Homepage

CZ0420451 - Bohyňská lada, Chmelník, Lotarův vrch

Rozloha: 376.8554 ha
Navrhovaná kategorie ochrany:
Biogeografická oblast - vysvětlivky: kontinentální
Souřadnice středu: 14°9'7'' v.d., 50°45'9'' s.š.
Nadmořská výška: 200 - 468 m n. m.

Mapa:

Poloha:

Lesní komplexy vrchů Chmelník a Lotarův vrch, zbytky tzv. orchidejových luk, známých pod jménem Bohyňská lada, nacházející se jižně od vrchů na svazích levé strany údolí Račího potoka a luční porosty mezi oběma vrchy, 1 km jihozápadně od Děčína.  

Ekotop:

Geologie: Geologicky je území velmi pestré, údolí Račího potoka je tvořeno horninami krystalinika, na povrchu se střídají vrstvy jílů a písků, typické jsou svrchnoturonské slíny, slínovce a jílovité vápence, v třetihorách bylo území prostoupeno vulkanity - olivinickými čediči - Chmelník a Lotarův vrch. Chmelník (508 m n. m.) je kuželovitý suk, vypreparovaná přívodní dráha olivinických čedičových hornin. Horniny zachované ve vrcholové partii dokumentují původní povrch v době sopečné činnosti. Svahy vrchu jsou kryty sutěmi a v jeho blízkosti jsou rozsáhlé oblasti sesuvů křídového materiálu i sopečných hornin, pohybujících se po křídovém podloží, Lotarův vrch (512 m n. m.) je kuželovitý suk s hřbetovou vrcholovou částí protaženou ve směru SZ-JV, svahy pokrývají sutě a při úpatí je plášť soliflukčních sedimentů.
Reliéf: Oba vrchy jsou výraznými krajinnými dominantami Ústeckého středohoří, spolu s údolím Račího potoka, tvoří cennou lokalitu v nadmořské výšce 190-512 m n. m. Reliéf je zvlněný pahorkatinný. Často zde ožívají sesuvy půdy, zvláště po déletrvajících deštích nebo při tání sněhu.
Krajinná charakteristika: Členité, různorodé a pestré území s lesy na svazích vrchů, luhy, vlhkými loukami, malými vodními toky, mokřady, tůní v potočním údolí.  

Biota:

V lesích Lotarova vrchu převládají hercynské dubohabřiny často v mozaice se suťovými lesy, štěrbinovou vegetací silikátových skal a drolin (na svazích vrchu), nebo údolními jasanovo-olšinovými luhy (při úpatí a svazích údolí Račího potoka). Suťové lesy na svazích vrchu jsou často v mozaikách se štěrbinovou vegetací silikátových skal a drolin a místy i acidofilními bučinami. Čisté bučiny se nacházejí pouze na severním svahu vrchu.
Údolní jasanovo-olšové luhy jako doprovod vodotečí se zde nacházejí jen v mozaikách s hercynskými dubohabřinami. Samotné luhy se vyskytují ve střední části lokality a tvoří tak spojnici lesních komplexů Lotarova vrchu a Chmelníku.
Tuto střední část lokality mezi oběma vrchy tvoří převážně luční porosty, a to zachovalé ovsíkové louky, vegetace vlhkých narušovaných půd (severní část), dále pak velmi zachovalé a reprezentativní střídavě vlhké bezkolencové louky (střední a jižní část lokality), vlhká tužebníková lada, vlhké pcháčové louky, ovsíkové louky a poháňkové pastviny (jižní část lokality). Často se zde roztroušeně vyskytují drobné údolní jasanovo-olšové luhy.
Lesní porosty v jižním cípu lokality se skládají převážně z mozaiek údolních jasanovo-olšových luhů a hercynských dubohabřin.
Vrcholové partie Chmelníku pokrývají suťové lesy místy v mozaice s dubohabřinami, na samotném vrcholu se štěrbinovou vegetací silikátových skal a drolin. Spodní části svahů pokrývají mozaiky hercynských dubohabřin, acidofilních teplomilných doubrav, acidofilních a květnatých bučin. Místy se vyskytují i subkontinentální borové doubravy a suché acidofilní doubravy. Severní a jižní úpatí lemují údolní jasanovo-olšové luhy.
Na lokalitě se vyskytuje řada zvláště chráněných a významných druhů rostlin, např.: prstnatec Fuchsův (Dactylorhiza fuchsii), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), pětiprstka žežulník (Gymnadenia conopsea), bradáček vejčitý (Listera ovata), hlístník hnízdák (Neottia nidus-avis), vstavač kukačka (Orchis morio), vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia), hvozdík pyšný (Dianthus superbus), lilie zlatohlávek (Lilium martagon), hadí mord nízký (Scorzonera humilis), hadí jazyk obecný (Ophioglossum vulgatum), ostřice chabá (Carex flacca), kozlík dvoudomý (Valeriana dioica) aj.  

