Homepage

CZ0310033 - Údolí Lužnice a Vlásenického potoka

Rozloha: 152.6190 ha
Navrhovaná kategorie ochrany: Přírodní památka - část
Biogeografická oblast - vysvětlivky: kontinentální
Souřadnice středu: 14°34'54'' v.d., 49°24'3'' s.š.
Nadmořská výška: 373 - 450 m n. m.

Mapa:

Poloha:

Zaříznuté údolí Lužnice a jejího pravostranného přítoku Vlásenického potoka v cca 5 km dlouhém úseku Dražice - Bečice, SZ až S od obce Malšice a JZ od obce Dražice, 5-10 km JZ od Tábora.  

Ekotop:

Geologie: Převažujícím horninovým podkladem ve větší jihozápadní části území až po linii Dražičky - Oltyně jsou dvojslídné a biotitické pararuly moldanubika. Od této linie k severovýchodu se rozkládá velké těleso středočeského plutonu, tvořené několika varietami pyroxen-biotitického, amfibol-pyroxenického až melanokratního syenitu táborského typu. V celém území jsou hojné drobné žíly aplitu a pegmatitu, probíhající většinou kolmo na říční údolí, v pararulách jsou vzácné malé vložky krystalického vápence, erlanu a amfibolitu. Podél řeky se nacházejí kvarterní náplavy, tvořené hlínami a štěrkopísky.
Geomorfologie: Lokalita je součástí ploché Malšické pahorkatiny (náleží do Soběslavské pahorkatiny a ta do Táborské pahorkatiny v rámci Středočeské pahorkatiny). Reliéf: Hluboce zaříznuté meandrující údolí řeky Lužnice a jejího významného přítoku Vlásenického potoka s dosti prudkými svahy s rozmanitou expozicí. Údolí Lužnice a jejích přítoků výrazně rozčleňují jinak velmi plochý georeliéf Malšické pahorkatiny. Na mnoha místech jsou vyvinuty skalní útvary, na úpatí svahů se místy nacházejí zazemněné sutě. Na dně údolí je na některých místech vyvinuta vyšší terasa s podsvahovými prameny.
Pedologie: Převažujícím půdním pokryvem na svazích je kambizem typická, která je na dně údolí místy oglejená a místy přechází k fluvizemi. Na prudkých svazích jsou roztroušeně vyvinuty rankery, resp. litozemě, případně mělká skeletovitá kambizem typická kyselá až kambizem dystrická.
Krajinná charakteristika: Převážně zalesněná krajina mohutného výrazně členěného zaříznutého údolí, v němž zcela chybí trvalá sídla; v nejbližším okolí řeky se nachází několik bývalých mlýnů, dnes využitých jako rekreační objekty, dále je zde několik chat a areál letního tábora. Část území však byla intenzivně osídlena už ve středověku, což dokládají zříceniny hradu Příběnice na skalnatém ostrohu, s poměrně velkým hospodářským podhradím na břehu Lužnice.  

Biota:

