Homepage

CZ0420501 - Olšový potok

Rozloha: 366.3394 ha
Navrhovaná kategorie ochrany:
Biogeografická oblast - vysvětlivky: kontinentální
Souřadnice středu: 14°0'23'' v.d., 50°48'6'' s.š.
Nadmořská výška: 445 - 559 m n. m.

Mapa:

Poloha:

Lokalita se rozkládá v blízkosti Olšového potoka, který pramení v oblasti mokřadních luk a pramenišť vojenského prostoru u Tisé.  

Ekotop:

Geomorfologie: Lokalita je podle geomorfologického členění součástí provincie České vysočiny, Krušnohorské podprovincie, dále je vymezena podsoustavou Krušnohorská hornatina, s geomorfologickými celky Krušné hory (okrsek Nakléřovská vrchovina) a Děčínská vrchovina (okrsek Sněžnická hornatina), na jejichž rozhraní se území nalézá. Terénní hranice mezi oběma geomorfologickými celky je dána geologicky přechodem mezi plošinami budovanými ortorulami a pískovci a zhruba ji lze vymezit podél osy Olšový potok - potok Tisá.
Nakléřovská vrchovina je charakterizovaná jako členitá vrchovina se strukturně denundačním reliéfem s rozlehlými plošinami a strukturními hřbety. Zahrnuje dvě odlišné části - značně členité území prudkých zalesněných svahů krušnohorského zlomu a partie charakteru zvlněné náhorní planiny s táhlými plochými hřbety převážně bez výraznějších vrcholů, členěné plochými postupně se zahlubujícími sníženinami údolí drobných potoků.
Sněžnická hornatina představuje západní část pískovcové Děčínské vrchoviny, je charakterizovaná jako plochá hornatina se silně rozčleněným erozně denundačním reliéfem tektonicky a litologicky podmíněné sedimentární stupňoviny asymetrické stavby, se strukturně podmíněnými plošinami, stolovými horami, charakteristickými tvary zvětrávání a odnosu kvádrových pískovců (skalními městy a stěnami), ojedinělými neovulkanickými suky a výrazným zářezem kaňonu Labe.
Reliéf: Terén vlastní lokality má zvlněný reliéf s táhlými i prudkými svahy charakteru ploché vrchoviny, resp. rozčleněné náhorní planiny celkově mírně ukloněné k severu. Část lokality v oblasti Krušnohoří tvoří plochý odlesněný hřbet vystupující do výšek kolem 550 m spadající místy pozvolnými místy výraznějšími svahy do údolí Olšového a Petrovického potoka. Oblast okolí západní části lokality v oblasti Děčínské vrchoviny navazující západně od Olšového potoka má charakter ukloněných zalesněných pískovcových plošin, rozčleněných sníženinami kolem vododotečí (Rájecký potok, Ostrovská Bělá), v jejichž svazích vystupují pískovcové skalní stěny. Nejnižší nadmořská výška (412 m) je v oblasti, kde Olšový potok opouští Českou republiku a vtéká do sousedního Německa, nejvyšší hodnota se pohybuje okolo 570 m n. m.
Geologie a Pedologie: Geologická skladba území je poměrně málo pestrá. Staré podloží tvoří algonkinský masiv krušnohorského krystalinika, který je v území budován především muskovit-biotitickými ortorulami (méně granodioritovými rulami a metagranodiority). Z pozdně variského období pochází průniky magmatitů zastoupené drobnými okrsky porfyrů, žilných křemenů, granitů a granodioritů, částečným natavováním a injektováním materiálu ortorul pronikajícím magmatem vznikly okrsky migmatitů. V oblasti Děčínských stěn překryly staré podloží křídové sedimenty. Děčínské stěny tvořené později vyzdviženou křídovou horninou se skládají v zájmové oblasti z mladších, výše položených hrubě zrnitých křemenných pískovců místy až jílovců středního turonu (bělohorské souvrství). Z kvartérních překryvů jsou zastoupeny pleistocénní svahoviny v deluviích svahů a holocénní nivní sedimenty v úzkých pásech podél vodotečí a rašeliny v zamokřených depresích.
Vývoj půd v zájmovém území probíhal v závislosti na vlastnostech půdotvorného substrátu, hydrologických poměrech, reliéfu terénu a klimatických podmínkách. Vyšší srážky podmiňují výrazně promyvný režim půd, ze kterého vyplývá vyluhování ornice a přesun látek do půdní spodiny. V partiích plošiny, kde k promyvnému režimu přispívá dále plochý reliéf a vyšší propustnost pískovcových i rulových zvětralin, se na jejich kyselém substrátu vytvořily arenické podzoly, resp. podzolové kambizemě. Méně propustné substráty svahovin spolu s dostatkem srážek podmiňují vznik pseudoglejů. Trvalý vliv podzemní vody se projevuje v úzkých nivách drobných vodotečí doprovázených nivními uloženinami vznikem glejového procesu a výskytem glejů, organozemních glejů až organozemí. Na zřídka zastoupených balvanitých a suťových svazích jsou půdami rankery. Na skalních hranách se objevují mělké půdní překryvy litozemí.
Krajinná charakteristika: Prostorové vymezení lokality je dáno zejména modelací reliéfu erozivní činností Olšového potoka, který vyhloubil do mírně zvlněné krajiny zářez, který je zhruba o 100 metrů níže. Mokřadní ekosystémy jsou nejcennější, zejména v porovnání s provedenými melioracemi, které postihly okolní lesní půdu (rašeliniště) a nelesní pozemky (podmáčené louky). Významné krajinné prvky zastoupené Rájeckými skalami a údolím Rájeckého potoka jsou dominantní a zpestřují krajinný ráz.  

