Homepage

CZ0420073 - Údolí Podbradeckého potoka

Rozloha: 94.0635 ha
Navrhovaná kategorie ochrany:
Biogeografická oblast - vysvětlivky: kontinentální
Souřadnice středu: 14°5'34'' v.d., 50°22'21'' s.š.
Nadmořská výška: 185 - 271 m n. m.

Mapa:

Poloha:

Přes 6 km dlouhé údolí potoka mezi obcemi Vrbka a Podbradec (okr. Litoměřice).  

Ekotop:

Geologie: Údolí se zařezává do svrchně křídových slínovců, písčitých slínovců a slínitých prachovců jizerského a bělohorského souvrství (turon). Dno údolí je budováno fluviálními, deluviálními a deluvio-eolickými sedimenty.
Geomorfologie: Údolí na rozhraní geomorfologických okrsků Perucké tabule a Lovosické kotliny (Dolnooharská tabule) s převýšením cca 180-279 m n. m.
Reliéf: Dlouhé hluboce zaříznuté údolí.
Pedologie: Hlavním půdním typem v oblasti jsou pararendziny a nivní oglejené půdy.
Krajinná charakteristika: Převážně lesnaté údolí místy s travinnými partiemi lesostepního charakteru a slatinnými biotopy.  

Biota:

Údolí je převážně lesnaté. Dno údolí porůstá jasanovo–olšový lužní les (L2.2) sv. Alnion incanae s dominantním jasanem ztepilým (Fraxinus excelsior), olší lepkavou (Alnus glutinosa) a s příměsí javoru mleče a j. klenu (Acer platanoides, A. pseudoplatanus). Keřové patro lužního lesa je poměrně husté, převládají dřeviny stromového patra, hojně je zastoupen bez černý (Sambucus nigra). V bylinném podrostu jsou typické druhy přirozeně eutrofních a hygrofilních lesů.
Převážně v dolních partiích svahů na hlubších a úživných půdách rostou společenstva dubohabrových hájů (L3.1) sv. Carpinion. Porosty se ve stromovém patře vyznačují dominancí dubu zimního (Quercus petraea) a habru obecného (Carpinus betulus), hojně je přimíšena i lípa srdčitá (Tilia cordata). V bylinném podrostu nalézáme běžné druhy listnatých mezotrofních lesů, hojně se vyskytuje jaterník podléška (Hepatica nobilis) roztroušeně i černýš hajní (Melampyrum nemorosum).
Výše na svazích na minerálně bohatých slínech a slínovcích rostou společenstva teplomilných bazifilních doubrav (L6.1 a L6.4) sv. Quercion petraeae, Quercion pubescenti-petraeae. Jedná se o společenstva středoevropských bazifilních teplomilných doubrav (L6.4) sv. Quercion petraea, která lze většinou vegetačně zařadit ke společenstvu asociace Potentillo albae-Quercetum. Ve stromovém patře těchto porostů dominují duby. V keřovém patře rostou mimo dřevin stromového patra také ptačí zob obecný (Ligustrum vulgare), krušina olšová (Frangula alnus), líska obecná (Corylus avellana). V bylinném podrostu se z diagnostických druhů vyskytuje bukvice lékařská (Betonica officinalis), ostřice horská (Carex montana), svízel severní (Galium boreale), mochna bílá (Potentilla alba), bělozářka větevnatá (Anthericum ramosum) aj. Méně jsou zastoupeny kamejkové doubravy (L6.1) as. Lathyro versicoloris-Quercetum pubescentis s dominantním dubem zimním (Quercus petraea) a s příměsí habru obecného (Carpinus betulus), dřínu jarního (Cornus mas) a javoru babyky (Acer campestre) ve stromovém patře. V keřovém patře se mimo dřevin stromového patra uplatňují kalina tušalaj (Viburnum lantana) a ptačí zob obecný (Ligustrum vulgare). Fyziognomii bylinného patra kamejkových doubrav určují termofilní a subtermofilní lesní druhy, teplomilné druhy lesních lemů, druhy mezofilních listnatých lesů a druhy přesahující z okolních xerotermních travinných společenstev.
Ostatní lesní společenstva jsou zastoupena spíše maloplošně. Na prudších kamenitých a balvanitých svazích rostou také společenstva suťových lesů (L4) sv. Tilio-Acerion. Vegetačně lze většinu porostů přiřadit ke společenstvu asociace Aceri-Carpinetum. Na svazích s polohami kyselých pískovců rostou také acidofilní doubravy (L7.1) sv. Genisto germanicae-Quercion. Plochy kulturního bezlesí porůstají vzhledem ke geologickému podloží a ekologickým podmínkám převážně xerotermními trávníky (T3.4) sv. Bromion erecti. Maloplošně jsou v nivě Podbradeckého potoka a v okolí slatiniště ve východní části lokality také fytocenózy vlhkých luk a lad (sv. Calthion palustris) s ostřicovými porosty a rákosinami.
V severovýchodní části území vyvěrá větší lesní prameniště s tvorbou pěnovců (R1.3). Tato lokalita je zároveň ložiskem slatinného humolitu. Prameniště obklopené porosty břízy a olše zde vytváří tůně bez výraznější vodní makrofytní vegetace (V1). Severněji od této lokality se ještě nalézá drobná vodní plocha s výskytem parožnatek (V5) (Chara sp.). Menší lesní prameniště s tvorbou pěnovcových sedimentů vyvěrají i v jiných částech území.
Lesní vegetace lokality převážně odpovídá rekonstruované přirozené vegetaci oblasti.
Ze vzácných rostlinných druhů se v lokalitě vyskytuje: oměj pestrý (Aconitum variegatum), o. vlčí mor (A. lycoctonum), chrpa chlumní (Centaurea triumfettii), čičorka pochvatá (Coronilla vaginalis), prstnatec pleťový (Dactylorhiza incarnata), třemdava bílá (Dictamnus albus), bledule jarní (Leucojum vernum), lilie zlatohlavá (Lilium martagon), len tenkolistý (Linum tenuifolium), ladoňka vídeňská (Scilla vindobonensis), řebříček štětinolistý (Achillea setacea), bělozářka větevnatá (Anthericum ramosum), prorostlík dlouholistý pravý (Bupleurum longifolium subsp. longifolium), ostřice Michellova (Carex michelii), skalník celokrajný (Cotoneaster integerrimus), kostřava walliská (Festuca valesiaca), hladýš širolistý (Laserpitium latifolium), kamejka modronachová (Lithospermum purpurocaeruleum), strdivka sedmihradská (Melica transsilvanica), smldník alsaský (Peucedanum alsaticum), prvosenka vyšší (Primula veris), kozlík dvoudomý (Valeriana dioica), čistec německý (Stachys germanica), kozinec rakouský (Astragalus austriacus), kozinec vičencovitý (Astragalus onobrychis), hvězdnice chlumní (Aster amellus), plamének přímý (Clematis recta), kamejka lékařská (Lithospermum officinale), hořec brvitý (Gentianopsis ciliata), koniklec luční český (Pulsatilla pratensis subsp. bohemica) (naposledy před 10 lety), vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia), bradáček vejčitý (Listera ovata), strdivka zbarvená (Melica picta), šejdračka bahenní (Zannichellia palustris), modřenec tenkokvětý (Muscari tenuiflorum), lýkovec jedovatý (Daphne mezereum), kavyl vláskovitý (Stipa capillata), rozrazil klasnatý (Pseudolysimachion spicatum), kokrhel luštinec (Rhinanthus alectorolophus), slézovec durynský (Lavatera thuringiaca), sesel fenyklový (Seseli hippomarathrum), sesel roční (Seseli annuum), černohlávek velkokvětý (Prunella grandiflora), mochna bílá (Potentilla alba), ledenec přímořský (Tetragonolobus maritimus), hlaváč fialový (Scabiosa columbaria), pcháč bělohlavý (Cirsium eriophorum).
Ze zoologického hlediska je lokalita zajímavá např. výskytem obojživelníků. V menších vodních plochách v severovýchodní části území žijí např. ropucha obecná (Bufo bufo), skokan hnědý (Rana temporaria), skokan skřehotavý (Rana ridibunda), čolek obecný (Triturus vulgaris) a čolek velký (Triturus cristatus). Pestrá je i fauna bezobratlých, žije zde např. roháč obecný (Lucanus cernus), cikáda viničná (Tibicina haematodes), aj.
 

