Homepage

CZ0420013 - V hlubokém

Rozloha: 23.4725 ha
Navrhovaná kategorie ochrany: Přírodní památka - část
Biogeografická oblast - vysvětlivky: kontinentální
Souřadnice středu: 13°58'24'' v.d., 50°21'34'' s.š.
Nadmořská výška: 216 - 275 m n. m.

Mapa:

Poloha:

Lokalita ve svahu nad Debeřským potokem, 1,75 km S od obce Peruc na Lounsku.  

Ekotop:

Geologie: V podloží spočívají křídové slínovce a pískovce (turon a cenoman).
Geomorfologie: Lokalita je součástí Hazmburské tabule.
Reliéf: Hluboce zařízlé údolí s prudkými, místy skalnatými svahy.
Pedologie: Hlavním půdním typem v lokalitě jsou pararendziny.
Krajinná charakteristika: Jedná se o část lesnatého údolí Débeřského potoka. Součástí lokality je stávající přírodní památka V hlubokém.  

Biota:

Lesní vegetaci tvoří druhově bohatá společenstva dubohabrových hájů sv. Carpinion a teplomilných doubrav sv. Quercion pubescenti-petraeae, sv. Quercion petraeae, suťových lesů sv. Tilio-Acerion a acidofilních doubrav (sv. Genisto germanicae-Quercion). Dominantou dubohabřin (L3.1)je dub zimní (Quercus petraea), hojně je zastoupen habr obecný (Carpinus betulus), přimíšena bývá lípa srdčitá (Tilia cordata). V bylinném podrostu se vyskytují běžné hájové druhy, indikační hodnotu má hojný výskyt jaterníku podléšky (Hepatica nobilis). Fytocenologicky se jedná o porosty asociace Melampyro nemorosi-Carpinetum.
Dominantou stromového patra perialpidských bazifilních doubrav (L6.1) asociace Lathyro versicoloris-Quercetum pubescentis je dub zimní (Quercus petraea). D. pýřitý (Q. pubescens) bývá pouze přimíšen. V keřovém patře je hojný dřín jarní (Cornus mas), ptačí zob obecný (Ligustrum vulgare), kalina tušalaj (Viburnum lantana), svída krvavá (Cornus sanguinea), brslen evropský (Euonymus europaeus). V bylinném patře dominuje válečka prapořitá (Brachypodium pinnatum), kamejka modronachová (Lithospermum purpurocaeruleum), ostřice nízká (Carex humilis) a nebo třemdava bílá (Dictamnus albus). Přimíšeno bývá větší množství dalších teplomilných druhů.
Středoevropské bazifilní doubravy (L6.4) as. Potentillo albae-Quercetum jsou situovány na svahy či roviny na křídovém podloží. Dominantou je dub zimní (Quercus petraea). Význačná je především přítomnost druhů střídavě vlhkého podloží - bukvice lékařská (Betonica officinalis), mochna bílá (Potentilla alba), ostřice horská (Carex montana), srpice barvířská (Serratula tinctoria), ale i acidofytů jako je např. černýš luční (Melampyrum pratense), konvalinka vonná (Convallaria majalis).
Na prudkých svazích Débeřského údolí jsou suťové a ronové lesy poměrně hojné. Za nejcennější jsou považovány suťové lesy (L4) as. Seslerio-Tilietum cordatae s dominantní pěchavou vápnomilnou (Sesleria caerulea) v bylinném patře. Význačná je také přítomnost kokoříku vonného (Polygonatum odoratum), ostřice nízké (Carex humilis), ostřice tlapkaté (Carex pediformis), zimosrázku nízkého (Polygala chamaebuxus), mařinky barvířské (Asperula tinctoria) a ožanky kalamandry (Teucrium chamaedrys). Velmi zajímavá je zde vegetace as. Aceri-Carpinetum s výskytem oměje vlčího moru (Aconitum lycoctonum).
Suché acidofilní doubravy (L7.1) as. Luzulo albidae-Quercetum rostou v lokalitě na kyselých cenomanských pískovcích či na odvápněných spodnoturonských opukách. Dominantou těchto světlých pařezin je dub zimní (Quercus petraea). Podrost je druhově velmi chudý. Dominuje metličk křivolaká (Avenella flexuosa), kostřava ovčí (Festuca ovina), přítomný bývá vřes obecný (Calluna vulgaris).
