Homepage

CZ0324032 - V Morávkách

Rozloha: 2.4175 ha
Navrhovaná kategorie ochrany:
Biogeografická oblast - vysvětlivky: kontinentální
Souřadnice středu: 13°35'3'' v.d., 49°23'27'' s.š.
Nadmořská výška: 538 - 541 m n. m.

Mapa:

Poloha:

Fragment obecních pastvin asi 1 km VJV od obce Loužná, vpravo od silnice do Strážovic.  

Ekotop:

Základní charakteristika: Bývalá obecní pastvina s řadou chráněných a ohrožených druhů. Největší naleziště hořce hořepníku (Gentiana pneumonanthe) v Západních Čechách. Území PR V Morávkách je porostlé solitérními břízami, osikami a borovicemi. Rostlinstvo je mírně suchomilné, mezofilní až mírně vlhkomilné. Zastoupeny jsou druhy charakteristické pro pastviny Plánického hřebenu, místy jsou vyšším podílem zastoupeny druhy vřesovišť. Bylinné patro je možno fytocenologicky charakterizovat jako společenstva svazu Violion caninae, což jsou krátkostébelné smilkové louky a pastviny, s přechody ke společenstvům svazu Molinion.
Geologie: Podloží tvoří blatenský granodiorit středočeského plutonu vystupující ve střední a západní části území v balvanitých výchozech. Jednotlivé balvany převyšují terén až o více jak 1 m a dosahují rozměrů až 2,5m x 2m.
Geomorfologie: Lokalita a současně rezervace leží na velmi mírně zvlněné holorovině, část plochy pokrývá mělké eluvium.
Reliéf: Mírně zvlněná lokalita s jednotlivě roztroušenými balvanitými výchozy. Nadmořská výška 528–532 m.
Pedologie: Sušší stanoviště pokrývá kyselá kambizem typická, na vlhčích místech vznikla kyselá kambizem pseudoglejová v asociaci s hydromorfním pseudoglejem kambickým.
Krajinná charakteristika: Bývalé obecní pastviny oblasti Plánického hřebenu s balvanitými výchozy a jednotlivě roztroušenými dřevinami.  

Biota:

Rostlinstvo na lokalitě je mírně suchomilné, mezofilní až mírně vlhkomilné s druhy typickými pro obecní pastviny Plánického hřebene, místy s větším podílem druhů typických pro vřesoviště. Část plochy je porostlá dřevinami mezi kterými převažuje bříza. Na lokalitě se v minulosti vyskytoval kriticky ohrožený hořeček český (Gentianella bohemica), který se v posledních letech vyskytuje pouze nepravidelně a v malých počtech. Dále je to především existence stabilní populace hořce hořepníku (Gentiana pneumonanthe), prhy arniky (Arnica montana), prstnatce májového (Dactylorhiza majalis), třezalky rozprostřené (Hypericum humifusum), kosatce sibiřského (Iris sibirica), vemeníku dvoulistého (Platanthera bifolia), plavuně vidlačky (Lycopodium clavatum), hadího mordu nízkého (Scorzonera humilis), jalovce obecného (Juniperus communis), vrby rozmarýnolisté (Salix rosmarinifolia.
Populace h. hořepníku hostí kriticky ohrožený monofágní druh modráska hořcového (Maculinea alcon).  

Kvalita a význam:

Bývalá obecní pastvina s řadou chráněných a ohrožených druhů. Největší naleziště hořce hořepníku (Gentiana pneumonanthe) v Západních Čechách. Území reprezentuje fenomén významných maloplošných biotopů na bývalých obecních pastvinách, které se vyskytují hojně i v širším okolí Plánického hřebene.  

Zranitelnost:

Sukcesní změny: Tradiční způsob obhospodařování smilkových trávníků sv. Violion caninae (Kubíková 1999) často představoval kombinaci kosení a pastvy. Při kosení docházelo k odebírání živin, které naopak pasoucí se zvířata do systému vracela. Velmi významným fenoménem byla tedy mozaikovitost, jejíž prostorová struktura se z roku na rok měnila v závislosti na aktuálních klimatických podmínkách i potřebách uživatele pozemků. Doposud prováděné kosení tedy simuluje tradiční management pouze z poloviny – dochází k odstranění biomasy, ale není zajištěn koloběh živin. Dále je porušena také prostorová dynamika, protože nedochází k vytváření vhodných regeneračních míst pro tzv. gapové druhy (viz. např. Křenová & Lepš 1996). Chybějící pastva má za následek změny, které je možné popsat jak z vegetačního, tak populačního hlediska. V PR V Morávkách se v průběhu sukcesního vývoje společenstev mění zastoupení druhů a přibývají druhy konkurenčně silnější, např. třtina křovištní (Calamagrostis epigejos), metlice trsnatá (Deschampsia cespitosa), a dřeviny (zmlazování borovice, břízy, olše). Zároveň dochází k narušení demografické struktury populací a ústupu některých konkurenčně slabších druhů, např. hořeček mnohotvarý český (Gentianella bohemica), všivec lesní (Pedicularis sylvatica).

Ruderalizace: Nástup druhů s tolerancí k vyššímu obsahu živin v půdě je způsoben několika faktory: 1. emise (vzdušný impakt) – to je problém celé střední a západní Evropy a není možné řešit tento problém v PP pro ZCHÚ; 2. invaze ruderálních druhů z okolních pozemků – zvýšený podíl ruderálních druhů byl zaznamenán na kontaktu s ornou půdou, resp. úhory (případně bývalými úhory) na západním a severním okraji ZCHÚ; 3. akumulace biomasy – v místech, která nebyla několik let kosena (resp. vyhrabána při kosení), dochází k akumulaci živin a nástupu nitrofilnějších druhů.

