Homepage

CZ0210729 - Větrušické rokle

Rozloha: 36.8495 ha
Navrhovaná kategorie ochrany: Národní přírodní rezervace
Biogeografická oblast - vysvětlivky: kontinentální
Souřadnice středu: 14°22'43'' v.d., 50°11'37'' s.š.
Nadmořská výška: 170 - 250 m n. m.

Mapa:

Poloha:

Pásmo strmých, skalnatých svahů na pravém svahu údolí Vltavy pod západním okrajem zástavby Větrušic.  

Ekotop:

Geologie: Geologické podloží je vytvořeno především proterozoickými horninami kralupsko-zbraslavské skupiny. Na Větrušických skalách je markantní rozdíl mezi xerotermní nelesní vegetací na kyselých břidlicích, drobách a prachovcích v jižní části a na mírně bázických spilitech v severní části. Nad skalními svahy jsou pleistocénní terasy se štěrkopískovými sedimenty.
Geomorfologie: Území se nachází v severovýchodní části Pražské plošiny v nadmořské výšce mezi 180 až 287 m n. m.
Reliéf: Větrušické skály tvoří pravý břeh Vltavského kaňonu s bohatě členitým reliéfem s četnými mohutnými skalními hřebeny oddělenými krátkými strmými mělčími i hlubšími úžlabinami a několika hlubokými roklemi. Strmé svahy jsou exponovány převážně k severozápadu až jihozápadu, v závislosti na mikroreliéfu se lokálně uplatňují všechny expozice.
Pedologie: Na svazích se vytvářejí četné sutě, místy stmelené vylučovaným uhličitanem vápenatým. Jsou zde mělké půdy od skalních rankerů až po kambizemě s vysokým obsahem skeletu, místy se objevují ostrůvky rendzin.
Krajinná charakteristika: Mohutná defilé skalnatého nárazového břehu Vltavy, které nápadně kontrastuje s náhorní rovinou pokrytou štěrkovými naplaveninami. Na skalnaté srázy jsou vázána významná xerotermní skalní společenstva rozrůzněná podle vlastností podloží.  

Biota:

V území rostou pestrá společenstva rostlin na různě úživných substrátech (od vápnomilných společenstev na spilitech až po chudá společenstva na břidlicích a buližnících). Hranice mezi těmito společenstvy jsou v návaznosti na měnící se horninový podklad a výraznou morfologii různě skloněných a orientovaných srázů náhlé a ostré. Na jižních svazích se uplatňují společenstva skalních spár (T3.1) as. Asperulo-Festucetum pallentis s tařicí skalní (Aurinia saxatilis), kostřavou sivou (Festuca pallens) a svízelem sivým (Galium glaucum). Na severních svazích na výchozech spilitu roste společenstvo Primulo veris-Seslerietum calcariae (T3.2) s pěchavou vápnomilnou (Sesleria albicans) a bělozářkou větevnatou (Anthericum ramosum). Na vrcholových plošinkách s hlubší půdou jsou vhodné podmínky pro společenstvo s kostřavou walliskou (Festuca valesiaca), kavylem Ivanovým (Stipa pennata), k. vláskovitým (S. capillata) a hojnými jednoletými druhy (T3.3). V roklích jsou porosty společenstev teplomilných bylinných lemů (T4.1) sv. Geranion sanguinei s třemdavou bílou (Dictamnus albus), kakostem krvavým (Geranium sanguineum) nebo tolitou lékařskou (Vincetoxicum hirundinaria). Na minerálně chudých břidlicích a buližnících se vegetace dramaticky mění. Zůstávají ještě ochuzená společenstva s tařicí skalní (Aurinia saxatilis), kostřavou sivou (Festuca pallens), ale ostatní druhově bohatá vegetace je nahrazena porostem vřesu (Calluna vulgaris) a metličky křivolaké (Avenella flexuosa) s vtroušenými chlupáčky a jestřábníky (T8.1). Na výchozech skal a skalních teráskách se vedle vegetace silikátových skal a drolin (S1.2) sv. Asplenion septentrionalis vyskytuje i acidofilní vegetace efemér a sukulentů (T6.1) as. Gageo bohemicae-Veronicetum dillenii, která se místy na spilitech prolíná s bazifilní vegetací efemér a sukulentů (T6.2) as. Alysso alyssoidis-Sedion albi.
Přirozenými lesními společenstvy skal by byly teplomilné doubravy (L6.5), ve vlhkých zářezech skal pak habrové doubravy (L3.1). Ty však byly při dlouhodobém osídlení krajiny zcela odstraněny, dnes se zde vyskytují pouze ve fragmentech. Teplomilné křoviny s třešní křovitou a vysázenou mahalebkou obecnou (Prunus mahaleb) jsou rozšířeny na okrajích skalních hřbetů. Současný lesní porost na Větrušických skalách byl založen na počátku 20. století v rámci zalesňovací akce bývalého rakouského státu na neproduktivních vltavských stráních, jejichž sutě zanášely koryto řeky. Tvoří ho převážně porosty trnovníku akátu (Robinia pseudacacia) a borovice černé (Pinus nigra), které budou v rámci managementu postupně odstraňovány.  

