570512.35C/B/BAno
L9.2B Podmáčené smrčiny102.570512.35C/B/B

Ostatní přírodní biotopy

BiotopRozloha (ha)Podíl(%)R/Z
K1 Mokřadní vrbiny9.82781.18C/B
K3 Vysoké mezofilní a xerofilní křoviny0.23650.02C/B
L1 Mokřadní olšiny4.57250.55C/B
L2.2B Potoční a degradované jasanovo-olšové luhy25.50443.07C/B
L8.1B Boreokontinentální bory bez lišejníků0.52330.06C/A
M1.1 Rákosiny eutrofních stojatých vod16.51381.98B/A
M1.4 Říční rákosiny0.21360.02B/A
M1.5 Pobřežní vegetace potoků0.04340.00B/B
M1.7 Vegetace vysokých ostřic32.17633.87B/B
R1.4 Lesní prameniště bez tvorby pěnovců0.24160.02B/B
T1.10 Vegetace vlhkých narušovaných půd1.07200.12C/B
T1.4 Aluviální psárkové louky0.09270.01C/B
T1.5 Vlhké pcháčové louky25.11613.02C/C
V1G Stanoviště bez vodních makrofyt, ale s přiroz. nebo přírodně blíz.charakt.dna a břehu109.848013.23A/B
V4B Makrofytní vegetace vodních toků - stanoviště s potenciálním výskytem makrofyt nebo se zjevně přirozeným či přírodě blízkým charakterem koryta0.63840.07B/B

Biotopy řady X

BiotopRozloha (ha)Podíl (%)
X1 Urbanizovaná území0.34930.04
X3 Extenzivně obhospodařovaná pole14.41121.73
X7 Ruderální bylinná vegetace mimo sídla40.40184.86
X9A Lesní kultury s nepůvodními jehličnatými dřevinami83.046310.00
X10 Paseky s podrostem původního lesa27.84343.35
X12 Nálety pionýrských dřevin23.53332.83
X13 Nelesní stromové výsadby mimo sídla4.95100.59
 

Druhy - Rostliny:

Nejsou předmětem ochrany.  

Druhy - Živočichové:

Stálá populace Zastavující se Zimující Hnízdící
Podíl populace Zachovalost Izolace Celkové hodnocení
rak kamenáčP
Austropotamobius torrentiumBBCC
 

Kraje a katastrální území:

Kraj Středočeský kraj:

Kolvín, Těně I, Záběhlá  

Prameny:

Hlaváček R. et al.Předběžný pohled na květenu Brd z hlediska současného průzkumu. - In: Němec J. [red.], Příroda Brd a perspektivy její ochrany, p. 85-92, ed. EnviTypo Praha, Příbram.1998
Karlík P.Louky a příbuzné typy vegetace Brd a Podbrdska. - 208 p., ms. [Diplom. pr.; depon. in: Knih. kat. bot. PřF UK, Praha].2001
Sofron J.Notizen zu den ausgesuchten Pflanzengesellschaften des zentralen Brdywaldes. - Folia Mus. Rer. Natur. Bohemiae occident., Plzeň, ser. Botanica 41: 1-40.1998
Sofron J., Hlaváček R., Karlík P. et Nesvadbová J.Flóra a vegetace. - In Cílek V. [ed.]: Střední Brdy. - Příbram.2004
 

Fotografie:

Poznámka: Zpracované souhrny doporučených opatření pro evropsky významné lokality naleznete na webových stránkách Ústředního seznamu ochrany přírody http://drusop.nature.cz/portal/

(c) 2006 Natura 2000 - Oficiální webové stránky soustavy Natura 2000 v České republice, všechna práva vyhrazena. Náměty, příspěvky a připomínky zasílejte na adresu natura2000@nature.cz. Redakce stránek využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření, či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu AOPK ČR výslovně zakázáno. (c) 2006 - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AOPK ČR nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány. Správa a redakce stránek využívá redakční systém portálového rešení SuperServer firmy RAGTOOLS.