Homepage

CZ0310035 - Vltava Rožmberk-Větřní

Rozloha: 129.5996 ha
Navrhovaná kategorie ochrany: Přírodní památka - část
Biogeografická oblast - vysvětlivky: kontinentální
Souřadnice středu: 14°20'35'' v.d., 48°42'40'' s.š.
Nadmořská výška: 486 - 600 m n. m.

Mapa:

Poloha:

Koryto a úzká poříční niva Vltavy v úseku Rožmberk - Větřní, asi 18 km dlouhé.  

Ekotop:

Geologie: V severní části v úseku Větřní - Zátoňské Dvory je údolí Vltavy prolomeno v biotitické, sillimanit-biotitické, granát-biotitické a cordierit-biotitické pararule; v delší jižní části v úseku Zátoňské Dvory - Rožmberk je údolí zaříznuto v muskovit-biotitické pararule (vše jednotvárná série moldanubika). Jen v nejjižnější části pod Rožmberkem zasahuje do levobřeží středně zrnitá až drobnozrnná muskovit-biotitická žula (moldanubický pluton). V širší části vltavské nivy pod Hašlovicemi jsou dochovány pleistocenní fluviální písčité hlíny, písky a štěrky wurmu, místy jsou v nivě a v bočních údolích vyvinuty pleistocenní až holocenní deluviálně soliflukční písčité hlíny až hlinité písky s úlomky hornin. Celá délka nivy je překryta holocenními fluviálními sedimenty (hlíny, písky, štěrky).
Geomorfologie: Téměř celá lokalita je součástí poměrně členité Rožmberské vrchoviny (součást Českokrumlovské vrchoviny, Šumavské podhůří), která je zaříznutým vltavským údolím rozdělena na západní a východní část. Jen nejjižnější část lokality u Rožmberka je součástí Vyšebrodské vrchoviny (rovněž Českokrumlovská vrchovina, Šumavské podhůří).
Reliéf: Vlastní lokalita zahrnuje jen koryto řeky s úzkou říční nivou, jen místy zasahuje do mírně stoupajícího úpatí okolních svahů. Koryto řeky je poměrně široké (15-40 m) a mělké (1-2 m), s převážně štěrkovitým a kamenitým dnem. Přilehlé svahy hlubokého zaříznutého údolí jsou z velké části velmi strmé, skalnaté a členité, s relativní výškou 100-200 m. Koryto Vltavy má vcelku malý spád, celkové výškové rozpětí lokality činí 495-530 m n. m.
Pedologie: V celé délce je vyvinuta fluvizem typická s přechody ke gleji typickému na stanovištích nivy se stagnující vodou, výjimečně s přechody ke kambizemi pseudoglejové na úpatích svahů.
Krajinná charakteristika: Členitá převážně lesnatá krajina zaříznutého říčního údolí, které už odpradávna fungovalo jako dopravní koridor z jihu (z Podunají) na sever do české kotliny. Strategický význam vltavského údolí byl zdůrazněn ve středověku vybudováním hradů a posléze měst Rožmberka a Českého Krumlova a klášterů Vyšší Brod a Zlatá Koruna.  

Biota:

Nejvýznamnějším biotopem je charakteristicky vyvinutá makrofytní vegetace vodních toků (V4A) sv. Batrachion fluitantis, as. Myriophylletum alterniflori, Potametum perfoliati), vyskytující se prakticky souvisle v celém vymezeném úseku. Velmi hojný je zde silně ohrožený stolístek střídavokvětý (Myriophyllum alterniflorum), druhou dominantou porostů je lakušník vodní (Batrachium aquatile) - forma tekoucích vod, roztroušeně se vyskytuje silně ohrožený rdest prorostlý (Potamogeton perfoliatus). Ve dvou poříčních tůních u Branné je vyvinuta vegetace vodních makrofyt stojatých vod (V1F) sv. Nymphaeion albae, as. Nupharetum pumili) s poměrně početnou populací kriticky ohroženého stulíku malého (Nuphar pumila). Břehy řeky a poříčních tůní pokrývá vegetace říčních rákosin (M1.4) svazu Phalaridion arundinaceae s typickým výskytem chrastice rákosovité (Phalaris arundinacea) a ostřice Buekovy (Carex buekii). Břehy Vltavy jsou lemovány úzkými pruhy pobřežních olšin (L2.2) s dominantní olší lepkavou (Alnus glutinosa) a vrbou křehkou (Salix fragilis), v jejichž bylinném podrostu dominuje chrastice rákosovitá (Phalaris arundinacea), sporadicky se vyskytuje oměj pestrý (Aconitum variegatum).  

