Homepage

CZ0420500 - Libouchecké bučiny

Rozloha: 611.1843 ha
Navrhovaná kategorie ochrany:
Biogeografická oblast - vysvětlivky: kontinentální
Souřadnice středu: 14°4'10'' v.d., 50°46'29'' s.š.
Nadmořská výška: 287 - 618 m n. m.

Mapa:

Poloha:

Lokalita se rozkládá nad obcemi Libouchec a Jílové u Děčína, západní hranice se dotýká i obce Tisá u Děčína. Význačným kopcem je Holý vrch s nadmořskou výškou 528 m, který vybíhá na jihovýchodě z masivu pískovcových stěn. Na jihozápadě se uplatňují svahy s ortotulou, které pokračují do Krušných hor. Jižní hranice lokality je vymezena pastvinami a loukami, které přecházejí v zahrady zastavěného území jednotlivých sídelních útvarů. Většina vymezeného území zahrnuje lesní půdu a skalní pískovcové útvary. Nadmořská výška se pohybuje mezi 300 až 620 metry.  

Ekotop:

Geomorfologie: Lokalita je podle geomorfologického členění součástí provincie České vysočiny, Krušnohorské podprovincie, dále je vymezena oblastí Krušnohorská hornatina, s geomorfologickým celkem Děčínská vrchovina, podcelek Děčínské Stěny, okrsek Sněžnická hornatina. Jižní okraj mapovaného území při úpatí svahů krušnohorského zlomu se dotýká navazující Podkrušnohorské oblasti, celek Mostecká pánev, podcelek Chomutovsko - teplická pánev, okrsek Libouchecká brázda.
Sněžnická hornatina představuje západní část pískovcové Děčínské vrchoviny, je charakterizovaná jako plochá hornatina se silně rozčleněným erozně denudačním reliéfem tektonicky a litologicky podmíněné sedimentární stupňoviny asymetrické stavby, se strukturně podmíněnými plošinami, stolovými horami, charakteristickými tvary zvětrávání a odnosu kvádrových pískovců (skalními městy a stěnami), ojedinělými neovulkanickými suky a výrazným zářezem kaňonu Labe. Území je převážně zalesněno.
Libouchecká brázda představuje výběžek Chomutovsko - teplické pánve, jež tvoří úzká, strukturně a tektonicky podmíněná sníženina mezi Krušnými horami a Českým Středohořím vyplněná křídovými sedimenty. V utváření terénu se uplatňují náplavové kužele, balvanité haldy a rozvlečené sutě při úpatí svahů. Brázda je východněji tvořena údolím Jílovského potoka, západněji za rozvodím úzkou sníženinou mezi svahy Středohoří a Krušných hor. Od nejníže položených partií u Jílovského potoka terén stoupá k úpatí zlomových svahů Krušných Hor do výšek cca 350-450 m. Území je jen málo zalesněno.
Reliéf: Terén vlastní lokality má silně členitý reliéf, v širším pohledu charakteru členité vrchoviny až ploché hornatiny s výškovou členitostí dosahující k 500 m n. m. Tvoří jej prudký, balvanitý místy až skalnatý pískovcový a rulový svah Krušnohorského zlomu, resp. údolí Liboucheckého potoka s převahou jižních expozic. Nad obcí Kamenec vystupuje ve zlomových svazích neovulkanická kupa Holého Vrchu se svahy pokrytými kamennou sutí. Pod svahem zlomu navazují rozsáhlá mírně sklonitá místy balvanitá deluvia.
Zprvu mírně svažité balvanité partie stoupají k úpatí skalní stěny výrazně vystupující stolové hory Vysokého Sněžníku. Okraj její náhorní plošiny tvoří výrazná skalní stěna, horní partie stupňovitých svahů pokrývají pískovcové bloky a balvany.
Geologie a Pedologie: Geologická skladba území je značně pestrá a je jedním z důvodů značné biodiverzity mapovaného území. Jsou zde zastoupeny horniny různého stáří i chemizmu. Staré skalní podloží, které je základem masivu krušnohorského zlomu, je tvořené algonkinskými granodioritovými muskovit - biotitickými ortorulami; k povrchu vystupuje ve skalnatém svahu Libouchecké bučiny, ojediněle i v jejím okolí. Nad svahem zlomu je plošina, včetně masivu stolové hory Vysokého Sněžníku, v celé ploše překryta vrstvami svrchnokřídových sedimentů, které byly vrásněním vyzdviženy na povrchu starého podloží. V zájmové oblasti, včetně kontextově mapovaného území, tvoří svahy a plošiny Sněžnické hornatiny turonské křemenné pískovce jizerského, resp. i bělohorského souvrství. Při úpatí svahů vystupují slínovce až vápnité jílovce březenského souvrství z období coniaku až santonu. Terciérní neogenní až paleogenní neovulkanity středohořského komplexu jsou zastoupeny kupou Holého Vrchu, tvořenou olivinickými nefelinity a jejich subvulkanickými brekciemi. V nižších částech svahů jsou pak zastoupena přemístěná kvartérní balvanitá deluvia a blokové sedimenty, převážně tvořená z pískovců, méně ortorul, v okolí Holého Vrchu jsou zastoupeny neovulkanické sutě a deluvia. Z kvartérních překryvů jsou dále jen okrajově zastoupeny pleistocenní až holocénní svahoviny a fluviální a deluviofluviální sedimenty v úzkých pásech podél vodotečí.
Krajinná charakteristika: Krajina je rozčleněna na úseky, které vytvářejí stupně nejen s rozdílnou nadmořskou výškou, ale i charakterem vegetace. Samotný Holý vrch je zčásti pokryt kamenitou sutí vzniklou zvětráváním. Oblast je dále zajímavá lesními prameništi a následně podmáčenými lesními porosty, z nichž nejvýznamnější jsou březové olšiny s výskytem rašeliníků a mokřadní flóry.  