Převažujícím vegetačním krytem jsou hercynské dubohabřiny (L3.1), asociace Melampyro nemorosi-Carpinetum s dominantními dřevinami: dubem letním (Quercus robur), dubem zimním (Quercus petraea), lípou srdčitou (Tilia cordata) a habrem obecným (Carpinus betulus). V druhově bohatém podrostu se vyskytuje mařinka vonná (Galium odoratum), ptačinec velkokvětý (Stellaria holostea), jaterník trojlaločný (Hepatica nobilis), kostival hlíznatý (Symphytum tuberosum), hrachor jarní (Lathyrus vernus), lilie zlatohlavá (Lilium martagon), vzácně i prvosenka jarní (Primula veris). Na zazemněných sutích se nachází vegetace suťových lesů (L4) ze svazu Tilio-Acerion (Aceri-Carpinetum), v níž dominují javor mléč (Acer platanoides), javor klen (Acer pseudoplatanus), lípa srdčitá (Tilia cordata) a lípa velkolistá (Tilia platyphyllos), vzácněji jsou přítomny i buk lesní (Fagus sylvatica) a jedle bělokorá (Abies alba), v podrostu je hojný pitulník horský (Galeobdolon montanum), bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis), kyčelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera), kyčelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos), oměj pestrý (Aconitum variegatum) a udatna lesní (Aruncus vulgaris). Pomístně dominuje měsíčnice vytrvalá (Lunaria rediviva), ojediněle i podhorská růže převislá (Rosa pendulina) a lýkovec jedovatý (Daphne mezereum). Na chudých půdách strmých zastíněných svahů, zejména v meandrech Vlásenického potoka jsou dochovány fragmenty acidofilních svahových jedlin (L5.4) as. Deschampsio flexuosae-Abietetum. Na jižně obrácených osluněných svazích jsou zachovány plochy acidofilních doubrav (L7.1) ze svazu Genisto germanicae-Quercion (Luzulo albidae-Quercetum a Calluno-Quercetum) s dominantním dubem zimním (Quercus petraea), v jejich podrostu se objevuje bika hajní (Luzula luzuloides), ostřice kulkonosná (Carex pilulifera), kostřava ovčí (Festuca ovina), smolnička obecná (Lychnis viscaria), pavinec horský (Jasione montana) a vřes obecný (Calluna vulgaris). Z teplomilnějších prvků je místy zastoupena i tolita lékařská (Vincetoxicum hirundinaria) a řebříček vratičolistý (Achillea tanacetifolia), což indikuje náznaky přechodů k teplomilným acidofilním doubravám (L6.5). V oblasti zříceniny hradu Příběnice se vyskytuje bohatá populace vzácného černýše českého (Melampyrum bohemicum). Na březích Lužnice a na podsvahových prameništích jsou úzké pruhy luhů (L2.2) ze svazu Alnion incanae, tvořené olší lepkavou (Alnus glutinosa) a vrbou křehkou (Salix fragilis), v bylinném podrostu s ptačincem hajním (Stellaria nemorum). Význačným prvkem je zde přeslička luční (Equisetum pratense), v údolí Vlásenického potoka roste bohatá populace pérovníku pštrosího (Matteuccia struthiopteris), velmi roztroušeně dymnivka bobovitá (Corydalis intermedia). Nelesní vegetace je maloplošná. Zastupuje ji fragmentárně vyvinutá vegetace skalních terásek (T3.1) svazu Alysso-Festucion pallentis s tařicí skalní (Aurinia saxatilis), kostřavou sivou (Festuca pallens) a řeřišníkem písečným (Cardaminopsis arenosa) a zejména pak štěrbinová vegetace silikátových skal a drolin na osluněných i zastíněných skalních stanovištích (S1.2). Tento typ vegetace je tvořen především sleziníkem severním (Asplenium septentrionale), sleziníkem červeným (Asplenium trichomanes), puchýřníkem křehkým (Cystopteris fragilis) a na zastíněných skalách velmi hojným osladičem obecným (Polypodium vulgare). Pod zříceninou hradu u Příběnic roste izolovaná populace vzácného lomikámenu trsnatého (Saxifraga rosacea). Na několika místech jsou porosty mezofilních ovsíkových luk (T1.1) ze svazu Arrhenatherion, dnes vesměs degradovaných. Břehy Lužnice provází vegetace říčních rákosin (M1.4) ze svazu Phalaridion arundinaceae, tvořená chrasticí rákosovitou (Phalaris arundinacea) a ostřicí Buekovou (Carex buekii). Místně se zde pří březích vyskytuje i kozlík výběžkatý chlupatý (Valeriana excelsa subsp. procurrens).
V přirozených lesních a skalních společenstvech byla nově zjištěna celá řada méně běžných a mnohdy stenotopních druhů hmyzu. Jde např. o nosatce Rhynchaenus lonicerae a vrtuli Philophylla caesio (monofágové na zimolezu), luskokaze Spermophagus cisti a meru Arytaina genistae (stenofágové na janovci), drabčíka Syntomium aeneum a pýchavkovníka červcového (Endomychus coccineus) (mycetofágové a saprofágové přirozených lesů); na výslunných skalnatých svazích žijí některé teplomilné ploštice (zákeřnice Coranus aegyptius, kněžice Zicrona caerulea).  

Kvalita a význam:

Velmi dobře zachovaný, cenoticky i floristicky pestrý vegetační komplex říčního a potočního údolí s řadou význačných a regionálně vzácných druhů. Úseky říčních údolí Vltavy a Otavy s analogickou vegetační mozaikou v jižních Čechách byly v minulosti povětšinou poškozeny výstavbou přehrad. Území je významným turistickým cílem s kulturními památkami (zřícenina hradu Příběnice).  

Zranitelnost:

Ohrožení některých přístupnějších lesních porostů spočívá v holosečné těžbě a následném převodu na kultury stanovištně nepůvodních dřevin. Určitým nebezpečím je i potenciální rozšiřování rekreačních aktivit a do určité míry sešlap vegetace na skalnatém ostrohu hradu Příběnice. Dosti hojně je v lesních porostech přítomna invazní netýkavka malokvětá (Impatiens parviflora), podél řeky hojně i netýkavka žláznatá (Impatiens glandulifera).  

Management:

Maximálně preferovat šetrné způsoby hospodaření, využívat přirozenou obnovu, vyloučit holoseče a eventuálně prodloužit dobu obnovní a mírně i dobu obmýtí.
Smrkové porosty postupně převádět na smíšený les s přirozenou druhovou skladbou. Zabránit eutrofizaci území v okolí rekreačních objektů.  

Možné střety zájmu:

Potenciální střety mohou vznikat v souvislosti s lesním hospodařením a případnými záměry zvětšování intenzity rekreačního využívání území.  

