Homepage

CZ0530021 - Žernov

Rozloha: 312.4113 ha
Navrhovaná kategorie ochrany: Přírodní rezervace
Biogeografická oblast - vysvětlivky: kontinentální
Souřadnice středu: 15°56'36'' v.d., 50°5'40'' s.š.
Nadmořská výška: 244 - 250 m n. m.

Mapa:

Poloha:

Lesní komplex asi 1 km jižně od obce Chvojenec a cca 1 km severně od obce Dolní a Horní Ředice, V část je ohraničena silnicí Hradec Králové - Holice.  

Ekotop:

Geologie: Podkladem jsou svrchnokřídové vápnité jílovce a slínovce březenského souvrství (coniak), rybníky leží na hlinitopísčitých holocenních naplaveninách.
Geomorfologie: Území je součástí České křídové tabule a leží v jižním výběžku Třebechovické tabule.
Reliéf: Strukturně denundační vyvýšenina Žernov (278,8 m n. m.) převyšující okolí o 50 m, protáhlá v délce 2 km ve směru ZJZ-VSV.
Pedologie: Karbonátové pelosoly, místy oglejené: pararendzina pseudoglejová, kambizem psefitická, v zamokřených polohách černice typická a pseudoglej typický.
Krajinná charakteristika: Lesní komplex dubohabřin a doubrav s třemi rybníky včetně přilehlé mokřadní vegetace a rozsáhlých lučních porostů na okraji.  

Biota:

Největší plochu území pokrývají hercynské dubohabřiny (L3.1), kde jsou kromě diagnostických druhů bohatě zastoupené i další druhy např. Lilium martagon, Daphne mezereum. Nejcennější porosty leží v okolí kóty Žernov a patří ke společenstvu dubohabřin s jedlí (Melampyro nemorosi-Carpinetum abietosum) k jejíž podrostu náleží kruštík modrofialový (Epipactis purpurata), vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia), růže galská (Rosa gallica) aj. V centrální a V části lesa je bylinné patro ochuzené, tvoří ho jen několik druhů s převahou mařinky vonné (Galium odoratum).
Hojné zastoupení mají též vlhké acidofilní doubravy (L7.2) na vlhčích stanovištích. Reprezentativnější porosty se nacházejí především v centrální vlhčí části lesního komplexu, méně rovněž východně od rybníku Smilek. V podrostu dominuje bezkolenec rákosovitý (Molinia arundinacea), na sušších místech brusnice borůvka (Vaccinium myrtillus). Méně jsou na lokalitě zastoupené subkontinentální borové doubravy (L7.3). Jedná se jen o rozsáhlejší porost na JV se sníženou reprezentativností díky bohatě vyvinutému keřovému patru (Rubus fruticosus, Frangula alnus, nárost Sorbus aucuparia, Betula pendula) v porovnání s bylinným patrem, např. ostružiník křovitý (Rubus fruticosus), krušina olšová (Frangula alnus), nárost jeřábu ptačího (Sorbus aucuparia), břízy bělokoré (Betula pendula).
Na S okraji lokality se nacházejí 3 menší porosty suchých acidofilních doubrav (L7.1), osidlující suché vršky nevysokých vrchů. Bylinné patro je dosti chudé, tvořené převážně trávami bika hajní (Luzula luzuloides) a lipnice hajní (Poa nemoralis). Pouze jedním fragmentem jsou zastoupeny ne zcela reprezentativní středoevropské bazifilní teplomilné doubravy (L6.4) v JZ části lokality. Bohatě vyvinuté je keřové patro s krušinou olšovou (Frangula alnus), z bylinných druhů dominuje bukvice lékařská (Betonica officinalis) a bezkolenec rákosovitý (Molinia arundinacea), místy jsou však vytlačované ostružiníkem (Rubus fruticosus).
Nevýznamně jsou na lokalitě zastoupeny mokřadní olšiny (L1) na okraji rybníku Mordýř (mladý porost olše s podrostem krušiny a rákosu) a říční a typické jasanovo-olšové luhy (L2.2A), rostoucí v terénní sníženině (bývalý rybník), napájené drobnou bezejmennou vodotečí v S části, kde je kromě stromového bohatě vyvinuté i keřové patro.
V rybnících je pak zastoupena makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod s bublinatkou jižní (Utricularia australis) (V1C). Při změně způsobu rybničního hospodaření je předpoklad rozšíření bublinatky, protože se jedná o poměrně mělké rybníky. Rybníky lemují vyvinuté porosty rákosin vlhkých stojatých vod (M1.1), s dominantním rákosem obecným (Phragmites australis). Ostrůvkovitě (v okolí rybníků především ve V a J části území) mokřadní vrbiny (K1) s dominantní vrbou popelavou (Salix cinerea). Vegetace vysokých ostřic (M1.7) se na lokalitě vyskytuje v několika menších na druhy chudších bodových porostech, především na trvale podmáčených sníženinách luk v S části.
Dvě větší lokality jsou v JV okraji rybníku Smilek a v SV okraji rybníku Mordýř – četné druhy ostřic: ostřice dvouřadá (Carex disticha), o. štíhlá (C. acuta), o. Hartmanova (C. hartmanii), o. prosová (C. panicea), o. měchýřkatá (C. vesicaria).
Biotop nevápnitých mechových slatinišť (R2.2) je přítomen pouze na jediné lokalitě severně od rybníku Mordýř. Představují ji dvě různě reprezentativní části – na
J (mokřejší), která je zachovalejší, porostlá ostřicemi (Carex canescens, C. davalliana, C. flava, C. hartmanii, C. nigra, C. panicea, C. vesicaria), suchopýrem úzkolistým (Eriophorum angustifolium) a v mechovém patře rašeliníkem. S část je podstatně sušší, chudá na rašeliníky a téměř bez suchopýru. Výskyt prstnatce májového (Dactylorhiza majalis).
Nelesní vegetace je na okrajích lesa tvořena mezofilními ovsíkovými loukami (T1.1), často v mozaice s vlhkými pcháčovými loukami (T1.5), které se samostatně na území vyskytují minimálně. Kromě charakteristických druhů se ve vlhčích sníženinách objevují charakteristické druhy – např. rdesno hadí kořen (Bistorta major), krvavec toten (Sanguisorba officinalis).
V některých částech byl také zaznamenán hojný výskyt pcháče šedého (Cirsium canum). Druhově nejbohatší jsou louky v SZ části lokality.
Střídavě vlhké bezkolencové louky (T1.9) se maloplošně vyskytují na dvou zamokřených loučkách, druhově jsou však omezené pouze na několik základních druhů: bukvice lékařská (Betonica officinalis), bezkolenec rákosovitý (Molinia arundinacea), mochna nátržník (Potentilla erecta), krvavec toten (Sanguisorba officinalis).
Na lokalitě jsou hojně zastoupeny linie vysokých mezofilních a xerofilních křovin (K3), tvořících porostní plášť v S a J okraji lesa se slivoní trnkou (Prunus spinosa) a růží šípkovou (Rosa canina). Druhově bohaté jsou např. porosty v jižní části hráze rybníku Šmatlán.
Dle fytogeografického členění jde o České termofytikum, podokres 15 c - Pardubické Polabí.  

