Homepage

CZ0214041 - Niva Kotelského potoka

Rozloha: 186.8443 ha
Navrhovaná kategorie ochrany: Přírodní památka - část
Biogeografická oblast - vysvětlivky: kontinentální
Souřadnice středu: 13°50'51'' v.d., 49°37'10'' s.š.
Nadmořská výška: 526 - 685 m n. m.

Mapa:

Poloha:

Tok Kotelského potoka (Skalice) od pramenů k Podzámeckému rybníku v Rožmitále pod Třemšínem a jeho levobřežnímu přítoku Nový potok a rozsáhlé luční porosty v nivě Kotelského potoka od jeho vyústění ze souvislého lesního komplexu do otevřené krajiny až k rybníku Obžera před Starým Rožmitálem.  

Ekotop:

Geologie: Svrchněordovické rožmitálské břidlice, paleozoické granodiority a okrajově i kambrické slepence, křemenné a arkózové pískovce.
Geomorfologie: Území se nachází v Rožmitálské kotlině na pomezí jednotek Brdská vrchovina a Benešovská pahorkatina.
Reliéf: Jedná se o kotlinu pod hlavními vrcholy Jižních Brd. Vlastní území lokality je poměrně ploché, zčásti leží v nivě a zčásti na navazujících mírných svazích.
Pedologie: Podél vodního toku se vyskytuje glej, v širším okolí pseudogleje a kambizemě. Místy se vyskytují i přes metr hluboká ložiska slatinného humolitu (byl zde v minulosti i těžen).
Krajinná charakteristika: Území představuje velice dobře zachovalý komplex mokřadních luk a potočních olšin. Říčka protékající územím má do značné míry přirozené, převážně kamenité koryto, bohatě meandruje a vytváří množství stálých i periodických ramen. Koryto je široké přibližně dva metry, v mělkých proudných úsecích je kamenito-písčitý substrát, v relativně hlubokých tůních (i více než metr) se nacházejí písčito-hlinité sedimenty a v meandrujících částech toku vznikají četné hlinito-písčité náplavy. Nový potok měl v minulosti ve spodním toku koryto regulované napřímením (bez použití dláždění a opevnění), v současnosti se blíží přirozenému stavu, který je výše proti proudu. Koryto je široké okolo 1,5 m a má kamenité dno s většími balvany, místy jsou vytvořeny jemné náplavy. Proudné úseky se střídají s menšími tůněmi.  

Biota:

Hlavním typem luční vegetace jsou bezkolencové louky (T1.9) as. Sanguisorbo-Festucetum rubrae a pestré pcháčové louky (T1.5) as. Angelico-Cirsietum palustre a mj. i ochranářsky významná as. Polygono-Trollietum altissimi. Ze vzácnějších druhů se v těchto loukách vyskytují upolín nejvyšší (Trollius altissimus), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), prvosenka vyšší (Primula elatior), hojně se vyskytují např. svízel severní (Galium boreale) a hadí mord nízký (Scorzonera humilis).
Na některých místech v SV části území vykazují bezkolencové a pcháčové louky přechod ke slatinám (Caricetalia fuscae); tento přechod je mj. indikován vtroušeným výskytem druhů ostřice blešní (Carex pulicaris) a o. přioblá (C. diandra). Dobře vyvinutá slatinná a rašelinná společenstva se vyskytují pouze maloplošně (R2.2 a zejména R2.3), s o to však lepší kvalitou: ostřice zobánkatá (Carex rostrata), o. Davallova (Carex davalliana), o. blešní (C. pulicaris), suchopýr širolistý (Eriophorum latifolium), ostřice přioblá (Carex diandra), ostřice rusá (Carex flava agg.), tolije bahenní (Parnassia palustris) a rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia).
Na nekosených místech nivy se vyskytují velice dobře vyvinutá tužebníková lada (incl. as. Trollio altissimi-Filipenduletum)(T1.6).
Na poněkud méně zachovalých místech luk vykazují společenstva charakter psárkových luk (T1.4) as. Holcetum lanati. Časté jsou také přechody bezkolencových luk do mezofilních ovsíkových luk (T1.1). Část této vegetace je ochranářsky hodnotný, zbytek je však degradovaný a leží na místě dřívějších hodnotných luk (přechodné zornění).
Na dvou místech se vyskytují dobře vyvinuté smilkové trávníky (T2.3B) s hojným výskytem všivce lesního (Pedicularis sylvatica).
Velká část bezprostředního okolí toku je pokrytá olšinami (L2.2). Přestože značná část z nich vznikla teprve v průběhu 20. století na místech dřívějších mokřadních luk, vykazují vysokou kvalitu (L2.2A) a bohaté druhové spektrum: třešeň ptačí (Padus avium), krabilice chlupatá (Chaerophyllum hirsutum), řeřišnice hořká (Cardamine amara), škarda bahenní (Crepis paludosa), kozlík dvoudomý (Valeriana dioica), upolín nejvyšší (Trollius altissimus aj.).
Na místech s vyšším podílem nevhodných dřevin a nebo na místech jinak degradovaných či netypických se vyskytuje podjednotka L2.2B. Jedná se často o odvodněné porosty s převahou např. ostřice třeslicovitá (Carex brizoides), metlice trsnatá (Deschampsia cespitosa) a dále užší liniové porosty a porosty s převahou nitrofilních druhů.
Kořeny olší, přesahující do koryta potoků, vytvářejí úkrytovou kapacitu pro charakteristickou vodní faunu pstruhového pásma.  

