Homepage

CZ0320029 - Chlumská stráň

Rozloha: 114.9897 ha
Navrhovaná kategorie ochrany:
Biogeografická oblast - vysvětlivky: kontinentální
Souřadnice středu: 13°39'13'' v.d., 49°56'8'' s.š.
Nadmořská výška: 273 - 450 m n. m.

Mapa:

Poloha:

Lokalita se nachází v údolí Berounky na jejím pravém břehu, mezi obcemi Hřešihlavy a Chlum (asi 0,5 km severozápadně od obce Chlum).  

Ekotop:

Geologie: V území převažují proterozoické droby, prachovce a břidlice; místy silicity.
Geomorfologie: Poberounská soustava, podsoustava Plzeňská pahorkatina; celek Plaská pahorkatina, podcelek Kralovická vrchovina; okrsek Radnická vrchovina.
Reliéf: K západu, severozápadu až severu orientované strmé svahy, místy se skalními výchozy. Je zde velké převýšení, nadmořská výška se pohybuje mezi 255 – 470 m (nejvyšší bod vrch Hamouz).
Pedologie: Hlavním půdním typem jsou kambizemě. Konkrétně kambizem dystrická, mezobazická, dystrická rankerová a rankerová mezobazická. Na příkrých svazích je ranker kambický.
Krajinná charakteristika: Zalesněné území na pravém břehu Berounky a jejího přítoku Radubice, mezi obcemi Hřešihlavy a Zvíkovec (říční kilometry 88,1 a 85,3), poblíž Chlumu nad Berounkou. Toky se nachází vně území EVL.  

Biota:

Chlumská stráň leží na území fytogeografického okresu Křivoklátsko, patřícího do fytogeografického obvodu České mezofytikum.
Současný vegetační kryt EVL Chlumská stráň tvoří lesy přírodě blízké až přírodní, lesy kulturní (nepůvodní) a fragmenty nelesních společenstev.
Předmětem ochrany v EVL jsou hercynské dubohabřiny (dubohabřiny as. Galio-Carpinetum) a suťové lesy (lesy sv. Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích).
Hercynské dubohabřiny (L3.1) - Rozptýleně v celém území. V podrostu se všeobecně vyskytuje lipnice hajní (Poa nemoralis), často však je pokryvnost bylinného patra jen do 10 %. Z dalších druhů se vyskytují: habr obecný (Carpinus betulus), dub zimní (Quercus petraea), javor mléč (Acer platanoides), javor babyka (Acer campestre), lípa srdčitá (Tilia cordata), borovice lesní (Pinus sylvestris), smrk ztepilý (Picea abies), líska obecná (Corylus avellana), jaterník podléška (Hepatica nobilis), hrachor jarní (Lathyrus vernus), sasanka hajní (Anemone nemorosa), viola lesní (Viola reichenbachiana), kopytník evropský (Asarum europaeum), mařinka vonná (Galium odoratum), hluchavka skvrnitá (Lamium maculatum), netýkavka malokvětá (Impatiens parviflora).
Suťové lesy (L4) - strmé svahy nad úzce zaříznutými přítoky Berounky, dolní část svahů kaňonu Berounky. V EVL Chlumská stráň se v suťových lesích hojně vyskytuje tis červený (Taxus baccata). Nejvíce jsou zastoupeny tyto duhy: javor klen (Acer pseudoplatanus), javor mléč (Acer platanoides), lípa srdčitá (Tilia cordata), lípa velkolistá (Tilia platyphyllos), habr obecný (Carpinus betulus), tis červený (Taxus baccata), jilm drsný (Ulmus glabra), smrk ztepilý (Picea abies), jedle bělokorá (Abies alba), hrachor jarní (Lathyrus vernus), kapraď samec (Dryopteris filix-mas), mařinka vonná (Galium odoratum), pitulník žlutý (Galeobdolon luteum), hluchavka skvrnitá (Lamium maculatum), netýkavka nedůtklivá (Impatiens noli-tangere), strdivka nící (Melica nutans), bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis), šťavel kyselý (Oxalis acetosella), meruzalka srstka (Ribes uva-crispa).
Dále se zde vyskytují suché acidofilní doubravy (svaz Genisto germanicae-Quercion), acidofilní teplomilné doubravy (svaz Quercion petreae), acidofilní bučiny (svaz Luzulo-Fagion sylvaticae), boreokontinentální bory (svaz Dicrano-Pinion sylvestris) a štěrbinová vegetace silikátových skal a drolin (svaz Asplenion septentrionalis).
Suché acidofilní doubravy (L7.1) - acidofilní doubravy se vyskytují na suchých kyselých stanovištích a převážně ve svažitém terénu. Jsou to druhově chudé lesy s dominancí dubu zimního (Quercus petraea) a příměsí břízy bělokoré (Betula pendula), borovice lesní (Pinus sylvestris), jeřábu ptačího (Sorbus aucuparia). V podrostu se vyskytují druhy: bika bělavá (Luzula luzuloides), brusnice borůvka (Vaccinium myrtillus), metlička křivolaká (Avenella flexuosa), psineček obecný (Agrostis capillaris), lipnice hajní (Poa nemoralis), černýš luční (Melampyrum pratense), jestřábník zední (Hieracium murorum).
K této jednotce byly přiřazeny i mladé kulturní porosty dubu založené na stanovištně odpovídajícím substrátu a s omezeným výskytem charakteristického bylinného patra - bika bělavá (Luzula luzuloides), brusnice borůvka (Vaccinium myrtillus), lipnice hajní (Poa nemoralis) - či porosty borovice se zmlazením dubu a habru v podúrovni kulturního lesa.
Acidofilní teplomilné doubravy bez kručinky chlupaté (L6.5B) - nízké porosty dubu zimního (Quercus petraea) na západně až jižně exponovaných svazích s mělkými skeletovitými půdami. Výskyt ve formě převážně zakrslých doubrav bikových nebo s válečkou prapořitou (Brachypodium pinnatum) a kyselých doubrav s kostřavou nebo s bikou. Výskyt druhů: hvozdík kartouzek (Dianthus carthusianorum), kostřava ovčí (Festuca ovina), bika bělavá (Luzula luzuloides), jestřábník chlupáček (Hieracium pilosella), lipnice hajní (Poa nemoralis), silenka nící (Silene nutans), rozrazil lékařský (Veronica officinalis), tolita lékařská (Vincetoxicum hirundinaria). Místy přechází k L8.1B a L7.1, bylinné patro redukováno: dub zimní (Quercus petraea), habr obecný (Carpinus betulus), borovice lesní (Pinus sylvestris), trnovník akát (Robinia pseudoaccacia), metlička křivolaká (Avenella flexuosa), šťovík menší (Rumex acetosella), psineček obecný (Agrostis capillaris), jestřábník chlupáček (Hieracium pilosella), dutohlávky (Cladonia sp.).
Acidofilní bučiny (L5.4) - zde druhově chudé acidofilní jedliny, zachované rozptýleně, převážně na svazích v údolí Radubice, v mozaice se suťovými lesy a kulturami smrku. Výskyt druhů: jedle bělokorá (Abies alba), borovice lesní (Pinus sylvestris), smrk ztepilý (Picea abies), dub zimní (Quercus petraea), habr obecný (Carpinus betulus), metlička křivolaká (Avenella flexuosa), brusnice borůvka (Vaccinium myrtillus), lipnice hajní (Poa nemoralis), kapraď samec (Dryopteris filix-mas), šťavel kyselý (Oxalis acetosella), starček vejčitý (Senecio ovatus), jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia), bika bělavá (Luzula luzuloides), netýkavka malokvětá (Impatiens parviflora).
Boreokontinentální bory (L8.1B) - borové porosty nižšího vzrůstu na exponovaných skalních výchozech, se slabou pokryvností bylinného patra a se zastoupením mechů a lišejníků – lišejníkové bory; borovice lesní (Pinus sylvestris), dub zimní (Quercus petraea), jeřáb muk (Sorbus aria), metlička křivolaká (Avenella flexuosa), kostřava ovčí (Festuca ovina), jestřábník chlupáček (Hieracium pilosella), jestřábník zední (Hieracium murorum), šťovík menší (Rumex acetosella), bika bělavá (Luzula luzuloides), rod dvouhrotec (Dicranum spp.) a rod dutohlávka (Cladonia spp).
Potoční a degradované jasanovo-olšové luhy (L2.2B) jsou v údolí Radubického potoka. Při březích vodních toků, především Berounky se zde vyskytují i invazní druhy rostlin, např.: bolševník velkolepý (Heracleum mantegazzianum), netýkavka žláznatá (Impatiens glandulifera), či křídlatka japonská (Reynoutria japonica).
Štěrbinová vegetace silikátových skal a drolin (S1.2) se zde významněji vyskytuje jen na dvou menších skalních výchozech.
Na Chlumské stráni je ve srovnání s územím celé ČR velmi dobrá druhová diverzita lišejníků. Z lichenologického pohledu jsou nejcennější skalní plošky a zachovalé lesní porosty. Dle červeného seznamu lišejníků ČR se zde vyskytuje jeden kriticky ohrožený druh (Usnea scabrata) a čtyři silně ohrožené (Cladonia cariosa, Flavoparmelia caperata, Peltigera horizontalis a P. polydactylon) (Halda 2013)
V rámci inventarizačního průzkumu obojživelníků bylo zjištěno, že je zde početná populace mloka skvrnitého (Salamandra salamandra), drobné mokřady či kaluže obývá skokan hnědý (Rana temporaria) a podél toku Berounky se kontinuálně vyskytuje skokan skřehotavý (Rana ridibunda). Z plazů se na území EVL vyskytuje ještěrka obecná (Lacerta agilis), ještěrka živorodá (Zootoca vivipara), užovka obojková (Natrix natrix), slepýš křehký (Anguis fragilis) a zmije obecná (Vipera berus).
V EVL se vyskytují i tyto významné druhy ptactva: čírka modrá (Anas querquedula), holub doupňák (Columba oenas), orel mořský (Haliaeetus albicilla), krahujec obecný (Accipiter nisus), výr velký (Bubo bubo), žluna šedá (Picus canus), datel černý (Dryocopus martius), krutihlav obecný (Jynx torquilla), strakapoud prostřední (Dendrocopos medius), rorýs obecný (Apus apus), ledňáček říční (Alcedo athis), krkavec velký (Corvus corax), vlaštovka obecná (Hirundo rustica), břehule říční (Riparia riparia), lejsek bělokrký (Ficedula albicollis), lejsek šedý (Muscicapa striata) a ťuhýk obecný (Lanius collurio).  

