Homepage

CZ0420015 - Myslivna

Rozloha: 60.1275 ha
Navrhovaná kategorie ochrany: Přírodní rezervace
Biogeografická oblast - vysvětlivky: kontinentální
Souřadnice středu: 14°4'35'' v.d., 50°23'41'' s.š.
Nadmořská výška: 156 - 200 m n. m.

Mapa:

Poloha:

Les převážně lužního charakteru v nivě Malé Ohře západně od obce Kostelec nad Ohří (okr. Litoměřice).  

Ekotop:

Geologie: Podloží tvoří druhohorní převážně hlinité sedimenty České křídové pánve. Křídové sedimenty jsou překryty čtvrtohorní štěrkopískovou terasou řeky Ohře. Na okraji nivy jsou drobná ložiska limonitických pěnovců.
Geomorfologie: Území je na severu vymezeno tokem Malé Ohře a na jihu hranou terasových štěrků vlastní Ohře. Území leží na rozhraní geomorfologických podcelků Terezínské kotliny a Řipské tabule.
Pedologie: Lužní les roste na fluvizemích. Teplomilné doubravy na svazích do údolí rostou pravděpodobně na luvizemích, rendzinách nebo pararendzinách.
Krajinná charakteristika: Jeden z nejzachovalejších zbytků lužních lesů v dolním Poohří s navazujícím svahovým komplexem teplomilných doubrav a dubohabřin. Území představuje rozšíření stávající přírodní rezervace "Myslivna" vyhlášené v roce 1968.  

Biota:

Vegetační kryt stávající přírodní rezervace tvoří převážně společenstva tvrdých a jasanovo-olšových lužních lesů. Stromové patro jasanovo-olšového lužního lesa (L2.2) tvoří hlavně olše lepkavá (Alnus glutinosa), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), topol černý (Populus nigra), vrby (Salix sp.) (as. Fraxino-Populetum), ve společenstvech tvrdého lužního lesa (L2.3) převládají dub letní (Quercus robur), jilm vaz (Ulmus laevis), javor babyka (Acer campestre) (as. Querco-Ulmetum). V lužním lese se místy vyskytují drobnější tůně s trvale stagnující vodou obklopené mokřadními olšinami (L1) as. Carici acutiformis-Alnetum. Bylinné a keřové patro těchto společenstev se vyznačuje značnou druhovou rozmanitostí. Bylinný podrost vyniká zvláště v jarním aspektu. Vegetační kryt svahů terasy je tvořen porosty hercynských doubrav svazu Carpinion (L3.1) a teplomilných doubrav sv. Quercion petraea (L6.4). Ze svahů terasy vyvěrají prameny spojené s ukládáním pěnovcových sedimentů. Na těchto prameništích se vyvíjí charakteristická vegetace (R1.3) sv. Lycopodo-Cratoneurion commutati. Okrajově lokalita zahrnuje i stanoviště xerotermních trávníků (T3.4) svazu Bromion erecti. Ze vzácnějších druhů rostlin se v lokalitě vyskytuje: růžkatec bradavčitý (Ceratophyllum submersum), kapradiník bažinný (Thelypteris palustris), ladoňka vídeňská (Scilla vindobonensis), oměj vlčí mor žláznatý (Aconitum lycoctonum subsp. vulparia), lilie zlatohlavá (Lilium martagon), lýkovec jedovatý (Daphne mezereum), jilm vaz (Ulmus laevis), topol černý (Populus nigra), kostival český (Symphytum bohemicum), rožec hajní (Cerastium lucorum), bledule jarní (Leucojum verum), ve společenstvech xerotermních trávníků se vyskytuje bradáček vejčitý (Listera ovata). Vegetační kryt lesní části lokality odpovídá přirozené rekonstruované vegetaci.
Zoologický průzkum stávající přírodní rezervace zdokumentoval výskyt mnoha vzácných druhů obratlovců. Z ptáku zde hnízdí např. žluna šedá (Picus canus), krutihlav obecný (Jynx torquilla), lejsek černohlavý (Ficedula hypoleuca), cvrčilka zelená (Locustella naevia), cvrčilka říční (L. fluviatilis), rákosník obecný (Acrocephalus scirpaceus) a rákosník zpěvný (A. palustris). Z lokality také pochází první nález suchozemského korýše Trichoniscoides helveticus. Ve stávající přírodní rezervaci je uváděno 54 druhů měkkýšů, ze zajímavých druhů se zde vyskytuje např. vřetenatka (Macrogastra ventricosa).  

