Homepage

CZ0210714 - Lžovické tůně

Rozloha: 69.6540 ha
Navrhovaná kategorie ochrany: Přírodní památka
Biogeografická oblast - vysvětlivky: kontinentální
Souřadnice středu: 15°19'50'' v.d., 50°1'51'' s.š.
Nadmořská výška: 197 - 225 m n. m.

Mapa:

Poloha:

Úsek labské nivy na pravém břehu situovaný mezi obce Lžovice a Veletov.  

Ekotop:

Geologie: Celé území se nachází v recentní nivě. Na pleistocénních štěrkopíscích se během holocénu usadily povodňové hlinitopísčité sedimenty. V místech zazemněných meandrů vznikají slatiny.
Geomorfologie: Území se rozkládá na rozhraní Středolabské tabule (okrsku Žehušická kotlina) a Východolabské tabule (okrsku Krakovanská tabule). Východní hranice lokality leží již na úpatí hřbetu Chvaletické pahorkatiny kolmo křížící tok řeky.
Reliéf: Niva s minimálním převýšením, průměrná nadmořská výška území se pohybuje okolo 200 m n. m., krajinná pestrost se uplatňuje výrazně v měřítku horizontálním. Do současného reliéfu se kopíruje nedávná geologická minulost charakterizovaná neustálým překládáním říčních ramen. V reliéfu se uplatňují ploché písčité vyvýšeniny ve středech bývalých meandrů, které postupně přecházejí ve zvlněné deprese bývalých říčních koryt.
Pedologie: Na celém území se vyskytují nivní půdy v různém stádiu vývinu, v některých případech se zvýšeným podílem písčité složky. V zazemněných meandrech se vyvinuly slatinné půdy.
Krajinná charakteristika: Úsek labské nivy s bohatou sítí slepých ramen, z nichž některé vznikly uměle při regulaci Labe. Vysoká míra meandrovitosti je dána prudší spádovou křivkou Labe po překonání příčného hřbetu Chvaletické pahorkatiny. V zákrutech meandrů se dochovaly velmi kvalitní lužní lesy, na které navazují plochy nivních luk, které jsou bohužel ve značné míře degradované intenzivním využíváním.  

Biota:

V komplexu se v zásadě vyskytují dvě generace slepých ramen, mladší vázané na regulaci Labe na počátku 20. století a starší zřejmě středověkého stáří. Mladší ramena aktivně komunikují s regulovaným tokem a hostí běžnou vodní makrofytní vegetaci (V1F) s výrazným zastoupením stulíku žlutého (Nuphar lutea). Starší meandry jsou místy již zcela zazemněné, pouze s malými mělkými tůňkami s kolísavou hladinou vody. Na tůně navazují kvalitní porosty rákosin stojatých vod (M1.1) s vůdčím rákosem obecným (Phragmites australis) a zblochanem vodním (Glyceria maxima), blíže břehu se nacházejí společenstva vysokých ostřic (M1.7), mimo meandry je můžeme nalézt také v neudržovaných částech luk, dominují ostřice ostrá (Carex acutiformis) a o. Buekova (C. buekii), vzácněji o. štíhlá (C. acuta), o. dvouřadá (C. disticha) a o. vyvýšená (C. elata). Porosty ostřic jsou většinou druhově chudé s převahou dominantního druhu. Sukcese pokračuje dále k vrbovým porostům, nízké s výskytem vrby popelavé (Salix cinerea) se řadí k mokřadním vrbinám (K1), pokročilejší typy se stromovitým habitem představují vývojová stádia měkkých luhů, sukcesní řada končí mokřadními olšinami, popř. tvrdým luhem. Olšiny v této oblasti většinou nevznikly spontánně, nýbrž umělou výsadbou na dnech zazeměných meandrů, ovšem s odpovídajícím bylinným patrem. Z lučních společenstev převažují psárkové louky (T1.4), díky vysušování krajiny vstupují do porostů mezofilnější prvky. Méně hojné jsou bohaté ovsíkové louky (T1.1), místy s prvky bezkolencových luk - tužebník obecný (Filipendula vulgaris), bukvice lékařská (Betonica officinalis). Komplex je charakteristický vysokým podílem pralesovitých lužních lesů (L2.3, as. Querco-Ulmetum). Porosty vynikají dobře vyvinutým stromovým, keřovým i bylinným patrem, pouze některé, většinou liniové výskyty podél slepých ramen, vykazují menší míru zachovalosti. Z významných rostlinných druhů se zde vyskytují: dymnivka bobovitá (Corydalis intermedia), ochmet evropský (Loranthus europaeus), žluťucha lesklá (Thalictrum lucidum), floristicky významný je výskyt ladoňky vídeňské (Scilla vindobonensis). Tůně v SV části komplexu (JZ Lžovic) byly podrobně studovány Rydlem (2002), byly zde nalezeny např.: lakušník okrouhlý (Batrachium circinatum), šmel okoličnatý (Butomus umbellatus), žebratka bahenní (Hottonia palustris) (V2B), voďanka žabí (Hydrocharis morsus-ranae), leknín bílý (Nymphaea alba), pryskyřník velký (Ranunculus lingua), bublinatka jižní (Utricularia australis), parožnatka (Chara vulgaris) a sevlák potoční (Sium latifolium).
Významný je výskyt lesáka rumělkového (Cucujus cinnaberinus). Může se vyskytovat v měkkých i tvrdých luzích, v alejích i rozptýlené zeleni s přítomností čerstvě odumřelého dřeva (kmenů, slinějších větví) listnatých dřevin, nejvíce topolů.  