Biota:

Jako přírodní klimaxová lesní společenstva jsou ve vyšších polohách území plošně mapovány bikové bučiny (L5.4) Luzulo-Fagetum. V maloplošné mozaice jsou na skalních útvarech pískovců zastoupeny reliktní acidofilní bory (L8.1) Dicrano-Pinetum. V nižších polohách pod svahy zlomu jsou mapována na kyselých substrátech společenstva acidofilní doubravy (L7.1) Luzulo-Quercetum, na živnějších substrátech hájová společenstva (L3.1) Melampyro nemorosi-Carpinetum. K nim v maloplošné mozaice přistupují na pískovcích acidofilní borové doubravy (L7.3) Vaccinio-Quercetum a ve vlhčích místech též ostrůvky blízké vegetaci vlhké acidofilní doubravy (L7.2) Molinio-Quercetum. Na neovulkanických sutích kolem Holého Vrchu se objevují ostrůvky suťových lesů (L4) Mercuriali-Fraxinetum, v nižších teplých polohách kamenitých roklin v úpatí svahů též společenstva Aceri-Carpinetum. Různorodá jsou lužní společenstva (L2.2), ve svazích zlomu a jejich úpatí charakteru Stellario-Alnetum, nebo tamtéž kolem pramenišť Carici remotae-Fraxinetum, v úzkých roklinách potencionálně Arunco-Alnetum, aktuálně spíše Piceo-Alnetum. V náznacích a fragmentech devastovaných odvodněním je přítomna někdejší vegetace rašelinných lesů (L10.1) Mastigobryo-Piceetum, Vaccinio uliginosi-Pinetum, častěji (též druhotně vlivem expanze břízy do imisních holin) Betuletum pubescentis.
Charakteristická jsou náhradní luční a travobylinná společenstva, v mapovaném území s převahou lesů zastoupená ve dvou rozdílných celcích. V komplexu sněžnických luk horského charakteru převládají mezotrofní společenstva svěžích luk svazu Polygono-Trisetion (T1.2) (Meo athamantici-Cirsietum heterophylli), která ostrůvkovitě doplňují společenstva smilkových luk (T2.3) ze svazu Violion caninae, mokré louky podsvazu Calthenion a ostrůvky slatin (R2.2) svazu Caricion fuscae. Přirozenou luční vegetaci v nižších partiích svahů představují svěží trávníky s mezotrofními porosty (T1.1) svazu Arrhenatherion, v pozemcích pastvin (T1.3) svazu Cynosurion, na mokrých stanovištích společenstva podsvazu Calthenion. Typickým společenstvem na střídavě vlhkých vápnitých substrátech slínovců jsou mozaiky s druhy společenstev svazu Molinion (T1.9) s teplomilnými druhy (T3.4) svazu Bromion. V nižších polohách v odlesněných úpatích svahů jsou hojné porosty křovin svazu Berberidion (K3), řidčeji (K1) svazu Salicion cinereae, ve fragmentech se objevuje vegetace lemů (T4.2) svazu Trifolion medii. V bezlesí skal a balvanitých blokových deluvií jsou zastoupena keříčková společenstva (T8.3) svazu Vaccinion, na skalách chudá acidofilní skalní společenstva z okruhu svazu Asplenion septentrionalis (S1.2).