Dno údolí Débeřského potoka porůstá linie jasanovo-olšového lužního lesa (L2.2). Dominantou stromového patra je jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), příměs tvoří olše lepkavá (Alnus glutinosa) a dub letní (Quercus robur). V jarním aspektu dominuje bylinnému podrostu orsej jarní hlíznatý (Ficaria bulbifera). Podél Débeřského potoka mozaikovitě rostou také rákosiny s kosatcem žlutým (Iris pseudacorus) a porosty mokřadních ostřic s ostřicí pobřežní (Carex riparia) a ostřicí vyvýšenou (C. elata).
V lesních porostech na svazích vzácně vyvěrají lesní pěnovcová prameniště (R1.3) s charakteristickou okolní vegetací (sv. Lycopodo-Cratoneurion commutati). Jako dominanta se v této vegetaci často uplatňuje ostřice chabá (Carex flacca), bezkolenec rákosovitý (Molinia arundinacea), rákos obecný (Phragmites australis). Přítomen bývá i kozlík dvoudomí (Valeriana dioica), ostřice šupinoplodá (Carex lepidocarpa), ostřice skloněná (Carex demissa), máta vodní (Mentha aquatica).
Bezlesí tvoří porosty nízkých xerofilních keřů se skalníkem celokrajným (Cotoneaster integerrimus), suché bylinné lemy (sv. Geranion sanguinei), pěchavové trávníky a pohyblivé sutě karbonátových hornin.
Výskyt pěchavových trávníků (T3.2) je vázán na výchozy opukových (spodní turon) skalních srubů či na jejich osypy. Dominantním druhem je pěchava vápnomilná (Sesleria caerulea), jako kodominanta často vystupuje bělozářka větevnatá (Anthericum ramosum) a ostřice nízká (Carex humilis). Význačnými druhy jsou vítod nahořklý (Polygala amarella), zimostrázek nízký (Polygala chamaebuxus), mařinka barvířská (Asperula tinctoria), hlaváč fialový (Scabiosa columbaria), hvězdnice chlumní (Aster amellus), ožanka kalamandra (Teucrium chamaedrys), lněnka bavorská (Thesium bavarum). Přítomny bývají i petrofyty jako např. žluťucha menší (Thalictrum minus), svízel sivý (Galium glaucum).
Nízké xerofilní křoviny (K4) as. Junipero communis-Cotoneastretum integerrimae jsou velmi dobře vyvinuty na hranách několika opukových srubů v Débeřském údolí. Dominantou porostů je skalník celokrajný (Cotoneaster integerrimus).
Vegetace pohyblivých sutí (S2) je v lokalitě omezena na osyp pod opukovým skalním srubem JZ od stávající přírodní památky. Častými druhy této řídké vegetace je ožanka hroznatá (Teucrium botrys), konopička širolistá (Galeopsis ladanum), trýzel vonný (Erysimum odoratum) a pěchava vápnomilná (Sesleria caerulea).
Ze vzácných rostlinných druhů v lokalitě roste starček oranžový (Tephroseris aurantiaca), Carex pediformis (pravděpodobně jediná známá lokalita subsp. rhizoides v České republice), vítod nahořklý (Polygala amarella), zimostrázek nízký (Polygala chamaebuxus), hlaváč fialový (Scabiosa columbaria), hvězdnice chlumní (Aster amellus), třemdava bílá (Dictamnus albus), kamejka modronachová (Lithospermum purpurocaeruleum), ostřice nízká (Carex humilis), oměj vlčí mor (Aconitum lycoctonum), lýkovec jedovatý (Daphne mezereum), mařinka barvířská (Asperula tinctoria), bělozářka větevnatá (Anthericum ramosum), dřín jarní (Cornus mas), trýzel vonný (Erysimum odoratum), kalina tušalaj (Viburnum lantana), plamének přímý (Clematis recta), skalník celokrajný (Cotoneaster integerrimus), vemeník zelenavý (Platanthera chlorantha), střevíčník pantoflíček (Cypripedium calceolus) (výskyt po několika desetiletích opět potvrzen v roce 2006), trýzel vonný (Erysimum odoratum), lilie zlatohlavá (Lilium martagon), vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia), hlaváč fialový (Scabiosa columbaria), pěchava vápnomilná (Sesleria albicans), žluťucha menší (Thalictrum minus), lněnka bavorská (Thesium bavarum).  

Kvalita a význam:

Význam lokality je spatřován ve výskytu zcela unikátních suťových lesů, teplomilných doubrav, xerofilních křovin a společenstev pěchavových trávníků.
Stávající přírodní památka byla zřízena na ochranu střevíčníku pantoflíčku (Cypripedium calceolus).  

