Homepage

CZ0420082 - Studenec

Rozloha: 846.2335 ha
Navrhovaná kategorie ochrany:
Biogeografická oblast - vysvětlivky: kontinentální
Souřadnice středu: 14°27'56'' v.d., 50°49'56'' s.š.
Nadmořská výška: 339 - 693 m n. m.

Mapa:

Poloha:

Významný lesní komplex severně od České Kamenice v CHKO Lužické hory.  

Ekotop:

Geologie: V geologické stavbě území jsou dominantně zastoupeny středně zrnité křemenné pískovce březenského souvrství (coniak), které jsou proraženy četnými neovulkanickými tělesy převážně bazaltoidního typu. Podle geologické mapy 1:50 000 jde ve většině případů o jednotku „olivinický alkalický bazalt, nefelinický bazanit, limburgit“ – což se týká Javoru, Javorku, Zlatého a Stříbrného vrchu a západního předvrcholu Širokého kopce. V několika případech je v plášti těchto bazaltoidů mapována i subvulkanická brekcie. Studenec je budován dosti rozsáhlým tělesem olivinického nefelinitu – hornina tohoto druhu není nikde v okolí v geologické mapě vyznačena. Fonolitodiní horniny jsou na území biocentra zastoupeny menšinově. Na výchozy neovulkanitů navazují deluviální kamenito-hlinité sedimenty s bloky, které překrývají velkou část svahů a na velké ploše zcela zastírají podložní křídové pískovce.
Geomorfologie: Lokalita je součástí celku Lužické hory, podcelku Kytlická hornatina a okrsku Klíčská hornatina.
Reliéf: Vrchovinný reliéf je podmíněn četnými neovulkanicky podmíněnými vrchy, jimž dominuje v západní části Studenec, s vrcholem ve výšce 736,5 m, na východě pak o něco nižší Javor (692,9 m). Dalšími významnými elevacemi jsou: Zlatý vrch (656,6 m), Javorek (685,8 m), Široký kopec (611,3 m). Studenec je mohutným vrchem poměrně pravidelného tvaru, s relativní výškou až 400 m vůči západnímu úpatí, svahy ostatních orientací jsou kratší, na východě přechází svah do náhorní travnaté plošiny.
Pedologie: Půdní pokryv odráží geologické podmínky a reliéf dílčích území. V exponovaných svahových polohách je na velké ploše rozšířen ranker, který v méně skeletnatých partiích přechází do mezotrofní kambizemě typické. Přechod k pískovcovému podloží tvoří kambizem dystrická, na pískovci ji pak nahrazuje kambizem arenická, častěji arenický podzol. V úpatních polohách a v nezamokřených úžlabinách, popř. jinde jsou vyvinuty pseudoglejové formy kambizemí. Na ně pak v prameništích a nivách navazují gleje typické, na oligotrofním pískovcovém podloží i gleje organozemní. Z hlediska trofických poměrů jsou zastoupeny půdy oligotrofní až mezotrofně nitrofilní. Živinami nejchudší jsou mělké půdy na vystupujících pískovcích, nejbohatší půdy jsou na výchozech neovulkanitů, především bazaltoidů.
Krajinná charakteristika: Rozsáhlý cenný komplex, krytý převážně lesy. Pestrá mozaika řady typů stanovišť v závislosti na reliéfu, geologickém podloží a blízkosti pramenišť.  

Biota:

Mimořádně významný lesní komplex v západní části Lužických hor. Nelesní půda je zastoupena většinou v podobě travních porostů v minulosti kosenými i spásanými. V lesních porostech se střídají kultury jehličnanů s lesy přirozeného složení. Vedle lužních lesů (L2.2) as. Carici remotae-Fraxinetum na prameništích, se objevuje suťový les (L4) as. Lunario-Aceretum a Mercuriali-Fraxinetum na místech s vyšším obsahem skeletu, velmi časté jsou přechody do květnatých bučin. Z květnatých bučin (L5.1) lze zaznamenat asociace Dentario enneaphylli-Fagetum, Melico-Fagetum, porosty blízké as. Violo reichenbachianae-Fagetum, Festuco altissimae-Fagetum s velmi hojnými kapradinami. Ve vrcholovém fenoménu Studeného vrchu pak na velké ploše dominuje „světlostní“ třtinová bučina (L5.4) as. Calamagrostio arundinaceae-Fagetum. Z bylinného patra stojí za zmínku např. samorostlík klasnatý (Actaea spicata), árón plamatý (Arum maculatum), válečka lesní (Brachypodium sylvaticum), svéřep Benekenův (Bromus benekenii), dymnivka dutá (Corydalis cava), dymnivka bobovitá (Corydalis intermedia), kyčelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera), kyčelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos), ječmenka evropská (Hordelymus europaeus), mokrýš vstřícnolistý (Chrysosplenium oppositifolium), pitulník horský (Galeobdolon montanum), netýkavka nedutklivá (Impatiens noli-tangere), hrachor jarní (Lathyrus vernus), lilie zlatohlavá (Lilium martagon), měsíčnice vytrvalá (Lunaria rediviva), strdivka jednokvětá (Melica uniflora), bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis), pšeníčko rozkladité (Milium effusum), mateřka trojžilná (Moehringia trinervia), pomněnka lesní (Myosotis sylvatica), bukovinec osladičovitý (Phegopteris connectilis), lipnice širolistá (Poa chaixii), prvosenka vyšší (Primula elatior), plicník tmavý (Pulmonaria obscura), rozrazil horský (Veronica montana).
Kromě lesních porostů jsou ochranářsky cenné plochy otevřených sutí (S1.2) na Studeném vrchu, skalní stěna Zlatého a Stříbrného vrchu.  

Kvalita a význam:

Mimořádně významný lesní komplex v západní části Lužických hor. Návrh se z velké části kryje s nadregionálním biocentrem, dále je v něm zahrnuto několik maloplošných ZCHÚ (PR Studený vrch, PP Líska, NPP Zlatý vrch).
Komplex lesů (květnatých a acidofilních bučin a suťových lesů) a primárního bezlesí (suťová pole, skalní výchozy) nemá v širokém okolí obdoby.  

Zranitelnost:

Vzhledem k existenci CHKO Lužické hory, nadregionálního biocentra a několika maloplošných ZCHÚ jsou vyhlídky lokality příznivé. Největším ohrožením oblasti jsou vysoké stavy zvěře a přítomnost velké populace nepůvodního kamzíka, které způsobují likvidaci jinak hojného náletu listnatých dřevin, k přirozené obnově lesů proto prakticky nedochází.  

Management:

Bližší ochranné podmínky jsou stanoveny v plánech péče o PR Studený vrch, PR Líska, NPP Zlatý vrch.  

Možné střety zájmu:

Neuvedeno  

Stanoviště:

Stanoviště - přehled

Celková rozloha lokality:%ha: 846.2335
Z toho prioritních naturových biotopů: 7.1760.7374
Z toho neprioritních naturových biotopů: 66.48562.6357
Z toho ostatních přírodních biotopů: 2.9424.9022
Z toho X biotopů: 23.39197.9583
Z toho nereklasifikovaných biotopů: 0

Zobrazovaná data rozloh stanovišť a biotopů odpovídají informacím o stavu při vyhlášení lokality a jsou rovněž shodná s daty zasílanými Evropské komisi formou standardního datového formuláře.
Aktuální data je možné získat na AOPK ČR (pavla.trachtova@nature.cz)

Naturové biotopy:

Stanoviště/BiotopRozloha (ha)Podíl (%)R/Z/GPředmět ochrany
6230Druhově bohaté smilkové louky na silikátových podložích v horských oblastech (a v kontinentální Evropě v podhorských oblastech) 4.14260.48B/B/-Ne
T2.3B Podhorské až horské smilkové trávníky bez jalovce4.14260.48B/B/-
6510Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis) 18.55572.19C/B/-Ne
T1.1 Mezofilní ovsíkové louky18.55572.19C/B/-
8220Chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů 14.56751.72C/A/BAno
S1.2 Štěrbinová vegetace silikátových skal a drolin14.56751.72C/A/B
9110Bučiny asociace Luzulo-Fagetum 289.282334.18C/B/BAno
L5.4 Acidofilní bučiny289.282334.18C/B/B
9130Bučiny asociace Asperulo-Fagetum 236.961128.00B/B/AAno
L5.1 Květnaté bučiny236.961128.00B/B/A
9170Dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum 1.47550.17C/B/-Ne
L3.1 Hercynské dubohabřiny1.47550.17C/B/-
9180Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích 38.87514.59B/B/AAno
L4 Suťové lesy38.87514.59B/B/A
91E0Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae) 17.71972.09C/B/-Ne
L2.2A Údolní jasanovo-olšové luhy, typické porosty17.71972.09C/B/-
9410Acidofilní smrčiny (Vaccinio-Piceetea) 1.79360.21B/B/-Ne
L9.2B Podmáčené smrčiny1.79360.21B/B/-

Ostatní přírodní biotopy

BiotopRozloha (ha)Podíl(%)R/Z
L2.2B Potoční a degradované jasanovo-olšové luhy5.00760.59B/B
L7.3 Subkontinentální borové doubravy0.12090.01C/B
L8.1B Boreokontinentální bory bez lišejníků3.99500.47C/B
R1.4 Lesní prameniště bez tvorby pěnovců2.52490.29C/B
S1.3 Vysokostébelné trávníky skalních terásek1.14850.13B/A
T1.10 Vegetace vlhkých narušovaných půd0.28170.03B/B
T1.3 Poháňkové pastviny11.28021.33C/B
T1.5 Vlhké pcháčové louky0.54340.06C/B

Biotopy řady X

BiotopRozloha (ha)Podíl (%)
X1 Urbanizovaná území0.00067.09
X3 Extenzivně obhospodařovaná pole0.00011.18
X5 Intenzivně obhospodařované louky0.00011.18
X6 Antropogenní plochy se sporadickou vegetací mimo sídla1.29880.15
X7 Ruderální bylinná vegetace mimo sídla0.00033.54
X9A Lesní kultury s nepůvodními jehličnatými dřevinami172.770120.41
X10 Paseky s podrostem původního lesa13.92261.64
X11 Paseky s nitrofilní vegetací8.25450.97
X12 Nálety pionýrských dřevin1.22640.14
X13 Nelesní stromové výsadby mimo sídla0.48480.05
 

Druhy - Rostliny:

Nejsou předmětem ochrany.  

Druhy - Živočichové:

Nejsou předmětem ochrany.  

Kraje a katastrální území:

Kraj Ústecký kraj:

Dolní Chřibská, Kunratice u České Kamenice, Kytlické Mlýny, Líska, Studený u Kunratic  

Prameny:

Višňák R.L0101LH (Studenec-Chřibská) - Závěrečná zpráva z mapování Natura 2000, depon. in AOPK ČR, Praha.2002
Bauer P.L0029LH (Javor) - Závěrečná zpráva z mapování Natura 2000, depon. in AOPK ČR, Praha.2001
Bílý M.L0092LH (Zlatý vrch) - Závěrečná zpráva z mapování Natura 2000, depon. in AOPK ČR, Praha.2002
 

Fotografie:

Poznámka: Zpracované souhrny doporučených opatření pro evropsky významné lokality naleznete na webových stránkách Ústředního seznamu ochrany přírody http://drusop.nature.cz/portal/

(c) 2006 Natura 2000 - Oficiální webové stránky soustavy Natura 2000 v České republice, všechna práva vyhrazena. Náměty, příspěvky a připomínky zasílejte na adresu natura2000@nature.cz. Redakce stránek využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření, či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu AOPK ČR výslovně zakázáno. (c) 2006 - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AOPK ČR nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány. Správa a redakce stránek využívá redakční systém portálového rešení SuperServer firmy RAGTOOLS.