Homepage

CZ0420459 - Košťálov

Rozloha: 485.4839 ha
Navrhovaná kategorie ochrany:
Biogeografická oblast - vysvětlivky: kontinentální
Souřadnice středu: 13°59'34'' v.d., 50°30'1'' s.š.
Nadmořská výška: 229 - 463 m n. m.

Mapa:

Poloha:

Skupina vrchů Košťál, Sutomský vrch, Jezerka a Ovčín mezi obcemi Sutom, Boreč, Radovesice a Košťálov - 1 km severně od obce Třebenice.  

Ekotop:

Geologie: Jezerka, Ovčín a Sutomský vrch jsou neovulkanické suky tvořené čedičem s příkrými svahy, na nichž vystupují drobné skalky, na svazích rozsáhlé balvanité sutě, soliflukční pláště při úpatích porušené sesuvy. Košťál je tvořen trachyendezitem prorážejícím komínovou brakcii. Brekcie je extrémně bohatá na xenolity z krystalinického podloží, doprovázené i fragmenty permokarbonských sedimentů a ryolitů a křídových hornin. Z příkrých svahů (40-50°) místy vystupují strmé stěny, v nižších částech svahu jsou suťové akumulace a sesuvy.
Geomorfologie: Jižní okraj Kostomlatského středohoří s výborným výhledem na tektonickou linii, oddělující České středohoří od Dolnooharské kotliny.
Reliéf: Území tvoří čtyři vrchy tvarů ploché kupy - Jezerka (487 m n. m.), výrazného kuželu - Ovčín (431 m n. m.) a Košťál (481 m n. m.), krátkého asymetrického hřbetu - Sutomský vrch (505 m n. m.), oddělené od sebe mělkými údolími (nejnižší bod - na jihu 320 m n. m.) s četnými tvary zvětrávání a odnosu jako jsou izolované skály, mrazové sruby a sutě.
Pedologie: Převažují hlinitokamenité skeletové půdy.
Krajinná charakteristika: Pahorkatinné území s listnatými lesy, sutěmi, skálami a travními porosty vyskytujícími se převážně jen na vrcholech kopců.  

Biota:

Lesní komplex tvořený převážně hercynskými dubohabřinami (L3.1), které na JV, V a SV doplňují středoevropské bazifilní teplomilné doubravy (L6.4) a perialpidské bazifilní teplomilné doubravy (L6.1), a místy suťové lesy (L4).
Na vrcholových partiích, bývalých pastvinách na mírných svazích a úpatích vrchů se vyskytují skalní vegetace s kostřavou sivou (T3.1), širokolisté (T3.4) a úzkolisté suché trávníky (T3.3) a vegetace silikátových skal a drolin (S1.2).
Na lokalitě se vyskytuje 52 druhů významných rostlin, např.: kavyl olysalý (Stipa zalesskii), tařice skalní (Aurinia saxatilis), hlaváček jarní (Adonis vernalis) nebo modřenec tenkokvětý (Muscari tenuiflorum), dále bylo zjištěno 606 druhů motýlů a 85 druhů obratlovců.  

Kvalita a význam:

Společenstva velmi zachovalých a reprezentativních dubohabřin a teplomilných doubrav s bohatým bylinným patrem, stepních trávníků, skal a sutí. Celostátní význam lokality je dán mj. velkou koncentrací vzácných a zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů.  

Zranitelnost:

Absence pastvy a kosení travních porostů - dochází k zarůstání expanzivními křovinami.
Vývoj přirozených biotopů na lokalitě je ohrožen zejména vlivy souvisejícími s hospodařením v lesích.  

Management:

Lesy - nešířit geograficky nepůvodní dřeviny
- při výchově a obnově přednostně odstraňovat invazní geograficky nepůvodní dřeviny
- do lesních porostů vnášet chybějící dřeviny přirozené druhové skladby
- klást důraz na přirozenou obnovu porostů a s tím spojené jemnější způsoby hospodaření a dostatečnou ochranu proti zvěři
- preferovat čitelnější prostorovou výstavbu porostů, to lze docílit pestřejší druhovou skladbou, delší obnovní dobou a vhodnými výchovnými zásahy
- při obnovách porostů s vyšším než minimálním zastoupením (dle vyhlášky č. 83/1996 Sb.) průvodních MZD v žádném případě tento podíl nesnižovat. Naopak se doporučuje, aby byl postupně zvyšován až na úroveň přirozeného zastoupení těchto dřevin. Reálné se zdá být cca 50 % navýšení v jednom obnovním cyklu. Viz § 31 odst. 1 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích.
- při hospodaření v lesích neopomíjet význam mrtvého dřeva v lesním ekosystému. Jeho účast v porostech lze zajistit mimo jiné ponecháním jednotlivých stromů přirozené druhové skladby (zejména doupných) na dožití a posléze do úplného rozpadu dřevní hmoty na místě.
Mezofilní ovsíkové louky - sečení se sušením píce a odvozem sena (příp. sečení s odklizením zelené píce) 1-2x za rok samohybnou lehkou (příp. těžkou) mechanizací, v období od července do srpna, bez přihnojování a vápnění. Odstraňování náletu.
Přístupné suché trávníky - pastva jednorázová + odstraňování náletů, příp. sečení se sušením píce a odvozem sena.
Skalní vegetace s kostřavou sivou - odstraňování náletu.  

Možné střety zájmu:

Převádění smrkových monokultur do porostů s přirozenou druhovou skladbou.
 