Kvalita a význam:

Větrušické rokle jsou bohatou lokalitou význačných xerotermních druhů rostlin, která představuje v údolí Vltavy spojnici mezi xerotermní květenou Českého krasu, Polabí a Českého středohoří.
Z početných význačných druhů se zde vyskytuje, kromě výše uvedených, ještě vlnice chlupatá (Oxytropis pilosa), kozinec rakouský (Astragalus austriacus), česnek tuhý (Allium strictum), rohatec růžkatý (Glaucium corniculatum), záraza vyšší (Orobanche elatior), z. šupinatá (O. artemisiae-campestris), z. písečná (O. arenaria), divizna brunátná (Verbascum phoeniceum), violka písečná (Viola rupestris) a kavyl sličný (Stipa pulcherrima) v minulosti se vzácně vyskytl i kavyl tenkolistý (Stipa tirsa), stále tu roste ostřice drobná (Carex supina), třešeň křovitá (Prunus fruticosa), kuřička štětinkatá (Minuartia setacea) a hlaváč šedavý (Scabiosa canescens). Ze stopkovýtrusných hub byla z lupenatých zjištěna vzácná pozemní polnička stepní (Agrocybe stepposa) a z břichatek velmi vzácný druh hvězdovka Pouzarova (Geastrum pouzarii).  

Zranitelnost:

Šíření invazních druhů, především akátu na plochy se stepní a lesostepní vegetací. Dále se do stepních porostů šíří trnka, kterou je také vhodné potlačovat.  

Management:

Vhodným managementem je asanace nepůvodních výsadeb akátu a borovice černé, likvidace náletu a obnova pastvy. Na vřesovištích je vhodným managementem vypalování (po částech).  

Možné střety zájmu:

Neuvedeno  

Stanoviště:

Stanoviště - přehled

Celková rozloha lokality:%ha: 36.8495
Z toho prioritních naturových biotopů: 1.540.5703
Z toho neprioritních naturových biotopů: 23.078.5017
Z toho ostatních přírodních biotopů: 21.838.0466
Z toho X biotopů: 46.3317.0756
Z toho nereklasifikovaných biotopů: 0

Zobrazovaná data rozloh stanovišť a biotopů odpovídají informacím o stavu při vyhlášení lokality a jsou rovněž shodná s daty zasílanými Evropské komisi formou standardního datového formuláře.
Aktuální data je možné získat na AOPK ČR (pavla.trachtova@nature.cz)

Naturové biotopy:

Stanoviště/BiotopRozloha (ha)Podíl (%)R/Z/GPředmět ochrany
4030Evropská suchá vřesoviště 1.09122.96B/B/CAno
T8.1B Suchá vřesoviště nížin a pahorkatin bez výskytu jalovce obecného (Juniperus communis)1.09122.96B/B/C
40A0Kontinentální opadavé křoviny 0.09770.26A/A/-Ne
K4A Nízké xerofilní křoviny - porosty se skalníky (Cotoneaster spp.)0.09770.26A/A/-
6110Vápnité nebo bazické skalní trávníky (Alysso-Sedion albi)0.47261.28B/B/CAno
T6.2A Bazifilní vegetace efemér a sukulentů s převahou netřesku výběžkatého (Jovibarba globifera)0.38681.04B/B/C
T6.2B Bazifilní vegetace efemér a sukulentů bez převahy netřesku výběžkatého0.08580.23B/A/C
6190Panonské skalní trávníky (Stipo-Festucetalia pallentis) 4.210211.4A/A/AAno
T3.1 Skalní vegetace s kostřavou sivou (Festuca pallens)3.46609.40A/A/A
T3.2 Pěchavové trávníky0.74422.01A/A/B
6210Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (Festuco-Brometalia) 1.29553.51B/A/CAno
T3.3D Úzkolisté suché trávníky - porosty bez význačného výskytu vstavačovitých1.29363.51B/A/C
T3.5B Acidofilní suché trávníky bez význačného výskytu vstavačovitých0.00190.00C/B/-
8150Středoevropské silikátové sutě 0.00250.00C/A/-Ne
S2B Pohyblivé sutě silikátových hornin0.00250.00C/A/-
8220Chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů 0.952.57C/A/CAno
S1.2 Štěrbinová vegetace silikátových skal a drolin0.95002.57C/A/C
8230Pionýrská vegetace silikátových skal (Sedo-Scleranthion, Sedo albi-Veronicion dillenii)0.95032.57B/A/CAno
T6.1A Acidofilní vegetace efemér a sukulentů s převahou netřesku výběžkatého (Jovibarba globifera)0.45211.22B/B/C
T6.1B Acidofilní vegetace efemér a sukulentů bez převahy netřesku výběžkatého0.49821.35B/A/C
8310Jeskyně nepřístupné veřejnosti 0.0020.00C/B/-Ne
S3B Jeskyně nepřístupné veřejnosti0.00200.00C/B/-

Ostatní přírodní biotopy

BiotopRozloha (ha)Podíl(%)R/Z
K3 Vysoké mezofilní a xerofilní křoviny2.30696.26B/B
L2.2B Potoční a degradované jasanovo-olšové luhy0.14130.38C/C
L6.5B Acidofilní teplomilné doubravy bez kručinky chlupaté (Genista pilosa)4.654612.63B/B
L7.1 Suché acidofilní doubravy0.88762.40B/A
T4.1 Suché bylinné lemy0.05620.15A/A

Biotopy řady X

BiotopRozloha (ha)Podíl (%)
X4 Trvalé zemědělské kultury0.00060.00
X9A Lesní kultury s nepůvodními jehličnatými dřevinami7.159619.42
X9B Lesní kultury s nepůvodními listnatými dřevinami9.915426.90
 

Druhy - Rostliny:

Nejsou předmětem ochrany.  

Druhy - Živočichové:

Nejsou předmětem ochrany.  

Kraje a katastrální území:

Kraj Středočeský kraj:

Letky, Máslovice, Větrušice u Klecan  

Prameny:

Pokorný J.A0025 - Máslovické údolí a Větrušické rokle, závěrečná zpráva z mapování NATURA 2000, depon. in AOPK ČR.2001
Kubíková J., Ložek V., Špryňar P. a kol.Chráněná území ČR, sv. Střední Čechy, AOPK ČR, Praha.2005
 

Fotografie:

Poznámka: Zpracované souhrny doporučených opatření pro evropsky významné lokality naleznete na webových stránkách Ústředního seznamu ochrany přírody http://drusop.nature.cz/portal/

(c) 2006 Natura 2000 - Oficiální webové stránky soustavy Natura 2000 v České republice, všechna práva vyhrazena. Náměty, příspěvky a připomínky zasílejte na adresu natura2000@nature.cz. Redakce stránek využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření, či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu AOPK ČR výslovně zakázáno. (c) 2006 - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AOPK ČR nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány. Správa a redakce stránek využívá redakční systém portálového rešení SuperServer firmy RAGTOOLS.