Kvalita a význam:

Výskyt řady chráněných druhů: tis červený (Taxus baccata), lilie zlatohlavá (Lilium martagon), mlok skvrnitý (Salamandra salamandra), ropucha obecná (Bufo bufo), slepýš křehký (Anguis fragilis), ještěrka obecná (Lacerta agilis), datel černý (Dryocopus martius), krkavec velký (Corvus corax). Cenná je i mykoflóra, vyskytuje se zde např. chráněný kriticky ohrožený druh hlívovec ostrovýtrusý (Rhodotus palmatus).  

Zranitelnost:

Vysoké stavy lesní zvěře, lesní hospodaření všeobecně.  

Management:

Ochrana přirozeného zmlazení proti zvěři oplocenkami, ponechání doupných stromů a odumřelého dřeva, podpora přirozené druhové skladby.  

Možné střety zájmu:

Lesní hospodaření všeobecně.
 

Stanoviště:

Stanoviště - přehled

Celková rozloha lokality:%ha: 114.9897
Z toho prioritních naturových biotopů: 33.5138.5348
Z toho neprioritních naturových biotopů: 31.2935.9828
Z toho ostatních přírodních biotopů: 17.7520.4207
Z toho X biotopů: 15.9418.3397
Z toho nereklasifikovaných biotopů: 0

Zobrazovaná data rozloh stanovišť a biotopů odpovídají informacím o stavu při vyhlášení lokality a jsou rovněž shodná s daty zasílanými Evropské komisi formou standardního datového formuláře.
Aktuální data je možné získat na AOPK ČR (pavla.trachtova@nature.cz)

Naturové biotopy:

Stanoviště/BiotopRozloha (ha)Podíl (%)R/Z/GPředmět ochrany
8220Chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů 0.56080.48B/B/-Ne
S1.2 Štěrbinová vegetace silikátových skal a drolin0.56080.48B/B/-
9110Bučiny asociace Luzulo-Fagetum 9.81348.53B/C/-Ne
L5.4 Acidofilní bučiny9.81348.53B/C/-
9130Bučiny asociace Asperulo-Fagetum 0.91950.79C/C/-Ne
L5.1 Květnaté bučiny0.91950.79C/C/-
9170Dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum 24.689121.47B/B/CAno
L3.1 Hercynské dubohabřiny24.689121.47B/B/C
9180Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích 38.534833.51B/B/BAno
L4 Suťové lesy38.534833.51B/B/B

Ostatní přírodní biotopy

BiotopRozloha (ha)Podíl(%)R/Z
L2.2B Potoční a degradované jasanovo-olšové luhy0.07650.06B/C
L6.5B Acidofilní teplomilné doubravy bez kručinky chlupaté (Genista pilosa)1.24051.07B/B
L7.1 Suché acidofilní doubravy11.784410.24C/C
L8.1B Boreokontinentální bory bez lišejníků7.21366.27B/B
V4B Makrofytní vegetace vodních toků - stanoviště s potenciálním výskytem makrofyt nebo se zjevně přirozeným či přírodě blízkým charakterem koryta0.10570.09B/B

Biotopy řady X

BiotopRozloha (ha)Podíl (%)
X1 Urbanizovaná území0.92010.80
X5 Intenzivně obhospodařované louky0.00270.00
X9A Lesní kultury s nepůvodními jehličnatými dřevinami17.416915.14
 

Druhy - Rostliny:

Nejsou předmětem ochrany.  

Druhy - Živočichové:

Nejsou předmětem ochrany.  

Kraje a katastrální území:

Kraj Plzeňský kraj:

Chlum nad Berounkou  

Prameny:

Seidl a kol.Inventarizační průzkum 19791979
Anna LepšováInventarizační mykologický průzkum 20042004
Daniela LiškováZávěrečná zpráva podrobného mapování, kód díla P01642004
 

Fotografie:

Poznámka: Zpracované souhrny doporučených opatření pro evropsky významné lokality naleznete na webových stránkách Ústředního seznamu ochrany přírody http://drusop.nature.cz/portal/

(c) 2006 Natura 2000 - Oficiální webové stránky soustavy Natura 2000 v České republice, všechna práva vyhrazena. Náměty, příspěvky a připomínky zasílejte na adresu natura2000@nature.cz. Redakce stránek využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření, či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu AOPK ČR výslovně zakázáno. (c) 2006 - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AOPK ČR nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány. Správa a redakce stránek využívá redakční systém portálového rešení SuperServer firmy RAGTOOLS.