Pravidelně zde hnízdí datel černý (Dryocopus martius), druh, pro který byla vyhlášena Ptačí oblast Labské pískovce. Dále zde hnízdí ťuhýk obecný (Lanius collurio) a bramborníček hnědý (Saxicola rubetra), lejsek malý (Ficedula parva). V lučních porostech žije chřástal polní (Crex crex). V rybníčcích byla zjištěna mj. kuňka ohnivá (Bombina bombina), čolek obecný (Triturus vulgaris) a čolek horský (Triturus alpestris) a v okolí vodních toků mlok skvrnitý (Salamandra salamandra). V Liboucheckých rybníčcích se nacházejí významné populace ryb, zejména slunky obecné (Leucaspius delineatus) a střevle potoční (Phoxinus phoxinus). Z plazů se v EVL vyskytuje zmije obecná (Vipera berus), ještěrka živorodá (Zootoca vivipara), slepýš křehký (Anguis fragilis). Na suťová pole Holého vrchu je vázán reliktní výskyt řady vzácných bezobratlých živočichů, např. střevlíků Cychrus attenuatus, Leistus montanus kultianus, Pterostichus negligens, hrobaříka Nicrophorus sepultor, drabčíka Proteinus crenulatus, z lanýžovkovitých např. Choleva lederiana lederiana.
Na loukách se vyskytují početné populace modráska bahenního (Maculinea nausithous), modráska očkovaného (Maculinea teleius) a jejich hostitelských druhů mravenců (zejména Myrmica scabrinodis a M. rubra). Vyskytují se zde i další motýli vlhkých i sušších luk včetně přástevníka kostivalového (Callimorpha quadripunctaria). Velmi početně zde roste prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), vzácněji také vstavač osmahlý (Orchis unsulata), úpolín nejvyšší (Trollius altissimus), koprník štětinolistý (Meum athamanticum) a řada dalších vzácných druhů rostlin.
Fytocenologické a fytogeografické podmínky: Podle regionálního fytogeografického členění náleží zájmové území do oblasti Mezofytika, obvodu České mezofytikum. Území leží v okrese 46 - Labské pískovce s podokresem 46a - Děčínský Sněžník, náležící ke sdružené územní jednotce mezofytika Severočeské pískovce. Flóra oblasti je chudá, podhorského, hercynského charakteru se zastoupením subatlantických prvků, ostrůvkovitě (též v mapovaném území) obohacená společenstvy na bazických neogenních a vápnitých křídových horninách.  

Kvalita a význam:

Vymezené území je významné z nejen pohledu ochrany krajinných hodnot. Luční a lesní ekosystémy lze považovat za zachovalé s dobrou perspektivou dalšího vývoje při dodržení šetrných zásad hospodaření v krajině. Vymezené území charakterizují vlhké i suché teplomilné a druhově bohaté louky a pastviny s vysokou biodiverzitou. Lesní ekosystémy reprezentují zčásti narušené porosty po imisní zátěži, ale i cenné porosty bučin, olšin, doubrav a vzácně i suťových lesů.  

Zranitelnost:

Zarůstání lučních porostů náletovými dřevinami.
Vysoké stavy černé a vysoké zvěře, která působí škody na zmlazení listnatých dřevin.  