Stanoviště:

Stanoviště - přehled

Celková rozloha lokality:%ha: 485.4839
Z toho prioritních naturových biotopů: 13.1563.8855
Z toho neprioritních naturových biotopů: 53.15258.0718
Z toho ostatních přírodních biotopů: 1.658.0537
Z toho X biotopů: 32.02155.472
Z toho nereklasifikovaných biotopů: 0

Zobrazovaná data rozloh stanovišť a biotopů odpovídají informacím o stavu při vyhlášení lokality a jsou rovněž shodná s daty zasílanými Evropské komisi formou standardního datového formuláře.
Aktuální data je možné získat na AOPK ČR (pavla.trachtova@nature.cz)

Naturové biotopy:

Stanoviště/BiotopRozloha (ha)Podíl (%)R/Z/GPředmět ochrany
40A0Kontinentální opadavé křoviny 0.4660.09B/B/AAno
K4A Nízké xerofilní křoviny - porosty se skalníky (Cotoneaster spp.)0.46600.09B/B/A
6190Panonské skalní trávníky (Stipo-Festucetalia pallentis) 1.10.22A/B/-Ne
T3.1 Skalní vegetace s kostřavou sivou (Festuca pallens)1.10000.22A/B/-
6210Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (Festuco-Brometalia) 7.90441.62B/B/BAno
T3.3D Úzkolisté suché trávníky - porosty bez význačného výskytu vstavačovitých3.02510.62A/A/A
T3.4D Širokolisté suché trávníky bez význačného výskytu vstavačovitých a bez jalovce obecného (Juniperus communis)4.87931.00C/B/B
6210Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (Festuco-Brometalia), význačná naleziště vstavačovitých - prioritní stanoviště 4.43360.91C/B/BAno
T3.4A Širokolisté suché trávníky s význačným výskytem vstavačovitých a s jalovcem obecným (Juniperus communis)4.43360.91C/B/B
6510Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis) 8.69081.79B/B/BAno
T1.1 Mezofilní ovsíkové louky8.69081.79B/B/B
8220Chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů 2.20220.45B/B/AAno
S1.2 Štěrbinová vegetace silikátových skal a drolin2.20220.45B/B/A
9170Dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum 238.174449.05B/B/AAno
L3.1 Hercynské dubohabřiny238.174449.05B/B/A
9180Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích 8.9351.84B/B/BAno
L4 Suťové lesy8.93501.84B/B/B
91H0Panonské šípákové doubravy 22.7054.67B/B/AAno
L6.1 Perialpidské bazifilní teplomilné doubravy22.70504.67B/B/A
91I0Eurosibiřské stepní doubravy 27.34595.63B/A/AAno
L6.4 Středoevropské bazifilní teplomilné doubravy27.34595.63B/A/A

Ostatní přírodní biotopy

BiotopRozloha (ha)Podíl(%)R/Z
K3 Vysoké mezofilní a xerofilní křoviny7.57611.56B/B
L2.2B Potoční a degradované jasanovo-olšové luhy0.43190.08A/C
R1.4 Lesní prameniště bez tvorby pěnovců0.00200.00C/C
T4.1 Suché bylinné lemy0.04370.00B/B

Biotopy řady X

BiotopRozloha (ha)Podíl (%)
X1 Urbanizovaná území0.23950.04
X2 Intenzivně obhospodařovaná pole0.34920.07
X3 Extenzivně obhospodařovaná pole0.20160.04
X5 Intenzivně obhospodařované louky9.73932.00
X7 Ruderální bylinná vegetace mimo sídla0.02360.00
X9A Lesní kultury s nepůvodními jehličnatými dřevinami79.562016.38
X9B Lesní kultury s nepůvodními listnatými dřevinami10.68422.20
X10 Paseky s podrostem původního lesa0.81520.16
X11 Paseky s nitrofilní vegetací44.63569.19
X12 Nálety pionýrských dřevin2.79020.57
X13 Nelesní stromové výsadby mimo sídla6.43161.32
 

Druhy - Rostliny:

Nejsou předmětem ochrany.  

Druhy - Živočichové:

Nejsou předmětem ochrany.  

Kraje a katastrální území:

Kraj Ústecký kraj:

Boreč u Lovosic, Jenčice, Radostice u Vchynice, Sutom, Teplá u Třebenic, Vchynice  

Prameny:

SCHKO České středohoříRezervační kniha - PP Košťálov, Správa CHKO České středohoří
Demek J. a kolektivZeměpisný lexikon ČSR, Hory a nížiny, Academia, Praha, 584 str.1987
Vlačiha V.u0113cs (Vlastislav) - Závěrečná zpráva z mapování Natura 2000, depon. in AOPK ČR, Praha.2002
Marková I.u0209, U0209 (Hradišťany, jih) - Závěrečná zpráva z mapování Natura 2000, depon. in AOPK ČR, Praha.2002
Hrouda L.u0042cs, U0042CS - Závěrečná zpráva z mapování Natury 2000, depon. in AOPK ČR, Praha.2001
Kolektiv autorůChráněná území ČR, sv. Ústecko, AOPK ČR, Praha, 280. str.1999
Cajz V., Mlčoch B. a kolektivČeské středohoří, Geologická a přírodovědná mapa 1: 100 000, Český geologický ústav, Praha, 154 str.1996
Chytrý M., Kučera T., Kočí M.Katalog biotopů České republiky, 304 str., Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha.2001
 

Fotografie:

Poznámka: Zpracované souhrny doporučených opatření pro evropsky významné lokality naleznete na webových stránkách Ústředního seznamu ochrany přírody http://drusop.nature.cz/portal/

(c) 2006 Natura 2000 - Oficiální webové stránky soustavy Natura 2000 v České republice, všechna práva vyhrazena. Náměty, příspěvky a připomínky zasílejte na adresu natura2000@nature.cz. Redakce stránek využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření, či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu AOPK ČR výslovně zakázáno. (c) 2006 - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AOPK ČR nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány. Správa a redakce stránek využívá redakční systém portálového rešení SuperServer firmy RAGTOOLS.