Kvalita a význam:

Makrofytní vegetace vodních toků (V4A) s bohatými porosty Myriophyllum alterniflorum a roztroušeným výskytem Potamogeton perfoliatus je vyvinuta přímo ukázkově (pokrývá celkově více než 50 % dna řeky v celém úseku) a představuje nejlepší porosty tohoto typu v celém jihočeském regionu s výjimkou horní Vltavy v NP a CHKO Šumava. Významná je i charakteristicky vyvinutá vegetace makrofyt stojatých vod se stulíkem malým, který je rychle ustupujícím druhem (jedna ze 6 recentně známých lokalit stulíku malého v České republice).  

Zranitelnost:

Porosty makrofytní vegetace vodních toků jsou citlivé na znečištění vodního prostředí, za nízkého stavu vody v řece mohou být mechanicky poškozovány proplouvajícími loděmi vodáků. U lokality stulíku, ačkoli území bylo v roce 2002 zčásti přemodelováno v průběhu katastrofické povodně, se jeho populace rozšířila z původní výše položené tůně po proudu do druhé tůně, před povodní hustě zarostlé vodním morem kanadským (Elodea canadensis) a okřehkem menším (Lemna minor). Nebezpečí mohou představovat technické zásahy do koryta (prohrabávání) i sedimentace bahna na dně tůní.  

Management:

Koryto řeky ponechat bez zásahu přirozenému hydromorfologickému vývoji. Jen ve zcela výjimečných případech lze připustit dílčí zásahy do koryta ve spojení s údržbou a opravami opěrných zdí souběžně probíhající silnice, nebo při likvidaci následků povodní v nepočetných zastavěných úsecích údolí. Na lokalitě stulíku malého bude zřejmě vhodné propojit horní tůň s korytem řeky. V břehových porostech provádět jen běžnou údržbu a případnou asanaci rozvrácených porostů, uměle nezalesňovat.  

Možné střety zájmu:

Potenciální střety hrozí se záměry budování údolních nádrží, což je však problém v dalekém výhledu; aktuálně ale hrozí opakované záměry budování jezů v souvislosti se záměry zřizování malých vodních elektráren. Potenciálně by mohla být společenstva makrofyt vodních toků ohrožena za extrémně nízkých stavů vody při neomezeném sjíždění řeky vodáky.  

Stanoviště:

Stanoviště - přehled

Celková rozloha lokality:%ha: 129.5996
Z toho prioritních naturových biotopů: 5.567.2125
Z toho neprioritních naturových biotopů: 26.1133.8393
Z toho ostatních přírodních biotopů: 40.5252.5189
Z toho X biotopů: 6.067.8541
Z toho nereklasifikovaných biotopů: 0

Zobrazovaná data rozloh stanovišť a biotopů odpovídají informacím o stavu při vyhlášení lokality a jsou rovněž shodná s daty zasílanými Evropské komisi formou standardního datového formuláře.
Aktuální data je možné získat na AOPK ČR (pavla.trachtova@nature.cz)

Naturové biotopy:

Stanoviště/BiotopRozloha (ha)Podíl (%)R/Z/GPředmět ochrany
3130Oligotrofní až mezotrofní stojaté vody nížinného až subalpínského stupně kontinentální a alpínské oblasti a horských poloh a jiných oblastí, s vegetací tříd Littorelletea uniflorae nebo Isoëto-Nanojuncetea 0.06680.05C/B/-Ne
M2.2 Jednoletá vegetace vlhkých písků0.06680.05C/B/-
3150Přirozené eutrofní vodní nádrže s vegetací typu Magnopotamion nebo Hydrocharition 0.84920.65B/B/BAno
V1F Makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod - ostatní porosty0.84920.65B/B/B
3260Nížinné až horské vodní toky s vegetací svazů Ranunculion fluitantis a Callitricho-Batrachion 26.260120.26B/B/AAno
V4A Makrofytní vegetace vodních toků - porosty aktuálně přítomných vodních makrofyt26.260120.26B/B/A
6430Vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně 2.291.76B/B/-Ne
T1.6 Vlhká tužebníková lada2.29001.76B/B/-
6510Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis) 2.91332.24C/B/-Ne
T1.1 Mezofilní ovsíkové louky2.91332.24C/B/-
8220Chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů 0.12570.09C/B/-Ne
S1.2 Štěrbinová vegetace silikátových skal a drolin0.12570.09C/B/-
9110Bučiny asociace Luzulo-Fagetum 1.14590.88C/B/-Ne
L5.4 Acidofilní bučiny1.14590.88C/B/-
9130Bučiny asociace Asperulo-Fagetum 0.18830.14D/B/-Ne
L5.1 Květnaté bučiny0.18830.14D/B/-
9180Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích 1.89911.46C/B/-Ne
L4 Suťové lesy1.89911.46C/B/-
91E0Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae) 5.31344.09C/B/-Ne
L2.2A Údolní jasanovo-olšové luhy, typické porosty5.31344.09C/B/-

