Homepage

CZ0210028 - Posázavské bučiny

Rozloha: 154.4442 ha
Navrhovaná kategorie ochrany: Přírodní rezervace - část
Biogeografická oblast - vysvětlivky: kontinentální
Souřadnice středu: 14°53'1'' v.d., 49°53'42'' s.š.
Nadmořská výška: 286 - 400 m n. m.

Mapa:

Poloha:

Lokalita se skládá ze čtyř částí v okolí města Sázava:
Ve Studeném - stávající NPR na severním úbočí Spáleného vrchu mezi obcemi Samechov a Dojetřice.
U lázní - svah mezi chatovou osadou Plužiny a elektrovodem z Dojetřic do Černých Bud.
Sedliště - vrch s přilehájícím srázem 1 km jižně od města Sázava.
Bučiny u Stříbrné Skalice - táhlý hřeben mezi obcemi Stříbrná Skalice a Vlkančice přímo nad chatovou osadou Pyskočely.  

Ekotop:

Geologie: V NPR Ve Studeném je podloží tvořeno převážně benešovskými granodiority, do západní části zasahují migmatitizované matabazity a ve východní části a na svazích jižně od osady Plužiny vystupují biotitické pararuly. Vrch Sedliště s přilehlým srázem budují krystalické vápence, v SV výběžku vystupují amfibolity. V Bučinách u Stříbrné Skalice horninové podloží budují ruly, které jsou v nejvyšších částech proniknuty žulovými žílami JZ-SV směru.
Geomorfologie: Území leží na rozhraní Vlašimské, Benešovské a Hornosázavské pahorkatiny.
Reliéf: Vrch Baba tvoří zhruba 1,5 km dlouhé, jihozápadně orientované žebro. Na jihovýchodní stráni má svah pozvolnější sklon a často hostí suťová pole.
Zbylé části se nacházejí na prudkých svazích rozčleněných hřbety a erozními rýhami s několika různě hluboko zaříznutými roklemi na levém břehu Sázavy. Sklonitost se pohybuje převážně mezi 20-60%. Při úpatí svahů se místy nacházejí strmé až téměř kolmé stěny. Převládá severovýchodní expozice, ale v závislosti na konfiguraci terénu se setkáváme s rozpětím expozic od severozápadu až k východu. Část Sedliště je pravidelný vápencový vrch.
Pedologie: Převládají kambizemě různé úživnosti, které na vápenci místy přecházejí v pararendziny a na sutích v rankery s proměnlivým podílem skeletu. Ve srázech nad Sázavou jsou četné skalní výchozy.
Krajinná charakteristika: NPR Ve Studeném tvoří rozlehlé, typologicky pestré porosty bučin, doubrav a suťových lesů místy pralesovitého charakteru na strmých svazích a v postranních roklích na levém břehu Sázavy. Jižně od města Sázava se zvedá vrch Sedliště, který je se svými 456 metry zdaleka viditelnou dominantou. Jedná se o v Posázaví ojedinělý vápencový vrchol vzniklý na soustavě výrazných geologických zlomů s přilehlými strmými skalnatými srázy. Hřbet Baba SZ od města Sázava porůstají rozsáhlé a kompaktní květnaté bučiny.  

Biota:

V NPR Ve Studeném převažují vysoce reprezentativní květnaté bučiny L5.1 (Eu-Fagenion). Charakteristické jsou bohatým bylinným patrem, např. kyčelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos), dymnivka dutá (Corydalis cava), mařinka vonná (Galium odoratum), kopytník evropský (Asarum europaeum), žindava evropská (Sanicula europaea), samorostlík klasnatý (Actaea spicata), bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis) nebo věsenka nachová (Prenanthes purpurea). Na nejstrmějších a kamenitých místech a v roklinách přecházejí v suťové lesy L4 (Tilio-Acerion). Stromové patro je tvořeno typickou směsí dřevin, převažuje javor klen (Acer pseudoplatanus), buk lesní (Fagus sylvatica) a habr obecný (Carpinus betulus). Jednotlivě jsou přimíšeny lípa velkolistá (Tilia platyphyllos) i lípa srdčitá (Tilia cordata), javor mléč (Acer platanoides), jedle bělokorá (Abies alba), jilm drsný (Ulmus glabra), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior) a smrk ztepilý (Picea abies). Na několika místech na úpatích svahů a roklí lze vylišit méně běžnou asociaci suťových lesů Arunco-Aceretum s udatnou lesní (Aruncus vulgaris) v podrostu. Pouze okrajově, především v horních částech svahů, se vyskytují acidofilní bučiny L5.4 (Luzulo-Fagion) a hercynské dubohabřiny L3.1 (Carpinion). Významné jsou skalní výchozy soustředěné hlavně do rokle v Z části a podél železničího zářezu a ve východní části v nejprudším úseku svahu. Hostí štěrbinovou vegetaci silikátových skal a drolin S1.2 (Asplenion septentrionalis).
Část U lázní má poněkud „xerofytnější“ charakter, především ve své severní části. V suťových lesích často převládá habr, přimíšena je i borovice lesní (Pinus sylvestris). Suťové lesy a dubohabřiny přecházejí na horních hranách svahů v rozvolněné kyselé teplomilné doubravy L6.5B (Quercion petraeae) v podrostu s dominující tolitou lékařskou (Vincetoxicum hirundinaria). Místy se v nich nacházejí drobné bezlesé enklávy na vystupujících skalkách, porostlé skalní vegetací T3.1 (Alysso festucion-Pallentis) se strdivkou sedmihradskou (Melica transsilvanica) a kostřavou sivou (Festuca pallens).
Na vrchu Sedliště převažují květnaté bučiny L5.1 (Eu-Fagenion), které ostrůvkovitě přecházejí ve vápnomilné bučiny L5.3 (Cephalanthero-Fagion). V podrostu se tu sporadicky vyskytují okrotice bílá (Cephalanthera damasonium), břečťan popínavý (Hedera helix) nebo kruštíky (Epipactis sp.). Sráz k Sázavě porůstá velice reprezentativní suťový les L4 (Tilio-Acerion) s dominantním habrem obecným (Carpinus betulus), v příměsi s bukem lesním (Fagus sylvatica) a jasanem ztepilým (Fraxinus excelsior). Na výchozech skal se nacházejí i drobná bezlesí s druhově velmi bohatou skalní vegetací T3.1 svazu Alysso-Festucion pallentis s výskytem kostřavy sivé (Festuca pallens), strdivky sedmihradské (Melica transsilvanica), tařice skalní (Aurinia saxatilis), rozchodníku velikého (Hylotelephium maximum), rozchodníku bílého (Sedum album), česneku chlumního horského (Allium senescens subsp. montanum) a dalších.
Hřbet Baby porůstá komplex bučin s různě vysokým podílem habru, dubu, klenu i mléče. Území hostí společenstva na hranici květnatých a kyselých bučin. Lesní porosty přirozeně zmlazují, ale vyjma vrcholových partií Baby chybí staré a rozpadající se stromy.  

Kvalita a význam:

Lokalita představuje ukázku různých typů přirozených lesních porostů charakteristických pro dolní Posázaví.
V NPR Ve Studeném je chráněn rozsáhlý celek unikátně zachovalých svahových bučin nadregionálního významu. Většina porostů má pralesovitý charakter s dostatečnou dynamikou přirozené obnovy a s vysokou druhovou diverzitou. V nejstarších porostech, starých přibližně 170 až 200 let, klesá místy zakmenění vlivem nastupující fáze rozpadu a na světlinách začíná živelné zmlazování. Po značné ploše se rozptýleně nachází odumřelé kmeny v různém stadiu rozkladu, což přispívá k mimořádnému mykologickému významu lokality. Bylo zde nalezeno kolem 190 druhů hub. Roste zde značné množství horských a podhorských druhů, což je dáno celkovým mezoklimatem území s převažující severní expozicí vlhkého říčního údolí. Zdejší malakofauna představuje vynikající ukázku původní fauny měkkýšů lesnatých strání sázavského údolí. Hodnotné je i společenstvo motýlů a xylofágních brouků. Z obojživelníků zde žije mlok skvrnitý (Salamandra salamandra), prokázano je hnízdění čápa černého (Ciconia nigra) a výskyt hrabošíka podzemního (Microtus subterraneus).
Hodnotné porosty suťových lesů, dubohabřin a teplomilných doubrav přirozené druhové skladby se zbytky (sub)xerofilních bezlesých společenstev se nacházejí v části U lázní.
Na vrchu Sedliště je dochován fragment jediné lokality vápnomilné bučiny v dolním Posázaví a zároveň refugium velmi bohaté xerotermní flóry v kaňonu Sázavy. Velice hodnotný je suťový les na srázu k řece Sázavě. Zajímavý je též reliéf vytvořený dlouhodobou těžbou vápence.
V porostech květnatých bučin na vrchu Baba, jejichž fytocenologické složení se mění podle změn reliéfu, vlhkosti, zastínění a stáří porostů, je známa největší lokalita strdivky jednokvěté (Melica uniflora) ve středních Čechách. Polesí Bába je útočištěm mnoha živočišných druhů (zejména hmyzu) vázaných na listnaté lesy. Jsou to například různé druhy martináčů nebo roháč obecný (Lucanus cervus). Lokalita také hostí značné množství dřevokazných hub.  

Zranitelnost:

Mimo NPR je nebezpečím klasické holosečné lesnické hospodaření, které zapříčiňuje přeměnu přirozených lesních porostů v porosty stanovištně nevhodných monokultur.
Po levém břehu Sázavy vede vlaková trať Čerčany - Světlá nad Sázavou, která představuje ideální vektor šíření některých invazních druhů, např. akátu (Robinia pseudacacia).  