Stanoviště:

Stanoviště - přehled

Celková rozloha lokality:%ha: 152.6190
Z toho prioritních naturových biotopů: 19.2529.3906
Z toho neprioritních naturových biotopů: 43.9667.0933
Z toho ostatních přírodních biotopů: 10.8316.5298
Z toho X biotopů: 17.4826.6868
Z toho nereklasifikovaných biotopů: 0

Zobrazovaná data rozloh stanovišť a biotopů odpovídají informacím o stavu při vyhlášení lokality a jsou rovněž shodná s daty zasílanými Evropské komisi formou standardního datového formuláře.
Aktuální data je možné získat na AOPK ČR (pavla.trachtova@nature.cz)

Naturové biotopy:

Stanoviště/BiotopRozloha (ha)Podíl (%)R/Z/GPředmět ochrany
6410Bezkolencové louky na vápnitých, rašelinných nebo hlinito-jílovitých půdách (Molinion caeruleae)1.75611.15C/B/-Ne
T1.9 Střídavě vlhké bezkolencové louky1.75611.15C/B/-
8220Chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů 3.34112.18B/A/BAno
S1.2 Štěrbinová vegetace silikátových skal a drolin3.34112.18B/A/B
9110Bučiny asociace Luzulo-Fagetum 5.1293.36D/C/-Ne
L5.4 Acidofilní bučiny5.12903.36D/C/-
9170Dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum 56.867137.26B/B/BAno
L3.1 Hercynské dubohabřiny56.867137.26B/B/B
9180Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích 26.619517.44C/B/BAno
L4 Suťové lesy26.619517.44C/B/B
91E0Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae) 2.77111.81C/B/-Ne
L2.2A Údolní jasanovo-olšové luhy, typické porosty2.77111.81C/B/-

Ostatní přírodní biotopy

BiotopRozloha (ha)Podíl(%)R/Z
K2.1 Vrbové křoviny hlinitých a písčitých náplavů2.12991.39C/B
L2.2B Potoční a degradované jasanovo-olšové luhy5.38543.52A/B
L7.1 Suché acidofilní doubravy8.72745.71B/B
M1.4 Říční rákosiny0.28710.18B/B

Biotopy řady X

BiotopRozloha (ha)Podíl (%)
X1 Urbanizovaná území5.90573.86
X5 Intenzivně obhospodařované louky1.18990.77
X7 Ruderální bylinná vegetace mimo sídla1.66531.09
X9A Lesní kultury s nepůvodními jehličnatými dřevinami13.90099.10
X9B Lesní kultury s nepůvodními listnatými dřevinami1.06200.69
X10 Paseky s podrostem původního lesa0.59890.39
X11 Paseky s nitrofilní vegetací2.36411.54
 

Druhy - Rostliny:

Nejsou předmětem ochrany.  

Druhy - Živočichové:

Nejsou předmětem ochrany.  

Kraje a katastrální území:

Kraj Jihočeský kraj:

Bečice nad Lužnicí, Dražice u Tábora, Dražičky, Malšice, Řepeč  

Prameny:

Hnízdo A. Z., Kaisler J., Kurka R.Nástin květeny Táborska. In: Hnízdo A. Z., Král V. (eds.): Vlastivěda Táborska II. Okresní pedagogické středisko, Tábor, 1972.1972
Vydrová A., Kuchařová P., Grulich V. (eds.)Optimalizace sítě maloplošných zvláště chráněných území v ČR. - Práce a studie, suppl. 1 (2006): 1-218, Pardubice.2006
Chán V. (ed.)Komentovaný červený seznam květeny jižní části Čech. Příroda, 16: 1-284, Praha.1999
Albrecht J. a kol.Českobudějovicko. In: Mackovčin P. a Sedláček M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek VIII. AOPK ČR a EkoCentrum Brno, Praha, 808 s.2003
Husová M.Tannenmischwalder und Schuttwalder im Tal der mittleren Lužnice und oberen Moldau in Sudbohmen, Tschechoslowakei. - Folia geobot. phytotax., 3: 143-182, Praha.1968
Urban F.Chráněná území Jihočeského kraje. KSSPPOP Č. Budějovice, 45 s., České Budějovice.1979
Tříska J.Pteretis struthiopteris (L.) Nieuwl. v údolí Vlásenického potoka. - Ochr. přír., 10: 304-305, Praha.1955
 

Fotografie:

Poznámka: Zpracované souhrny doporučených opatření pro evropsky významné lokality naleznete na webových stránkách Ústředního seznamu ochrany přírody http://drusop.nature.cz/portal/

(c) 2006 Natura 2000 - Oficiální webové stránky soustavy Natura 2000 v České republice, všechna práva vyhrazena. Náměty, příspěvky a připomínky zasílejte na adresu natura2000@nature.cz. Redakce stránek využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření, či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu AOPK ČR výslovně zakázáno. (c) 2006 - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AOPK ČR nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány. Správa a redakce stránek využívá redakční systém portálového rešení SuperServer firmy RAGTOOLS.