Homepage

CZ0320022 - Švihovské hvozdy

Rozloha: 724.1597 ha
Navrhovaná kategorie ochrany:
Biogeografická oblast - vysvětlivky: kontinentální
Souřadnice středu: 13°13'43'' v.d., 49°27'49'' s.š.
Nadmořská výška: 406 - 723 m n. m.

Mapa:

Poloha:

Základní reliéf lokality tvoří čtyři výrazné vrchy – Bělč, Bělýšov, Velká Doubrava a Tuhošť, které se v linii o délce 15 km rozprostírají v jihozápadním směru od obce Švihov. Soustava vrchů končí 6 km západně od města Klatovy.  

Ekotop:

Geologie: Z hlediska geologické stavby je lokalita součástí mladoproterozoika Českého masivu. Specifický charakter celému území udává zastoupení spilitů a buližníků. Výrazné jsou buližníkové suky kolem horních částí svahů na Bělči. Na spodní části jižních svahů Bělýšova se nalézají fylity a fylitické břidlice. Z kvartéru jsou zastoupeny na spodní části jižního svahu Bělče deluviální sedimenty, které vytvořily vhodné podmínky pro zachování velkoplošného výskytu listnatých porostů včetně bohatého bylinného patra.
Geomorfologie: Území je součástí Chudenické vrchoviny, jednoho z podcelků Švihoské vrchoviny.
Reliéf: Základní reliéf lokality tvoří čtyři výrazné vrchy – Bělč (712 m n. m.), Bělýšov (697 m n. m.), Doubrava (727 m n. m.) a Tuhošť (601 m n. m.). Nejnižší nadmořská výška klesá místy až na 420 m, převážně se však pohybuje kolem 550 m.
Pedologie: Z půdních typů převažuje na spodních částech svahů hlinitější kambizem, na horních částech svahů je často zastoupena kambizem rankerová, kolem buližníkových suků až ranker.
Krajinná charakteristika: Soustava vrchů vytváří výraznou morfologickou dominantu ohraničující v délce 15 km levý břeh středního toku Úhlavy. Přirozenou vegetaci tvoří vzhledem k širšímu okolí rozsáhlé komplexy květnatých bučin, které výrazně zvyšují estetickou hodnotu krajiny.  

Biota:

Vzhledem k bazickému podloží je flóra dosti pestrá, zcela převažují květnaté bučiny, na hřbítcích jsou zastoupeny suťové lesy, v nejnižších a v nejsušších částech lokality, většinou mimo hlavní lesní komplexy jsou časté přechody až do dubohabřin, nebo acidofilních doubrav.
Nejčastěji zastoupeným biotopem jsou květnaté bučiny (L5.1) podsvazu Eu-Fagenion, as. Tilio cordatae-Fagetum. Ve stromovém patře dominuje v typických přírodních biotopech buk lesní (Fagus sylvatica), často je zastoupen jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), dub zimní (Quercus petraea), lípa malolistá (Tilia cordata), javor klen (Acer pseudoplatanus), vzácně jilm drsný (Ulmus glabra). Buk a jasan se celoplošně zmlazuje. V bylinném patře jsou nejčastěji zastoupeny mařinka vonná (Galium odoratum), kyčelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera), pšeníčko rozkladité (Milium effusum), kostřava lesní (Festuca altissima), kapraď samec (Dryopteris filix mas), na přechodu do suťových lesů: bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis), pitulník horský (Galeobdolon montanum), měsíčnice vytrvalá (Lunaria rediviva), pupkovec pomněnkový (Omphalodes scorpioides), žindava evropský (Sanicula europaea), svéřep Benekenův (Bromus benekenii).
Suťové lesy (L4) as. Aceri-Carpinetum charakterizují skeletovité hřbítky a svahy často s drobnými skalními výstupky. Suťový les se nachází též na V svahu vrchu Tuhošť. Stromové patro charakterizuje javor mleč (Acer platanoides), j. klen (A. pseudoplatanus), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior) a lípa malolistá (Tilia cordata). V bylinném patře se nacházejí hlavně nitrofilní druhy: hluchavka skvrnitá (Lamium maculatum), pitulník horský (Galeobdolon montanum), vlaštovičník větší (Chelidonium majus), kopřiva dvoudová (Urtica dioica), kakost smrdutý (Geranium robertianum), pižmovka mošusová (Adoxa moschatellina).
Hercynské dubohabřiny (L3.1) sv. Carpinion se vyskytují při okrajích lesních komplexů v nižších částech lokality, na svahu vrchu Tuhošť. Ve stromovém patře dominuje dub letní (Quercus robur), vtroušeně i habr obecný (Carpinus betulus), javor babyka (Acer campestre). V bylinném patře má zastoupení mařinka vonná (Galium odoratum), sasanka hajní (Anemone nemorosa), strdivka nicí (Melica nutans), náprstník velkokvětý (Digitalis grandiflora), ptačinec velkokvětý (Stellaria holostea), jaterník podléška (Hepatica nobilis), sasanka pryskyřníkovitá (Anemone ranunculoides), lilie zlatohlavá (Lilium martagon), černýš hajní (Melampyrum nemorosum).
Acidofilní doubravy (L7.1) as. Luzulo albidae-Quercetum reprezentují relativně sušší části menších lesních komplexů v nižších částech lokality. Ve stromovém patře dominuje dub letní (Quercus robur), d. zimní (Q. petraea), zastoupen je i habr obecný (Carpinus betulus).
V bylinném patře je zastoupena lipnicí hajní (Poa nemoralis), metličkou křivolakou (Avenella flexuosa), bikou bělavou (Luzula luzuloides), černýšem lučním (Melampyrum pratense), kručinkou barvířskou (Genista tinctoria), a k. německou (G. germanica).
Mapované území spadá z fytogeografického hlediska do mezofytika. Lokalita se nachází ve fytogeografickém okrese 33. Branžovský hvozd (Culek 1996).  

Kvalita a význam:

Rozsáhlé komplexy bukových a dubových porostů. Zvyšují ekologickou i estetickou hodnotu krajiny a jsou regionálně zcela jedinečné. Zaznamenán je hojný výskyt měsíčnice vytrvalé (Lunaria rediviva) na severním svahu Doubravy a ojedinělý výskyt lilie zlatohlavé (Lilium martagon) v PR Bělč.
Velice významné jsou lokality PR Bělč (9,42 ha) a PR Bělýšov (11,37 ha) se zastoupením starých bukových porostů. Podle starších inventarizačních průzkumů se vyskytuje lilie zlatohlavá (Lilium martagon), bělozářka liliovitá (Anthericum liliago), vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia), prvosenka jarní (Primula veris), lýkovec jedovatý (Daphne mezereum), orlíček obecný (Aquilegia vulgaris), zimosrázek alpský (Polygala chamaebuxus).  

Zranitelnost:

Původní komplexy květnatých bučin jsou lokálně narušené výsadbou nepůvodních dřevin – dominuje Picea abies. Vitalita hlavně buku, dubu a jasanu je vysoká, proto se zcela živelně přirozeně zmlazují. Místy je zmlazování ohrožené okusem zvěře. Lesní komplexy vrchů Bělč, Bělýšov, Doubrava a Tuhošť zatím působí jako celkem dobře zachovalá lokalita s původní a přirozenou vegetací.  

Management:

Podpora přirozené druhové skladby ve prospěch buku, jedle, javoru, habru, jilmu, lípy a dubu. Ponechání doupných stromů a odumřelého dřeva. Ochrana přirozeného zmlazení proti zvěři oplocenkami.  

Možné střety zájmu:

Obnova bývalého hradiště Tuhošť, intenzivní lesnické hospodaření, chov zvěře, možná těžba kamene, eventuální rozšiřování areálu vysílače na vrcholu Velké Doubravy.
 