Zranitelnost:

Nevhodné lesní hospodaření spočívající v poškozování přirozeného lesa. Dosadba geograficky nepůvodních a stanovištně nevhodných druhů dřevin.
Přirozená sukcese v porostech trávníků (zarůstání náletovými dřevinami a keři), eutrofizace fytocenóz, stabilizace sutí.  

Management:

Neuvedeno  

Možné střety zájmu:

Neuvedeno  

Stanoviště:

Stanoviště - přehled

Celková rozloha lokality:%ha: 23.4725
Z toho prioritních naturových biotopů: 59.7914.0357
Z toho neprioritních naturových biotopů: 30.857.2425
Z toho ostatních přírodních biotopů: 3.220.7575
Z toho X biotopů: 6.121.4368
Z toho nereklasifikovaných biotopů: 0

Zobrazovaná data rozloh stanovišť a biotopů odpovídají informacím o stavu při vyhlášení lokality a jsou rovněž shodná s daty zasílanými Evropské komisi formou standardního datového formuláře.
Aktuální data je možné získat na AOPK ČR (pavla.trachtova@nature.cz)

Naturové biotopy:

Stanoviště/BiotopRozloha (ha)Podíl (%)R/Z/GPředmět ochrany
40A0Kontinentální opadavé křoviny 0.25571.08B/B/BAno
K4A Nízké xerofilní křoviny - porosty se skalníky (Cotoneaster spp.)0.25571.08B/B/B
6190Panonské skalní trávníky (Stipo-Festucetalia pallentis) 0.18350.78B/B/AAno
T3.2 Pěchavové trávníky0.18350.78B/B/A
8160Vápnité sutě pahorkatin a horského stupně 0.14630.62B/B/BAno
S2A Pohyblivé sutě karbonátových hornin0.14630.62B/B/B
8210Chasmofytická vegetace vápnitých skalnatých svahů 0.00450.01B/A/-Ne
S1.1 Štěrbinová vegetace vápnitých skal a drolin0.00450.01B/A/-
9170Dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum 7.054530.05C/C/BAno
L3.1 Hercynské dubohabřiny7.054530.05C/C/B
9180Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích 8.520436.29B/B/CAno
L4 Suťové lesy8.520436.29B/B/C
91E0Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae) 0.0640.27C/C/-Ne
L2.2A Údolní jasanovo-olšové luhy, typické porosty0.06400.27C/C/-
91H0Panonské šípákové doubravy 2.2839.72C/B/-Ne
L6.1 Perialpidské bazifilní teplomilné doubravy2.28309.72C/B/-
91I0Eurosibiřské stepní doubravy 2.766311.78A/A/-Ne
L6.4 Středoevropské bazifilní teplomilné doubravy2.766311.78A/A/-

Ostatní přírodní biotopy

BiotopRozloha (ha)Podíl(%)R/Z
L7.1 Suché acidofilní doubravy0.61892.63B/B
R1.4 Lesní prameniště bez tvorby pěnovců0.03400.14B/B
T4.1 Suché bylinné lemy0.10460.44B/B

Biotopy řady X

BiotopRozloha (ha)Podíl (%)
X9A Lesní kultury s nepůvodními jehličnatými dřevinami0.83813.57
X11 Paseky s nitrofilní vegetací0.59872.55
 

Druhy - Rostliny:

Nejsou předmětem ochrany.  

Druhy - Živočichové:

Nejsou předmětem ochrany.  

Kraje a katastrální území:

Kraj Ústecký kraj:

Peruc, Stradonice u Pátku  

Prameny:

Chytrý M., Kučera T. et Kočí M.Katalog biotopů České republiky. - AOPK ČR, 307 str., Praha.2001
Neuhäuslová Z. et al.Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky. - Academia, 341 str., 1 mapový list, Praha.2001
Demek J. [ed.]Zeměpisný lexikon ČSR, hory a nížiny. - Academia, Praha, 584 s.1987
Procházka F. [ed]Černý a červený seznam cévnatých rostlin České republiky (stav v roce 2000). - AOPK ČR, Praha, Příroda: 18, 146 s.2001
 

Fotografie:

Poznámka: Zpracované souhrny doporučených opatření pro evropsky významné lokality naleznete na webových stránkách Ústředního seznamu ochrany přírody http://drusop.nature.cz/portal/

(c) 2006 Natura 2000 - Oficiální webové stránky soustavy Natura 2000 v České republice, všechna práva vyhrazena. Náměty, příspěvky a připomínky zasílejte na adresu natura2000@nature.cz. Redakce stránek využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření, či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu AOPK ČR výslovně zakázáno. (c) 2006 - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AOPK ČR nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány. Správa a redakce stránek využívá redakční systém portálového rešení SuperServer firmy RAGTOOLS.