Biota:

Jako přírodní klimaxová lesní společenstva jsou plošně mapovány bikové bučiny Luzulo-Fagetum (L5.4). V maloplošné mozaice jsou na skalních útvarech zastoupeny reliktní acidofilní bory Dicrano-Pinetum (L8.1A), na ostrůvcích rašelin i brusnicové bory Vaccinio uliginosi-Pinetum (L10.2). Dále snad lze v nižších polohách a slunných expozicích území identifikovat přechod do acidofilní doubravy Luzulo-Quercetum (L7.1) (na rulách), resp. Vaccinio-Quercetum na pískovci, ve vlhčích místech se objevují i ostrůvky blízké vegetaci vlhké acidofilní doubravy Molinio-Quercetum (L7.2). V úzkých nivách toků jsou původní vegetací jasanovo-olšové luhy podsvazu Alnenion glutinoso–incanae (L2.2A). Ve sníženinách s partiemi slatin charakter porostů s převahou břízy připomíná přirozená společenstva rašelinných březin svazu Betulion pubescentis (L10.1).
Charakteristická jsou náhradní luční a travobylinná společenstva; tuto vegetaci tvoří mozaika svěžích trávníků s mezotrofními porosty svazu Polygono-Trisetion (T1.2) a acidofilní vegetací smilkových luk svazu Violion caninae (T2.3). Na mokrých stanovištích se objevují společenstva svazu Calthion resp. podsvazů Calthenion nebo Filipendulenion (T1.5, T1.6), zřídka i svazu Molinion (T1.9). Velmi hodnotné jsou zachované porosty slatinných luk a ostřicových společenstev (R2.2, R2.3), nejčastěji ze svazu Caricion fuscae. Na nekosených plochách mokrých a slatinných luk nastupuje sukcese lužních křovin svazu Salicion cinereae (K1). Charakteristické balvanité meze a snosy s řadami jeřábů hostí místy v bylinném patře acidofilní chudou keříčkovou vegetaci svazu Genistion (T8.2). Zejména v bezlesí skal jsou zastoupena i společenstva svazu Vaccinion (T8.3).
Rostou zde vzácné druhy jako sítina ostrokvětá (Juncus acutiflorus), hadí mord nízký (Scorzonera humilis), kosatec sibiřský (Iris sibirica), suchopýr úzkolistý (Eriophorum angustifolium), hrachor horský (Lathyrus linifolius), vřes obecný (Calluna vulgaris), sítina kostrbatá (Juncus squarrosus), kokořík přeslenitý (Polygonatum verticillatum), čertkus luční (Succisa pratensis), chrpa parukářka (Jacea phrygia), vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata) a třtina nachová (Calamagrostis phragmitoides).
Hnízdí zde chřástal polní (Crex crex), druh pro který byla vyhlášena Ptačí oblast Labské pískovce. Z dalších významných druhů živočichů se zde vyskytují např.: bekasina otavní (Gallinago gallinago), bramborníček hnědý (Saxicola rubetra), linduška luční (Anthus pratensis), tetřívek obecný (Tetrao tetrix), myška drobná (Micromys minutus), vydra říční (Lutra lutra), skokan štíhlý (Rana dalmatina), skokan ostronosý (Rana arvalis), ještěrka živorodá (Zootoca vivipara), zmije obecná (Vipera berus), slepýš křehký (Anguis fragilis), pstruh potoční (Salmo trutta). Jedná se také o významnou entomologickou lokalitu, vyskytuje se zde např. páskovec kroužkovaný (Cordulegaster boltonii), vážka čárkovaná (Leucorrhinia dubia), modrásek bahenní (Maculinea nausithous), modrásek očkovaný (Maculinea telejus), křižák pruhovaný (Argiope bruenichi), slíďák (Arctosa stigmosa), perleťovec velký (Mesoacidalia agalia), perleťovec stříbropásek (Arginnis paphia), okáč bojínkový (Melangaria galathea).