Vysychání: Existence populace hořce hořepníku (Gentiana pneumonanthe) a na něj vázaný kriticky ohrožený modrásek Maculinea alcon jsou silně ohroženy změnami vodního režimu. Odvodnění okolních pozemků způsobilo zaklesnutí hladiny podzemní vody, které společně s nižším úhrnem srážek v průběhu vegetačního období většiny let posledního desetiletí, má za následek téměř nulovou regeneraci hořců. Nepomáhá ani vytváření vhodných regeneračních plošek v okolí plodných rostlin, protože semena neklíčí a případné semenáče nejsou schopné přežívat na byť obnažené, ale zcela vyschlé půdě. Stále tedy dochází ke stárnutí populace G. pneumonanthe.  

Management:

Nejvhodnějším managementem je pastva smíšeného stáda ovcí, koz, skotu a koní. Počet paseného dobytka je třeba upravit v jednotlivých letech podle stavu vegetace, míry vypasení území v předcházejícím roce a také podle skladby stáda. Během pastvy musí být prováděno kosení nedopasků, kosení okrajů pasených ploch a míst s ruderální vegetací.

Druhou možnou variantou managementu je kosení. Jedná se o alternativu, pokud nebude možné zajistit pastvu. Také je možné střídat roky pastvy s kosením. Plochy s výskytem hořce hořepníku kosit ve vrcholné vegetační fázi – tj. na přelomu června a července. V každém případě je třeba, aby bylo praktikováno tzv. obroční kosení, při kterém se kosené pruhy široké 5 m střídají se stejně širokými nekosenými pruhy. Velká pozornost musí být věnována kosení míst s ruderální vegetací a potlačení vitality Calamagrostis epigejos.
Podle aktuální potřeby je nutné odstraňovat nálety dřevin a zabránit uchycení dalších dřevin.

Individuální management na podporu druhů:
Hořec hořepník – kromě výše uvedených zásahů týkajících se managementu celého území, provádět zásahy podporující regeneraci rostlin – tj. vznik drobných plošek cca 15x15 cm v blízkosti plodných rostlin.
Hořeček český – v místech posledního výskytu tohoto druhu provést obnažení půdního povrchu a udržovat řídkou vegetaci. Jedná se o druh se semennou bankou, a proto je třeba vytvořit podmínky vhodné k vyklíčení semen v půdě.
Prha arnika - není třeba speciálních zásahů, na malé vzdálenosti se rozmnožuje vegetativně. Je možné podpořit generativní rozmnožování.

Podrobný popis managementu je popsán v plánu péče  

Možné střety zájmu:

Neuvedeno  

Stanoviště:

Stanoviště - přehled

Celková rozloha lokality:%ha: 2.4175
Z toho prioritních naturových biotopů: 8.890.215
Z toho neprioritních naturových biotopů: 49.811.2042
Z toho ostatních přírodních biotopů: 5.610.1358
Z toho X biotopů: 24.340.5886
Z toho nereklasifikovaných biotopů: 0

Zobrazovaná data rozloh stanovišť a biotopů odpovídají informacím o stavu při vyhlášení lokality a jsou rovněž shodná s daty zasílanými Evropské komisi formou standardního datového formuláře.
Aktuální data je možné získat na AOPK ČR (pavla.trachtova@nature.cz)

Naturové biotopy:

Stanoviště/BiotopRozloha (ha)Podíl (%)R/Z/GPředmět ochrany
6230Druhově bohaté smilkové louky na silikátových podložích v horských oblastech (a v kontinentální Evropě v podhorských oblastech) 0.2158.89B/A/CAno
T2.3B Podhorské až horské smilkové trávníky bez jalovce0.21508.89B/A/C
6410Bezkolencové louky na vápnitých, rašelinných nebo hlinito-jílovitých půdách (Molinion caeruleae)1.124946.53A/A/BAno
T1.9 Střídavě vlhké bezkolencové louky1.124946.53A/A/B
8220Chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů 0.07933.28B/A/-Ne
S1.2 Štěrbinová vegetace silikátových skal a drolin0.07933.28B/A/-

Ostatní přírodní biotopy

BiotopRozloha (ha)Podíl(%)R/Z
K1 Mokřadní vrbiny0.07933.28C/B
T5.5 Acidofilní trávníky mělkých půd0.05652.33B/B

Biotopy řady X

BiotopRozloha (ha)Podíl (%)
X12 Nálety pionýrských dřevin0.588624.34
 

Druhy - Rostliny:

Nejsou předmětem ochrany.  

Druhy - Živočichové:

Nejsou předmětem ochrany.  

Kraje a katastrální území:

Kraj Plzeňský kraj:

Loužná  

Prameny:

Neuvedeno  

Fotografie:

Poznámka: Zpracované souhrny doporučených opatření pro evropsky významné lokality naleznete na webových stránkách Ústředního seznamu ochrany přírody http://drusop.nature.cz/portal/

(c) 2006 Natura 2000 - Oficiální webové stránky soustavy Natura 2000 v České republice, všechna práva vyhrazena. Náměty, příspěvky a připomínky zasílejte na adresu natura2000@nature.cz. Redakce stránek využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření, či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu AOPK ČR výslovně zakázáno. (c) 2006 - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AOPK ČR nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány. Správa a redakce stránek využívá redakční systém portálového rešení SuperServer firmy RAGTOOLS.