Homepage

CZ0212019 - Smradovna

Rozloha: 159.4868 ha
Navrhovaná kategorie ochrany: Národní přírodní památka - část, Přírodní památka - část
Biogeografická oblast - vysvětlivky: kontinentální
Souřadnice středu: 13°53'55'' v.d., 50°16'2'' s.š.
Nadmořská výška: 340 - 407 m n. m.

Mapa:

Poloha:

Souběžná údolí Samotínského potoka (tzv. Cikánský dolík) a Zichoveckého potoka (Smradenské údolí) SZ až S od Bílichova.
 

Ekotop:

Geologie: Horninové podloží tvoří křídové (svrchní cenoman a spodní turon) písčito-vápnité slínovce ležící na glaukonitických slínovcích a pískovcích. Na styku písčito-vápnitých a glaukonitických slínovců je vyvinut pramenný horizont, který vytváří polohy vysrážených jemných pěnovců.
Geomorfologie: Území leží v centrální oblasti Džbánu. Plošina Pustá luka leží v nadmořské výšce okolo 420 metrů, dna údolí při vyústění cca 350 m n. m.
Reliéf: Území tvoří hluboká údolí dvou potoků - Samotínského (tzv. Cikánský dolík) a Zichoveckého potoka (tzv. Smradenské údolí), která jsou spojena hřbetem zvaným Pustá luka. Na svazích (často velmi prudkých) vznikají četné sesuvy, což výrazně zpestřuje reliéf svahů.
Pedologie: Půdy jsou silně vápnité; na svazích to jsou rendziny a v údolních polohách organozemě (slatiny), na plošinách pak odvápněné chudé kambizemě.
Krajinná charakteristika: Převážně lesnatá údolí ležící ve střední části Džbánu s reliktními společenstvy bezlesí na prameništích (vápnitá slatiniště a luční pěnovcová prameniště).  

Biota:

Plošně nejmenšími, ale nejvýznamnějšími biotopy území jsou luční (R1.1) a lesní pěnovcová (R1.3) prameniště a vápnitá slatiniště (R2.1). Tyto biotopy se v současnosti zachovaly spíše jen ve fragmentech, např. v NPP Cikánský dolík, ale i jinde (zde dosti maloplošně). Hostí řadu vzácných a ohrožených druhů: lněnka zobánkatá (Thesium rostratum), šášina načernalá (Schoenus nigricans), kohátka kalíškatá (Tofieldia calyculata), ostřice šupinoplodá (Carex lepidocarpa), oměj vlčí mor (Aconitum lycoctonum), střevíčník pantoflíček (Cypripedium calceolus), kýchavice černá (Veratrum nigrum), ostřice Hostova (Carex hostiana), ostřice Davallova (Carex davalliana), kosatec sibiřský (Iris sibirica), třtina pestrá (Calamagrostis varia), úpolín nejvyšší (Trollius altissimus), tolije bahenní (Parnassia palustris) a další.
Vlhké acidofilní doubravy (L7.2) jsou rozšířeny na plošině mezi Cikánským dolíkem a Smradenským údolím. Jde o dubové porosty s hojně přítomnými jehličnany (borovice, smrk a především modřín), ale bohatým keřovým a bylinným patrem. Fytocenologicky to jsou porosty špatně zařaditelné, vyskytují se v nich jak druhy mochnových doubrav, tak i teplomilných doubrav: bělozářka větevnatá (Anthericum ramosum), hadí mord nízký (Scorzonera humilis), řimbaba chocholičnatá (Tanacetum corymbosum) a další.
Vápnomilné bučiny (L5.3) jsou převážně s ochuzeným a značně mezernatým bylinným patrem, nicméně s výskytem charakteristických druhů, např. okrotice bílá (Cephalanthera damasonium), hlístník hnízdák (Neottia nidus-avis) či kýchavice černá (Veratrum nigrum).
Údolní jasanovo-olšové luhy (L2.2) se vyskytují podél obou vodních toků. Jsou druhově velmi bohaté s dominující ostřicí ostrou (Carex acutiformis) a škardou bahenní (Crepis paludosa) a řadou vzácnějších druhů: bradáček vejčitý (Listera ovata), oměj pestrý (Aconitum variegatum), prvosenka jarní (Primula veris), kozlík dvoudomý (Valeriana dioica), lýkovec jedovatý (Daphne mezereum), orlíček obecný (Aquilegia vulgaris), violka divotvárná (Viola mirabilis), oměj vlčí mor (Aconitum lycoctonum). V jaseninách se vzhledem k inverznímu charakteru údolí vyskytují podhorské druhy jako trojlístek evropský (Trientalis europaea), pérnatec horský (Lastrea limbosperma), ostřice zobánkatá (Carex rostrata), pcháč různolistý (Cirsium heterophyllum), devětsil bílý (Petasites albus) či kokořík přeslenitý (Polygonatum verticillatum). Často tvoří mozaiku s lesními pěnovcovými prameništi. Místy jsou porosty narušeny výsadbou smrku.
Vzácně se pak vyskytují další typy biotopů - vegetace parožnatek (strouhy v NPP Cikánský dolík), teplomilné bylinné lemy, střídavě vlhké bezkolencové louky či acidofilní bučiny.
Roztroušeně se v lesních porostech vyskytuje kriticky ohrožený a reliktní druh kýchavice černá (Veratrum nigrum).
Střevíčník pantoflíček (Cypripedium calceolus) roste v lesních porostech údolních poloh, ale i na svazích, zejména v místech výchozů pěnovců. Roste jak v kulturních lesích, tak ve fragmentech přirozených lesů.
Zvonovec liliolistý (Adenophora liliifolia) přežívá na pro něj nevhodném místě - ve smrkovém porostu na poměrně strmém severním svahu.  