Management:

Lesní hospodářské plány či osnovy by měly respektovat nezhoršení stavu EVL v době vyhlášení a zásahy nesmí zhoršovat stav lokality. U nelesních pozemků - luk a pastvin je nutné zajistit pravidelnou údržbu, která odpovídá potřebám jednotlivým typům luční vegetace.  

Možné střety zájmu:

Rozpor mezi požadavky vlastníků pozemků a zájmy ochrany přírody.
 

Stanoviště:

Stanoviště - přehled

Celková rozloha lokality:%ha: 611.1843
Z toho prioritních naturových biotopů: 5.1631.5579
Z toho neprioritních naturových biotopů: 37.51229.2902
Z toho ostatních přírodních biotopů: 17.94109.6608
Z toho X biotopů: 25.73157.2883
Z toho nereklasifikovaných biotopů: 0

Zobrazovaná data rozloh stanovišť a biotopů odpovídají informacím o stavu při vyhlášení lokality a jsou rovněž shodná s daty zasílanými Evropské komisi formou standardního datového formuláře.
Aktuální data je možné získat na AOPK ČR (pavla.trachtova@nature.cz)

Naturové biotopy:

Stanoviště/BiotopRozloha (ha)Podíl (%)R/Z/GPředmět ochrany
3150Přirozené eutrofní vodní nádrže s vegetací typu Magnopotamion nebo Hydrocharition 0.54970.08B/A/-Ne
V1F Makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod - ostatní porosty0.54970.08B/A/-
4030Evropská suchá vřesoviště 5.80970.95C/C/-Ne
T8.2B Sekundární podhorská a horská vřesoviště bez výskytu jalovce obecného (Juniperus communis)0.06380.01C/C/-
T8.3 Brusnicová vegetace skal a drolin5.74590.94C/C/-
6210Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (Festuco-Brometalia) 1.63130.26B/A/-Ne
T3.4D Širokolisté suché trávníky bez význačného výskytu vstavačovitých a bez jalovce obecného (Juniperus communis)1.57710.25B/A/-
T3.5B Acidofilní suché trávníky bez význačného výskytu vstavačovitých0.05420.00B/C/-
6210Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (Festuco-Brometalia), význačná naleziště vstavačovitých - prioritní stanoviště 1.12320.18B/C/-Ne
T3.5A Acidofilní suché trávníky s význačným výskytem vstavačovitých1.12320.18B/C/-
6230Druhově bohaté smilkové louky na silikátových podložích v horských oblastech (a v kontinentální Evropě v podhorských oblastech) 7.68571.25C/C/CAno
T2.3B Podhorské až horské smilkové trávníky bez jalovce7.68571.25C/C/C
6410Bezkolencové louky na vápnitých, rašelinných nebo hlinito-jílovitých půdách (Molinion caeruleae)14.88982.43B/B/-Ne
T1.9 Střídavě vlhké bezkolencové louky14.88982.43B/B/-
6430Vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně 2.88350.47B/A/-Ne
M5 Devětsilové lemy horských potoků0.01300.00C/C/-
T1.6 Vlhká tužebníková lada2.87050.46B/A/-
6510Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis) 34.45325.63C/B/CAno
T1.1 Mezofilní ovsíkové louky34.45325.63C/B/C
6520Horské sečené louky 5.29510.86C/C/-Ne
T1.2 Horské trojštětové louky5.29510.86C/C/-
7140Přechodová rašeliniště a třasoviště 0.46080.07A/A/-Ne
R2.2 Nevápnitá mechová slatiniště0.46080.07A/A/-
8150Středoevropské silikátové sutě 6.32421.03B/B/-Ne
S2B Pohyblivé sutě silikátových hornin6.32421.03B/B/-
8220Chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů 33.56675.49C/C/BAno
S1.2 Štěrbinová vegetace silikátových skal a drolin33.56675.49C/C/B
9110Bučiny asociace Luzulo-Fagetum 73.812812.07B/B/BAno
L5.4 Acidofilní bučiny73.812812.07B/B/B
9130Bučiny asociace Asperulo-Fagetum 3.38130.55B/A/-Ne
L5.1 Květnaté bučiny3.38130.55B/A/-
9170Dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum 37.04986.06B/B/-Ne
L3.1 Hercynské dubohabřiny37.04986.06B/B/-
9180Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích 11.85641.93C/B/BAno
L4 Suťové lesy11.85641.93C/B/B
9190Staré acidofilní doubravy s dubem letním (Quercus robur) na písčitých pláních 6.3861.04C/B/-Ne
L7.2 Vlhké acidofilní doubravy6.38601.04C/B/-
91D0Rašelinný les 5.24790.85C/B/-Ne
L10.1 Rašelinné březiny5.24790.85C/B/-
91E0Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae) 5.64470.92B/B/-Ne
L2.2A Údolní jasanovo-olšové luhy, typické porosty5.64470.92B/B/-
91T0Středoevropské lišejníkové bory 2.79630.45C/B/-Ne
L8.1A Boreokontinentální lišejníkové bory2.79630.45C/B/-