Kvalita a význam:

Jedná se o nejrozsáhlejší takto dobře zachovalý komplex podhorských „upolínových“ luk ve středních Čechách. Významná je skutečnost, že jsou zdejší louky dosud kontinuálně obhospodařovány. Vyskytuje se zde široké spektrum ohrožených a chráněných druhů vlhkých a slatinných luk, velice hojně zejména upolín nejvyšší (Trollius altissimus), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), hadí mord nízký (Scorzonera humilis) a dále druhy ostřice zobánkatá (Carex rostrata), ostřice Davallova (Carex davalliana), ostřice blešní (Carex pulicaris), ostřice přioblá (Carex diandra), ostřice rusá (Carex flava agg.), suchopýr širolistý (Eriophorum latifolium), tolije bahenní (Parnassia palustris), rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia) aj.
Hodnotné jsou i zdejší olšiny bez degradovaného nitrofilního podrostu.
Veliký význam má velmi dobrá zachovalost zdejších vodních toků, ve kterých se vyskytují bohaté populace mihule potoční (Lampetra planeri) a dalších druhů ohrožených vodních živočichů.  

Zranitelnost:

Na celé ploše luk s výjimkou vybraných tužebníkových lad je žádoucí zajistit seč s odklizením biomasy. Zvláště citlivě je třeba postupovat na slatinných ploškách.
Obecné ohrožení pro luční a slatinou vegetaci představuje zvýšený přísun živin do ekosystému. Vzhledem k chudému substrátu a poloze pod rozsáhlým lesním komplexem v extenzivně využívané krajině toto však pravděpodobně příliš nehrozí. Za předpokladu dlouhodobé seče těchto porostů lze spíše očekávat opačný trend a sice oligotrofisaci. Ta v určitých případech může vést i ke změně druhového složení a struktury společenstev. V rámci ochranářského managementu tedy lze připustit v malé míře a na určených plochách aplikaci statkových hnojiv.
Louky, které v minulosti prošly zkulturněním (příp. dočasným zorněním), vykazují v současnosti dobrou schopnost regenerace a dosycení druhového spektra z okolních ploch.
Potenciálním rizikem pro celou oblast by mohly být vodohospodářské úpravy toků (především v místech přirozených meandrů s tůněmi), komunální znečištění (z Hutí pod Třemšínem i dětských táborů), migrační bariéry (např. pod můstkem mezi Hutěmi pod Třemšínem a Věšínem), rybářské obhospodařování (složení a početnost obsádky, rybniční hospodaření) a omezení průtoku hlavním korytem.  

Management:

Udržovat stávající charakter lokality.  

Možné střety zájmu:

Možné konflikty s ochranou vodních živočichů (zejména mihule potoční (Lampetra planeri), obojživelníků...) by mohly spočívat v (z botanického hlediska) nežádoucím budováním revitalizačních tůní v plochách luk. Hlavní požadavek a předpoklad pro zachování území má však ochrana všech složek bioty společný a sice udržení přirozeného vodního režimu celé lokality.  

Stanoviště:

Stanoviště - přehled

Celková rozloha lokality:%ha: 186.8443
Z toho prioritních naturových biotopů: 10.1118.8995
Z toho neprioritních naturových biotopů: 39.3773.5621
Z toho ostatních přírodních biotopů: 27.9952.3129
Z toho X biotopů: 11.5021.5044
Z toho nereklasifikovaných biotopů: 0

Zobrazovaná data rozloh stanovišť a biotopů odpovídají informacím o stavu při vyhlášení lokality a jsou rovněž shodná s daty zasílanými Evropské komisi formou standardního datového formuláře.
Aktuální data je možné získat na AOPK ČR (pavla.trachtova@nature.cz)

Naturové biotopy:

Stanoviště/BiotopRozloha (ha)Podíl (%)R/Z/GPředmět ochrany
3150Přirozené eutrofní vodní nádrže s vegetací typu Magnopotamion nebo Hydrocharition 0.01870.01B/B/-Ne
V1F Makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod - ostatní porosty0.01870.01B/B/-
6230Druhově bohaté smilkové louky na silikátových podložích v horských oblastech (a v kontinentální Evropě v podhorských oblastech) 0.48410.25A/B/-Ne
T2.3B Podhorské až horské smilkové trávníky bez jalovce0.48410.25A/B/-
6410Bezkolencové louky na vápnitých, rašelinných nebo hlinito-jílovitých půdách (Molinion caeruleae)50.675127.12B/B/AAno
T1.9 Střídavě vlhké bezkolencové louky50.675127.12B/B/A
6430Vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně 5.87493.14B/B/BAno
T1.6 Vlhká tužebníková lada5.87493.14B/B/B
6510Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis) 16.96879.08C/B/CAno
T1.1 Mezofilní ovsíkové louky16.96879.08C/B/C
7140Přechodová rašeliniště a třasoviště 0.01830.00B/B/-Ne
R2.2 Nevápnitá mechová slatiniště0.00700.00A/A/-
R2.3 Přechodová rašeliniště0.01130.00C/B/-
91E0Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae) 18.41549.85B/B/BAno
L2.2A Údolní jasanovo-olšové luhy, typické porosty18.41549.85B/B/B
9410Acidofilní smrčiny (Vaccinio-Piceetea) 0.00640.00C/C/-Ne
L9.2B Podmáčené smrčiny0.00640.00C/C/-

Ostatní přírodní biotopy

BiotopRozloha (ha)Podíl(%)R/Z
K1 Mokřadní vrbiny2.27171.21B/B
K2.1 Vrbové křoviny hlinitých a písčitých náplavů0.03140.01B/B
K3 Vysoké mezofilní a xerofilní křoviny0.00550.00C/B
L1 Mokřadní olšiny0.03030.01C/C
L2.2B Potoční a degradované jasanovo-olšové luhy2.64061.41B/B
M1.1 Rákosiny eutrofních stojatých vod0.08650.04A/A
M1.5 Pobřežní vegetace potoků0.02010.01C/B
M1.7 Vegetace vysokých ostřic0.19060.10B/B
M4.1 Štěrkové náplavy bez vegetace0.00220.00B/B
T1.10 Vegetace vlhkých narušovaných půd0.01970.01C/B
T1.3 Poháňkové pastviny0.08150.04C/C
T1.4 Aluviální psárkové louky14.12507.55C/B
T1.5 Vlhké pcháčové louky24.328413.02B/B
V1G Stanoviště bez vodních makrofyt, ale s přiroz. nebo přírodně blíz.charakt.dna a břehu8.23694.40B/B
V4B Makrofytní vegetace vodních toků - stanoviště s potenciálním výskytem makrofyt nebo se zjevně přirozeným či přírodě blízkým charakterem koryta0.24250.12A/A

Biotopy řady X

BiotopRozloha (ha)Podíl (%)
X1 Urbanizovaná území0.42940.22
X3 Extenzivně obhospodařovaná pole0.08710.04
X5 Intenzivně obhospodařované louky12.07626.46
X7 Ruderální bylinná vegetace mimo sídla2.19521.17
X8 Křoviny s ruderálními a nepůvodními druhy0.14750.07
X9A Lesní kultury s nepůvodními jehličnatými dřevinami3.68921.97
X9B Lesní kultury s nepůvodními listnatými dřevinami0.40450.21
X12 Nálety pionýrských dřevin1.97311.05
X13 Nelesní stromové výsadby mimo sídla0.45930.24
X14 Vodní toky a nádrže bez ochranářsky významné vegetace0.04290.02
 

Druhy - Rostliny:

Nejsou předmětem ochrany.  

Druhy - Živočichové:

Stálá populace Zastavující se Zimující Hnízdící
Podíl populace Zachovalost Izolace Celkové hodnocení
mihule potočníC
Lampetra planeriCACA
 

Kraje a katastrální území:

Kraj Středočeský kraj:

Hutě pod Třemšínem, Nepomuk pod Třemšínem, Rožmitál pod Třemšínem, Starý Rožmitál, Věšín  

Prameny:

Neuvedeno  

Fotografie:

Poznámka: Zpracované souhrny doporučených opatření pro evropsky významné lokality naleznete na webových stránkách Ústředního seznamu ochrany přírody http://drusop.nature.cz/portal/

(c) 2006 Natura 2000 - Oficiální webové stránky soustavy Natura 2000 v České republice, všechna práva vyhrazena. Náměty, příspěvky a připomínky zasílejte na adresu natura2000@nature.cz. Redakce stránek využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření, či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu AOPK ČR výslovně zakázáno. (c) 2006 - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AOPK ČR nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány. Správa a redakce stránek využívá redakční systém portálového rešení SuperServer firmy RAGTOOLS.