Stanoviště:

Stanoviště - přehled

Celková rozloha lokality:%ha: 724.1597
Z toho prioritních naturových biotopů: 2.8720.8417
Z toho neprioritních naturových biotopů: 70.67511.8156
Z toho ostatních přírodních biotopů: 1.380.0001
Z toho X biotopů: 26.32190.6092
Z toho nereklasifikovaných biotopů: 0

Zobrazovaná data rozloh stanovišť a biotopů odpovídají informacím o stavu při vyhlášení lokality a jsou rovněž shodná s daty zasílanými Evropské komisi formou standardního datového formuláře.
Aktuální data je možné získat na AOPK ČR (pavla.trachtova@nature.cz)

Naturové biotopy:

Stanoviště/BiotopRozloha (ha)Podíl (%)R/Z/GPředmět ochrany
6510Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis) 3.94430.54C/B/-Ne
T1.1 Mezofilní ovsíkové louky3.94430.54C/B/-
9130Bučiny asociace Asperulo-Fagetum 483.968166.83B/A/BAno
L5.1 Květnaté bučiny483.968166.83B/A/B
9170Dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum 20.75092.86A/A/BAno
L3.1 Hercynské dubohabřiny20.75092.86A/A/B
9180Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích 20.84172.87B/A/BAno
L4 Suťové lesy20.84172.87B/A/B
9190Staré acidofilní doubravy s dubem letním (Quercus robur) na písčitých pláních 3.15230.43B/B/-Ne
L7.2 Vlhké acidofilní doubravy3.15230.43B/B/-

Ostatní přírodní biotopy

BiotopRozloha (ha)Podíl(%)R/Z
T1.5 Vlhké pcháčové louky0.00011.38B/B

Biotopy řady X

BiotopRozloha (ha)Podíl (%)
X6 Antropogenní plochy se sporadickou vegetací mimo sídla0.87380.12
X9A Lesní kultury s nepůvodními jehličnatými dřevinami188.022725.96
X12 Nálety pionýrských dřevin1.68860.23
X13 Nelesní stromové výsadby mimo sídla0.02410.00
 

Druhy - Rostliny:

Nejsou předmětem ochrany.  

Druhy - Živočichové:

Nejsou předmětem ochrany.  

Kraje a katastrální území:

Kraj Plzeňský kraj:

Balkovy, Dolany u Klatov, Chlumská, Chudenice, Ježovy, Lhovice, Malechov, Mezihoří u Švihova, Poleňka, Řakom, Slatina u Chudenic, Trnčí  

Prameny:

Brůhová D.P0159 - Závěrečná zpráva podrobného mapování Natura 2000, depon. in AOPK ČR, Praha.2004
Majer J.P0089 - Závěrečná zpráva podrobného mapování Natura 2000, depon. in AOPK ČR, Praha.2003
Rejnek P. (RED.)Státní přírodní rezervace Bělýšov. Inventarizační průzkum provedený v letech 1975 -1976, Plzeň 67 s.1977
Žán M. (RED.)Státní přírodní rezervace Běleč. Inventarizační průzkum provedený v letech 1978 -1982, Plzeň 82 s.1982
 

Fotografie:

Poznámka: Zpracované souhrny doporučených opatření pro evropsky významné lokality naleznete na webových stránkách Ústředního seznamu ochrany přírody http://drusop.nature.cz/portal/

(c) 2006 Natura 2000 - Oficiální webové stránky soustavy Natura 2000 v České republice, všechna práva vyhrazena. Náměty, příspěvky a připomínky zasílejte na adresu natura2000@nature.cz. Redakce stránek využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření, či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu AOPK ČR výslovně zakázáno. (c) 2006 - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AOPK ČR nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány. Správa a redakce stránek využívá redakční systém portálového rešení SuperServer firmy RAGTOOLS.