Kvalita a význam:

Jeden z nejzachovalejších zbytků lužních lesů v dolním Poohří. Ochranářsky neméně významný je svahový komplex teplomilných doubrav a dubohabřin se svahovými prameništi s tvorbou pěnovcových sedimentů. Lokalita zahrnuje několik exemplářů památných stromů. Lokalita je také významná z hlediska zoologického.  

Zranitelnost:

Lokalitu nejvíce ovlivňují činnosti související s intenzivním zemědělstvím (ovlivňování okrajů lesů i ostatních biotopů), dále pak zavážení odpadků do lesa, únik domácí drůbeže do lesa, apod. Všechny uvedené případy působí na snižování množství druhů a postupnou degradaci luhů.
Hromadění vody v centrální části "Myslivny" také v minulosti způsobovalo odumírání olší, které byly dlouhodobě vystaveny vysokému stavu hladiny vody na povrchu. Také není jasný vývoj společenstva s kapradinou Thelypteris palustris v podrostu vzhledem k postupnému zanesení kanálů a hromadění většího množství vody v terénních sníženinách.
Dědictvím z minulosti jsou výsadby geograficky nepůvodních dřevin.
Negativně působí myslivecká políčka, která fragmentují původně souvislé lesní celky.
Negativním faktorem je také absence pastvy a kosení a šíření křovin v travních společenstvech v jihozápadní a západní části území.  

Management:

Neuvedeno  

Možné střety zájmu:

Neuvedeno  

Stanoviště:

Stanoviště - přehled

Celková rozloha lokality:%ha: 60.1275
Z toho prioritních naturových biotopů: 13.828.3148
Z toho neprioritních naturových biotopů: 76.2845.8705
Z toho ostatních přírodních biotopů: 7.954.7841
Z toho X biotopů: 4.192.5206
Z toho nereklasifikovaných biotopů: 0

Zobrazovaná data rozloh stanovišť a biotopů odpovídají informacím o stavu při vyhlášení lokality a jsou rovněž shodná s daty zasílanými Evropské komisi formou standardního datového formuláře.
Aktuální data je možné získat na AOPK ČR (pavla.trachtova@nature.cz)

Naturové biotopy:

Stanoviště/BiotopRozloha (ha)Podíl (%)R/Z/GPředmět ochrany
6210Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (Festuco-Brometalia) 0.59310.98C/B/-Ne
T3.4D Širokolisté suché trávníky bez význačného výskytu vstavačovitých a bez jalovce obecného (Juniperus communis)0.59310.98C/B/-
6210Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (Festuco-Brometalia), význačná naleziště vstavačovitých - prioritní stanoviště 0.17910.29B/B/-Ne
T3.4C Širokolisté suché trávníky s význačným výskytem vstavačovitých a bez jalovce obecného (Juniperus communis)0.17910.29B/B/-
6430Vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně 0.86711.44D/C/-Ne
M7 Bylinné lemy nížinných řek0.06550.10B/B/-
T1.6 Vlhká tužebníková lada0.80161.33D/C/-
6510Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis) 0.03020.05C/C/-Ne
T1.1 Mezofilní ovsíkové louky0.03020.05C/C/-
7220Petrifikující prameny s tvorbou pěnovců (Cratoneurion)0.180.29B/B/BAno
R1.3 Lesní pěnovcová prameniště0.18000.29B/B/B
9170Dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum 21.197735.25B/B/BAno
L3.1 Hercynské dubohabřiny21.197735.25B/B/B
9180Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích 0.05970.09D/C/-Ne
L4 Suťové lesy0.05970.09D/C/-
91E0Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae) 6.052810.06C/B/BNe
L2.2A Údolní jasanovo-olšové luhy, typické porosty
Management: Zprůtočnění jednotlivých říčních ramen.
6.052810.06C/B/B
91F0Smíšené lužní lesy s dubem letním (Quercus robur), jilmem vazem (Ulmus laevis), j. habrolistým (U. minor), jasanem ztepilým (Fraxinus excelsior) nebo j. úzkolistým (F. angustifolia) podél velkých řek atlantské a středoevropské provincie (Ulmenion minoris) 23.182438.55B/B/AAno
L2.3B Tvrdé luhy nížinných řek, člověkem silně ovlivněné porosty23.182438.55B/B/A
91H0Panonské šípákové doubravy 0.04450.07C/C/-Ne
L6.1 Perialpidské bazifilní teplomilné doubravy0.04450.07C/C/-
91I0Eurosibiřské stepní doubravy 1.79872.99C/C/-Ne
L6.4 Středoevropské bazifilní teplomilné doubravy1.79872.99C/C/-