Management:

Důležité je šetrné lesnické hospodaření s využitím přirozené obnovy a ponecháním výstavků na dožití, postupná přeměna smrkových monokultur v lesy přirozené druhové skladby a zachování bezsahového režimu v nejcennějších částech lokality.
 

Možné střety zájmu:

Neuvedeno  

Stanoviště:

Stanoviště - přehled

Celková rozloha lokality:%ha: 154.4442
Z toho prioritních naturových biotopů: 19.4730.0776
Z toho neprioritních naturových biotopů: 69.42107.2166
Z toho ostatních přírodních biotopů: 0.861.3365
Z toho X biotopů: 10.2015.7603
Z toho nereklasifikovaných biotopů: 0

Zobrazovaná data rozloh stanovišť a biotopů odpovídají informacím o stavu při vyhlášení lokality a jsou rovněž shodná s daty zasílanými Evropské komisi formou standardního datového formuláře.
Aktuální data je možné získat na AOPK ČR (pavla.trachtova@nature.cz)

Naturové biotopy:

Stanoviště/BiotopRozloha (ha)Podíl (%)R/Z/GPředmět ochrany
6190Panonské skalní trávníky (Stipo-Festucetalia pallentis) 0.65390.42A/B/CAno
T3.1 Skalní vegetace s kostřavou sivou (Festuca pallens)0.65390.42A/B/C
6510Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis) 0.2540.16C/C/-Ne
T1.1 Mezofilní ovsíkové louky0.25400.16C/C/-
8220Chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů 0.12190.07A/A/-Ne
S1.2 Štěrbinová vegetace silikátových skal a drolin0.12190.07A/A/-
9110Bučiny asociace Luzulo-Fagetum 2.45981.59B/B/-Ne
L5.4 Acidofilní bučiny2.45981.59B/B/-
9130Bučiny asociace Asperulo-Fagetum 100.393865.00B/B/BAno
L5.1 Květnaté bučiny100.393865.00B/B/B
9170Dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum 3.33322.15B/B/-Ne
L3.1 Hercynské dubohabřiny3.33322.15B/B/-
9180Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích 30.077619.47B/A/AAno
L4 Suťové lesy30.077619.47B/A/A

Ostatní přírodní biotopy

BiotopRozloha (ha)Podíl(%)R/Z
K3 Vysoké mezofilní a xerofilní křoviny0.33450.21A/A
L6.5B Acidofilní teplomilné doubravy bez kručinky chlupaté (Genista pilosa)0.79400.51A/A
M1.7 Vegetace vysokých ostřic0.20800.13C/B

Biotopy řady X

BiotopRozloha (ha)Podíl (%)
X1 Urbanizovaná území0.18750.12
X8 Křoviny s ruderálními a nepůvodními druhy0.19620.12
X9A Lesní kultury s nepůvodními jehličnatými dřevinami12.30367.96
X9B Lesní kultury s nepůvodními listnatými dřevinami2.22111.43
X12 Nálety pionýrských dřevin0.76850.49
X13 Nelesní stromové výsadby mimo sídla0.08340.05
 

Druhy - Rostliny:

Nejsou předmětem ochrany.  

Druhy - Živočichové:

Nejsou předmětem ochrany.  

Kraje a katastrální území:

Kraj Středočeský kraj:

Dojetřice, Samechov, Sázava, Stříbrná Skalice, Vlkančice  

Prameny:

KolektivRezervační kniha NPR Ve Studeném, depon. in AOPK ČR, Praha.
Kubíková J., Ložek V., Špryňar P. a kol.Chráněná území ČR, sv. Střední Čechy, AOPK ČR, Praha.2005
Pešout P., Hanel L.Chráněná území okresu Benešov IV, Sborník vlastivědných prací z Podblanicka, sv. 38.1998
Šturma J.A0258 - Stríbrná Skalice, závěrečná zpráva z mapování NATURA 2000, depon. in AOPK ČR.2002
Šturma J.A0340 - Ve Studeném, závěrečná zpráva z mapování NATURA 2000, depon. in AOPK ČR.2003
Červenáková Z.A0099 - Posázaví, závěrečná zpráva z mapování NATURA 2000, depon. in AOPK ČR.2002
Skalický V., Hrouda L.Materiály ke květeně Černokostelecka a přilehlého okolí. Praha.1981
 

Fotografie:

Poznámka: Zpracované souhrny doporučených opatření pro evropsky významné lokality naleznete na webových stránkách Ústředního seznamu ochrany přírody http://drusop.nature.cz/portal/

(c) 2006 Natura 2000 - Oficiální webové stránky soustavy Natura 2000 v České republice, všechna práva vyhrazena. Náměty, příspěvky a připomínky zasílejte na adresu natura2000@nature.cz. Redakce stránek využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření, či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu AOPK ČR výslovně zakázáno. (c) 2006 - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AOPK ČR nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány. Správa a redakce stránek využívá redakční systém portálového rešení SuperServer firmy RAGTOOLS.