Fytocenologické a fytogeografické podmínky: Podle regionálního fytogeografického členění náleží zájmové území do oblasti Mezofytika, obvodu Českomoravské mezofytikum. Území leží na hranici mezi oblastí Krušnohoří, již zde zaujímá okres 25 - Krušnohorské podhůří, s podokresem 25a - vlastní Krušnohorské podhůří a oblastí pískovců, již zde představuje okres 46 - Labské pískovce s podokresem 46a - Děčínský Sněžník, náležící ke sdružené územní jednotce mezofytika Severočeské pískovce. Flóra oblasti je relativně chudá, podhorského až horského hercynského charakteru se zastoupením subatlantických prvků. Charakteristická je vegetace ostrůvkovitě zastoupených rašelinišť.  

Kvalita a význam:

Na území navržené lokality se již nachází přírodní rezervace Niva Olšového potoka. Dalším již vyhlášeným ZCHÚ je PR Rájecká rašeliniště. Vymezené území navazuje na Evropsky významnou lokalitu (FFH Löschebach) na území sousedního Saska.  

Zranitelnost:

Obnova melioračních kanálů na lesní i nelesní půdě. Zarůstání lučních porostů náletovými dřevinami. Vysoké stavy černé a vysoké zvěře, které působí škody na lesních dřevinách. Snahy o regulaci potoků, zejména hraničního toku - Olšového potoka. Fungující meliorace, které bude potřebné eliminovat v časovém horizontu do 10-15 let.  

Management:

Část lokality je usměrňována plánem péče o PR Niva Olšového potoka a část pozemků je obhospodařována podle požadavků SCHKO Labské pískovce po vzájemné dohodě s vlastníky pozemků. Na řadu opatření jsou čerpány prostředky z programu péče o krajinu, které zajišťují vlastníci pozemků. LHP je zpracován, tak aby podpořil typy přírodních stanovišť.  

Možné střety zájmu:

S vlastníky pozemků a provozovateli melioračních zařízení při jejich likvidaci.
 

Stanoviště:

Stanoviště - přehled

Celková rozloha lokality:%ha: 366.3394
Z toho prioritních naturových biotopů: 14.4853.0805
Z toho neprioritních naturových biotopů: 29.79109.1604
Z toho ostatních přírodních biotopů: 26.8498.3319
Z toho X biotopů: 17.7064.8456
Z toho nereklasifikovaných biotopů: 0

Zobrazovaná data rozloh stanovišť a biotopů odpovídají informacím o stavu při vyhlášení lokality a jsou rovněž shodná s daty zasílanými Evropské komisi formou standardního datového formuláře.
Aktuální data je možné získat na AOPK ČR (pavla.trachtova@nature.cz)

Naturové biotopy:

Stanoviště/BiotopRozloha (ha)Podíl (%)R/Z/GPředmět ochrany
3150Přirozené eutrofní vodní nádrže s vegetací typu Magnopotamion nebo Hydrocharition 0.6180.16C/C/-Ne
V1F Makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod - ostatní porosty0.61800.16C/C/-
4030Evropská suchá vřesoviště 2.22480.60B/B/-Ne
T8.2B Sekundární podhorská a horská vřesoviště bez výskytu jalovce obecného (Juniperus communis)1.04540.28B/B/-
T8.3 Brusnicová vegetace skal a drolin1.17940.32B/B/-
6230Druhově bohaté smilkové louky na silikátových podložích v horských oblastech (a v kontinentální Evropě v podhorských oblastech) 19.06975.20C/B/-Ne
T2.3B Podhorské až horské smilkové trávníky bez jalovce19.06975.20C/B/-
6410Bezkolencové louky na vápnitých, rašelinných nebo hlinito-jílovitých půdách (Molinion caeruleae)17.51284.78C/B/BAno
T1.9 Střídavě vlhké bezkolencové louky17.51284.78C/B/B
6430Vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně 2.88220.78C/B/-Ne
T1.6 Vlhká tužebníková lada2.88220.78C/B/-
6520Horské sečené louky 36.881410.06C/B/BAno
T1.2 Horské trojštětové louky36.881410.06C/B/B
7140Přechodová rašeliniště a třasoviště 20.96045.72D/B/BAno
R2.2 Nevápnitá mechová slatiniště19.90705.43D/B/B
R2.3 Přechodová rašeliniště1.05340.28A/A/-
9110Bučiny asociace Luzulo-Fagetum 13.74963.75D/C/-Ne
L5.4 Acidofilní bučiny13.74963.75D/C/-
9190Staré acidofilní doubravy s dubem letním (Quercus robur) na písčitých pláních 7.5872.07D/C/-Ne
L7.2 Vlhké acidofilní doubravy7.58702.07D/C/-
91D0Rašelinný les 13.40463.65C/C/AAno
L10.1 Rašelinné březiny11.73943.20C/C/A
L10.2 Rašelinné brusnicové bory1.66520.45C/B/-
91E0Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae) 20.60625.62C/A/BAno
L2.2A Údolní jasanovo-olšové luhy, typické porosty20.60625.62C/A/B
91T0Středoevropské lišejníkové bory 6.74421.84B/B/-Ne
L8.1A Boreokontinentální lišejníkové bory6.74421.84B/B/-

Ostatní přírodní biotopy

BiotopRozloha (ha)Podíl(%)R/Z
K1 Mokřadní vrbiny2.29560.62B/B
K2.1 Vrbové křoviny hlinitých a písčitých náplavů1.24540.33C/B
K3 Vysoké mezofilní a xerofilní křoviny2.84590.77C/B
L2.2B Potoční a degradované jasanovo-olšové luhy22.52276.14B/C
L7.1 Suché acidofilní doubravy12.58773.43D/C
L7.3 Subkontinentální borové doubravy13.59253.71D/C
M1.1 Rákosiny eutrofních stojatých vod0.33290.09B/B
M1.7 Vegetace vysokých ostřic2.60750.71C/C
T1.5 Vlhké pcháčové louky40.301711.00C/B

Biotopy řady X

BiotopRozloha (ha)Podíl (%)
X1 Urbanizovaná území1.53810.41
X3 Extenzivně obhospodařovaná pole2.89940.79
X5 Intenzivně obhospodařované louky7.45962.03
X7 Ruderální bylinná vegetace mimo sídla5.71211.55
X9A Lesní kultury s nepůvodními jehličnatými dřevinami22.59266.16
X9B Lesní kultury s nepůvodními listnatými dřevinami4.29521.17
X10 Paseky s podrostem původního lesa0.60050.16
X12 Nálety pionýrských dřevin18.45345.03
X13 Nelesní stromové výsadby mimo sídla0.69430.18
X14 Vodní toky a nádrže bez ochranářsky významné vegetace0.60040.16
 

Druhy - Rostliny:

Nejsou předmětem ochrany.  

Druhy - Živočichové:

Nejsou předmětem ochrany.  

Kraje a katastrální území:

Kraj Ústecký kraj:

Petrovice u Chabařovic, Tisá  

Prameny:

Friedrich A.U0062LP - Závěrečná zpráva z mapování biotopů Natura 2000, depon. in AOPK ČR, Praha.2001
Bauer P.Plán péče Přírodní rezervace Niva Olšového potoka 2002 - 2012. [depon. in: AOPK ČR Správa CHKO Labské pískovce, Děčín].2002
Bauer P., Härtel H.Nová přírodní rezervace Niva Olšového potoka v CHKO Labské pískovce, Ochrana přírody, 3:89-90.2003
Bauer P.Vyhodnocení péče o rašeliniště v CHKO Labské pískovce a NP České Švýcarsko, Ochrana přírody, 8:249-251.2002
 

Fotografie:

Poznámka: Zpracované souhrny doporučených opatření pro evropsky významné lokality naleznete na webových stránkách Ústředního seznamu ochrany přírody http://drusop.nature.cz/portal/

(c) 2006 Natura 2000 - Oficiální webové stránky soustavy Natura 2000 v České republice, všechna práva vyhrazena. Náměty, příspěvky a připomínky zasílejte na adresu natura2000@nature.cz. Redakce stránek využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření, či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu AOPK ČR výslovně zakázáno. (c) 2006 - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AOPK ČR nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány. Správa a redakce stránek využívá redakční systém portálového rešení SuperServer firmy RAGTOOLS.