Kvalita a význam:

Důvodem ochrany je především komplex vápnitých slatinišť, lučních pěnovcových pramenišť (plošně omezená) a lesních pěnovcových pramenišť na dnech a svazích Cikánského dolíku a Smradenského údolí, které hostí řadu ohrožených druhů rostlin. V Cikánském dolíku jde o jedinou lokalitu lněnky zobánkaté (Thesium rostratum) v České republice. Dalšími vzácnými druhy jsou například: šášina načernalá (Schoenus nigricans), kohátka kalíškatá (Tofieldia calyculata), třtina pestrá (Calamagrostis varia), ostřice Davallova (Carex davalliana), ostřice Hostova (Carex hostiana), zvonečník hlavatý (Phyteuma orbiculare), tolije bahenní (Parnassia palustris), kruštík bahenní (Epipactis palustris) a další.
V ostatních (lesních) porostech se vyskytují další vzácné druhy, například kýchavice černá (Veratrum nigrum), okrotice bílá (Cephalanthera damasonium), oměj vlčí mor (Aconitum lycoctonum) a o. pestrý (A. variegatum).
Střevíčník pantoflíček (Cypripedium calceolus) - středně silná populace v rámci České republiky, druh roste na několika mikrolokalitách, populace je perspektivní, pokud budou zachovány určité zásady lesního hospodaření.
Zvonovec liliolistý (Adenophora liliifolia) - velmi slabá populace druhu, ale při šetrném hospodaření a aktivní podpoře druhu, by se početnost populace mohla zvýšit.  

Zranitelnost:

Zranitelné a v současnosti velmi ohrožené jsou zejména luční pěnovcová prameniště, vápnité slatiny a jiná "luční" společenstva. Ohrožení je dvojího typu a je velmi zásadní. V prvém případě jde o zalesňování louček reliktního charakteru dřevinami. Jde především o smrk, ale i topoly a další dřeviny. Druhým neméně významným ohrožením je změna vodního režimu. Jde hlavně o odvodňování nejrůznějšími příkopy a stružkami. K tomu bohužel došlo i v NPP Cikánský dolík, což způsobilo vysušení lokality a expanzi třtiny křovištní (Calamagrostis epigejos) a jiných konkurenčně silných druhů. Nejcennější druhy byly tak vytlačeny na okraje příkopů a přežívají jen v malých populacích: šášina načernalá (Schoenus nigricans), kohátka kalíškatá (Tofieldia calyculata), kruštík bahenní (Epipactis palustris), ostřice Hostova (Carex hostiana) či tolije bahenní (Parnassia palustris).
Lesní biotopy jsou ohroženy kácením a následnou změnou lesních kultur (nejčastěji z bučin na smrčiny).
Střevíčník pantoflíček (Cypripedium calceolus) je ohrožen holosečnou těžbou, zarůstáním nalezišť dřevinami a vyrýpáváním trsů.
Zvonovec liliolistý (Adenophora liliifolia) vyžaduje aktivní management - roste na příliš zastíněném stanovišti a je pravidelně okusován zvěří.  

Management:

V lesních porostech šetrně hospodařit s využitím stanovištně odpovídajících dřevin. Vhodné je zvyšovat zastoupení lip a jasanů, pod kterými se zpravidla vyskytuje druhově nejbohatší bylinné patro. Pravidelná údržba bezlesích enkláv - kosení, vyřezávání dřevin. Nezasahovat do vodního režim citlivých pramenišť a slatinišť.
Střevíčník pantoflíček (Cypripedium calceolus) - v místech výskytu rozvolňování porostů, přeměna nepůvodních porostů na přirozené.
Zvonovec liliolistý (Adenophora liliifolia) - rozvolňování porostů, aktivní ochrana - výsadba semenáčků, případně oplocení lokalit podobně jako v Českém krasu.  

Možné střety zájmu:

Konflikty mezi druhovou a biotopovou ochranou nejsou pravděpodobné.  