Ostatní přírodní biotopy

BiotopRozloha (ha)Podíl(%)R/Z
K1 Mokřadní vrbiny0.52500.08C/B
K2.1 Vrbové křoviny hlinitých a písčitých náplavů0.29680.04C/C
K3 Vysoké mezofilní a xerofilní křoviny7.18031.17B/B
L2.2B Potoční a degradované jasanovo-olšové luhy13.53722.21C/B
L7.1 Suché acidofilní doubravy38.71326.33C/B
L7.3 Subkontinentální borové doubravy10.09911.65D/C
L8.1B Boreokontinentální bory bez lišejníků5.52940.90C/B
M1.1 Rákosiny eutrofních stojatých vod0.35140.05C/B
M1.3 Eutrofní vegetace bahnitých substrátů0.00530.00C/B
M1.7 Vegetace vysokých ostřic0.08860.01C/B
R1.4 Lesní prameniště bez tvorby pěnovců0.04200.00C/B
T1.10 Vegetace vlhkých narušovaných půd5.11610.83B/B
T1.3 Poháňkové pastviny21.78103.56B/B
T1.5 Vlhké pcháčové louky6.29251.02B/B
T4.2 Mezofilní bylinné lemy0.10290.01C/B

Biotopy řady X

BiotopRozloha (ha)Podíl (%)
X1 Urbanizovaná území1.54780.25
X5 Intenzivně obhospodařované louky12.75322.08
X7 Ruderální bylinná vegetace mimo sídla0.86070.14
X8 Křoviny s ruderálními a nepůvodními druhy1.18090.19
X9A Lesní kultury s nepůvodními jehličnatými dřevinami34.71715.68
X9B Lesní kultury s nepůvodními listnatými dřevinami5.75110.94
X10 Paseky s podrostem původního lesa6.29751.03
X11 Paseky s nitrofilní vegetací5.04070.82
X12 Nálety pionýrských dřevin89.139314.58
 

Druhy - Rostliny:

Nejsou předmětem ochrany.  

Druhy - Živočichové:

Nejsou předmětem ochrany.  

Kraje a katastrální území:

Kraj Ústecký kraj:

Jílové u Děčína, Libouchec, Modrá u Děčína, Sněžník, Tisá  

Prameny:

Friedrich A.U0062LP - Závěrečná zpráva z mapování biotopů Natura 2000, depon. in AOPK ČR, Praha.2001
Bauer P. et Härtel H.Jarní floristická exkurze Severočeské pobočky České botanické společnosti 1999 v Jílovém u Děčína.- Severočes. Přír., Litoměřice, 32:83-88.2000
 

Fotografie:

Poznámka: Zpracované souhrny doporučených opatření pro evropsky významné lokality naleznete na webových stránkách Ústředního seznamu ochrany přírody http://drusop.nature.cz/portal/

(c) 2006 Natura 2000 - Oficiální webové stránky soustavy Natura 2000 v České republice, všechna práva vyhrazena. Náměty, příspěvky a připomínky zasílejte na adresu natura2000@nature.cz. Redakce stránek využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření, či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu AOPK ČR výslovně zakázáno. (c) 2006 - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AOPK ČR nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány. Správa a redakce stránek využívá redakční systém portálového rešení SuperServer firmy RAGTOOLS.