Homepage

CZ0310615 - Písečný přesyp u Vlkova

Rozloha: 1.3734 ha
Navrhovaná kategorie ochrany:
Biogeografická oblast - vysvětlivky: kontinentální
Souřadnice středu: 14°42'52'' v.d., 49°9'33'' s.š.
Nadmořská výška: 411 - 414 m n. m.

Mapa:

Poloha:

Izolovaný pískový přesyp 1 km severozápadně od Vlkova.  

Ekotop:

Geologie: Podloží lokality je budováno horninami moldanubika. Svrchnokřídové sedimenty klikovského souvrství jsou překryty pleistocenními fluviálními štěrky a písky a na povrchu eolickými sedimenty - vátými písky akumulovanými pravděpodobně v pozdním glaciálu. Ty tvoří typický vyvýšený přesyp.
Geomorfologie: Území je součástí geomorfologického celku Třeboňská pánev, podcelku Lomnická pánev, jejíž severnější část náleží okrsku Borkovická pánev.
Délka severojižní osy přesypu je asi 80 m, osy západovýchodní asi 60 m. Přesyp byl akumulován větrem východního směru, jak dokazuje povlovný východní svah se sklonem přibližně 10 st., západní svah přesypu směrem k řece je příkřejší a dosahuje 30-40 st. Na volných místech přesypu je světle žlutý jemný pohyblivý písek, na němž vznikají při větším větru zřetelné čeřiny.
Pedologie: Povrch vátého písku je na velké části území překryt tenkým horizontem silně vysychavých půd - kambizem arenická. Plochy čistého písku, na kterých je možno pozorovat recentní eolické procesy, jsou obnovovány technickými zásahy.
Krajinná charakteristika: Pískový přesyp s poměrně dobře zachovalým charakteristickým původním tvarem, který je nápadný převýšením o 4-6 m nad okolní krajinou i z velké dálky. Ještě začátkem 20. století byl přesyp v odkryté, silně přepásané krajině s drobnými písečnými políčky "živý", protože za větrných dní byl písek na přesyp stále z okolí přivíván. Vznikem rozsáhlých jezer a změnou obhospodařování krajiny ztratil přesyp zázemí, z něhož byl formován.
Některé práce z poslední doby formulují dvě hypotézy stáří a vzniku přesypu. Podle jedné z nich se jedná o útvar vzniklý v periglaciálních podmínkách pozdního glaciálu, podle druhé je přesyp podstatně mladší a jeho vznik souvisí s antropogenním odlesněním krajiny ve starším holocénu (nález pohřbeného půdního horizontu a uhlíků na bázi eolického souvrství).  

Biota:

Pohyblivý písek pokrývá na původním stanovišti kyselých doubrav společenstvo otevřených trávníků písčin (T5.2) s paličkovcem šedavým (sv. Corynephorion canescentis). V jarním aspektu se vyskytují porosty kolence Morisonova (Spergula morisonii), dále pak kostřava vláskovitá (Festuca filiformis) a k. drsnolistá (F. brevipila), v písku tvoří trsy paličkovec šedavý (Corynephorus canescens). V obvodových částech přesypu roste nahoprutka písečná (Teesdalia nudicaulis), řeřicha ladní (Lepidium campestre), rosička lysá (Digitaria ischaemum), bělolist nejmenší (Filago minima), a sporadicky dožívají dříve zde hojné druhy - nepatrnec rolní (Aphanes arvensis), písečnatka nejmenší (Arnoseris minima) a radyk prutnatý (Chondrilla juncea). Směrem k řece je přesyp stabilizován skupinou dubů a mladým borovým lesíkem s vtroušenou břízou a osikou. V podrostu se ojediněle vyskytují pichlavé keříky srstky angrešt (Ribes uva-crispa), která kdysi rostla na březích starého, dnes již zasypaného ramene Lužnice. Z hub je významný výskyt břichatkovité houby Pisolithus tinctorius.
Po okrajích písečné duny se stabilizují zapojenější kostřavové trávníky písčin (T5.3) s hojným výskytem jestřábníku chlupáčku (Hieracium pilosella), kostřavou ovčí (Festuca ovina), metličkou křivolakou (Avenella flexuosa).
Na jaře jsou nápadné volné kolonie velké samotářské včely Andrena vaga, po nich písčitý povrch oživují různé druhy kutilek (např. v některých letech hojně Bembecinus tridens, nalezeny tu byly i velmi vzácné druhy Miscophus concolor a Passaloecus eremita) a hrabalek. Z rovnokřídlých zde žije saranče modrokřídlá (Oedipoda caerulescens) a další druhy. Nenápadné jsou pískomilné druhy motýlů jako travaříci Agriphila poliella, Pediasia fascelinella nebo můra Agrotis vestigialis. Zjištěn byl i výskyt teplomilné mouchy váhalky Trixoscelis marginella. V píscích probíhá vývoj larvy vzácného listokaza Anisoplia villosa, v minulosti byl prokázán výskyt chrousta mlynaříka (Polyphylla fullo), kovaříka Cardiophorus asellus a květiníka Mecynotarsus serricornis. Typickým druhem přesypů je i slíďák Arctosa perita. Vzhledem k malé rozloze se vyskytují běžné druhy obratlovců okolních biotopů.  