Stanoviště:

Stanoviště - přehled

Celková rozloha lokality:%ha: 159.4868
Z toho prioritních naturových biotopů: 5.068.0736
Z toho neprioritních naturových biotopů: 22.2735.523
Z toho ostatních přírodních biotopů: 0.891.4332
Z toho X biotopů: 40.7464.9784
Z toho nereklasifikovaných biotopů: 0

Zobrazovaná data rozloh stanovišť a biotopů odpovídají informacím o stavu při vyhlášení lokality a jsou rovněž shodná s daty zasílanými Evropské komisi formou standardního datového formuláře.
Aktuální data je možné získat na AOPK ČR (pavla.trachtova@nature.cz)

Naturové biotopy:

Stanoviště/BiotopRozloha (ha)Podíl (%)R/Z/GPředmět ochrany
3140Tvrdé oligo-mezotrofní vody s bentickou vegetací parožnatek 0.00670.00A/B/-Ne
V5 Vegetace parožnatek0.00670.00A/B/-
6410Bezkolencové louky na vápnitých, rašelinných nebo hlinito-jílovitých půdách (Molinion caeruleae)0.48770.30D/C/-Ne
T1.9 Střídavě vlhké bezkolencové louky0.48770.30D/C/-
7220Petrifikující prameny s tvorbou pěnovců (Cratoneurion)2.76661.73C/C/CAno
R1.1 Luční pěnovcová prameniště0.10680.06C/C/B
R1.3 Lesní pěnovcová prameniště2.65981.66C/C/C
7230Zásaditá slatiniště 0.84590.53B/B/AAno
R2.1 Vápnitá slatiniště0.84590.53B/B/A
9110Bučiny asociace Luzulo-Fagetum 2.7611.73C/B/-Ne
L5.4 Acidofilní bučiny2.76101.73C/B/-
9150Středoevropské vápencové bučiny (Cephalanthero-Fagion) 14.18998.89B/B/CAno
L5.3 Vápnomilné bučiny14.18998.89B/B/C
9190Staré acidofilní doubravy s dubem letním (Quercus robur) na písčitých pláních 17.231810.80D/C/CAno
L7.2 Vlhké acidofilní doubravy17.231810.80D/C/C
91E0Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae) 5.3073.32B/B/BAno
L2.2A Údolní jasanovo-olšové luhy, typické porosty5.30703.32B/B/B

Ostatní přírodní biotopy

BiotopRozloha (ha)Podíl(%)R/Z
L2.2B Potoční a degradované jasanovo-olšové luhy1.23390.77A/C
T4.1 Suché bylinné lemy0.19930.12A/A

Biotopy řady X

BiotopRozloha (ha)Podíl (%)
X9A Lesní kultury s nepůvodními jehličnatými dřevinami62.777539.36
X10 Paseky s podrostem původního lesa0.63250.39
X11 Paseky s nitrofilní vegetací1.56840.98
 

Druhy - Rostliny:

Stálá populace Zastavující se Zimující Hnízdící
Podíl populace Zachovalost Izolace Celkové hodnocení
střevíčník pantoflíček200
Cypripedium calceolusBBCB
zvonovec liliolistý5
Adenophora liliifoliaCCBC
 

Druhy - Živočichové:

Nejsou předmětem ochrany.  

Kraje a katastrální území:

Kraj Středočeský kraj:

Bílichov, Zichovec

Kraj Ústecký kraj:

Žerotín u Panenského Týnce  

Prameny:

Hadinec J.A0004 (Bílichov), závěrečná zpráva z mapování NATURA 2000, depon. in AOPK ČR.2002
Houda J.Džbán (ochranářská studie), ONV Louny.1969
kolektivRezervační kniha NPP Cikánský dolík, depon. in AOPK ČR.
Kovanda J.Kvarterní vápence Československa. - Antropozoikum řada A., 7: 1-204, Praha.1971
Ložek V.Nástin přírodních poměrů Džbánu z hlediska ochrany přírody. - Ochrana přírody 5: 97-104.1950
Válek B.Půdy porostů Molinia caerulea v Čechách. - Preslia, Praha, 26: 385-414.1954
 

Fotografie:

Poznámka: Zpracované souhrny doporučených opatření pro evropsky významné lokality naleznete na webových stránkách Ústředního seznamu ochrany přírody http://drusop.nature.cz/portal/

(c) 2006 Natura 2000 - Oficiální webové stránky soustavy Natura 2000 v České republice, všechna práva vyhrazena. Náměty, příspěvky a připomínky zasílejte na adresu natura2000@nature.cz. Redakce stránek využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření, či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu AOPK ČR výslovně zakázáno. (c) 2006 - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AOPK ČR nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány. Správa a redakce stránek využívá redakční systém portálového rešení SuperServer firmy RAGTOOLS.