Kvalita a význam:

Území představuje jedno z nejlépe zachovalých údolí jižní části Dolnooharské tabule. Vegetace (převážně lesní) si zde do současnosti uchovala svůj relativně přirozený charakter, což je zřejmě dáno složitostí terénu a celkovým utvářením údolí, které ve srovnání s širším okolím není příliš přístupné narušujícím antropogenním vlivům.
V údolí se na poměrně rozsáhlých plochách zachovaly lesní biotopy, které současná evropská legislativa řadí mezi prioritní ve smyslu jejich ochrany.
V údolí Podbradeckého potoka roste řada ohrožených a zvláště chráněných druhů rostlin.
Lokalita je významná i z hlediska výskytu vzácných druhů živočichů.  

Zranitelnost:

V údolí Mšenského potoku jsou lesní porosty částečně negativně ovlivněny změnou druhové skladby dřevin, je zde vysazována borovice černá a borovice lesní, smrk a modřín.
Stráně, které byly v minulosti spásány nejsou v současnosti využívány. Na tato stanoviště expandují křoviny a náletové dřeviny, šíří se zde konkurenčně zdatné byliny (především třtina křovištní).
Lokalita slatiniště "Pod Mšenským hájem" v severovýchodní části území je aktuálně ohrožena těžbou slatinného humolitu pro lázeňské využití.  

Management:

Neuvedeno  

Možné střety zájmu:

Neuvedeno  

Stanoviště:

Stanoviště - přehled

Celková rozloha lokality:%ha: 94.0635
Z toho prioritních naturových biotopů: 42.3439.8327
Z toho neprioritních naturových biotopů: 38.9036.5932
Z toho ostatních přírodních biotopů: 14.6613.798
Z toho X biotopů: 4.083.8393
Z toho nereklasifikovaných biotopů: 0

Zobrazovaná data rozloh stanovišť a biotopů odpovídají informacím o stavu při vyhlášení lokality a jsou rovněž shodná s daty zasílanými Evropské komisi formou standardního datového formuláře.
Aktuální data je možné získat na AOPK ČR (pavla.trachtova@nature.cz)

Naturové biotopy:

Stanoviště/BiotopRozloha (ha)Podíl (%)R/Z/GPředmět ochrany
6210Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (Festuco-Brometalia) 13.0813.90B/B/CAno
T3.3D Úzkolisté suché trávníky - porosty bez význačného výskytu vstavačovitých0.22010.23B/B/-
T3.4D Širokolisté suché trávníky bez význačného výskytu vstavačovitých a bez jalovce obecného (Juniperus communis)12.859913.67B/B/C
6510Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis) 0.08210.08C/C/-Ne
T1.1 Mezofilní ovsíkové louky0.08210.08C/C/-
9170Dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum 23.431124.90B/B/BAno
L3.1 Hercynské dubohabřiny23.431124.90B/B/B
9180Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích 9.11459.68B/B/BAno
L4 Suťové lesy9.11459.68B/B/B
91E0Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae) 0.56660.60C/B/CNe
L2.2A Údolní jasanovo-olšové luhy, typické porosty0.56660.60C/B/C
91H0Panonské šípákové doubravy 13.214514.04B/B/BAno
L6.1 Perialpidské bazifilní teplomilné doubravy13.214514.04B/B/B
91I0Eurosibiřské stepní doubravy 16.937118.00A/A/BAno
L6.4 Středoevropské bazifilní teplomilné doubravy16.937118.00A/A/B