Kvalita a význam:

Nadprůměrně zachovalý, harmonický úsek labské nivy s vysokým podílem prostorově i věkově rozrůzněných tvrdých luhů. V četných slepých ramenech dochází k ukázkovému vývoji rostlinných a živočišných společenstev. Některá slepá ramena byla oddělena od vlastního toku až v 70. letech, jako vůbec poslední na české části Labe. Významný je především výskyt vodního hmyzu, obojživelníků, ptáků a saprofytických hub a hmyzu. Druhová pestrost vodních a mokřadních taxonů je mimořádná a nemá v této části Polabí obdoby, zasluhuje přísné ochrany.  

Zranitelnost:

Největším zásahem do lužních společenstev byla regulace Labe, která způsobila globální odvodnění a snížení frekvence životodárných povodní, dvoustranně funguje přirozený proces zazemňování, na jedné straně zanikají biotopy společenstev vodních makrofyt, na straně druhé vznikají kvalitní mokřadní biotopy. Louky jsou z větší části sekány, nepříznivě působí pojezd těžké zemědělské techniky. Velkým ohrožením je kácení pralesovitých porostů a následná výsadba listnatých monokultur. V nedávné minulosti bylo rozšířené vysazování hybridních topolů, liniové výsadby významně ovlivnily krajinný ráz. Celkově na celý ekosystém negativně působí eutrofizace z okolních zemědělských pozemků. Lokálně dochází k ničení vodní vegetace rybáři.  

Management:

Zachování přirozené dřevinné skladby v lesních porostech. Citlivá revitalizace tůní a slepých ramen.  

Možné střety zájmu:

Neuvedeno  

Stanoviště:

Stanoviště - přehled

Celková rozloha lokality:%ha: 69.6540
Z toho prioritních naturových biotopů: 5.263.6693
Z toho neprioritních naturových biotopů: 46.6932.5219
Z toho ostatních přírodních biotopů: 34.3523.9267
Z toho X biotopů: 13.689.5356
Z toho nereklasifikovaných biotopů: 0

Zobrazovaná data rozloh stanovišť a biotopů odpovídají informacím o stavu při vyhlášení lokality a jsou rovněž shodná s daty zasílanými Evropské komisi formou standardního datového formuláře.
Aktuální data je možné získat na AOPK ČR (pavla.trachtova@nature.cz)

Naturové biotopy:

Stanoviště/BiotopRozloha (ha)Podíl (%)R/Z/GPředmět ochrany
3150Přirozené eutrofní vodní nádrže s vegetací typu Magnopotamion nebo Hydrocharition 10.139614.55C/B/BAno
V1F Makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod - ostatní porosty
Management: Zamezit intenzivnímu rybářskému obhospodařování a mysliveckému chovu polodivokých kachen. V závislosti na stupni sedimentace - citlivé odbahňování jednotlivých tůní a slepých ramen.
10.139614.55C/B/B
6510Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis) 2.44293.50C/C/-Ne
T1.1 Mezofilní ovsíkové louky2.44293.50C/C/-
91E0Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae) 3.66935.26C/C/CAno
L2.4 Měkké luhy nížinných řek
Management: Šetrné hospodaření s využitím stanovištně odpovídajících druhů dřevin.
3.66935.26C/C/C
91F0Smíšené lužní lesy s dubem letním (Quercus robur), jilmem vazem (Ulmus laevis), j. habrolistým (U. minor), jasanem ztepilým (Fraxinus excelsior) nebo j. úzkolistým (F. angustifolia) podél velkých řek atlantské a středoevropské provincie (Ulmenion minoris) 19.939428.62B/B/BAno
L2.3A Tvrdé luhy nížinných řek, člověkem málo ovlivněné porosty
Management: Šetrné hospodaření s využitím stanovištně odpovídajících druhů dřevin, podpora přirozeného zmlazení, ponechání výstavků na dožití.
13.191518.93A/A/B
L2.3B Tvrdé luhy nížinných řek, člověkem silně ovlivněné porosty
Management: Šetrné hospodaření s využitím stanovištně odpovídajících druhů dřevin, podpora přirozeného zmlazení, ponechání výstavků na dožití.
6.74799.68C/C/C

Ostatní přírodní biotopy

BiotopRozloha (ha)Podíl(%)R/Z
K1 Mokřadní vrbiny0.48940.70B/C
K2.1 Vrbové křoviny hlinitých a písčitých náplavů1.52092.18C/C
K3 Vysoké mezofilní a xerofilní křoviny0.59260.85C/C
L1 Mokřadní olšiny0.83151.19C/C
M1.1 Rákosiny eutrofních stojatých vod7.756111.13B/B
M1.4 Říční rákosiny2.20593.16B/B
M1.7 Vegetace vysokých ostřic5.09247.31B/B
T1.4 Aluviální psárkové louky4.84256.95C/B
V2B Makrofytní vegetace mělkých stojatých vod s dominantní žebratkou bahenní (Hottonia palustris)0.59540.85A/A

Biotopy řady X

BiotopRozloha (ha)Podíl (%)
X2 Intenzivně obhospodařovaná pole1.66542.39
X7 Ruderální bylinná vegetace mimo sídla0.89181.28
X8 Křoviny s ruderálními a nepůvodními druhy0.73001.04
X9A Lesní kultury s nepůvodními jehličnatými dřevinami1.07981.55
X9B Lesní kultury s nepůvodními listnatými dřevinami1.82742.62
X13 Nelesní stromové výsadby mimo sídla2.79494.01
X14 Vodní toky a nádrže bez ochranářsky významné vegetace0.54630.78
 

Druhy - Rostliny:

Nejsou předmětem ochrany.  

Druhy - Živočichové:

Stálá populace Zastavující se Zimující Hnízdící
Podíl populace Zachovalost Izolace Celkové hodnocení
lesák rumělkovýC
Cucujus cinnaberinusBACB
 

Kraje a katastrální území:

Kraj Středočeský kraj:

Lžovice, Svatá Kateřina u Svatého Mikuláše, Veletov, Záboří nad Labem  

Prameny:

Rydlo J.Vodní makrofyta v tůni Bejkovna u Lžovic. - Práce muzea v Kolíně, řada přír. 5: 3-14.2002
Černý T.A0031 (Niva Labe u Týnce) závěrečná zpráva z mapování NATURA 2000, depon. in AOPK ČR.2001
 

Fotografie:

Poznámka: Zpracované souhrny doporučených opatření pro evropsky významné lokality naleznete na webových stránkách Ústředního seznamu ochrany přírody http://drusop.nature.cz/portal/

(c) 2006 Natura 2000 - Oficiální webové stránky soustavy Natura 2000 v České republice, všechna práva vyhrazena. Náměty, příspěvky a připomínky zasílejte na adresu natura2000@nature.cz. Redakce stránek využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření, či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu AOPK ČR výslovně zakázáno. (c) 2006 - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AOPK ČR nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány. Správa a redakce stránek využívá redakční systém portálového rešení SuperServer firmy RAGTOOLS.