Ostatní přírodní biotopy

BiotopRozloha (ha)Podíl(%)R/Z
K1 Mokřadní vrbiny0.36040.27C/B
K2.1 Vrbové křoviny hlinitých a písčitých náplavů4.42273.41C/B
K3 Vysoké mezofilní a xerofilní křoviny0.41660.32C/B
L2.2B Potoční a degradované jasanovo-olšové luhy17.004013.12B/B
L7.1 Suché acidofilní doubravy0.28840.22C/B
L8.1B Boreokontinentální bory bez lišejníků0.07470.05A/A
M1.1 Rákosiny eutrofních stojatých vod0.03650.02C/B
M1.4 Říční rákosiny9.40937.26C/B
M1.7 Vegetace vysokých ostřic7.36185.68B/B
M4.1 Štěrkové náplavy bez vegetace0.14810.11B/B
S1.3 Vysokostébelné trávníky skalních terásek0.16440.12B/B
T1.10 Vegetace vlhkých narušovaných půd0.02330.01B/B
T1.3 Poháňkové pastviny0.04000.03B/B
T1.4 Aluviální psárkové louky0.05470.04B/B
T1.5 Vlhké pcháčové louky1.14600.88C/C
V4B Makrofytní vegetace vodních toků - stanoviště s potenciálním výskytem makrofyt nebo se zjevně přirozeným či přírodě blízkým charakterem koryta11.56808.92C/B

Biotopy řady X

BiotopRozloha (ha)Podíl (%)
X1 Urbanizovaná území0.79210.61
X6 Antropogenní plochy se sporadickou vegetací mimo sídla0.08980.06
X7 Ruderální bylinná vegetace mimo sídla0.66630.51
X9A Lesní kultury s nepůvodními jehličnatými dřevinami2.58941.99
X10 Paseky s podrostem původního lesa0.03680.02
X11 Paseky s nitrofilní vegetací0.39300.30
X12 Nálety pionýrských dřevin3.13632.41
X13 Nelesní stromové výsadby mimo sídla0.13530.10
X14 Vodní toky a nádrže bez ochranářsky významné vegetace0.01510.01
 

Druhy - Rostliny:

Nejsou předmětem ochrany.  

Druhy - Živočichové:

Nejsou předmětem ochrany.  

Kraje a katastrální území:

Kraj Jihočeský kraj:

Běleň, Čeřín, Hašlovice, Horní Jílovice, Koryta u Hněvanova, Rožmberk nad Vltavou, Spolí, Všeměry, Všeměry-Zátoň, Záhoří u Větřní, Zátes, Zátoňské Dvory  

Prameny:

Vydrová A., Kuchařová P., Grulich V. (eds.)Optimalizace sítě maloplošných zvláště chráněných území v ČR. - Práce a studie, suppl. 1 (2006): 1-218, Pardubice.2006
Chán V. (ed.)Komentovaný červený seznam květeny jižní části Čech. Příroda, 16: 1-284, Praha.1999
Rydlo J., Vydrová A.Vodní makrofyta Vltavy mezi Lipnem n. Vlt. a Týnem n. Vlt. - Muzeum a současnost, ser. natur., 14 (2000): 137-161, Roztoky.2000
Albrecht J. a kol.Českobudějovicko. In: Mackovčin P. a Sedláček M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek VIII. AOPK ČR a EkoCentrum Brno, Praha, 808 s.2003
 

Fotografie:

Poznámka: Zpracované souhrny doporučených opatření pro evropsky významné lokality naleznete na webových stránkách Ústředního seznamu ochrany přírody http://drusop.nature.cz/portal/

(c) 2006 Natura 2000 - Oficiální webové stránky soustavy Natura 2000 v České republice, všechna práva vyhrazena. Náměty, příspěvky a připomínky zasílejte na adresu natura2000@nature.cz. Redakce stránek využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření, či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu AOPK ČR výslovně zakázáno. (c) 2006 - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AOPK ČR nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány. Správa a redakce stránek využívá redakční systém portálového rešení SuperServer firmy RAGTOOLS.