Ostatní přírodní biotopy

BiotopRozloha (ha)Podíl(%)R/Z
K3 Vysoké mezofilní a xerofilní křoviny0.00160.00B/B
L1 Mokřadní olšiny4.08574.34A/A
L2.2B Potoční a degradované jasanovo-olšové luhy6.28756.68B/B
L7.1 Suché acidofilní doubravy3.42073.63B/B
R1.4 Lesní prameniště bez tvorby pěnovců0.00250.00C/B

Biotopy řady X

BiotopRozloha (ha)Podíl (%)
X2 Intenzivně obhospodařovaná pole0.34750.36
X3 Extenzivně obhospodařovaná pole1.09081.15
X9A Lesní kultury s nepůvodními jehličnatými dřevinami2.40102.55
 

Druhy - Rostliny:

Nejsou předmětem ochrany.  

Druhy - Živočichové:

Nejsou předmětem ochrany.  

Kraje a katastrální území:

Kraj Ústecký kraj:

Brníkov, Mšené-lázně, Podbradec, Roudníček, Ředhošť  

Prameny:

Bělohoubek J., Čeřovský V. et Marková I.Orientační biologický průzkum Slatina u Vrbky. - MS, Archiv AOPK ČR, Ústí nad Labem, 7 s.2000
Demek J. [ed.]Zeměpisný lexikon ČSR, hory a nížiny. - Academia, Praha, 584 s.1987
Domas J. [red.]Geologická mapa ČR, list 02-43 Litoměřice. - Ústřední ústav geologický, Praha.1990
Chytrý M., Kučera T. et Kočí M.Katalog biotopů České republiky. - AOPK ČR, 307 str., Praha.2001
Mikolášová K.Závěrečná zpráva z mapování biotopů, Dolní Poohří. - MS. Archiv AOPK ČR, Ústí nad Labem, 13 s.2001
Mikyška R. et al.Geobotanická mapa ČSSR, 1:200 000. - ČSAV, Botanický ústav, Academia, Praha.1969
Neuhäuslová Z. et al.Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky. - Academia, 341 str., 1 mapový list, Praha.2001
Procházka F. [ed]Černý a červený seznam cévnatých rostlin České republiky (stav v roce 2000). - AOPK ČR, Praha, Příroda: 18, 146 s.2001
Vejlupek M. [red.]Geologická mapa ČR, list 12-21 Kralupy nad Vltavou. - Ústřední ústav geologický, Praha.1987
Košner M.Závěrečná zpráva z mapování biotopů, Doplní Poohří - Písty.- MS, Archiv AOPK ČR, Ústí nad Labem, 4 s.2001
Košner M.Závěrečná zpráva z mapování biotopů, u0037.- MS, Archiv AOPK ČR, Ústí nad Labem, 25 s.2002
Jaroš P.Ústecký kraj. – In: Vydrová A., Kuchařová P., Grulich V. [eds.]: Optimalizace výsl. map. přír. biotopů a jejich aktuálního zast. na území ČR jako předmětu ochr. v současné síti MZCHÚ v ČR. Vč. sb. přír. – Práce a studie. Pardubice, 2006: 162-184.2006
 

Fotografie:

Poznámka: Zpracované souhrny doporučených opatření pro evropsky významné lokality naleznete na webových stránkách Ústředního seznamu ochrany přírody http://drusop.nature.cz/portal/

(c) 2006 Natura 2000 - Oficiální webové stránky soustavy Natura 2000 v České republice, všechna práva vyhrazena. Náměty, příspěvky a připomínky zasílejte na adresu natura2000@nature.cz. Redakce stránek využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření, či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu AOPK ČR výslovně zakázáno. (c) 2006 - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AOPK ČR nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány. Správa a redakce stránek využívá redakční systém portálového rešení SuperServer firmy RAGTOOLS.