Ostatní přírodní biotopy

BiotopRozloha (ha)Podíl(%)R/Z
K3 Vysoké mezofilní a xerofilní křoviny0.21800.36C/B
M1.7 Vegetace vysokých ostřic4.52837.53B/B
T1.4 Aluviální psárkové louky0.03780.06D/C

Biotopy řady X

BiotopRozloha (ha)Podíl (%)
X1 Urbanizovaná území0.04910.08
X9A Lesní kultury s nepůvodními jehličnatými dřevinami0.83281.38
X9B Lesní kultury s nepůvodními listnatými dřevinami1.35992.26
X12 Nálety pionýrských dřevin0.27880.46
 

Druhy - Rostliny:

Nejsou předmětem ochrany.  

Druhy - Živočichové:

Nejsou předmětem ochrany.  

Kraje a katastrální území:

Kraj Ústecký kraj:

Kostelec nad Ohří, Poplze  

Prameny:

Demek J. [ed.]Zeměpisný lexikon ČSR, hory a nížiny. - Academia, Praha, 584 s.1987
Moravec J. et al.Rostlinná společenstva České republiky a jejich ohrožení, 2. vydání. - Severočeskou přírodou, Litoměřice, 206 s.1995
Procházka F. [ed]Černý a červený seznam cévnatých rostlin České republiky (stav v roce 2000). - AOPK ČR, Praha, Příroda: 18, 146 s.2001
Hamerský R.Výskyt Bupleurum rotundifolium západně od PR Myslivna. - ústní sdělení.
AOPK ČRRezervační kniha PR Myslivna. - Archiv AOPK ČR, Ústí nad Labem.2005
Hamerský R.Plán péče - přírodní rezervace Myslivna. MS, Archiv AOPK ČR, Ústí nad Labem, 5 s., přílohy.1998
Hamerský R. et Kubát K.Botanická charakteristika významných lokalit navrženého přírodního parku Dolní Poohří. - MS, Depon. in OÚ RŽP Litoměřice, Litoměřice.1995
Kubát K.Botanický inventarizační průzkum SPR "Myslivna". - Severočes. přír., Litoměřice, 7: 45 - 57.1976
Košner M.Závěrečná zpráva z mapování biotopů, Dolní Poohří - Písty.- MS, Archiv AOPK ČR, Ústí nad Labem, 4 s.2001
Mikolášová K.Závěrečná zpráva z mapování biotopů, Dolní Poohří. - MS. Archiv AOPK ČR, Ústí nad Labem, 13 s.2001
Košner M.Závěrečná zpráva z mapování biotopů - Myslivna. - MS, Archiv AOPK ČR, 24 str.2002
Chytrý M., Kučera T. et Kočí M.Katalog biotopů České republiky. - AOPK ČR, 307 str, Praha.2001
Neuhäuslová Z. et al.Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky. - Academia, 341 str., 1 mapový list, Praha.2001
Tyráček J., Malkovský M. et Schovánek P.Přehledná geologická mapa severočeské hnědouhelné pánve a jejího okolí. - Ústřední ústav geologický, 1 list, Praha.1990
Domas J. [red.]Geologická mapa ČR, list 02-43 Litoměřice. - Ústřední ústav geologický, Praha.1990
Kolektiv autorůChráněná území ČR, sv. Ústecko, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha, 280. str.1999
 

Fotografie:

Poznámka: Zpracované souhrny doporučených opatření pro evropsky významné lokality naleznete na webových stránkách Ústředního seznamu ochrany přírody http://drusop.nature.cz/portal/

(c) 2006 Natura 2000 - Oficiální webové stránky soustavy Natura 2000 v České republice, všechna práva vyhrazena. Náměty, příspěvky a připomínky zasílejte na adresu natura2000@nature.cz. Redakce stránek využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření, či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu AOPK ČR výslovně zakázáno. (c) 2006 - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AOPK ČR nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány. Správa a redakce stránek využívá redakční systém portálového rešení SuperServer firmy RAGTOOLS.