Kvalita a význam:

Území představuje pestrou mozaiku zachovaných původních porostů dubohabřin a doubrav s diagnostickými druhy, vodních společenstev, mokřadních biotopů a obhospodařovaných luk. Biotopy silně ovlivněné nebo vytvořené člověkem zaujímají jen cca 7 % území. Lesní společenstva mají poměrně vyváženou a původnímu stavu blízkou skladbu – a to nejen v dřevinné, ale i v bylinné složce. V lesích se hospodaří převážně výběrným způsobem. Součástí území je PR Žernov. Louky v PR jsou pravidelně sečené. Na území se vyskytuje mnoho chráněných a zajímavých druhů rostlin: např. kruštík modronachový (Epipactis purpurata), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), lilie zlatohlavá (Lilium martagon), vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia), ostřice Davallova (Carex davalliana), ostřice rusá (C. flava), o. Hartmanova (C. hartmanii), hvozdík pyšný (Dianthus superbus), hořec hořepník (Gentiana pneumonanthe), lýkovec jedovatý (Daphne mezereum), bublinatka jižní (Utricularia australis) aj., celkem zde bylo nalezeno přes 450 druhů vyšších rostlin a 187 druhů vyšších hub. Z živočichů se zde vyskytuje např. 32 tesaříkovitých, řada motýlů, vážka šídlatka zelená a díky pestrosti a členitosti biotopů i řada vodních, mokřadních a lesních obratlovců: např. 10 druhů obojživelníků, 145 druhů ptáků (např. bukač velký, bukáček malý, cvrčilka slavíková, čáp černý, chřástal vodní, rákosník velký aj.).  

Zranitelnost:

Celé území je citlivé na změnu vodního režimu lokality, která může nastat např. odlesněním větší plochy území, změnou rybničního hospodaření nebo jinými zásahy do vodotečí a mokřadů. Kvalita vodních a mokřadních společenstev je zhoršena přihnojováním rybníků, přikrmováním ryb a kolísáním hladiny vody. Druhové složení lučních společenstev by negativně ovlivnil konec obhospodařování, hnojení, nebo naopak vícečetné sečení během roku. Lesní porost by negativně ovlivnila výsadba nevhodných druhů dřevin – smrk, borovice, hybridní topoly apod.  

Management:

Zachování stávajícího vodního režimu; snížit intenzitu hospodaření v rybnících. Extenzivně obhospodařovat louky, nehnojit. Zachovat původní dřevinnou skladbu v lesích, silněji pozměněné porosty postupně převést k přirozenější druhové skladbě.  