Kvalita a význam:

Velmi pestrá, zachovalá a reprezentativní lesní společenstva vrchů i údolí potoka s řadou drobných potůčků a jeden ze zbytku tzv. orchidejových luk, známý pod tradičním jménem Bohyňská lada, jde o velmi cenný komplex vlhkých lučních fytocenóz. Celostátní význam lokality je dán mj. velkou koncentrací vzácných a zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů.  

Zranitelnost:

Meliorace a špatná údržba způsobily a i dnes způsobují degradaci a v některých případech vedou k zániku jedinečných biotopů vlhkých luk, je tedy třeba změnit způsob obhospodařování na těchto cenných biotopech (kde tak ještě nebylo učiněno), především vyměnit pastvu za kosení.  

Management:

Louky - pravidelné kosení, 1x ročně, červen-srpen, s odklízením zelené píce.
Lesy - nešířit geograficky nepůvodní dřeviny
- při výchově a obnově přednostně odstraňovat invazní geograficky nepůvodní dřeviny
- do lesních porostů vnášet chybějící dřeviny přirozené druhové skladby
- klást důraz na přirozenou obnovu porostů a s tím spojené jemnější způsoby hospodaření a dostatečnou ochranu proti zvěři
- preferovat čitelnější prostorovou výstavbu porostů, tu lze docílit pestřejší druhovou skladbou, delší obnovní dobou a vhodnými výchovnými zásahy
- při obnovách porostů s vyšším než minimálním zastoupením (dle vyhlášky č. 83/1996 Sb.) průvodních MZD v žádném případě tento podíl nesnižovat. Naopak se doporučuje, aby byl postupně zvyšován až na úroveň přirozeného zastoupení těchto dřevin. Reálné se zdá být cca 50 % navýšení v jednom obnovním cyklu. Viz § 31 odst. 1 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích.
- při hospodaření v lesích neopomíjet význam mrtvého dřeva v lesním ekosystému. Jeho účast v porostech lze zajistit mimo jiné ponecháním jednotlivých stromů přirozené druhové skladby (zejména doupných) na dožití a posléze do úplného rozpadu dřevní hmoty na místě.  

Možné střety zájmu:

Neuvedeno  

Stanoviště:

Stanoviště - přehled

Celková rozloha lokality:%ha: 376.8554
Z toho prioritních naturových biotopů: 21.4480.829
Z toho neprioritních naturových biotopů: 51.74195.0032
Z toho ostatních přírodních biotopů: 4.4216.6625
Z toho X biotopů: 22.3884.3609
Z toho nereklasifikovaných biotopů: 0

Zobrazovaná data rozloh stanovišť a biotopů odpovídají informacím o stavu při vyhlášení lokality a jsou rovněž shodná s daty zasílanými Evropské komisi formou standardního datového formuláře.
Aktuální data je možné získat na AOPK ČR (pavla.trachtova@nature.cz)

Naturové biotopy:

Stanoviště/BiotopRozloha (ha)Podíl (%)R/Z/GPředmět ochrany
6210Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (Festuco-Brometalia) 2.25160.59B/B/AAno
T3.4D Širokolisté suché trávníky bez význačného výskytu vstavačovitých a bez jalovce obecného (Juniperus communis)2.25160.59B/B/A
6210Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (Festuco-Brometalia), význačná naleziště vstavačovitých - prioritní stanoviště 2.27430.60A/A/AAno
T3.4C Širokolisté suché trávníky s význačným výskytem vstavačovitých a bez jalovce obecného (Juniperus communis)2.27430.60A/A/A
6410Bezkolencové louky na vápnitých, rašelinných nebo hlinito-jílovitých půdách (Molinion caeruleae)8.27942.19A/A/AAno
T1.9 Střídavě vlhké bezkolencové louky8.27942.19A/A/A
6430Vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně 0.1060.02A/A/ANe
T1.6 Vlhká tužebníková lada0.10600.02A/A/A
6510Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis) 29.1337.73B/B/BAno
T1.1 Mezofilní ovsíkové louky29.13307.73B/B/B
8220Chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů 4.97741.32A/A/AAno
S1.2 Štěrbinová vegetace silikátových skal a drolin4.97741.32A/A/A
9110Bučiny asociace Luzulo-Fagetum 23.07326.12B/A/ANe
L5.4 Acidofilní bučiny23.07326.12B/A/A
9130Bučiny asociace Asperulo-Fagetum 1.80580.47B/B/BNe
L5.1 Květnaté bučiny1.80580.47B/B/B
9170Dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum 125.376833.26B/B/AAno
L3.1 Hercynské dubohabřiny125.376833.26B/B/A
9180Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích 32.7828.69B/A/AAno
L4 Suťové lesy32.78208.69B/A/A
91E0Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae) 45.772712.14B/A/AAno
L2.2A Údolní jasanovo-olšové luhy, typické porosty45.772712.14B/A/A