Kvalita a význam:

Významné refugium vzácné pískomilné vegetace a fauny, ojedinělé v krajině Třeboňska. Významný geomorfologický útvar - písečná duna.  

Zranitelnost:

Rezervace není přístupná veřejnosti, přesto je určitým problémem poměrně silná návštěvnost na okolních pískových jezerech. V rámci řízené péče o rezervaci jsou odstraňovány nežádoucí nálety dřevin a invazní druhy rostlin.  

Management:

Neuvedeno  

Možné střety zájmu:

Neuvedeno  

Stanoviště:

Stanoviště - přehled

Celková rozloha lokality:%ha: 1.3734
Z toho prioritních naturových biotopů: 5.000.0687
Z toho neprioritních naturových biotopů: 94.991.3047
Z toho ostatních přírodních biotopů: 0
Z toho X biotopů: 0
Z toho nereklasifikovaných biotopů: 0

Zobrazovaná data rozloh stanovišť a biotopů odpovídají informacím o stavu při vyhlášení lokality a jsou rovněž shodná s daty zasílanými Evropské komisi formou standardního datového formuláře.
Aktuální data je možné získat na AOPK ČR (pavla.trachtova@nature.cz)

Naturové biotopy:

Stanoviště/BiotopRozloha (ha)Podíl (%)R/Z/GPředmět ochrany
2330Otevřené trávníky kontinentálních dun s paličkovcem (Corynephorus) a psinečkem (Agrostis) 1.304794.99B/B/BAno
T5.2 Otevřené trávníky písčin s paličkovcem šedavým (Corynephorus canescens)1.098779.99B/B/B
T5.3 Kostřavové trávníky písčin0.206014.99B/B/B
6230Druhově bohaté smilkové louky na silikátových podložích v horských oblastech (a v kontinentální Evropě v podhorských oblastech) 0.06875.00C/B/-Ne
T2.3B Podhorské až horské smilkové trávníky bez jalovce0.06875.00C/B/-
 

Druhy - Rostliny:

Nejsou předmětem ochrany.  

Druhy - Živočichové:

Nejsou předmětem ochrany.  

Kraje a katastrální území:

Kraj Jihočeský kraj:

Vlkov nad Lužnicí  

Prameny:

Chábera S.Pískové přesypy podél Lužnice mezi Třeboní a Veselí n. Luž. – Čas. Mineralog. Geolog. 1(4): 386-387.1956
Albrecht J. a kol.Českobudějovicko. In: Mackovčin P. a Sedláček M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek VIII, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a Eko Centrum Brno, Praha, 808pp.2003
Albrecht J.C0061TR - Závěrečná textová zpráva k mapování biotopů soustavy Natura 2000, depon. in: AOPK ČR, Praha.2002
 

Fotografie:

Poznámka: Zpracované souhrny doporučených opatření pro evropsky významné lokality naleznete na webových stránkách Ústředního seznamu ochrany přírody http://drusop.nature.cz/portal/

(c) 2006 Natura 2000 - Oficiální webové stránky soustavy Natura 2000 v České republice, všechna práva vyhrazena. Náměty, příspěvky a připomínky zasílejte na adresu natura2000@nature.cz. Redakce stránek využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření, či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu AOPK ČR výslovně zakázáno. (c) 2006 - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AOPK ČR nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány. Správa a redakce stránek využívá redakční systém portálového rešení SuperServer firmy RAGTOOLS.