Možné střety zájmu:

Neuvedeno  

Stanoviště:

Stanoviště - přehled

Celková rozloha lokality:%ha: 312.4113
Z toho prioritních naturových biotopů: 0.652.0525
Z toho neprioritních naturových biotopů: 78.57245.4902
Z toho ostatních přírodních biotopů: 13.6042.5021
Z toho X biotopů: 7.1522.3575
Z toho nereklasifikovaných biotopů: 0

Zobrazovaná data rozloh stanovišť a biotopů odpovídají informacím o stavu při vyhlášení lokality a jsou rovněž shodná s daty zasílanými Evropské komisi formou standardního datového formuláře.
Aktuální data je možné získat na AOPK ČR (pavla.trachtova@nature.cz)

Naturové biotopy:

Stanoviště/BiotopRozloha (ha)Podíl (%)R/Z/GPředmět ochrany
3150Přirozené eutrofní vodní nádrže s vegetací typu Magnopotamion nebo Hydrocharition 22.52767.21C/B/CAno
V1C Makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod s bublinatkou jižní nebo obecnou (Utricularia australis a U. vulgaris)22.52767.21C/B/C
6410Bezkolencové louky na vápnitých, rašelinných nebo hlinito-jílovitých půdách (Molinion caeruleae)1.40960.45B/B/-Ne
T1.9 Střídavě vlhké bezkolencové louky1.40960.45B/B/-
6510Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis) 16.30335.21B/A/-Ne
T1.1 Mezofilní ovsíkové louky16.30335.21B/A/-
7140Přechodová rašeliniště a třasoviště 2.09120.66A/A/BAno
R2.2 Nevápnitá mechová slatiniště2.09120.66A/A/B
9170Dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum 165.562452.99A/A/BAno
L3.1 Hercynské dubohabřiny165.562452.99A/A/B
9190Staré acidofilní doubravy s dubem letním (Quercus robur) na písčitých pláních 37.596112.03B/A/BAno
L7.2 Vlhké acidofilní doubravy37.596112.03B/A/B
91E0Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae) 0.47080.15C/B/-Ne
L2.2A Údolní jasanovo-olšové luhy, typické porosty0.47080.15C/B/-
91I0Eurosibiřské stepní doubravy 1.58170.50C/B/-Ne
L6.4 Středoevropské bazifilní teplomilné doubravy1.58170.50C/B/-

Ostatní přírodní biotopy

BiotopRozloha (ha)Podíl(%)R/Z
K1 Mokřadní vrbiny5.94381.90A/A
K3 Vysoké mezofilní a xerofilní křoviny1.43150.45B/A
L1 Mokřadní olšiny0.56610.18B/B
L7.1 Suché acidofilní doubravy3.25611.04C/B
L7.3 Subkontinentální borové doubravy13.68554.38B/B
M1.1 Rákosiny eutrofních stojatých vod14.92974.77A/A
M1.7 Vegetace vysokých ostřic0.93840.30B/A
T1.5 Vlhké pcháčové louky1.75100.56B/B

Biotopy řady X

BiotopRozloha (ha)Podíl (%)
X6 Antropogenní plochy se sporadickou vegetací mimo sídla0.80330.25
X7 Ruderální bylinná vegetace mimo sídla0.00820.00
X8 Křoviny s ruderálními a nepůvodními druhy0.69290.22
X9A Lesní kultury s nepůvodními jehličnatými dřevinami17.81435.70
X9B Lesní kultury s nepůvodními listnatými dřevinami2.78910.89
X13 Nelesní stromové výsadby mimo sídla0.24970.07
 

Druhy - Rostliny:

Nejsou předmětem ochrany.  

Druhy - Živočichové:

Nejsou předmětem ochrany.  

Kraje a katastrální území:

Kraj Pardubický kraj:

Dolní Ředice, Horní Ředice, Chvojenec, Vysoké Chvojno  

Prameny:

Vrána V.E0023 (Žernov) - Závěrečná zpráva z mapování Natura 2000, depon. in AOPK ČR, Praha.2001
Faltysová H., Bárta F. et al.Chráněná území ČR, sv. Pardubicko. - Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha, 314 p.2002
Demek J. et al.Hory a nížiny - Zeměpisný lexikon ČSR. - Academia, Praha, 584 p.1987
 

Fotografie:

Poznámka: Zpracované souhrny doporučených opatření pro evropsky významné lokality naleznete na webových stránkách Ústředního seznamu ochrany přírody http://drusop.nature.cz/portal/

(c) 2006 Natura 2000 - Oficiální webové stránky soustavy Natura 2000 v České republice, všechna práva vyhrazena. Náměty, příspěvky a připomínky zasílejte na adresu natura2000@nature.cz. Redakce stránek využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření, či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu AOPK ČR výslovně zakázáno. (c) 2006 - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AOPK ČR nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány. Správa a redakce stránek využívá redakční systém portálového rešení SuperServer firmy RAGTOOLS.