Ostatní přírodní biotopy

BiotopRozloha (ha)Podíl(%)R/Z
K3 Vysoké mezofilní a xerofilní křoviny0.44860.11A/B
L2.2B Potoční a degradované jasanovo-olšové luhy0.13600.03C/C
L6.5B Acidofilní teplomilné doubravy bez kručinky chlupaté (Genista pilosa)3.79151.00C/A
L7.1 Suché acidofilní doubravy0.40630.10A/A
L7.3 Subkontinentální borové doubravy2.77230.73B/A
M1.7 Vegetace vysokých ostřic0.09690.02C/A
R1.4 Lesní prameniště bez tvorby pěnovců0.00500.00B/A
T1.10 Vegetace vlhkých narušovaných půd0.43120.11C/B
T1.3 Poháňkové pastviny7.89432.09C/B
T1.5 Vlhké pcháčové louky0.68040.18C/B

Biotopy řady X

BiotopRozloha (ha)Podíl (%)
X1 Urbanizovaná území0.36740.09
X3 Extenzivně obhospodařovaná pole1.17940.31
X5 Intenzivně obhospodařované louky26.32726.98
X6 Antropogenní plochy se sporadickou vegetací mimo sídla0.00940.00
X7 Ruderální bylinná vegetace mimo sídla0.75050.19
X9A Lesní kultury s nepůvodními jehličnatými dřevinami38.689610.26
X9B Lesní kultury s nepůvodními listnatými dřevinami2.29000.60
X10 Paseky s podrostem původního lesa6.65931.76
X11 Paseky s nitrofilní vegetací3.78001.00
X12 Nálety pionýrských dřevin1.42900.37
X13 Nelesní stromové výsadby mimo sídla2.49160.66
X14 Vodní toky a nádrže bez ochranářsky významné vegetace0.38750.10
 

Druhy - Rostliny:

Nejsou předmětem ochrany.  

Druhy - Živočichové:

Nejsou předmětem ochrany.  

Kraje a katastrální území:

Kraj Ústecký kraj:

Chrochvice, Jílové u Děčína, Krásný Studenec, Martiněves u Děčína, Stará Bohyně, Vilsnice  

Prameny:

SCHKO České středohoříRezervační kniha - PR Bohyňská lada, Správa CHKO České středohoří
Demek J. a kolektivZeměpisný lexikon ČSR, Hory a nížiny, Academia, Praha, 584 str.1987
Bauer P.u0153cs - Bohyně - Závěrečná zpráva z mapování Natura 2000, depon. in AOPK ČR, Praha.2003
Bauer P.u0201cs - Krásný Studenec - Závěrečná zpráva z mapování Natura 2000, depon. in AOPK ČR, Praha.2002
Kolektiv autorůChráněná území ČR, sv. Ústecko, AOPK ČR, Praha, 280 str.1999
Cajz V., Mlčoch B. a kolektivČeské středohoří, Geologická a přírodovědná mapa 1: 100 000, Český geologický ústav, Praha, 154 str.1996
Chytrý M., Kučera T., Kočí M.Katalog biotopů České republiky, 304 str., Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha.2001
 

Fotografie:

Poznámka: Zpracované souhrny doporučených opatření pro evropsky významné lokality naleznete na webových stránkách Ústředního seznamu ochrany přírody http://drusop.nature.cz/portal/

(c) 2006 Natura 2000 - Oficiální webové stránky soustavy Natura 2000 v České republice, všechna práva vyhrazena. Náměty, příspěvky a připomínky zasílejte na adresu natura2000@nature.cz. Redakce stránek využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření, či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu AOPK ČR výslovně zakázáno. (c) 2006 - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AOPK ČR nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány. Správa a redakce stránek využívá redakční systém portálového rešení SuperServer firmy RAGTOOLS.